Dotazy

• Naturální požitky

  13. 06. 2024

  Dobrý den,
  Prosím o radu jak zaúčtovat naturální požitek z důvodu zdanění. Zaměstnanci prošlo správně mzdou na 521. Omylem jsem zaúčtovala na 331 kde mi částka visí, protože nebyla a nebude vyplacena. Děkuji předem za odpověď.}

  Děkuji moc za dovysvětlění - tedy jedná se o benefit v podobě zvýhodněného ubytování (pronájmu bytu)   - předpokládám v rozsahu, který se nevejde do osvobození podle §6 odst. 9 písm. i) Zákona o dani z přímů.

  Můj názor je takový, že se o tom na 521 nemělo účtovat  -že se měla pouze zvýšit hodnota pro výpočet odvodů a měly se napočítat vyšší odvody. Takže já bych to na 521 nedával vůbec - tedy nyní bych to odúčtoval 521/331 "minus hodnota". A v dalším období neměl k tomuto benefitu tedy přiřazenou žádnou kontaci.

  Pokud byste uvažovali tak, že to určutě v nákladech na 521 být musí, tak to by znamenalo, že byste museli účtovat proti tomu imaginární výnos z nájemného na 603. Ale za mne opakuji, že podle mne k tomu není důvod (je to to samé, jako že neúčtuji imaginární náklad na zvýhodnění ze stravování proti výnosům kuchyně ....).

• Veřejná sbírka

  12. 06. 2024

  Dobrý den,
  Jsme příspěvková organizace, která má jednu z činností provoz zámku. Náš zřizovatel (město) zřídil na opravu zámku veřejnou sbírku. V blízké době se bude konat koncert, který technicky budeme zajišťovat my, včetně výběru vstupného, které zaúčtujeme na účet 378. Na základě faktury vystavené městem, která bude znít ,, Fakturujeme vám vstupné…..“ tuto fakturu zaplatíme na transparentní účet, který bude uveden na faktuře. Můžeme takto zaplatit fakturu nebo fakturu máme zaplatit na účet města a ti si to pak převedou na transparentní účet. Je také v pořádku, když některé náklady na koncert půjdou na nás (kapelu platí přímo město) a my pak jen vystavíme městu fakturu na technické zabezpečení akce. Dále se chci zeptat, zda může město během roku určit z kterých námi organizovaných akcí bude výtěžek ze vstupného vložen na transparentní účet, ale náklady půjdou na nás nebo se také uvažuje, že ,,čistý výtěžek“ (vstupné mínus náklady) bude vložen na transparentní účet. Poslední možnost si nedokáži představit, jak bych zaúčtovala, když nemůžeme poskytovat dary. Nebo je něco, co jsem nejmenovala, a co by mohl problém a na co si dát pozor. Děkuji za odpověď.}

  Děkuji moc za doplnění, které jste mi zaslala. Rovnou upozorňuji, že toto je hodně diskutabilní oblast.

  Prvotně budeme řešit ten aktuální koncert, který jak jste mi uvedla, asi odpovídá variantě, že pořadatelem je Město (vzhledem k tomu, že hradí vystupujícího ...). Je to pro mne důležité v tom ohledu, že a):

  - ten, kdo bude vyhodnocen jako pořadatel akce, by měl účtovat o výnosu na 602

  - ten, kdo je pořadatel akce by také měl daná plnění zahrnout jako plnění od daně osvobozená (ř. 50 přiznání - Vy jste plátci DPH a předpokládám, že také Město).

  Takže za mne - pokud se domluvíte, že je jasné, že pořadatelem je Město, tak Vy neřešíte DPH, pouze vybíráte peníze ve prospěch Města - klidně účtujete MD 241/Dal 348 a následně tyto peníze vydáváte Městu. Jestli Město na toto vystaví fakturu nebo ne - je i to jedno - bude to stejně jen pokyn k převodu peněz. Nicméně u Města by to měla být 602, zakódovaná jako osvobozené plnění. V jaké výši potom vloží peníze na transparentní účet - to je již na nich a také jak si to institucionálně zorganizují (zda to bude jen přesun v analytice, nebo zároveň na to vytvořili peněžní fond...) - to je již na nich. Na jaký účet to máte odvést - ať si určí. To není Vaše starost.

