Dotazy

• Codexis

  27. 03. 2025

  Dobrý den,
  Jsme základní škola, PO zřízená ÚZC, nejsme plátci DPH
  Prosím o posouzení a radu, jak účtovat – posílám stručný obsah servisní smlouvy CODEXIS, kterou jsme uzavřeli na dobu určitou 5 let (počínaje dnem účinnosti/úhrady), jejím předmětem je poskytnout odběrateli 2 přístupy (licencí k užití) do internetové aplikace právního informačního systému codexis a zajišťovat poradenské a servisní služby. Dále je specifikováno čerpání – nastavení, telef a e-mail zákaznickou podporu, přístup do databáze.
  Cena za 1 rok poskytování služeb je stanovena na 19.000,-, celková cena za dané období trvání smlouvy je 95.000,- bez DPH. Úhrada za licenci a služby bude uhrazena jednorázově dopředu na celé období trvání smlouvy na základě zálohového platebního nebo daňového dokladu…
  Zároveň se smlouvou jsme obdrželi zálohovou fakturu – v textu je uvedeno: Servisní smlouva CODEXIS (v částce na celých 5 let najednou) a dále pak vyjmenované jednotlivé moduly (bez částek).
  Děkuji za ochotu a přeji hezký den}

  Tady je problém v tom, že se jedná o jakousi "směs"  - jednak se navíme o licenci k software - tedy klidně účet 013 nakombinovanou s faktickým předplacením služeb na 5 let (viz například ta předplacená telefonická a e-mailová podpora).

  Za mne má toto charakter spíše dlouhodobého nehmotného majetku podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. - je to něco nehmotné povahy s dobou využitelnosti delší než 1 rok. Diskutabilní pro mne je, zda je to spíše software (účet 013) nebo ocenitelné právo (účet 014). Myslím si, že jsou odůvodnitelná asi obě řešení. Co je ale důležité - bez ohledu na tuto klasifikaci - pro mne nehmotný majetek (tedy investiční výdaj) a doba odepisování 5 let.

• Přístupový systém do školy

  26. 03. 2025

  Do budovy základní školy bude nainstalován přístupový systém v celkové hodnotě 1 012 344,08 Kč
  1)dveřní jednotka – IP, 6x tlačítko, kamera, RFID, venkovní, napojení na VoIP ústřednu školy 3x á 40 706,82 Kč
  2)dveřní jednotka – IP, 11x tlačítko, kamera, RFID, venkovní, napojení na VoIP ústřednu školy 2x á 47 722,40 Kč
  3)odchodová IP čtečka (montáž na stěnu a turnikety) 13x á 16 806,90 Kč
  4)externí USB čtečka pro administrátory systému (připojení k PC přes USB kabel) – ke konfiguraci čipů 2x á 1 730,30 Kč
  5)softwarová licence přístupového systému (provoz min. 1000 uživatelů a sledování docházky pro 100 zaměstnanců a dodání 100 ks čipů) 1x á 50 820,00 Kč
  6)stolní telefon VoIP – hlasová komunikace 10x á 1 821,05 Kč
  7)stolní telefon VoIP – video komunikace 12x á 8 160,24 Kč
  8)stolní telefon VoIP – video komunikace – rozšiřující jednotka tlačítek 2x á 3 325,08 Kč
  9)elektromagnetický zámek dveří 5x á 2 323,20 Kč
  10)přístupový turniket oboustranný 2x á 86 719,49 Kč
  11)instalační materiál (materiál potřebný pro zapojení a zprovoznění systému) za 93 170,00 Kč
  12)nastavení systému, zaškolení obsluhy za 121 000,00 Kč
  Mohu všechny tyto položky, které se týkají přístupového systému, vzít do evidence majetku jako TZ budovy? Nebo by bylo vhodné některé položky zařadit do majetku zvlášť dle jejich ocenění, např. ty stolní telefony nebo externí USB čtečka jako JDDHM, DDHM. Děkuji za odpověď.}

  Můžete to celé zaúčtovat do ceny TZ, mám k tomu jen drobné poznámky:

  - SW může být vyhodnocen jako technologický SW do ceny zařízení. Pokud má ale další přidané fuknce typu evidence docházky, neplní tedy jen prvotní funkci zabezpečení, pak může být vyhodnocen i jako samostatný SW.

  - přístupové čipy pro zaměstnance - lze je vyčlenit jako materiál - mohou být deaktivovány, přikoupeny další...

