Dotazy

• Dodatečné přiznání k DPH a jeho zaúčtování

  26. 02. 2025

  Dobrý den,
  v roce 2022 jsme v našem domově mládeže ubytovali ukrajinské uprchlíky. Náklady s tím spojené pokryl zřizovatel navýšením příspěvku na provoz. Zároveň nechal zpracovat posudek na daňové a účetní souvislosti paušálních náhrad, ve kterém bylo uvedeno, že příspěvek na provoz poskytovaný v souladu s platnou právní úpravou v závislosti na počtu ubytovaných jako vhodném výkonovém kritériu nemůže být považován za dotaci k ceně, a tedy není předmětem daně z přidané hodnoty. Poskytnuté ubytování jsme proto do přiznání nezahrnuli a příspěvek jsme zaúčtovali na DAL 672. Toto se ale nyní dostalo do hledáčku finančního úřadu, který u nás provedl dotazníkové šetření. Závěr šetření je takový, že uprchlíci měli k dispozici kromě pokojů také společné kuchyňky a sociálky, nejednalo se tak o pronájem prostor ale o ubytování a my nyní musíme podat dodatečné daňové přiznání a přijatou částku dodanit. Od zřizovatele jsme přijali částku 472600,- a celou zaúčtovali do výnosů. Teď zpětně musím částku rozdělit na základ daně a daň? Můžete mi, prosím, poradit, jak o celé věci účtovat?Moc děkuji.}

  Vím o tom, že tato kontrolní akce probíhá - zatím se toto řeší v rámci Pardubického kraje (určitě vím o okresech SY, ÚO, a CR).

  Můj názor byl (a prezentoval jsem jej již hned v roce 2022), že situace, kdy je sjednána konkrétní úhrada v podobě dotace  (například částka za ubytování za noc) za podmínky, že uprchlíkovi bude poskytnuto ubytování zdarma, naplňuje charakteristiky dotace k ceně. Tedy podle své povahy již jen potom řeším, zda se jedná o ubytování (v té době sazba DPH 10 %) nebo pronájem (ten by byl od daně osvobozený). Zároveň jsem také upozorňoval, že i pokud bych i ustál, že se nejedná o úplatu za plnění, tak je stejně problémem to, že potom bych musel řešit ještě krácení odpočtu podle §75 ZDPH (protože část realizovaných plnění - zde ubytování, by nebylo k ekonomické činnosti - a možná by to mělo ještě negativnější následky než to zdanit - tedy u některých subjektů).  

  Z Vašeho dotazu jsem pochopil, že jste vyhodnotili, že budete akceptovat přístup FU - že je to plnění a v tomto případě se jedná o ubytování a nebudete se proti tomu bránit  (za sebe bych to také tímto způsobem vyhodnotil - jak jsem uvedl výše).

  To tedy znamená, že by se toto mělo projevit dodatečným přznáním k DPH a následnými kontrolními hlášeními.

  a) účtuji tedy 

                    Dal 672           minus celá částka 472 600 Kč

                    Dal 672           plus 429 636, 36

                    Dal 343            plus   42 963,64 (v té době byla platná sazba daň 10 %).

     Teď jsem to zjednodušil - demonstruji to na tom, jako by byla jedna jedinná oprava - nicméně toto bych měl udělat po měsících tak jak vznikal nárok na danou dotaci. Tedy není to jedna oprava - je to fakticky série oprav a série dodatečných přiznání k DPH a následných KH

  b) nicméně má to potenciálně i pozitivní stránku věci - zahrnutím daných plnění do zdanitelných plnění by mohlo dojít ke zlepšení koeficientu podle §76 a mohlo by dojít zase v rámci dodatečného přiznání za 12/2022 k navýšení odpočtu DPH (protože by se měla objevt jiná hodnota na ř. 53). Toto by ve svém důsledku bylo účtováno MD 343/Dal 549 (tedy fakticky korekce koeficientu). Tedy tím by se trochu mohlo kompenzovat  těch 42 964 Kč na odvodu DPH.

• Přístupový systém do budovy

  25. 02. 2025

  V budově školy byl vyměněn přístupový systém do budovy.
  Nainstalovány byly 3 snímače - přístup do budovy, jídelny a tělocvičen.
  Dále je u správce budovy umístěn snímač pro navádění čísel.
  Součástí je přístupový systém Basic - nainstalován je na serveru.
  Předpokládané zaúčtování: Každý ze snímačů bych zavedla na účet 558 - DDHM - k majetku by se ještě přičetla cena za montážní materiál, montáž a připojení. (snímače jsou na sobě nezávislé, každý funguje samostatně).
  Systém evidence Basic - účtování 558 - DDNM (cena 20.000,-- Kč) k ceně bych připočetla služby - instalace prg. vybavení a konfiguraci.
  Součástí je ještě školení na přístupový systém, který bych zavedla samostatně.}