  Myšlenka vyúčtovat jim ty náklady - takže jsme si odsouhlasili, že pokud se to vyfakturuje, tak to bude s DPH a bude to pokrývat asi z velké části i mzdy (tedy něco, co s DPH nesouvisí). Tak mi přijde škoda to fakturovat jako službu poskytnutou Městu - podle mne lze řešit i tak, že vyčíslíte náklady a Město Vám ke krytí pošle mimořádný příspěvek. Tím by se to nemuselo řešit s DPH a něco by se ušetřilo.

  Takže takto by se mohly odehrát ty akce, kde je pořadatelem Město. 

  Nicméně uvádíte, že se bude v aktivitách pokračovat a dost možná budete pořadatelem i Vy. Za mne - jak budete pořadatelem, tak nezbude nic jiného, než u Vás účtovat výnos (602) a také dát jako plnění od daně osvobozené. Jak jim potom ty peníze ale převést - to je za mne problém. Totiž jak správně uvádíte - dary se poskytovat nemají (byť tady by někdo možná "přimhouřil oči" tím, že je to účelově určeno na opravu objektu, který máte ve výpůjčce - tedy zároveň jej užíváte) - takže vznikne i problém s tím, za co považovat - zda nějakou 549?? (jakoby odvod z provozu??). Já bych možná byl raději, pokud v případě, že budete Vy pořadatelem a byly tam ty výnosy, tak to řeším jako položku, kterou bych řešil jako "vypořádání" příspěvku - tedy snížoval bych Vaši 672 (že s ohledem na toto vstupné krátím příspěvek - respektive provádím jakési vypořádání a příspěvek odvádím na účet Města). No a ve výši tohoto uspořeného příspěvku by Město vkládalo na ten zvláštní účet. V této variantě by samozřejmě bylo k dohodě, zda je to ve výši celkových tržeb nebo tržby snížené o nějaké náklady .... Ale nevím, jeslti Město k něčemu takovému je ochotné.

• Pronájem pozemku a DPH

  11. 06. 2024

  Dobrý den, pronajímáme vždy určitou část pozemku v parku za různým účelem, chtěla bych pravidla shrnout pro naše obchodní oddělení, a tak bych si ráda ujasnila, jestli uplatňujeme správné postupy a sazby při pronájmech a DPH :
  Konání svatby, snoubenci si:
  1) Vše zajistí sami - od nás mají pronajatý jen pozemek v parku a žádné služby. Pozemek se většinou pronajímá na 3 - 4 hodiny. Zde DPH osvobozujeme dle § 56a protože se nejedná o krátkodobý pronájem nemovité věci dle § 56 odst. 2.
  2) Snoubenci si pronajmou pozemek v parku a my jim zajistíme agenturu, která zajistí přípravu místa - slavobránu, stolky, ozvučení (bez el. připojení, pouze na baterii). My jim ve smlouvě zvlášť pronajímáme pozemek bez DPH a agenturní služby, které jsou ve smlouvě uvedeny také zvlášť, ty jsou již s DPH 21 %. Je to tak prosím správně? Může zde být pozemek také osvobozen od DPH dle § 56 a? Doba pronájmu také v rozmezí 4 -6 hodin dle velikosti svatby.
  Pronájem pozemku pro umístění prodejního stánku:
  1) pronajímáme pozemek na našem chodníku, parku za účelem postavení stánku s občerstvením na námi pořádanou akci, s připojením na elektrickou energii po dobu 12 hodin. Zde DPH 21 % dáváme, jelikož se jedná o nájem dle § 56 odst. 2.
  2) pronajímáme pozemek pro umístění stánku, stánek si zajistí prodejce, elektřinu nepožaduje - fakturujeme pronájem bez DPH.
  3) pronajímáme pozemek včetně prodejního stánku (zajistíme nebo zapůjčíme náš prodejní stánek) bez elektřiny, tak zde místo pronajímáme s DPH.
  Uzavíráme smlouvy o pronájmu na pozemky v případě natáčení:
  1) filmový štáb si pronajme část parku nebo komunikace, cesty na hradbách pro natáčení filmových scén, ve smlouvě je vymezeno pouze kde budou mít umístěnou techniku, kde si umístí jaké kulisy atd. jiné služby jim neposkytujeme. Zde nájem těchto ploch osvobozujeme i když trvá např. jen 10 hodin, protože se nejedná o krátkodobý pronájem dle § 56 odst. 2.
  2) filmový štáb natáčí ve veřejných prostranství a v našich objektech. Ve smlouvě je uveden pronájem pozemků zvlášť - ten od DPH osvobozujeme a natáčení v objektech, zde fakturujeme s DPH 21 %.
  Prosím, je to tak správně?}

