PO účtuje - Účetnictví příspěvkových organizací

Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

  • účtování OP JAK - dělení na zdroje z ESF, SR a zřiz.
    06. 03. 2025

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat na povinnost dělit v účetnictví analyticky náklady hrazené z OP JAK... (přísp.org.škola zřízená obcí)
    Příklad: poskytnutá dotace 100% např.100tis.
    z toho 5% (5000,-) financováno zřizovatelem
    18,26%(18260,-) ze st.rozpočtu
    76,74ˇ%(76740,-) z ESF
    Mám-li náklad např. 1000,- Kč, je třeba jej analyticky účtovat
    5% (50,-)+18,26% (182,60)+76,74%(767,40)? Nebo stačí v analytice rozdělit jen na účtu 672 při měsíčním účtování přes doh.pol.388/672?
    A dále, zřizovatel bude posílat organizaci jen 95% dotace, která mu přijde na účet, tedy bez 5%, které má financovat s tím, že 5% bude zasláno jen v případě, že nepostačí na pokrytí nákladů 95% poskytnuté dotace - tedy až v době, kdy bude projekt končit (tj.za 2 roky...).
    Předem děkuji za Vaši odpověď.}

    Tím, že nejste obec a nesestavujete FIN 2-12 M, tak nemáme povinnost členění podle zdrojů financování na základě nějakého právního předpisu (u obcí je to členění výdajů podle zdrojů). Takže povinnosti nám (tedy myšleno příspěvkovým organizacím) v tomto ohledu zakládá pouze dotační smlouva (respektive například nějaké podmínky definované v rámci smlouvy). Nevím, jak jsou definovány podmínky této konkrétní dotace. Dost často je ve smlouvě/podmínkách požadováno pouze to, abych analyticky oddělil výnosy a náklady projektu (tedy již například nemusím dělit, že část jde ze státního rozpočtu a část z ESF)  - tedy sleduji potom jen náklady na projekt jako celek. Zároveň se třeba ve smlouvách objevuje povinnost označit konkrétní doklady, že byly financovány z projektu ......  Ale skutečně nevím, jak tento projekt - spíše bych odhadoval, že to rozdělování podle zdrojů požadováno nebude (ale nevím).

    Co je "složitější" je otázka financování těch 5 % - pokud správně chápu, zřizovatel Vám sdělil, že si to zatím případně máte pokrýt sami ze svého a teprve pokud by Vám finance nestačily, tak to doplatí. Za těchto okolností na těchto 5% nemůžete dělat dohadnou položku - tedy 388/672 by bylo jen na těch 95 %. A teprve až po rozhodnutí, že Vám bude těch 5 % (případně jiná částka) uvolněno by se účtovalo o výnosu do běžného období - bez ohledu na skutečnost, že to kryje třeba část nákladů vynaložených v minulém roce.

  • Příspěvek na dopravu
    06. 03. 2025

    Dobrý den, jsme příspěvková organizace a chtěli bychom přispívat na benzín zaměstnancům, kteří dojíždějí do zaměstnání. Můžeme jako příspěvková organizace příspěvek poskytovat? Můžeme příspěvek hradit z FKSP nebo je jiná možnost, z jakých prostředků či fondů příspěvek hradit? Děkuji za odpověď}

    Musíme to rozdělit na několik oblastí:

    a) řešme daňové dopady takovéhoto příspěvku - jedná se o příspěvek v souvislosti s cestou do a ze zaměstnání - pro takový případ nenajdu osvobození v rámci zákona o dani z příjmů. Tedy u zaměstnance to bude zdanitelným příjmem a budou se z toho hradit odvody jako z běžné odměny pro zaměstnance. Tedy je vůbec k prvotní úvaze, zda něčím tato forma může pomoci oproti nastavení nějakého systému běžných odměn (zahrnutých do nákladů na 521)

    b) pokud si řeknete, že toto budete chtít poskytovat - OK - za mne si dokáži představit obě varianty - jak z FKSP, pokud si to dáte do vnitřních pravidel k FKSP, tak i případně z běžných provozních nákladů. Nicméně  pokud byste to dávali z provozních nákladů, tak byste se spíše měli zeptat zřizovatele, zda nemá nic proti vyplácení takového příspěvku. Protože on může říci, že si nepřeje, aby tento typ nákladů byl financován z jeho provozního příspěvku. Legislativa to nijak neřeší a podle mne ani nezakazuje.