  - zaškolení obsluhy je provozní náklad, ale nevím, nakolik jej budete schopni oddělit od toho nastavení systému (to už související náklad je)

• Výše cestovních náhrad při zahraniční cestě u soukromého auta

  26. 03. 2025

  Dobrý den,
  jakou cenu pohonných hmot máme použít při výpočtu náhrad u zahraniční pracovní cesty zaměstnanců, kteří jeli soukromým vozem. Pohonné hmoty čerpali na území ČR.
  Děkuji}

  Pokud čerpání PHM proběhlo v tuzemsku, použije se pro výpočet náhrady za PHM skutečná cena čerpání v tuzemsku, nebo průměrná cena podle vyhlášky MPSV - tedy tak, jako když by se cesta uskutečnila v tuzemsku.

• tvorba FKSP za I/IV 2025

  26. 03. 2025

  Dobrý den,
  jsme PO zřízené ÚSC a mám dotaz ohledně tvorby FKSP za I/IV 2025.
  Dne 19.2.2025 nabyla účinnosti novela (zákonem č. 35/2025 Sb.) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
  Základní příděl FKSP účtujeme čtvrtletně. V tomto případě máme postupovat tak, že celý příděl účtovat bez rozlišení jako neúčelový?
  Nebo postupovat tak, že za 1/2025 a za 1.2.205- 19.2.2025 rozlišit a účtovat jako účelový a neúčelový. Příděl od 20.2.2025 do 31.3.2025 účtovat bez rozlišení?}

  Klidně to účtujte celé jako neúčelové - podle přechodných ustanovení se odstraňuje vázanost nevyčerpaných prostředků určených na produkty spoření na stáří (tedy není sebemenší důvod snažit se to tvořit "odděleně" a hned skončit s vázaností těchto prostředků - tedy ve FKSP je "spojit" na jednu kupičku).

• Občerstvení v příspěvkové organizaci

  24. 03. 2025

  Dobrý den, pane inženýre,
  
  srdečně Vás zdravím.
  
  Prosím o radu ohledně občerstvení u příspěvkové organizace: vím, jak funguje občerstvení u soukromých subjektů - účet 513 a nedaňový náklad, ale u příspěvkových organizací jsem ho dosud neúčtovala.
  
  1) zajištění občerstvení pro zaměstnance v rámci povinných akcí týkajících se pracovní náplně:
  
  Jsme základní škola zřízená obcí. V současné době dochází často ke konání různých hromadných akcí (např. pedagogické rady, supervize), která je povinná pro určitou část zaměstnanců - např. supervize pro veškeré pedagogy. Je možné na takovéto akce pořídit drobné občerstvení : káva, čaj, mléko, cukr a například chlebíček či zákusek pro každého účastníka z FKSP či rozpočtu PO poskytnutého zřizovatelem? Je možné toto pořídit např. i na zápisy, kdy jsou přítomni zaměstnanci mimo klasickou pracovní náplň, ale je zde již jen určitá skupina osob nikoliv všichni? Prosím, jak by se účtovalo a bylo uvedeno v daňovém přiznání.
  
  2) zajištění občerstvení pro žáky školy při určitých akcích
  
  V minulém týdnu v naší škole proběhl den otevřených dveří, kdy žáci 9 tříd prováděli budoucí zájemce o vzdělání. Je možné jim z rozpočtu PO poskytnutého zřizovatelem zakoupit také drobné občerstvení - limonáda, brambůrky, chlebíček. Místo FKSP mě zde napadá možnost využití prostředků SRPŠ.
  Prosím, jak by se účtovalo a bylo uvedeno v daňovém přiznání.
  
  3) zajištění občerstvení pro významné návštěvy
  
  Je možné pořídit občerstvení pro návštěvy? Pokud očekáváme důležitou návštěvu na celý den např. ředitele jiné školy, je možné pořídit jí z rozpočtu PO poskytnutého zřizovatelem drobné občerstvení.
  Prosím, jak by se účtovalo a bylo uvedeno v daňovém přiznání.
  
  4) Jak je to s pořízením kávy a čaje pro zaměstnance - např. do každého oddělení(sborovna, provoz, ŠJ) 1kg kávy a balení čaje na školní pololetí?
  
  Poslední otázka zní, je někde nějaký metodický pokyn k občerstvení, kterým se lze řídit?
  