  Trochu jsem se díval na Váš web, abych si i ujasnil charakter jednotlivých služeb (zejména u těch svateb) - takže částečně budu vycházet i z informací na tomto webu, neboť si myslím, že by to mohl být i zdroj informací pro FU v případě nějakého sporu.

  Ještě na úvod bych chtěl zdůraznit několik věcí - jako východiska:

  a) obecná charakteristika pronájmu

     - nájem je jednak charakterizován jako relativně pasivní činnost (tedy mělo by zde být minimum nějakých doprovodných souvisejících služeb)

  - podle ESD se také nájmem rozumí právo užívat věc, případně její část obdobně jako vlastník s vyloučením práv třetích osob

  Tedy abychom se vůbec bavili o pronájmu z pohledu DPH, musíme se vejít do této charakteristiky.

  b) definice krátkodobého pronájmu - tedy něčeho, co byť je nájmem (tedy je to pasivní ...), tak se musí zdanit - viz §56a odst. 2

  (2) Krátkodobým nájmem nemovité věci se pro účely odstavce 1 písm. a) rozumí nájem pozemku, jehož součástí je stavba, stavby nebo jednotky, popřípadě spolu s vnitřním movitým vybavením nebo dodáním plynu, elektřiny, tepla, chladu nebo vody, který trvá nepřetržitě nejvýše 48 hodin.

  Tedy prostý nájem pozemku bez stavby krátkodobým pronájmem není a i když by bylo trvání do 48 hodin, jednalo by se o plnění od DPH svobozené (povinně pokud je nájemcem neplátce).

  A optikou těchto východisek bych chtěl vyhodnotit případy, které uvádíte:

  1. Souhlasím s Vaším řešením v prvním případě - pokud správně chápu - poskytujete výhradní právo užívat vymezený pozemek bez stavby - tedy není to krátkodobý pronájem - za mne od daně osvobozeno

  2. V tomto případě bych se již choval jinak  - i jak to máte v ceníku, tak to jasně nabízíte jako komplexní službu včetně "zajištění spolehlivého externího technika", staráte se o rozmístění mobiliáře... - dle mého názoru nejsou ani naplněny charakteristiky nájmu (činnost není pasivní). Dle mého názoru je to zároveň jedna nedělitelná služba tak jak to máte v ceníku - za mne povinně s DPH 21 % jako celek.

  3. Pronájem pozemku - umístění stánku - je to pozemek s chodníkem (jako stavbou) a zajištěním elektrické energie - za mne souhlas 21 %

  4. Pronájem pozemku - umístění stánku - pokud správně chápu je to ale opět na tom chodníku - takže já bych tím, že součást pronajímaného prostoru je stavba chodníku toto vyhodnotil jako krátkodobý pronájem a DPH 21 % tam dal

  5. Pronájem pozemku a prodejního stánku - tedy zase máme potenciálně krátkodobý pronájem + pronájem movité věci - také bych dal DPH 21 %

  6. pronájem na natáčení - prvotně jen poznamenávám - předpokládám, že to mají výhradně k užívání . Co je důležité - je to zase včetně staveb... - za mne to krátkodobý pronájem je (vzhledem k těm stavbám) - účtoval bych 21 % DPH

  7. vyplývá to z té 6 - já bych to opět vnímal jako krátkodobý pronájem pozemku se stavbou a byť neposkytujete dodatečné služby, tak pokud je to do 48 hodin - zdanil bych to.

  Prosím berte to jako názor - ty hranice jsou dosti sporné a je mi jasné, že na tuto oblast budou existovat rozdílné názory.