  Děkuji moc za upřesnění jednotlivých položek. Pokud vezmu současnou judikturu, tak se beze sporu bude u vlastních snímačů umožňujících otevírání dveří jednat o právní součást stavby. To, zda mohou být jednoduše zase demontovány nemá na toto hodnocení žádný vliv (stejně tak jako můžete demontovat například lustr.... - přesto ten s ohledem na svou funkci je součástí budovy). No a jsme i velmi skeptický k tomu, že by i v případě, kdy budete argumentovat pokynem GFŘ D-59 (což jak vysvětluji v dokumentu k problematice staveb a jeich součástí je právně sice problematické, nicméně je to běžné) bylo možno vyhodnotit, že tato právní součást budovy je samostatnou movitou věcí - a to vzhledem na to, že zajištění nějakého zabezpečení přístupu do škol se stává naprosto běžným standardem vlastností budovy. Za mne pokud by tento spor třeba rozhodoval soud, jsem přesvědčen, že na 98 % by řekl, že ty snímače na vstupních dveřích jsou účetně i z hlediska daně z příjmů součást stavby.

  To, že jste určité zařízení z roku 2003 měli jako samostatný DDHM chápu - v té době bych asi jednal stejně, nicméně judikatura se nám v této oblasti vyvinula určitým směrem a jsme skutečně jinde (i třeba v chápání pokynu GFŘ D... - nyní D-59).

  Co bych dal samostatně - snímač u správce budovy - ten neslouží přímo k zajištění funkčnosti vstupu, ale k tomu, že se na něm nahrávají informace do čipů ... - takže má samostatnou funkci nezávislou na budově.

  Dále souhlas s tím, že software by se dal samostatně - respektive včetně Instalace a konfigurace - ten slouží jednak k oživení otevírání dveří, ale také i vyhodnocování dat týkajících se vstupu a výstupu (tedy předpokládám, že k tomuto slouží) - tedy toto ustojím.

  Školení to je náklad - to je v pořádku.

  Takže tolik můj pohled - tedy za mne jako TZ ty 3 snímače, montážní materiál a montáž ... (respektive z těchto položek asi jsme schopen vyargumentovat že 3/4, protože jedna čtvrtina by se asi dála vztáhnout k tomu snímači u správce budovy). Nicméně tím se dostanete nad 40 tis. Kč - za mne to je potom TZ vypůjčené nemovitosti. Pokud by si to k sobě nepřevedl zřizovatel, tak byste podle mne měli správně toto dát na 021 a odepisovat jako TZ budovy - samozřejmě můžete navrhnout odpovídající dobu odepisování v rámci odpisového plánu, protože toto určitě nevydží tolik, jako budova).

   

     

• vyřazení majetku z evidence

  20. 02. 2025

  Dobrý den, potřebuji vyřadit z evidence DDHM, který je poškozený a nefunkční. Musím žádat předem o povolení zřizovatele nebo stačí schválení likvidační komise, která je stanovena ředitelem školy? Ke všemu vyřazenému majetku mám podepsané protokoly o vyřazení a posouzení o nefunkčnosti nebo potvrzení o nerentabilnosti opravy.}

  Na toto neumím jednoznačně odpovědět - bude záležet přímo na tom, jak to máte nastaveno ve zřizovací listině. Tady jsou velké rozdíly v rámci ČR - u řady PO to co popisujete je v kompetenci PO, u jiných je nutný souhlas zřizovatele. A ještě se může lišit i to, zda se jedná o majetek svěřený nebo majetek v právním vlastnictví PO (dost často pokud je vlastní, tak zřizovatelé souhlas nevyžadují). Nicméně je to skutečně o individuálním nastavení.

• Projekt EU - investice

  20. 02. 2025

  Vážený pane inženýre, prosím Vás tímto o radu.
  V prosinci 2024 proběhl na naší škole projekt Multimediální učebna přírodních věd s ukončením realizace 31.12.2024, dotace ex - post - investiční a neinvestiční část (EU 95%). Projekt nám byl předfinancován zřizovatelem (100%).
  Zaúčtované mám vše dle Vaší metodiky, tak jak bylo již několikrát zmíněno ve Vašich odpovědích (např. 13.9.2018).
  Minulý týden nám přišel z ministerstva Pokyn k platbě. Investiční dotace bude o 0,01 hal vyšší. Tentokrát nám haléře za desetinnou čárkou zaokrouhlili směrem nahoru. Protože již mám uzavřený rok 2024, tak jsem v letošním roce doúčtovala 0,01 hal: 388/403 a 915/999.
  Odpis majetku je od ledna 2025.
  Nevím si ale teď rady s fondem 416 (čerpání). Jak jsem již psala, předfinancoval nás zřizovatel a já si čerpání fondu 416 v roce 2024 rozdělila pro přehlednost na 5% a 95% . No a teď nevím, jestli bych v letošním roce neměla u čerpání fondu 416 udělat nějakou opravu: -0,01 hal u účtu, kde jsem účtovala 5% a zároveň +0,01 hal u účtu, kde jsem účtovala 95% ?
  Ve finále fond 416 je v pořádku, jak v roce 2024, tak i PS roku 2025. Výkaz Příloha za rok 2024 je taky v pořádku (dotace - zřizovatel, čerpání). Jde vlastně jen o to interní rozdělení investic.
  Moc děkuji.}

  Jestli to správně chápu, majetek jste zařazovala v prosinci.