  Velice děkuji a přeji příjemný den}

  Musíme si to rozdělit do několika oblastí:

  a) prvotní dotaz je, zda takováto občerstvení může příspěvková organizace vůbec pořizovat a zda to lze hradit z provozního příspěvku zřizovatele - tady je odpověď taková, že žádný předpis nezakazuje, aby příspěvková organizace Vámi popisovaná plnění poskytovala (v tom co popisujete nelze dle mého názoru spatřovat něakou formu darování - v této oblasti PO limitováno je). Nemohu ale vyloučit to, že zřizovatel Vás v tomto ohledu omezí - v rámci schvalování rozpočtu PO - rozpočet nákladů a výnosů může být schválen například v takové struktuře a závaznosti, že hrazení takovýchto nákladů omezí či dokonce přímo vyloučí. Tedy upozorňuji, že v tomto ohledu může mít zřizovatel naprosto legálně velice důležité slovo. No a otázka - zda to lze hradit z provozního příspěvku - ta souvisí s tím, co jsem napsal v předchozí části - obecně ano, ale nemohu vyloučit, že zřizovatel si vymíní, že toto se z jeho příspěvku hradit nebude (že pokud chcete hradit třeba občerstvení pro žáky při určitých akcích, on to odmítá financovat a že si na to máte sehnat nějaké dary... - např. Vámi zmiňované SRPŠ). Takže pokud shrnu - z hlediska legislativy je to možné hradit z provozu, nicméně zřizovatel má dost silné páky na to, aby (pokud chce) to omezil či dokonce úplně zakázal.

  b) dalším bodem je, zda to v některých případech jde hradit z FKSP - přes současnou volnost vyvolanou zrušením vyhlášky FKSP bych se přimlouval za to, abychom se drželi toho, že plnění z FKSP jsou určeny pro zaměstnance.  Takže tady bych nastavil jako možnost, že Vámi uvedené případy 1) a 4) mohou být financovány z FKSP, pokud tak stanovíte ve Vámi vydaných pravidlech / směrnic k FKSP. Jestli třeba případ popsaný pod bodem 4) je hraditelný z provozního příspěvku - podle mne zakázáno to není, nicméně tím, že je to celkem zřejmý benefit pro zaměstnance, tak u řady zřizovatelů plat úvaha, že to má být případně financováno z FKSP. Takže být Vámi - pokud byste to chtěli provozního příspěvku, dotáži se na to zřizovatele (ale předpisy to podle mne nezakazují).

  Za sebe si myslím, že výše uvedené lze aplikovat na oba typy plnění popsané v bodě 1 - jak ty porady pro všechny, tak třeba i zápisy )kde jsou jen vybranní pracovníci). 

  V této souvislosti je asi ještě důležité zmínit vazbu na daň z příjmů ze závislé činnosti. Od 1. 1. 2024 se nám novelou zákona o dani z příjmů vyjasnila. Drobné občerstvení na poradách, stejně tak to, že zaměstnanec má k dispozici například kávu na pracovišti nesjou benefitem, který by měl být zaměstnanci dodaňován do mzdy. K tomu se na začátku roku 2024 objevila i informace GFŘ k benefitům - odkaz je zde:

  https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/f-novinky/Metodicka-informace-k-zamestnaneckym-benefitum-od-1-ledna-20.pdf

  doporučuji str. 4, 5... - je to velice lidsky popsáno.

  c) občerstvení na akcích pro žáky a pro návštěvy - skutečně jen z provozu - ale platí to, co jsem uvedl výše - zřizovatel to může fakticky velice omezit (jak to, zda se to vůbec bude dělat, tak i že zakáže na toto použít finance z příspěvku - případně to omezí).

  K zaúčtování - určitou zvyklostí je účtovat toto na 513 (byť věcně by to spíše měla být 501 jako pořízení materiálu). Pokud byste čerpal z FKSP, tak samozřejmě MD 412.

  Daňově - obecně toto budou nedaňové náklady. Nicméně toto by většinou byly nedaňové náklady tak jako tak, protože by neměly souvislost s příjmy, které jsou předmětem daně - takže nakonec dochází většinou k jejich vyloučení na ř. 40 .... 