• TZ x oprava

  11. 06. 2024

  Dobrý den, pane Nejezchlebe,
  O prázdninách u nás bude probíhat domnívám se – rekonstrukce třídy (zvětšení o sousedící kabinet). Jednotlivé práce budou provádět různí dodavatelé a budou s nimi uzavírány samostatné smlouvy o dílo. Prosím o radu, jak správně zaúčtovat, a kdy a jak zařadit do majetku.
  Stavební práce –TZ budovy (budou se měnit parametry). Současná učebna se propojí (zbourá příčka) se sousedícím kabinetem, zazdí se jedny dveře.
  Instalatérské práce – samostatně by se asi jednalo o podlimitní TZ – proběhne přesun umyvadla na jiné místo.
  Elektroinstalační práce – zřejmě rovněž TZ budovy - proběhne výměna zářivek (ve stávajícím kabinetu nevyhovují hygienické normě), bude o jednu zářivku více.
  Nejsem si jistá s podlahovou krytinou. V současné době je na podlaze učebny (i kabinetu) je PVC a proběhne pouze jeho výměna, rovněž výmalba učebny – jedná se spíše o opravu a udržování.
  Slyšela jsem však názor, že pokud je jedna z prací hodnocena jako investice, jsou i další související práce na dané akci investicí, i když samostatně by se jednalo o opravy a udržování?
  Měla bych tedy všechen materiál a práce související s rekonstrukcí třídy posuzovat společně jako investici (tedy i výměnu podlahové krytiny, malování třídy, podlimitní instalatérské práce, ..) a kumulovat na SÚ 042?
  Zařazovat do majetku budu v momentě, až bude hotová poslední z prací (zřejmě výmalba třídy), vše zařadím společně na 021 jako TZ budovy, zvýším o TZ PC budovy a nadále budu odepisovat z navýšené ceny?
  Prosím o kontrolu a případně další podněty na co si dát pozor.}

  Na toto téma máme i judikaturu Nejvyššího správního soudu, která připouští v určitých případech souběh opravy a investice - nicméně podmínkou je nezávislost daných akcí (technická ....).

  Pokud budete nyní bourat příčku a zvětšovat tak učebnu o kabinet, půde bezesporu o TZ. V této souvislosti je i logické, že nějak budete muset řešit podlahu (protože nemůžete nechat v půdorysu té vybouranné příčky podlahu bez jakékoliv krytiny). Tedy logická je její kompletní výměna. Z toho vyplývá prokazatelná technická souvislost výměny krytiny s odstraněním příčky - tedy i výměna krytiny bude muset být součástí technického zhodnocení. Elektroinstalační práce - jak to popisujete - opět očekávám TZ - je to vlastně řešení osvětlení pro zvětšený prostor tak aby vyhovoval tomu, že v celém prostoru bude výuka.

  Výmalba - obdobně jako u té podlahy je zde jasná souvislost s tím bouráním příčky a také asi i elektroinstalačními pracemi. Tedy za mne i tato výmalba jde do TZ.

  Takže za mne skutečně vše co popisujete jako investice na 042, až se to dokončí zařazení jako TZ budovy na 021 a odepisovat ze výšené ceny.

• Přenesená daňová povinnost

  11. 06. 2024

  Od 1. 1. 2016 je základní škola plátce DPH, ale jen ve školní jídelně z titulu hostinské činnosti /vaření pro cizí strávníky/ nebo případné pronájmy, jedná se o vedlejší činnost, než pro kterou je škola zřízena.
  
  Náš dotaz zni: jak to bude s přenesenou daňovou povinností v hlavní činnosti, tj. na stavbu, která spadá do odlišného oboru, než ve kterém jsme plátci DPH, bude se na nás nahlížet jako na plátce i zde, faktury nám budou vystavovány v režimu přenesené daňové povinnosti a DPH odvede škola?
  Jedná se o stavbu polytechnické učebny v rámci projektu IROP.}

  Já bych jen prvotně reagoval na to, že se ptáte na "PDP v hlavní činnosti" - k tomu musím zdůraznit to, že rozdělení hlavní a doplňková činnost nesouvisí s DPH. Vy klidně můžete mít činnost hlavní a jednat v jejím rámci jako osoba povinná k dani  (můžete mít v jejím rámci jak zdaňovanou tak i osvobozenou činnost od DPH - která je ale předmětem daně). Klíčovým tématem totiž je, zda uskutečňujete či neuskutečňujete "ekonomickou činnost" (bez ohledu na rozdělení hlavní x doplňková).