  Pokud je nyní při vyúčtování rozdíl pouze 0,01 Kč (dotace vyšší), tak rozhodně neměním transferový podíl a ten 0,01 Kč zaúčtuji MD 388/Dal 403 a MD 403/Dal 672 - tedy jednorázový výnos a zároveň účtuji korekci na 416 zápisem MD 416/Dal 401 ve výši 0,01 Kč.

  No a čerpání na 416 v roce 2024, kde jste se to snažila udělat v dobré víře podle zdrojů zřizovatel x dotace - to bych již neřešil. Vy jste to udělala podle informací, které jste v té době měla. Ve výkazech to nikam nevstupovalo (celé to bylo čerpání na investiční výdaje - v celku).

• Čerpání fondu investic

  19. 02. 2025

  Hezký den, prosím o upřesnění ohledně fondu investic. Kontrolou zřizovatele nám bylo vytknuto, že jsme měli schváleno použití investičního fondu ve výši 45. tis Kč na dvě konkrétní opravy DHM, ale vyčerpali jsme pouze 25. tis Kč /protože druhá oprava byla provedena sponzorsky/. Tímto jednáním jsme nedodrželi zákon a neinformovali zřizovatele o vyčerpání nižší než schválené částky. Opravdu jsme porušili ustanovení zákona č. 250/2000 Sb. paragraf 28 odstavec 10 písm. c. Ve zřizovací listině žádná takováto povinnost uložena není ani schvalování čerpání investičního fondu. Děkuji za váš názor.}

  Toto je hodně ošemetné téma. Zákon č. 250/2000 Sb. skutečně nepočítá s tím, že by bylo potřeba, aby zřizovatel schvaloval čerpání fondu investic. Nicméně je samozřejmě možné, že si to zřizovatel určitým způsobem vymíní - může to být například zřizovací listina, může to být ale třeba i schválený rozpočet, kde se objevuje zúčtování fondu do výnosů (při nějaké nastavené míře závaznosti pro danou PO). Někde se to nastavuje i přes nějaké interní předpisy vydávané zřizovatelem (někde třeba mají "Pravidla hospodaření PO...) - tady již může být trochu sporné, do jaké míry je to v pořádku, pokud takovou možnost zřizovateli neposkytuje zřizovací listina.

  Takže tím chci říci, že skutečně podle nějakých interních pravidel, které definoval zřizovatel, jste o této situaci měli zřizovatele informovat .... - to prostě nemohu vyloučit. Netuším, zda jsou tato pravidla Vaším zřizovatelem někde definovaná.

  Co ale vylučuji je to, že by případ, který popisujete, byl porušením rozpočtové kázně (§28 odst. 10). Pokud správně chápu - ty plánované prostředky nebyly vůbec vynaloženy, neboť se Vám podařilo opravu zajistit jiným způsobem a plánované prostředky jste vůbec nevynaložili. Takže nelze dovozovat, že jste s nimi neoprávněně nakládali (což je smysl §28 odst. 10). 

  Takže možná došlo k porušení nějakého interně daného pravidla (tedy ne Zákona), rozhodně ale to, co popisujete, nemůže být porušením rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb.

• FKSP - rekreace, dárková karta

  18. 02. 2025

  Dobrý den, jsme SŠ zřízená Krajským úřadem, ze změny zákona č. 250/2000 Sb., kterou dne 6. 2. 2025 podepsal prezident ČR, vyplývá z z Přechodného ustanovení, že se od 1. 1. 2025 již neváží finanční prostředky FKSP na produkty na stáří. Tím se uvolňují možnosti čerpání FKSP. Snažíme se maximálně sníži administrativní zátěž na nepedagogické zaměstnance. Uvažujeme o dvou ostatních čerpáních 1) Jak postupovat u příspěvku na rekreaci? Známe postup dle zaniklé vyhlášky. Rádi bychom v 2025 určili výši 2500 Kč / rok / zaměstnance. Postačuje když nám CK pošle fakturu na IČO školy ve výši 2500 Kč, zaměstnanec fakturu souhlasně podepíše, následně uhradíme a to je vše?
  2) Je možné zakoupit každému zaměstnanci "dárkovou kartu" př. LIDL či KAUFLAND ve výši 2 500 Kč / rok / zaměstnanec bez nutnosti sledování spotřeby? Dovoluje to zákon 250/2000 Sb. a bude osvobozeno i dle zákona o dani z příjmů. Děkuji.}

  Případ číslo 1 - příspěvek na reakreaci - standaradní režim je, že CK zašle fakturu na plnou částku s tím, že ji uhradíte celou a po zaměstnanci chcete platbu sníženou o Váš příspěvek. Nicméně za mne se domnívám, že je i možná ta varianta, kdy CK pošle fakturu jen na těch 2,5 tis. Kč, kterou proplatíte. Pravidlům FKSP to nevadí a nepeněžní forma je zajištěna (jen je potřeba zajistit, pokud by se zaměstnanec nakonec rekreace neúčastnil, a mělo by dojít k vrácení peněz, aby směrem ke škole došlo k dobropisování a vrácení peněz - ne aby celou vratku vyinkasoval zaměstnanec). Za těchto okolností u zaměstnance osvobozeno od daně (jsme do limitu - samozřejmě sčítá se to i s dalšími plněními například na sport, kulturu ..., ale roční limit určitě nepřekročíte).