  O vzoru nějaké směrnice nevím - možná v něčem by se dala využít ta informace GFŘ (ve vztahu k plněním Vámi uváděným v bodu 1 a 4)

• čerpání FKSP nápoje a drobné pohoštění

  22. 03. 2025

  Dobrý den, o 1.1.25 účtuji nově ZŠ a nyní řeším proplácení z FKSP - nápoje (§ 6 odst. 9 písm. c) a drobné pohoštění na poradách ( § 6 odst.7 písm. e). V minulosti to fungovalo tak, že se nakoupilo např. v cukrárně pár zákusků, zaplatilo se hotově, vyplatilo se z provozní pokladny a peníze z FKSP se převedly na provozní účet jako čerpání. Nevím zda je tento způsob možný i nyní a zda je/byl v pořádku? Paní ředitelka by ráda čerpala drobné pohoštění na porady a nápoje pro učitele, máme tedy nakupovat pouze bezhotovostně na fakturu a proplácet z účtu FKSP nebo můžeme zřídit pokladnu FKSP kam převedeme prostředky z účtu FKSP a bude správně nepeněžní plnění to, že bude proplacen doklad z Lidlu (doklad není vystaven na organizaci) za nákup vody na pracoviště nebo doklad z cukrárny za nákup zákusků na poradu? Chceme to mít v pořádku, ale už se v tom ztrácím. Bavíme-li se o nepeněžním plnění je to tak že musí být faktura či jiný doklad vystaven na organizaci, nemůžeme tedy použít účtenku z Tesca, Lidlu která není vystavena na školu? Nebo jak správně postupovat, aby byly dodrženy všechny nepeněžní plnění a čerpání FKSP bylo v tomto případě v pořádku? Omlouvám se, ale v tomto se ještě ,,ztrácím" a snažím se nějak zorientovat, děkuji}

  Když to vezmeme postupně:

  a) dosud užívaný postup je dle mého názoru plně možný - nevidím v tom problém (tedy uhrazení prvotně z provozní poklady a refundování z FKSP účtu)

  b) varianta, že je pokladna FKSP - ano je to možnost, ale ne nutnost

  c) to, že potraviny nakupuji v hotovosti je za mne normální - prostě k tomu bude pokladní výdej. A zároveň je jasné, že mi z Lidlu nebudou psát doklad na organizaci - to vůbec nevadí, že ho nemám (mám jen zjednodušený daňový doklad - přesto to může být výdaj organizace). 

  Obecně ještě upozorňuji na jednu věc - zrušením vyhlášky FKSP byl odstraněn požadavek u většiny plnění poskytovat je pouze v nepeněžní formě. Nyní tomu pravidla ve FKSP nebrání, nicméně nedodržení nepeněžní formy může mít někdy dopad na to, že se to zaměstnanci má dodanit (třeba u příspěvku na dovolenou ...).

  To se ale rozhodně netýká problému zda při nákupu potravin na takovouto poradu mám plný daňový doklad (tedy s identifikací odběratele) nebo jen zjednodušený daňový doklad vyjetý z pokladny v Supermarketu.

• dotace IROP

  21. 03. 2025

  Vážený pane Nejezchleb
  
  knihovna obdržela dotaci IROP na technické vybavení, které se skládá z investičních i neivestičních položek, které budou pořízovány průběžně od různých dodavatelů. Dotaci obdržíme a po ukončení projektu, takže jsme obdrželi půjčku od zřizovatele, kterou jsme zaúčtovali na SU 326. Nyní jsme pořídili DHM ve výši 140 tis. (celý projekt cca 2 mil) a poněvadž máme 15% spoluúčast, tak jsem fakturu zaúčtovala na 042/321 a rozdělila 119 tis. dotace a 21 tis. spoluúčast. Úhrada faktury 321/241.
  Následně jsme provedli zařazení do majetku 022/042, kde to máme také takto rozdělené. Ale vůbec mi není jasné jak účtovat o 401/416 a 388/403 a ve kterém kroku. Myslím, že 401/416 bych měla účtovat jen u spoluúčasti a o 388/403 u dotace, ale nevím jestli to je správně a jestli u pořízení faktury nebo u úhrady nebo interním dokladem.
  A další dotaz související s tímto je, že v roce 2023 byla zpracovaná studie proveditelnosti, ale tehdy se vůbec nevědělo jak to dopadne a tudíž jsme to zaúčtovali do provozních nákladů. A nyní nám zřizovatel, který nám s přípravou dotace pomáhal, sdělil, že bychom to mohli v rámci projektu uplatnit, ale já netuším jestli je to možné a jak by se to dalo udělat.
  A další dotaz, který mě napadá je, jesli všechno nemám účtovat prozatím na 042 a pak až po ukončení pořizování to zařadit do majetku nebo zaúčtovat do služeb, protože netuším jestli k tomu nebudou nějaké vedlejší náklady. Ale podotýkám, že se jedná o různé dodavatele a samostatná DHM nebo DrDHM
  (průvodcovský systém, interaktivní podlaha, ozoboti atd.)
  