    Tak prosím jen zvažte, zda to spíše není řešitelné přímo v rmci odměňování - možná byste si ušetřili práci a případné diskuse a daňově by to vyšlo stejně.

  • Svačinový automat
    05. 03. 2025

    Dobrý den, jsme ZŠ a plátci DPH v rámci doplňkové čiinosti - cizí strávníci ...
    Budeme mít zapůjčen svačinový automat a dle smlouvy nám náleží za poskytnutí práva umístit automat v objektu za plně smluvných závazků úplaty 500Kč včetně DPH a zavazujeme se vystavit fakturu. Svačinový automat bude pro naše žáky. Má se daň objevit na výstupu v přiznání k daňi ?Nebo ne ? Děkuji}

    Jsem přesvědčen, že byste měli počítat DPH 21 %. (tedy ř. 1 přiznání k dani). Tady nebude splněna charakteristika nájmu z pohledu DPH ve smyslu judikatury ESD - tedy bude to obecná služba spočívající v právu umístit automat.

  • OP JAK Šablony II. účtování
    03. 03. 2025

    Dobrý den, poprosím o pomoc s účtováním, naše MŠ podala žádost o dotaci z programu OP JAK Šablony II., zahájení projektových aktivit je od 1.9.2024.
    Od 9/2024 školka zaměstnala v rámci dotace asistentku a začaly vznikat mzdové náklady. Do 31.12.2024 nám ale nepřišlo rozhodnutí o přiznání dotace a tedy ani finanční prostředky. Dle nařízení ředitele jsem částku na konci roku pročerpala přes rezervní fond.
    Mzdové náklady za 9-12/2024 521, 524/...... s účel.znakem projektu cca 60tis.jsem následně proúčtovávala vnitřním dokladem každý měsíc MD 472/D 388 a MD388/672 D stále jsem čekala na peníze, které na konci roku nepřišly.
    31.12.2024 čerpání rez. Fondu:
    MD 413/D 648 částka +60tis.
    a D 472 60tis. / D 672 částka -60tis.
    přijetí dotace v r. 2025 241/472 640tis.
    storno čerpání rezervního fondu MD472/D413 60tis. a nebo zaúčtovat MD388/D413 ?

    Jak teď správně zapojit účtování na účet 388? Prosím uvedení konkrétních částek? Jak proúčtovat měsíční čerpání dotace?

    Předem moc děkuji za pomoc a radu.}

    Pokud jste skutečně neměli do účetní závěrky za rok 2024 rozhodnutí o tom, že dotace byla přiznána, je v souladu s principem opatrnosti to, že jste na konci roku 2024 účtovala tak, abyste neměla dohadnou položku na 388 a neměla ani výnos na 672.

    Nyní, pokud jste v roce 2025 dotaci získali a zatto dotace kryje i náklady roku 2024, tak doúčtujte určitě MD 388/Dal 672 - dohadnou položku na krytí nákladů roku 2024 (musíte účtovat na 672, protože na tomto účtu by se měl objevit v součtu výnos za celou dobu trvání projektu).

    No a nyní jde o to, zda má dojít k vrácení prostředků do rezervního fondu či nikoliv. To totiž není v zákoně č. 250/2000 Sb. vůbec popsáno (je zde uvedeno pouze čerpání na překlenutí dočasného nesouladu ...), vůbec se ale neřeší, co se stane, pokud dané důvody pominou. Podle mých odhadů cca 10 % - 20% subjektů se domnívá, že je nezbytné příslušné prostředky do rezervního fondu vrátit - a tyto subjekty by potom zaúčtovali MD 413/Dal 648 ve výši minus 60 tis. Kč. Tak 80 - 90% subjektů (je to můj odhad) se domnívá, že by se takto prostředky neměly do fondu vracet, měl by být vykázán zisk 2025 a při rozdělování HV za rok 2025 v roce 2026 by bylo možné uskutečnit převod do rezevního fondu. Já bych se přikláněl v tomto k té většině - ono je to pro mne celkově těžko zkousnutelné, protože celá tato diskuse totiž vyplývá z nesmyslného zapojení rezervního fondu do výnosů.   

    Takže třeba já bych skutečně jen doúčtoval nyní 388/672 a rezervní fond nyní nekorigoval. Klidně skončil v letošním roce v zisku a případný příděl do RF řešil až při schvalování výsledku hospodaření.