  Pokud se budeme bavit vyloženě o učebně v rámci základní školy, která primárně slouží pro výuku (tedy poskytování aktivit zdarma), nejsou naplněny základní parametry předmětu DPH (není zde "úplata" navázaná na poskytovanou službu nebo dodání zboží) a být Vámi, tak při stavbě této polytechnické učebny nejednám jako osoba povinná k dani a tedy s odkazem na §92a odst. 2 ZDPH sjednám s dodavatelem, že faktury budou vystaveny v normálním režimu (nikoliv v PDP režimu).

• Rozvaděč

  07. 06. 2024

  Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu.
  V ZŠ máme umístěný v chodbě školy rozvaděč. Pro venkovní akce (jarmarky) byl zřízený další nový rozvaděč venku ve dvoře školy. Ten byl zřízen díky tomu, že firma napojila kabel z rozvaděče z chodby školy - cena cca 70 tis (dalo by se říci, že je to podružný rozvaděč). Mohu ho brát jako investici, účet 042 ?
  Předem děkuji za odpověď.}

  Investice určitě a je jen k diskusi, zda se spíše jedná něakou samostatnou stavbu, nebo TZ budovy (asi bych vyhodnotil s ohledem na to, do jaké míry je nový rozvaděč fyzicky od budovy oddělen).

• Příspěvek na stravné pro starobní důchodce

  07. 06. 2024

  Město poskytuje příspěvek na stravné pro starobní důchodce - bývalé zaměstnance ve výši 20,- Kč na pracovní den. Podléhá tento příjem nějakému zdanění?}

  Toto je trochu problém, pokud vyjdeme ze stávajícího zákona (účinného od 1. 1. 2024). Jedná o příjem související s bývalým zaměstnáním a tudíž jsme v §6 Zákona o dani z příjmů. Zároveň nejsou naplněny podmínky pro osvobození, protože starobní důchodcí nesplní podmínku odpracování alespoň 3 hodin. Takže z toho vyplývá příjem podle §6 neosvobozený. Správně bych tedy měl řešit, že případně budou muset podepsat Prohlášení .....

  Nicméně, co je důležité - toto se vyhodnotilo jako chyba a v rámci sněmovního tisku č. 570  se také "doplnilo" osvobození od daně z příjmů ve vazbě na stravování starobních důchodců. Tento Zákon byl podepsán Prezidentem dne 7.6., tedy v nejbližších dnech dojde k jeho vydání ve Sbírce zákonů.

  Konkrétně se jedná o následující ustanovení:

  do § 6 odst. 9 (co je osvobozeno) se doplňue ustanovení bodu t):

  „t)    příjem zaměstnance ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti, a to v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, snížené o výši příjmu poskytnutého tímto zaměstnavatelem osvobozeného podle písmene b).“

  Tedy pozor - mělo by to zahrnovat pouze případy nepeněžního plnění (tedy zvýhodněně se stravují u mne jako zaměstnavatele nebo jiné organizace, kam se zaměstnanci chodí stravovat).  Rozhodně to není pro případy peněžitých příspěvků.

  K tomu je dále následující přechodné ustanovení:

  4. Na příjem ve formě podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona, poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona se použije § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona. Ustanovení § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona, lze použít na příjem ve formě podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona, poskytnutý od 1. ledna 2024.

  Tedy fakticky to umožní osvobodit i zpětně a dostali bychom se potom do situace, že pokud splníte věcně to, co je v písm. t), nemuseli byste řešit žádné zdanění. 