  přeji hezký den}

  Děkuji za doplnění. Tedy proekt si "dofinancováváte" z vlastních zdrojů (buď z provozu nebo investičního příspěvku).  Rozdělení investiční a neinvestiční - k tomu jak jsem pochopil nemáte dodatečné informace. Jak na mne působí zaslaná tabulka, tak jako investice je asi chápáno to, co má v 5. sloupci hodnotu spoluúčasti investiční a zbytek je brán jako provoz. Nebo-li například první řádek (to vybavení sálu) - investice, druhý řádek - notebooky - provoz. Potom tam mátě těch 7 % nepřímých výdajů - ty máte jako provozní, u nich jsem si ale skoro jist, že máte možnost jejich "přehazování" investice a neinvestice podle skutečnosti. Jak je to se zbytkem a klasifikací investiční a neinvestiční a zda případně máte řešit změny v průběhu projektu - to bych Vám doporučoval ještě si zjistit (na to odpovědět neumím).

  Nyní k Vaším dotazům:

  - pořízení té investice - to je OK

  - pokud si k datu zařazení myslíte, že plníte veškeré podmínky dotace a měli byste obdržet těch 85 % z pořizovací ceny (protože je to uznatelný náklad), tak byste měli zaúčtovat MD 388/al 403 ve výši 85 % z těch 140 tis. Kč. Tu 403 dáte na kartu majetku jako přiřazený investiční transfer a budete ho postupně rozpouštět v alikvotní výši proti odpisům.

  - když fakturu platíte, zatím byste to měli brát tak, že 85 % financujete z návratné finanční výpomoci a 15 % z vlastních zdrojů - tedy účtoval bych jen ve výši 15 % z placené faktury MD 416/Dal 401 (zbytek čerpání fondu investic by byl až při vratce návratné finanční výpomoci).

  Studie proveditelnosti - když se podívám na ten přehled v tabulce, co jste poslali, tak studie proveditelnosti je v nepřímých výdajích (7 %), které se neprokazují. Za těchto okolností by mi asi nevadilo, pokud ta studie proveditelnosti skončila v nákladech (bral bych to jako náklad nutný na zaištění dotace a obhaoval bych to jako oprávněný náklad roku 2023, navíc podle rozpisu to vypadá, že kolem 50 % hodnoty akce skončí jako neinvestice a zbytek jako investice - tedy steně by to případně bylo investiční jen z části). Nyní je tedy jen otázka, zda si doúčtovat do výnosů zápisem MD 388/Dal 672 hodnotu 85% ze studie proveditelnosti. Já bych to takto automaticky nedělal. Ty nepřímé náklady nakonec mohou být mnohem vyšší než je těch 7 % (částka  154,5 tis. Kč) - tedy já bych toto zaúčtoval až v momentě, kdy si budu relativně jistý, že nejste v situaci, že například v nepřímých výdajích nebudete mít nakonec 250 tis. Kč a zjistíte, že je to mnohem více, než Vám pokryje dotace. Takže já bych s tímto čekal na konec roku (nebo dokončení projektu, pokud nastane dříve) a podle aktuálního vývoje buď doúčtovat výnos nebo ne.

  No a k té úvaze - zda ne vše na 042 a potom to všechno rozdělit na investice a neinvestice po započtění všech společných nákladů.. To je obrovské dilema, protože proti tomu může jít například to, že  nyní již nakoupíte notebooky a začnete je používat - přtom podle jejich ceny je jasné, že zůstatnou DDHM. No a investici potom můžete dokončit třeba v následujícím roce  a je hloupé potom pracovat s tím, že notebooky pořízené a používané již v 2025 dáte na 028 a 558 až v roce 2026. Takže dávat to na 042 a potom si to rozdělit až při dokončení mi dává smysl v momentě, kdy se to celé pořídí v rámci jednoho účetního období. Pokud by část byla v 2025 a část v 2026, tak si v tomto případě prostě pomohu odhady týkající se výše předpokládaných nákladů (ty rozpočítám do cen) a rozdíly budou dorovnávány s posledními zařazovanými položkami majetku (akk DHM, tak DDHM).

  Pravidlo na toto nikde nenadete - každý to dělá, jak umí.