  Případ č. 2 - udělat to můžete, Zákon č. 250/2000 Sb. tomu podle mne nebrání. Nicméně tím, že nedojde k naplnění účelu vymezeného v §6 odst. 9 Zákona o dani z příjmů, tak bohužell by toto bylo na zvýšení základu daně u zaměstnance - tedy něco, co asi nechcete.

   

• rozdělení VH

  17. 02. 2025

  Jsme zřizovatelé PO, která byla zapojena do projektu IROP. Celkové způsobilé výdaje projektu jsou 15 720 455,19 Kč, z toho investiční výdaje jsou 13 989 934,27 Kč (podíl investičních výdajů a celkových výdajů je 88,99). Dotace IROP je celkem 14 636 294,37 Kč - (podíl dotace na celkových výdajích je 93,10) z toho investiční část je 13 025 118,78 Kč a neinvestiční část 1 611 175,59 Kč. Dohad investiční dotace prostřednictvím účtu 388 je ve výši 12 590 940,84 Kč. Rozdíl investiční dotace proti dohadu je 434 177,94 Kč Účtováno bylo takto:
  1) předpis nároku na dotaci: MD 346:14 636 294,37 / D 401 investice: 13 025118,78 a D 672 neinvestice 1 611 175,59 Kč
  2) zaúčtování dohadu na investiční transfer: MD401/D388: 12 590 940,84
  3)rozdíl proti dohadu na investiční transfer : MD401/D672: 434 177,94
  4)příjem transferu z IROP na BÚ: MD241/D346: 14 636 294,37
  5)tvorba fondu investic z prostředků IROP: MD401/D416: 13 025 118,78.
  Je tento postup správný ? Vzhledem k tomu, že částka 434 177,94 Kč je zaúčtována do výnosů a současně ve tvorbě fondu investic (tvoří konečný zůstatek) , zajímá nás, zda celý HV organizace za rok 2024 ve výši 880 tis. Kč má být rozdělen do fondů, nebo máme navrhnout rozdělit jen část bez 434 177,94 Kč a tento zbytek ponechat na účtu 432 ?}

  Děkuji za zaslané zaúčtování - již v zásadě chápu. Proti standardním postupům je tam vloženo proúčtování přes 401 - ř. 40, 44 a 46 v rámci toho EXCELLU, co jste mi poslala - ale to teď není důležité.

  Prvotně chci říci, že na místě této PO bych při takto velkém rozdílu doúčtoval ten rozdíl mezi 403 vytvořenou dohadnou položkou a skutečnou výší dotace na účet 403, změnil bych transferový podíl a bylo by vyřešeno. Je to sice proti předpisům, nicméně věcně je to technika, která správně zobrazí výsledky hospodaření (odpovídá to  tomu, jak by k tomu bylo přistoupeno například u podnikatelských subjektů) a nezpůsobí problémy, které Vám vznikly.

  Daná PO se ale zachovala v souladu s ČÚS 709  - tedy OK, vlastně bych je měl pochválit - tedy rozdíl skutečné investiční dotace a dohadné položky na investiční dotaci se dal na 672 (rozdíl vznikl až po zařazení majetku do užívání). Nicméně k tomu pozor na jednu věc - aby to dávalo logiku, tak bych ještě měl doúčtovat dle mého názoru MD 416/Dal 401 (jako korekci tvorby fondu z odpisů) ve výši rozdílu dohadné položky a skutečné dotace.

  Detailněji to vysvětluji například v následujícím videu na "pouctuje.cz"

  https://www.pouctuje.cz/videa/123

  Zjednodušeně jde o to, že až se následně bude tvořit fond investic z rozdílu mezi 551 a zúčtovanou 403 do výnosů, tak sem budeme započítávat fakticky tu "nesprávně nižší" 403 vytvořenou dohadnou položkou. No a k tomu se právě zaúčtovala jednorázově ta korekce na 672 v roce upřesnění dohadné položky. Tedy logicky musím minusovat v této výši tvorbu fondu investic z odpisů (také fakticky korekce budoucí ne úplně správné tvorby). Nikde to není popsáno, nicméně aby to dávalo logiku, tak jinou možnost nevidím.

  Takže tím se Vám snažím vysvětlit, že těch 434 177,94 Kč Vám z té 416 zase seberu pryč. Potom skutečně nic nebrání rozdělit celý HV do fondů (ae samozřejmě nic nebrání i tomu, abyste měli tu 432).

  Jinak jen skutečně na závěr povzdech - pokud byste se odchýlili od ČÚS 709 a podle vyúčtování dotace provedl přepočet transferového podílu, tak tyto problémy vůbec nemusíte řešit. Takže v zájmu věcně správného zaúčtování Vám doporučuji ilegální činnost :).