    No a dále jak čerpáte náklady, tak ve výši postupně nabíhajícího nároku na dotaci bych dělal 388/672 (klidně měsíčně). No a při vyúčtování by se zúčtovávala 388 a 472.

    Nevím, zda Vám tento popis stačí - případně se mi ozvěte na e-mail.

  • Sběr papíru
    28. 02. 2025

    Dobrý den, mám dotaz ke sběru papíru ve škole. Do loňského roku jsme sběr papíru a příjmy z něj měli v účetnictví SRPŠ. Podle nového zákona o odpadech již ale není možné sběr přes SRPŠ dělat a měla bych ho nyní účtovat ve škole. Budu účtovat přes vedlejší činnost, ale jsme plátci DPH. V jakém režimu DPH je sběr papíru? Budu odvádět DPH? A pokud ano, v jaké sazbě bych měla fakturovat? Moc děkuji za radu.}

    Dodání sběrového papíru plátci (což předpokládám bude) je v režimu přenesené daňové povinnosti - tedy Vy fakturujete bez daně, na fakturu uvádíte "daň odvede zákazník" a dáváte na ř. 25 přiznání. Sazbu daně řešit nemusíte - tu si řeší příjemce (bude to mít v 21 % - ale je to jeho starost).

  • zabezpečovací systém
    28. 02. 2025

    Dobrý den, v naší škole se bude provádět zabezpečení budovy, speciální dveře (hradí zřizovatel-budova je jeho) a my zabezpečovací systém v hodnotě 128tis.
    V ceně zabezpečovacího systému je nejvyšší částka 48tis. na čipy, které budeme žákům prodávat a po skončení studia je vrátí, účtovala bych asi jako zálohu.
    Mám je z pořizovací ceny vyloučit, jako materiál? Lze je uhradit z fondu investic, když to bude jako materiál? Pokud ne, zbyde mi ve fondu investic těch 48tis, protože jsme požádali o převod celé částky 128tis. Bude ten zůstatek problém?
    Nebo je započítat do pořizovací ceny, samotné čipy jsou nanic a bez nich se neotevřou dveře. Mohu celou částku (128tis) uhradit z fondu investic? Nebude se to brát jakože ty čipy jsou uhrazené dvakrát? Asi by nemělo, když vydání čipů budu účtovat jako zálohu.
    Díky za radu.}

    Ty čipy byste neměli dávat do ceny investice - jedná se o samostatné movité věci, se kterými budete nakládat naprosto samostatně (odděleně od budovy). Takže já bych měl tendenci na investici dát jen tu hodnotu 80 tis. Kč na vlastní zabezpečení dveří (mělo by to být podle mne TZ stavby).

    Čipy - já bych je zaúčtoval na 501 a případně si je navedl na účet 902 (a potom bych pracoval s dvěma anal. účty - čipy "na skladě" a čipy "v oběhu"). To by ale tedy znamenalo, že potřebujete, aby zřizovatel změnil charakter příspěvku u těch 48 tis. Kč z investičního na provozní (protože z investičního fondu pořízení materiálu podle pravidel zákona č. 250/2000 Sb. hradit nesmíme).

    No a to, že čip vydáváte proti záloze podle mne neznamená duplicitní financování - vy budete povinni zálohu zase vrátit (nefunkční čipy budete asi postupně vyřazovat ...) - tady problém nevidím.

  • FKSP majetek do společných prostor
    27. 02. 2025

    Dobrý den, je možné na žádost zaměstnanců zakoupit (po zrušení vyhlášky o FKSP) do společných prostor např. mikrovlnnou troubu, kávovar nebo soda stream, nebo musíme tento majetek uhradit z vlastních zdrojů popř. z příspěvku na provoz? Náplně by kupovali zaměstnanci sami. Děkuji za odpověď.}

    Toto je podle mého názoru na vymezení ve Vašich vnitřních pravidlech. Podle mne to může být z FKSP hrazeno - pokud si tak nastavíte Vaše pravidla.