   

• daň z příjmu

  21. 03. 2025

  Dobrý den,
  prosím o odpověď na náš dotaz ohledně účtovaní a platby daně z příjmu za organizaci. Jsme příspěvková organizace zřizovaná obcí s doplňkovou činností, neplátce DPH. V březnu jsme udělali daňové přiznání, kde jsme zjistili, že budeme platit daň cca 7 000 Kč. Do roku 2024 již předpis daně nelze zaúčtovat. Je možné tuto účetní operaci zaúčtovat do nákladů roku 2025?}

  Moje doporučení pro tyto případy je použití účtu 595 - čímž bude odlišeno, že se jedná o daň minulého roku. Tedy MD 595/Dal 341 a potom platba MD 341/Dal 241.

  Toto téma je ale dosti diskutabilní - když si otevřete dokumenty - "Náklady USC a PO  - obsahové vymezení ...." ze dne 6. 9. 2022, tak tam toto téma rozebíráme na str. 24.

   

• Osoba povinná k dani

  21. 03. 2025

  Dobrý den, jsme mateřská škola, neplátce DPH. Firma se sídlem na Slovensku, rovněž neplátce DPH, nám na základě smlouvy poskytuje aplikaci pro sluchový trénink a poradenství k využívání této aplikace v ceně 330 Eur. Stáváme se v okamžiku přijetí faktury za tuto službu osobou povinnou k dani, příp. co z toho pro nás vyplývá? Bude stejná situace v případě školení pedagogů, které proběhne v ČR (formou konference nebo online) a bude fakturováno firmou se sídlem v Německu? Jak je to v případě programu Erasmus+, kdy platíme ubytování, letenky, vstupy, ... s místem plnění v zahraničí, v tom případě se osobou povinnou k dani nestáváme?
  Děkuji za odpověď.}

  Takzvanou osobou identifikovanou k dani se mimo jiné stanete, pokud přijmete službu od osoby neusazené v ČR (tedy například slovenský podnikatel - neplátce DPH nebo německý plátce , který nemá české DIČ...) a místo plnění této služby je v ČR.

  No a k tomu musíte řešit, kde je místo plnění podle pravidel ZDPH - §9 a následující ZDPH. Totiž pro místo plnění obecně platí, že se přechyluje k objednateli služby, nicméně jsou zde výjimky popsané např. v §10, §10b (pokud vezmu ty případy, které Vás nejvíce zajímají).

  Takže 

  - ubytování - místo plnění je podle toho, kde se nemovitost nachází (§10) - tedy pokud žáci edou například do Francie, je to Farncie a kvůli přijetí takové služby se nemůžete stát identifikovanou osobou v ČR (i když by Vám to fakturoval přímo "Francouz").

  - vstup - u vstupů - §10b - místo plnění tam, kde se akce (výstava ...) koná - takže opět to samé jako u ubytování

  - jízdné - tady je to podle místa, kde se přeprava uskutečňuje - tedy jedu třeba po Francii - to nemůže způsobit to, že se stanu v ČR identifikovanou osobou k DPH. Letenky Vás také do DPH nedostanou ...

  Co je ale problém:

  - školení - pokud bude fakturovat firma registrovaná v Německu a bude to prezenční konferenční školení v ČR - potom místo plnění je v ČR a v tento moment Vás to již dostane do režimu identifikované osoby. Pokud by tato konference byla v Německu, bylo by místo plnění Německo a nebyl by důvod registrovat se jako identifikovaná osoba k DPH.

  - pokud by to školení bylo on-line - není to ve výjimkách - viz §10b odst. 2 - potom by se místo plnění přesunulo do ČR a Vy byste se kvůli tomu měli stát plátcem (pokud to nebude fakturovat DIČ  CZxxxxx)

  - trénink a poradenství od slovenského neplátce - bohužel, opět vznikne povinnost toto prodanit a stát se osobou identifikovanou k dani (nenajdeme to ve výjimkách, místo plnění je ČR). 

  Povinnosti - při přijetí takovéto služby se musíte registrovat jako osoba identifikovaná k dani s tím, že musíte odvést DPH z těcht plnění. Odvádíte DPH jen z tohoto typu plnění, v ostatníh případech se chováte jako "neplátci". Přiznání k DPH a kontrolní hlášení dáváte pouze za ty měsíce, kdy k těmto plněním došlo.

  Další informace najdete na webu například v Manuálu k DPH č. 16 - z 8.2.2024 (str. 5 a následující)  a dále Manuálu k PH č. 3 - z 9. 11. 2024 (str. 20 a následující).