  Celkově to ještě vysvětluji v dokumentu "ˇučet 403 pro PO - aktualizace 8_2022"

   

• Dohadná položka

  17. 02. 2025

  Dobrý den, vytvořila jsem dohadnou položku na teplo v částce 560 400,- Kč (ve výši měsíčních záloh). V minulých letech dohadná položka celkem odpovídala roční spotřebě za teplo. Letos mi přišlo vyúčtování, kde roční spotřeba byla jen 314 207,- Kč. Rozdíl tedy 246 193 Kč. Mám toto zaúčtovat tak jako vždycky? Nebo mám tak velký rozdíl zaúčtovat jinak?
  
  502/321 + 314207 Kč
  321/314 + 560400 Kč
  502/389 - 560400 Kč
  
  Děkuji}

  Máte to zaúčtovat tak, jak uvádíte. Berete to jako upřesnění dohadné položky, ke kterému došlo až po účetní závěrce. Přitom jste při stanovování dohadné položce vyšla z hodnoty záloh - což je jednou ze standardních metod používaných v rámci ČR.

  Samozřejmě že je otázkou, zda by nebylo vhodné změnit techniku zaúčtování dohadných položek - vyjít z hodnoty dodaných GJ a nějaké předběžné informace o ceně tepla. Nicméně sám vím, jak je to konkrétně u tepla složité, protože tam Vám většinou před závěrkou konečnou cenu tepla nikdo neřekne a sám vím, že se to meziročně může lišit o desítky procent. Takže hezky se to říká, ale dost těžko realizuje.

  Takže si myslím, že jste schopni obhájit, že je to upřesněním dohadné položky.

• Sklad potravin

  17. 02. 2025

  Dobrý den,
  jsme neplátci DPH a doplňkovou činnost nemáme. Na konci měsíce končí provoz naše školní kuchyně a stravu budeme dovážet. Chtěla bych se zeptat na přebytky ve skladu potravin. Ač se snažíme, není reálné spotřebovat úplně vše (při udržení finanční bilance). Můžeme zůstatky na skladu potravin nabídnout k odkupu zaměstnancům za skladové ceny (bez zisku)? Potřebujeme k tomu souhlas zřizovatele? Pokud by to možné nebylo, šly by veškeré zůstatky ve skladu do likvidace na účet 547? Nebo je možný ještě jiný způsob jak se s těmito zůstatky vypořádat?
  Děkuji moc za konzultaci.}

  Vy se máte chovat s péčí řádného hospodáře. Tedy logickou variantou je odprodej zásob - buď nějakým jiným osobám (mohla by to být třeba i iná příspěvková organizace ...) nebo třeba i těm zaměstnancům - přesně jak uvádíte. Pokud to budete prodávat za skladovou cenu, tak si myslím, že u školní kuchyně v zásadě obhájíte, že je to cena obvyklá (ne se zvláštním zvýhodněním pro zaměstnance - pokud by to totiž měli s nějakou zvláštní slevou, na kterou mohou dosáhnout jen zaměstnanci, museli byste ještě řešit, že takovouto zvláštní slevou dostávají příjem, který by jim měl jít do základu daně ke zdanění.

  Souhlas zřizovatele - pravidla by měl definovat zřizovatel v rámci zřizovací listiny. Pokud si tam povinnost předchozího souhlasu nevymínil (případně tato povinnost souhlasu nevyplývá z jiných dokumentů zřizovatele, na které se například ZL odkazuje), tak byste neměli předchozí souhlas potřebovat.

  Teprve co by se nepodařilo prodat (můžete mít třeba i prošlé potraviny ....), by šlo k likvidaci - tady souhlas s účtem 547.

• Odpisy majetku

  16. 02. 2025

  Dobrý den,
  pořídili jsme majetek, který byl z poloviny hrazen z prostředků zřizovatele a z poloviny z dotace MŽP. V průběhu loňského roku jsem si tuto skutečnost neuvědomila a tak jsem veškeré vypočítané odpisy účtovala na účet 403 a ne polovinu na 403 a polovinu na účet 401. Musím provést přeúčtování, aby byl majetek odepisován rovnoměrně z obou účtů nebo mohu zaúčtování ponechat a nejdříve odepsat dotaci a až potom účtovat do jmění?
  Děkuji za odpověď}

  Děkuji za doplnění. ĆÚS 708 prostřednictvím bodu 3.1. a 8.3. výslovně stanoví postup, pokud je určitý majetek pořízen s využitím investičního transferu. Výslovně je uvedeno, že se musí vypočítat transferový podíl - ve Vašem případě podíl hodnoty dotace a pořizovací hodnoty majetku - a do výnosů (403/672) rozpustit hodnotu odpovídající násobku odpisu a transferového podílu. 

  Tedy nemůžeme se chovat tak, že se sami rozhodujeme o hodnotě, kterou v daném roce rozpouštíme z účtu 403, nemůžeme si například vybrat, že by se nejprve rozpustila dotace a teprve až následně by došlo k tomu, že budete jakoby odepisovat tu část, která se financovala z příspěvku zřizovatele (případně vlastních zdrojů).