    

• Aktivace dlouhodobého majetku

  07. 06. 2024

  Dobrý den,
  prosím o pomoc při zaúčtování a kontrolu následujícího případu:
  na základě darovací smlouvy (na materiál ne na investici) nám bylo dodáno řezivo (fošny, trámy, latě, prkna) za celkovou částku 110.037,40 Kč - zaúčtuji 501/649 (způsob účtování zásob-B). Z části řeziva postavili žáci s mistrem odborného výcviku přístřešek (zde bude vstupovat cena spojovacího materiálu, mzda mistra, produktivní činn. žáků - 27.110,60 Kč, cena za řezivo - 27.382,30 Kč) - aktivace majetku 042/506 v částce 54.492,90 Kč. Dodavatelsky provedeno oplechování přístřešku v částce 73.205,- Kč 042/321.
  Vznikla nám stavba, pevně spojená se zemí, v částce 127.697,90 - zavedení do majetku 021/042. V jaké částce budu čerpat fond investic ? Měla bych v částce 100.315,60 Kč (bez řeziva). Na účet D 401 bude celá částka - 127.697,90 Kč, MD 416 100.315,60 Kč a co ten zbytek ? Jak budu odepisovat ? Děkuji za pomoc a radu.}

  To je zajímavá záležitost - v předpisech fakticky neřešená.

  Já bych si položil prvotní otázku - jak bych se zachoval k řezivu, které bylo darováno a já bych hned věděl, že bude určeno na investici? V takovém případě bych podle mne neúčtoval přijatý dar do výnosů, ale 042/401. Z toho mi vyplývá, že pokud jsem prvotně dar účtoval MD 501/Dal 649, protože jsem nevěděl na začátku, kolik (či případně vůbec zda) z daného řeziva použiji na investici a potom toto řezivo aktivuji do investice (a aktivaci vnímáme jako korekci nákladů), tak bych dle mého názoru měl provést i korekci výnosů - MD 649/Dal 401 (tedy jakoby danou část převést na investiční věcný dar). Tím Vám odpovídám asi na ten dotaz, který jste mi dala. Upozorňuji - je to řešení, které nemohu doložit přímo nějakým předpisem - spíše řeším celkovou logiku operace.

  Fonf investic bych čerpal v částce odpovídající skutečným výdajům - tedy 100 315,60 Kč - tedy tak, jak to máte Vy. Odpisy a následná tvorba fondu investic z odpisů by byla již z částky 127 697,90 Kč.

• Mzdové prostředky

  06. 06. 2024

  Naší PO (kterou také účtujeme) zkrátil KÚ příspěvky na mzdy. Aby byla zachována kvalita výuky ZO schválilo navýšení rozpočtu.
  Jak tyto finance dobře zaúčtovat, na co je možné je použít, je třeba zřídit rezervní fond? Do jakého oddílu se dostanou v P1 04.
  Děkuji za radu}

  Takže pokud správně chápeme, zřizovatel počítá, že z jeho příspěvku bude mimo jiné financována část nákladů na platy. Nevím, jaké si stanovil podmínky - zda chce danou částku nějak vyúčtovat, či jen navýšil běžný provozní příspěvek a nechce speciální vyúčtování. Podle toho budete účtovat přiatý příspěvek (buď jako příspěvek s vypořádáním nebo bez vypořádání...) - tedy toto určuje zřizovatel. Platy, které již u PO nebudou financovány ze státního rozpočtu nebudete analyticky (asi máte UZ) zahrnovat do přímých nákladů na vzdělávání - půjdou Vám pod jiné označení.

  Na co je možné tyto peníze použít musí případně říci zřizovatel - to je jeho rozhodnutí. Pokud neřekne nic (což bych čekal tak na 50 %), tak je na PO, na co peníze využije.

  Rezervního fondu u PO se tato operace vůbec netýká.

  V rámci výkazu P1-04 jsou náklady na platy financované od zřizovatele v kolonce "ostatních zdrojů:

  K tomu viz vysvětlivky výkazu zveřejněné MŠMT:

  Prostředky z jiných kapitol státního rozpočtu, než je MŠMT,
  se zahrnují do ostatních zdrojů (např. dary nebo prostředky z ESF
  od jiného ministerstva nebo od příjemce dotace mimo resort
  školství, prostředky obcí na dofinancování provozu škol atd.)