• Bezúplatný převod pozemku

  21. 03. 2025

  Dobrý den, prosím o radu, jak zaúčtovat vyjmutí části pozemku. Nejedná se o prodej, ale pouze o převod na jinou organizaci. Napadá mě pouze zápis 401/031. Může to tak být?
  Moc děkuji za odpověď.}

  Pokud je to převod mezi vybranými účetními jednotkami, tak se účtue přesně takto - tedy MD 401/Dal 031.

  Vybranou účetní jednotkou je Město, jiná příspěvková organizace, kraj... - tedy pokud se to převádí na tyto subjekty, tak účtujete přesně tak, jak uvádíte.

• Učitelnice - školní účet

  21. 03. 2025

  Dobrý den,
  prosím o radu, jak zaúčtovat "Učitelnici" - digitální tržiště výukových materiálů.
  Škola založí účet, vše se platí z jednoho účtu, a co se koupí, mohou používat všichni učitelé. Neomezeně a napořád. Škola uhradí fakturu, za ni získá kredity, které rozdělí mezi jednotlivé učitele, kteří za ně nakupují materiály.
  (www.ucitelnice.cz),
  děkuji.}

  Jestli sem to správně z jejich webu pochopil, tak to vypadá na systém, kdy Vy složíte určitou zálohu (kredity) - to bych dal na účet 314 (MD 314/Dal 241) s tím, že z tohoto kreditu se postupně čerpe. Jak oni uvádí - měl by být na konci měsíce vždy vystaven dokument s přehledem čerpání kreditu - tedy podle tohoto dokumentu by se měla vždy k poslednímu dni měsíce zaúčtovat MD 518/Dal 314 a na 314 by tak zůstával nevyčerpaný kredit.

  K tomu jsem si ještě všiml, že kredit můžete čerpat jen 15 měsíců - tedy pokud by něco propadlo, tak podle mne by to skončilo MD 549/Dal 314.

• silniční daň

  18. 03. 2025

  Dobrý den,
  od 1.1.2022 byla zrušena silniční daň pro osobní automobily. Organizace vlastní pro výuku autoškoly nákladní vozidlo – 2 nápravy, hmotnost 12 tun. Vzniká organizaci povinnost za roky 2022,2023,2024 platit silniční daň ve výši 800 Kč?
  Děkuji za odpověď}

  V tomto případě tato povinnost  bohužel skutečně vzniká (s ohledem na to, že e to vozidlo s nějvětší povolenou hmotností 12 tun).

• vyřazení dotačního majetku

  18. 03. 2025

  Dobrý den, prosím o radu, jak zaúčtovat vyřazení části majetku, na který ještě čerpám dotaci. Trochu jsem se do toho zamotala. Jsme PO obce a máme v majetku městský lesopark, kde jsou různé prvky, na které byla dotace. Teď musíme jen některé prvky vyřadit. Takže účtuji :
  vyřazení majetku 081/021
  zůstatková cena 551/081
  IF hodnota zůstatkové ceny 401/416
  teď jsem se ale chtěla zeptat, co účet 403 ? a v jaké částce ?
  
  Děkuji za radu}

  V tomto případě zúčtujete 403/672 (celou zbývající dosud nerozpuštěnou dotaci) - je to proti tomu odpisu a 401/416 zase jen na rozdíl 551 a rozpuštění 403 do výnosů. Takže postupujete úplně stejně, jako když se jedná o běžný odpis. Tedy po vyřazení majetku musí být tato 403 navázaná na majetek nula.

• architektonická studie

  17. 03. 2025

  Dobrý den,
  jsme PO (škola) zřizovaná krajem. Budovy máme svěřené do užívání. Investiční akce si děláme sami. Jak, prosím, účtovat architektonickou studii, na jejímž základě bude soutěžena PD? Investiční akce se bude celkem jistě realizovat.
  Jedná se o náklad nebo investiční položku patřící na účet 042?
  Děkuji a zdravím.}

  Za mne již investice - pokud správně chápu, padlo již rozhodnutí něco budovat/rekosntruovat - tedy z mého pohledu se již zahájilo pořizování dlouhodobého majetku a je to náklad jednoznačně vyvolaný investicí.

  Takže 042.