  Takže pokud bych to raději popsal na modelovém příkladu - představme si, že majetek byl v hodnotě 200, z toho dotace MŠMT byla 100 (účet 403). Pokud by třeba na rok 2024 připadal odpis na 551 ve výši 20, tak jste měla zaúčtovat MD 403/672 ve výši 10 a vytvořit fond investic 401/416 ve výši 10.

  Pokud došlo k tomu, že jste zaúčtovala 403/672 ve výši 20, měla byste provést opravu nepsrávností minulých let - přitom tato oprava bude podle Vašich informací pravděpodobně nevýznamná. Tedy skutečně by to bylo jak v e-mailu navrhujete:

  MD 403/Dal 672 ve výši minus 10

  MD 401/Dal 416  ve výši 10.

  Jiné možnosti nápravy, které by byly legální, v tomto případě nejsou.

• Vyřazení automobilu (nehoda) pořízeného z investičního transferu

  14. 02. 2025

  Vyřazení automobilu, pořízeného z investičního transferu z důvodu nehody
  Dobrý den, prosím o radu ohledně účtování:
  Automobil, pořízený z investiční dotace v roce 2019 měl nehodu, přičemž pojišťovna posoudila jako totální škodu – oprava nemožná.
  Investiční dotace se vracet nebude, nehoda se stala již po závěrečné zprávě o udržitelnosti.
  Zůstatková cena vozidla je 243 892 Kč
  Zbývající nezúčtovaný transferový podíl (95 %) = 231 697,40 Kč
  Zbývajících 5 % - doúčtování do inv. fondu = 12 194,60 Kč
  
  Pojišťovna nám vyplatila pojistné plnění částkou 212 273 Kč
  Hodnota zbytků vozu prodána v aukci za zbytkovou hodnotu 21 555 Kč
  
  Zaúčtovala jsem prozatím takto, ale zřejmě nebude účtování v pořádku:
  Odpis zůstatkové ceny 243 892 551/082
  Vyřazení vozidla 082/022
  Doúčtování zbývajícího transfer. podílu (95%) 231 697,40 403/672
  Zbývajících 5% do inv. fondu 12 194,40 401/416
  
  Kupní smlouva na prodej vraku 21 555 311/646
  Úhrada za prodej vraku 21 555 261/311
  Převod do inv. fondu 21 555 548/416
  
  Rozdíl mezi příjmem z prodeje a zůstatkovou cenou je 222 337 401/548
  
  Náhrada od pojišťovny 212 273 377/649
  
  Po zaúčtování ale vychází:
  Náklady = 43 110
  Výnosy = 465 525,40 (??)
  
  A jak to bude daňově? Daňové odpisy neuplatňujeme.
  
  Prosím o pomoc se správným zaúčtováním.
  Mnohokrát děkuji.}

  Toto bude hodně diskutabilní a rovnou říkám, že pohledy na tuto záležitost se budou lišit:

  a) vyšel bych hodně z toho, že jste vrak odprodali a zaúčtovali jako prodej dlouhodobého majetku - což dle mého názoru dává smysl - tedy účtujete na 646.

  Za těchto okolností bych odpis ZC neměl dávat na 551, ale spíše na 553 (tedy jako prodej dlouhodobého majetku).

  b) Zúčtování 403/672 je za mne v pořádku

  c) Teď ta otázka tvorby fondu investic - pokud zohledníme ČÚS 704, jak má nastavenou tvorbu fondu v případě, že se jedná o prodej majetku, tak bych měl zaúčtovat MD 401/Dal 416 ve výši 12 194,40 Kč a dále MD 548/Dal 416 ve výši rozdílu prodejní ceny (21 555 Kč) a rozvahové tvorby fondu na úrovni ZC snížené o transfer (12 194,40). Tedy jednalo by se o zápis MD 548/Dal 416 ve výši 9 360,60 Kč   (tedy ne těch 21 555 Kč).

  d) zaúčtování 401/548 ve výši 222 337 Kč podle mne nedává smysl - to nedělejte

  e) náhrada pojišťovny je v pořádku

  Takže když to shrnu, nebude tam takový rozdíl výnosů a nákladů, nicméně fakticky tam stejně bude zisk ve výši inkasované pojistné náhrady.

  Tady bohužel pro Vás nemám daňově úplně dobré zprávy. Ten výnos nemám jak vyjmout z předmětu daně - jedině tak, že by byl přímo součástí výnosů sociální činnosti (například pečovatelské služby pokud by to bylo vozidlo využívané pečovatlskou službou), které by byly daňově ztrátové (někdo ale bere takovýto případ pojistné náhrady a likvidace majetku jako samostatnou činnost, jiný to považuje za součást výnosů a nákladů činnosti - například pečovatelské služby). Nicméně tím, že to auto bylo z 95% z dotace, tak prostě tam daňová ZC bude minimální (i když bychom řekli, že dosud nebyly uplatňovány daňové odpisy). Takže přímo z této škody a prodeje vraku prostě daňový základ vznikne - daňovým výnosem je prodejní cena + pojistná náhrada, daňovým nákladem by byla daňová ZC majetku - což pokud byste byli odvážní a řekli, že jste dosud měli daňové odpiy pozastaveny by bylo těch 5 % pořizovací ceny).