   Když byste si to chtěli projít celé, tak odkaz na metodiku k P1-04 je zde:

  https://msmt.gov.cz/file/61621/

• Komisní prodej/konsignační sklad

  06. 06. 2024

  Dobrý den,
  prosím o radu ohledně účtování komisního prodeje zboží přes konsignační sklad. Jaké podrozvahové účty mohu použít?
  Návrh účtování:
  - převzetí zbo ve smluvené nákupní ceně na konsignační sklad Kč 330,-- 9??/999
  - přijatá faktura od dodavatel komisního zbo Kč 330,-- 389/321
  - prodej zbo zákazníkovi Kč 330,-- 504 / 132
  Kč 330,-- 132 / 389
  Kč 330,-- 999 / 9??
  - tržby za prodané zboží Kč 360,-- 261 / 604
  - úhrada DF Kč 330,-- 321 / 221
  
  Je tento postup správný? Který podrozvahový účet je k tomu určen?
  Moc děkuji.}

  On se na to žádný podrozvahový účet moc nehodí.  Asi nejblíže by při současném vymezení byl účet Ostatních krátkodobých podmíněných aktiv (991) - takže použil bych asi tento účet (když bych již musel). Ale on tam je ten obecný problém v tom, co to vlastně jsou podmíněné pohledávky a závazky (já jsem přesvědčen, že to v ČR nemáme nyní dobře vymezeno).

  K Vyšemu návrhu zaúčtování jinak nic nemám - samozřejmě banka je 241 (to je ale určitě jen překlep) a samozřejmě řešíte případně DPH při prodeji ...

• Příspěvek na stravování - osvobození od daně

  04. 06. 2024

  Dobrý den,
  v níže uvedeném dotazu z 3.4.2024, který řeší hranici pro osvobození, je zmínka o zápisu "tohoto zvýhodnění" do mzdového listu.
  Znamená to, že u každého zaměstnance musíme toto měsíční zvýhodnění uvádět do mzdových podkladů?
  
  ----------------------------------------------------------------------------------------------
  příspěvek na stravování - osvobození od daně
  03. 04. 2024
  Dobrý den,
  jsme základní škola - PO zřízená ÚSC. Máme vlastní školní jídelnu, kde vaříme pro žáky , zaměstnance a cizí strávníky. Cena oběda pro zaměstnance je stanovena v hodnotě potravin - tj. 38,- Kč (zaměstnanec platí 32,- Kč, příspěvek z FKSP je 6,- Kč). Celková hodnota oběda se rovná ceně pro cizí strávníky - 95,- Kč.
  Do stanovené hranice pro osvobození (zápis do mzdového listu) máme zapisovat hodnotu oběda ve výši 63,- Kč (95 - 32) nebo jen příspěvek FKSP 6,- Kč?
  
  Děkuji za odpověď}
  
  Je to rozdíl mezi běžnou cenou oběda (95 Kč) a toho, co uhradí zaměstnanec (32 Kč) - to je hodnota jeho zvýhodnění. Tedy těch 63 Kč.}

  Já nejsem specialista na oblast mzdové agendy. Je to interpretace požadavku §38j Zákona o dani příjmů řešící mzdové listy, kde se řeší i sledování plnění odsvobozených na mzdovém listě. Tuto oblast ohledně evidence neumím - zkoušel sem v rychlosi hledat, zda na internetu nenadu nějaký solidnější vysvětlující popis - narazil jsem například na následující:

  https://www.demonia.cz/DIS/mzdy_modry/casopis/2018/1118/4.htm

   

• kladné úroky

  03. 06. 2024

  Pane inženýre, potřebovala bych, prosím, poradit. Nepodařilo se mi můj dotaz najít ve Vašich odpovědích. Jsme PO USC.
  Na BU jsme obdrželi od zřizovatele finanční prostředky na projekt (NFVý, dotace). Jak, prosím, účtovat bankovní poplatky a kladné úroky na samostatném BU jako součást projektu. Zřizovatel bude chtít výnos z kladných úroků vrátit.
  Takže: 518/241 241/662 s UZ projektu měsíčně.
  Projekt bude přes rok, tak k 31.12. 662/384 a 381/518 (nebo lze každý měsic přímo z VBU)? A v roce zúčtování to vrátím do výsledovky a při zúčtování s 388 a zálohami bych měla mít vratku z těch úroků?
  Děkuji za radu.}

  Nejsem si úplně jistý, jak je to myšleno - pokud správně chápu, tak kromě uznatelných nákladů projektu budete moci mezi uznatelné náklady započítat i poplatky a na druhou stranu jste povinni snížit je o úroky - ale stále půjde o vypořádání přijaté dotace/příspěvku.