• DPPO - odpisy

  17. 03. 2025

  Dobrý den,
  Jsme základní škola, zřizovatel obec. Můj dotaz se týká DPPO, konkrétně odpisů.
  Část odpisů pokrýváme z transferů – výnos 672 - to by mělo být osvobozeno.
  Další část - odpisy ze svěřeného majetku - máme proúčtovanou také na 672, schváleno zřizovatelem ve zřizovací listině – to si myslím, že by mělo být také osvobozeno (?)
  Zbylá část odpisů se týká majetku, který jsme pořídili v minulých letech z investičního fondu školy – odpisy 551 pokrýváme z provozu, tvoříme IF (žádné výnosy). Jedná se o majetek v HČ (pro výuku). Jak tyto odpisy zohlednit v daňovém přiznání, v jaké výši a na jakém řádku? Můžeme také osvobodit (když jsou pokryté z provozní dotace), nebo je musíme zdanit? Musím znát daňové odpisy, nebo lze zdanit ve výši účetních odpisů?
  
  A ještě jeden dotaz - v loňském roce jsme provedli rekonstrukci učebny pro výuku vaření: TZ budovy (investice)+ vybavení DHM a DDHM. Na tuto akci jsme obdrželi dar ve výši 400.000Kč, z toho 350.000Kč šlo na pořízení DHM a 50.000Kč na pořízení DDHM. Bude tento dar osvobozen z hlediska daně z příjmu?}

  Děkuji za dovysvětlení - zkusím na to nějak navázat:

  a) nejprve k tomu daru - pokud se týká o dar na pořízení dlouhodobého majetku, tak tam je režim, že ten snižuje daňovou pořizovací hodnotu dlouhodobého majetku (tedy to je ta "daňová cena" za to, že je to dar - tedy tím pádem tento příjem již nemůže být předmětem daně). U dotace na pořízení DDHM - tam je stav takový, že máte právo osvobodit tento příjem od daně (potom ale související náklad na 558 je nedaňový) - nebo neosvobodit a ta 558 zase bude daňová - takže toto vyjde nastejno. Mohu to tedy uzavřít tím, že tento dar nebude mít za následek nutnost nějakého dodatečného zdanění.

  b) teď k odpisům - vy účtujete účetní odpisy a pro účely daně z příjmů máme pracovat s daňovými odpisy. Daňové odpisy se liší nejen sazbou v daném roce, ale zejména otázkou základy, z které se odepisujete. Takže správně uvažujete tak, že pokud máte majetek plně hrazený z dotace, tak sice má účetní odpis (a k tomu zúčtováváte 403/672). Nicméně pro daň z příjmů není žádná daňová vstuní cena (u majetku plně financovaného z dotace) a tudíž není daňový odpis. Takže logicky na ř. 101 vyloučím z výnosů hodnotu 672 a hodnota 551 je nedaňová.

  Potom mohu mít majetek nepořízený z dotace a tady řeším prvotně k jaké je činnosti.

  - takže máte třeba ten datový projektor ... - ten vůbec nesouvisí se zdaňovanou činností (je to jen k výuce kryté dotačně a dotace vylučujete z daňových příjmů). Potom logicky nemůžete uplatnit jakýkoliv odpis daňově. Tedy jen máte účetní odpisy na 551, které jsou nedaňové.

  - potom máte ten krouhač zeleniny - uvádíte, že z  83 % slouží pro školní a závodní stravování, které správně vylučujete u Vás z daně z příjmů a ze 17 % je to v doplňkové činnosti.  odpis je např, těch 13 980 Kč - účetní. Protože tam nejsou dotace, tak daňová vstupní cena bude stejná jako účetní a přes daňové sazby vám vyjde třeba daňový odpis roční 20 tis. kč (berte to prosím jako příklad). Tedy 17 % se týká doplňkové činnosti - tedy 3 400 Kč. Zbylých 16 600 Kč se týká hlavní činnosti, která není předmětem daně a tento odpis tedy nelze uplatnit - tedy jen vyloučíme účetní odpis. Ten zbytek - v doplňkové činonosti máte účetní odpis 2 377 Kč, daňově by ale vycházelo 3400 Kč - těchto 3400 Kč mohu napsat do tabulky B jako uplatnění daňového odpisu (2. odpisová skupina) a měl by mi tady vyjít rozdíl (snížení daňového základu) díky rozdílu proti účetnímu odpisu o 1 023 Kč. Vyplňuje se to různě - klidně bych to dal na ř. 150...

  No a takto můžete pokračoivat i s dalšími věcmi zapojenými do činností, které zdaňujete.