• Účetní uzávěrka - výkazy, příloha

  13. 02. 2025

  Dobrý den,
  
  v roce 2023 účetní jednotka zjistila chyby v zaúčtování z předešlých let, byly to malé a pouze účetní chyby, které v součtu tvořili cca 600 tis. Kč, které se zaúčtovaly na účet 408. Rok 2023 se okomentoval do účetní uzávěrky do přílohy, oddíl E.
  
  Ráda bych se zeptala, zda je povinnost okomentovat účet 408 i v účetní uzávěrce 2024, konkrétně v příloze oddíl E. I.
  
  Děkuji a s pozdravem}

  Ta povinnost komentáře v příloze k účetní závěrce se vztahuje k situacím, kdy bylo na účet 408 v daném roce zaúčtováno. Vyplývá to i z té logiky, že použití účtu 408 fakticky představuje "převodový můstek" ve srovnávacích datech za minulé účetní období.

  Tedy pokud třeba v roce 2023 došlo k zaúčtování na účet 408 byla to korekce srovnávacích údajů za rok 2022, případně roky předchozí (nicméně v rámc rozvahy určitě za rok 2022). Proto je komentář v roce 2023 na místě, aby bylo právě možné nějak pracovat se srovnávacími údaji minulého období.

  Nicméně pokud se posunete o rok dále a v závěrce roku 2024 jsou již jako srovnávací údaje hodnoty z roku 2023, tak ty nebyly chybou ovlivněny (dané hodnoty jsou již správné, protože v průběhu roku 2023 došlo k opravě). Proto již není důvod komentovat účet 408 v závěrce roku 2024 (nic Vám ale samozřejmě nebrání, pokud tak učiníte, pokud by někdo pracoval s delší časovou řadou pro srovnávání údajů, mohlo by mu to pomoci).

    

• vrácení příspěvku z FKSP na ukončené penzijní připojištění

  13. 02. 2025

  dobrý den, v prosinci 2024 jsme zaměstnanci přispěli z FKSP na smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem, kterou předložil. V lednu 2025 se nám tato částka vrátila s tím, že tato smlouva byla ukončena a zaměstnanec má od roku 2018 smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Jak postupovat? Bude se o tom účtovat do roku 2024 nebo 2025 nebo je možné v únoru 2025 vrácenou částku zaslat na správné číslo smlouvy? děkuji}

  Já bych v tomto neviděl problém.

  Předpokládám, že již máte odeslanou závěrku a v jejím rámci jste odeslané peníze měli jako čerpání FKSP (tedy MD 412). Klidně bych to tak nechal a vratku peněz zaúčtoval MD 243/Dal 412 a následně poslal peníze na správný účet - tedy MD  412/Dal 243. Neovliníte tím nijak výsledek hospodaření 2024 ani 2025 (jde jen o to, v jakém okamžiku se čerpá FKSP).

  Když bych o tomto případu věděl ještě do závěrky, tak bych peníze poslané na chybný účet přeúčtoval na 377 (jako mylnou platbu) a vratku bych potom měl MD 243/Dal 377 a až částku poslanou na správný účet jako čerpání 412 (tedy čeprání FKSP by se mi na 412 v této variantě projevilo až v roce 2025). Nicméně není to nic zásadního a pokud je závěrka odeslaná s tím řešením čerpání FKSP již v roce 2024, tak bych to rozhodně neopravoval (navíc ono to není úplně jednoznačné, které řešení je správné).

• Investiční odpis

  11. 02. 2025

  Dobrý den,
  zjistila jsem, že předchozí účetní chybně proúčtovávala tvorbu fondu u odpisu s transferovým podílem, bylo to takto děláno několik let zpětně.
  
  Zaúčtovala: odpis 551/082 3 924 Kč
  Transferový podíl 403/672 3 871,85 Kč
  Tvorba fondu ve výši odpisu 401/416 3 924 Kč - což jsem nyní zjistila, že je špatně, že má být tvorba odpisu rozdíl mezi 551 a 672, což by mělo správně být 52,15 Kč.
  
  Takovýchto chybně vytvořených odpisů je více. Jak nyní správně postupovat a tuto chybu zpětně za všechny roky opravit? Pouze opačným zápisem 416/401 nebo se to musí vyřešit nějakým jiným způsobem? Moc Vám děkuji za odpověď.}

  Ano - souhlasím, že jediná logická cesta, která nezpůsobuje to, že by fondy byly nekryté je to, že 401/416 bude jen ve výši rozdílu - tedy ve Vašem příkladu 52,15 Kč.

  Pokud to nyní chcete opravit, tak není jiná cesta než minusovat tvorbu odpisů - tedy MD 401/Dal 416 (analytika tvorby z odpisů) minusová hodnota ve výši korekce (případně samozřejmě plusem MD 416/Dal 401). Takto to již v minulosti opravovala řada subjektů, někdy se dostaly i do situace, kdy v roce opravy jim vyšla minusové tvorba fondu investic z odpisů v rámc tabulky v příloze k účetní závěrce (protože korekce byla vyšší než hodnota tvorby z odpisů běžného roku) - jen na to upozorňuji, abyste se toho nelekli, takovéto vykázání je samozřejmě možné a jen by si to zasložilo komentář v Příloze k závěrce (např. v doplňujících informacích k Rozvaze). 