  Jestli to tak je, jak to uvádím, tak si myslím, že by Vám ve výsledovce měly zůstat ak poplatky na 518, tak i úroky na 662 (že by se neměly k 31. 12. odúčtovávat) a jen by se o rozdíl poplatky minus úroky měl změnit nárok na dotaci (tedy byla by to změna v 672). Tedy pokud úroky budou vyšší než poplatky, tak by se to mělo projevit vrácením dotace (a k 31. 12. 2024 nižší dohadnou položkou aktivní na čerpání dotace).

  Případně to dořešíme e-mailem

• DPPO a státní pokladna

  31. 05. 2024

  Chtěla bych se zeptat, jak postupovat v případě, kdy jsme při sestavování výsledku hospodaření za rok 2023 předpokládali daň z příjmů 0. Jsme PO zřizovaná ÚSC. Výsledek hospodaření byl tedy odeslán na státní pokladnu i byl schválen zřizovatelem. Nyní nám daňový poradce ale vypočetl daň z příjmů cca 10.000 Kč. Jak postupovat? Pokud daň zaúčtuji do roku 2023, budu muset znovu odeslat výkazy na státní pokladnu. Je to tak v pořádku nebo máme daň zaúčtovat do roku 2024?}

  Jestli správně chápu, máte již i po schválení účetní závěrky - za mne by v tomto případě již rozhodně nemělo docházet k jakýmkoliv úpravám a snaze změnit již odeslané výkazy (žádat o opravu a posílat je znovu). Účtujte tedy do roku 2024 - MD 595/Dal 341.

• Poskytování ošatného

  31. 05. 2024

  Jaké jsou podmínky pro poskytování ošatného v penězích - daňové účinky pro organizaci a poplatníka. Jsme PO ÚSC.
  Jedná se o ošatné pro zaměstnance, kteří nemají nárok na ochranné prostředky. Tedy ne údržbáři, kuchařky, uklízečky a zdravotní sestry.}

  Za mne je to klasický příjem neosvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti. Takže z toho budou klasické odvody jako z běžného platu.

• Půjčení technického vybavení

  30. 05. 2024

  Dobrý den,
  ráda bych se zeptala, jak je to v případě, že máme jako kulturní dům v majetku svěřeném k hospodaření vedenou např. zvukovou aparaturu, kterou používáme pro svojí činnost. Chtěli bychom ji jednorázově půjčit jiné organizaci, ale nemáme tuto položku uvedenou ve zřizovatelem schváleném ceníku. Můžeme si v tomto případě účtovat cenu za půjčení? Do ceníku ji nechceme uvádět, protože ji oficiálně půjčovat nechceme.
  Děkuji.}

  Právně to problém není - nikde v právních předpisech upravujících hospodaření příspěvkové organizace není uvedeno, že by příspěvková organizace musela mít ceník schválený zřizovatelem. Já to vnímám tak, že pokud si zřizovatel nevymíní schvalování ceníku, je nastavení cen plně v kompetenci příspěvkové oranizace (tedy ředitele). Takže teď jde o to, zda třeba ve ZL nemáte stanoveno, že služby poskytujete za ceny dle ceníku, který PO musí předložit ke schválení zřizovateli .... (či něco obdobného).

  Pokud nic takového není, nevidím problém v tom, že si tady nastavíte jednorázově cenu a v ceníku to řešeno nebude. 

  A jen bych být Vámi dal pozor na to, zda se v rámci poskytování takovézo služby vejdete do aktivit, které máte vymezeny ve ZL, že máte dělat (protože pokud by se to nedalo pod nic "napasovat", tak by zřizovatel mohl říci, že tu aktivitu děláte neoprávněně).