  Horší situace by jen byla, pokud byste se díky vyššímu čerpání fondu dostali touto opravou do situace, kdy by fond investic měl záporný zůstatek - potom byste potřebovali nějakou spolupráci zřizovatele. To případně můžeme dořešit e-mailem.

• Rozdělení hospodářdského výsledku dotaz ze dne 8.2.2025

  11. 02. 2025

  Dobrý den , reaguji na Vaši odpověď ohledně doporučení rozdělení hospodářského výsledku v případě, že v hlavní činnosti je zisk a v doplňkové činnosti je ztráta. (ze dne 8.2.2025).V praxi se sice uplatňuje princip, že hospodářský výsledek příspěvkové organizace se posuzuje jako celek (součet HV hlavní a doplňkové činnosti). Pokud tedy organizace dosáhla celkového kladného HV ve výši 300 tis. Kč, není tím porušeno ustanovení § 28 odst. 8. Tento paragraf pouze omezuje využití zisku z doplňkové činnosti – neřeší, jak naložit se ztrátou
  Závěr popírá skutečnost, že
  hlavní činnost je financována především z veřejných zdrojů (provozní příspěvek) a její HV je reálně kryt finančními prostředky, zatímco doplňková činnost je komerční a samofinancovatelná.
  Hlavní činnost nesmí krýt ztrátu doplňkové činnosti. Tento závěr vychází nejen ze zákona č. 250/2000 Sb., ale také z principu odděleného financování činností. Správným postupem by spíše mohlo být ztrátu doplňkové činnosti ponechat jako neuhrazenou na účtu 432 a hledat její krytí jiným způsobem než z HV hlavní činnosti. Organizace by měla hledat způsoby, jak tuto ztrátu uhradit – buď budoucími přebytky doplňkové činnosti nebo jinými možnostmi schválenými zřizovatelem. Prosím o Vaše doplňující stanovisko této úvahy. Děkuji}

  Ale já se zeptám na to základní - jakým způsobem chcete hledat krytí té ztráty v doplŃkové činnosti?

  V dotazu ze dne 8. 2. bylo jasně uvedeno, že bylo přijato opatření, že DČ bude ukončena. Tedy nelze ani důvodně předpokládat, že je to v roce 2024 nějaký mimořádný výkyv, který bude srovnán třeba hospodařením doplňkové činnosti v letech 2025 či 2026. Takže ve výsledku by zvývala jedinná možnost, že tam zřizovatel pošle další příspěvek účelově určený na krytí ztráty doplňkové činnosti - to ale přeci není řešení. V takovém případě můžete zase namítat, že zřzovatel tady není od toho, aby finančně podporoval doplňkovou činnost příspěvkové organizace.

  No a zejména jde přeci o to, že pokud byl zisk v hlavní činnosti ve výši 800 a ztráta v doplňkové činnosti 500, tak nenastalo to, že máte na účtech přírůstek peněz ve výši 800 a u nákladů doplňkové činnosti jste dodavatelům a možná třeba i zaměstnancům či OSSZ nebo VZP (pokud do doplňkové činnosti šly mzdy) jste řekli - pardon, nezaplatím, dokud se nevyřeší financování (tedy, že byste měli závazky po lhůtě splatnosti). Na 99,9% jste závazky uhradili. Takže mluvit o tom, že máme oddělené financování činnosti, podle mne nebude založeno na realitě. 

  Takže to co odpovídám je jen popisem toho, co se stalo asi v praxi. Vím, že se říká, že doplňková činnost nesmí být ztrátová. Nicméně někdy to naprosto objektivně nastane. Krásně se to projevilo třeba při KOVIDu - je to stejné, jako když bych říkal podnikateli (hospodskému), že musí být zikový. Prostě mohla nastat situace, že nejsou zákazníci a prostě ziskový není. Takže někdy je ztráta objektivní realita a jde o to přijmout opatření, aby se v tom nepokračovalo (tedy hledat efektivitu a někdy i činnost ukončit). To, že ale tu ztrátu nějak zafinancuji je ralita - vesmě popis toho, co se stalo a je jedno, zda je to z minulých HV, nebo třeba i běžného - to je prostě realita.

  A jen na závěr - pokud by se to udělalo tak, že by se udělal rezervní fond ve výši 800 a neuhrazená ztráta ve výši 500, tak relita je taková (na 99%), že ten rezervní fond nebude finančně kryt (protože finance byly již spotřebovány i na závazky doplňkové činnosti). Tedy jen se vytvoří konstrukt, který nebude pravda. Alespoň poprosím - pokud Vás stále odpovědí neuspokojuji - do rezevního fondu dát jen 300 (co lze očekávat, že je kryto přírůstkem peněz), ztátu doplňkové činnosti převést tedy na 432 a na jinou analytiku 432 převést zisk z hlavní činnosti - pokud budede chtít nějak řešit, že by se to mohlo v budoucnosti vypořádávat - tak jen, že to budete mít na dvou analytikách.