  • Nákup hmotného a nehmotného majetku
    27. 02. 2025

    Dobrý den,
    v rámci projektu kybernetické bezpečnosti pořizujeme následující:

    1. případ: switch + licenci (na 5 let) + technickou podporu (na 5 let)
    Pořizovací cena Switche je do 36 tis. Kč , cena licence včetně technické podpory je cca 18 tis. Kč. (licence a technická podpora je kalkulovaná dohromady a nelze ji finančně rozdělit) - ceny jsou včetně DPH.
    Prosíme o radu, jak účtovat?
    Máme účtovat vše dohromady (switch + licence a techn. podpora) jako pořízení DHM nad 40 tis. Kč nebo samostatně switch jako DDHM do 40 tis. Kč a licenci vč. technické podpory do služeb na 518?

    2. případ: Firewall + licence vč. technické podpory (na 5 let)
    Pořizovací cena Firewall je 145 tis. Kč , cena technické podpory včetně licence je 508 tis. Kč (licence a technická podpora je kalkulovaná dohromady a nelze ji finančně rozdělit) - ceny jsou včetně DPH.
    Prosíme o radu, jak účtovat?
    Máme účtovat vše dohromady (firewall + licence a techn. podpora) jako pořízení DNHM nad 60 tis. Kč nebo samostatně firewall jako DNHM nad 60 tis. Kč a licenci vč. technické podpory do služeb na 518?

    Děkujeme za radu.}

    Hned na úvod řeknu - bude se jednat o hraniční případy. Totiž samostatným nehmotným majetkem není software pro řízení technologií nebo zařízení (§11 odst. 8 Vyhlášky č. 410/2009 Sb.).  Nemáme ale nikde v předpisech upřesněno, co vše se tím myslí.

    Jako ukázkový případ se uvádí například software ANDROID, který máte nahraný v mobilu, nicméně bez něj by mobil nemohl plnit funkci jako mobil (já tomu říkám, že daný software zařízení oživuje ...). Trochu jinou kapitolou je software, který určité zařízení třeba oživuje, ale má ještě svoji samostatnou funkci (nezávislou na těch zařízeních) - například budete mít stravovací systém a software do něj nahraný bude jednak "oživovat" ty nejrůznější objednávkové terminály, hlásiče..., ale zároveň zde budou i další funcionality nesvázané s konkrétním zařízením - třeba zpracování evidence stravy, hlídání plateb apod. V takovém případě třeba hodnotím tento software již jako samostatný a do ceny zařízení jej nedávám.

    Zkouším to popsat jako určitý úvod k případům, které uvádíte - protože mohu dát jen nějaký obecný návod - nicméně alikaci musíte udělat Vy na základě diskuse s IT specialistou.

    1. SWITCH + software - takže důležité e zeptat se, zda daný software je nezbytný k tomu, aby SWITCH plnil svou funkci (tedy propojování různých prvků sítě). Pokud tomu tak je a je to jedinná funkce daného software, měl by být součástí hodnoty SWITCHE - tedy vše na 042. Takže zkusit toto probrat s něakým Vaším IT specialistou. Trochu jsem jen na rozpacích, co zahrnuje ta technická podpora na 5 let - pokud vyhodnotíte, že je to celek, tak OK, (napočtení do ceny majetku umím odůvodnit). Pokud ale dojdete na základě kritérií, které Vám dávám, k tomu, že software má být oddělen, tak mi není moc jasné, zda ta technická podpora zahrnuje jen aktualizace a úpravy software, nebo i nějaké technické zásahy do SWITCHE (protože potom bych to měl nějak rozdělit - asi bych se potom dožadoval nějakého technického rozdělení dodavatelem - pokud by ho nedal, tak případně mým interním odhadem). A jen podotýkám - pokud by licence byla samostatně - tak 558 (ne 518) a dát na 018.

    2. FIREWALL - je to faticky to samé. Pokud ten software je k tomu, aby FIREWALL (ve smyslu toho zařízení) mohl fungovat jako FIREWALL, tak je to indicie k tomu, že se to má sečíst a celé dát jako investice na 042. Pokud ta licence má i jiné funkce než zajštění funkčnosti vlastního zařízení - potom je to argument k tomu, aby se účtovalo na účet 013. No a poznámka k technické podpoře - viz výše.

    Konkrétněji to neumím - je to prostě o tom definovat si určitá kritéria a potom mluvit s IT specialistou. no a musíte počítat s tím, že dost často to bude velice diskutabilní. 

  • Akce 1+1, licence
    26. 02. 2025

    1) Jsme ZŠ zřízena obcí. Zakoupili jsme plošinový vozík se sklopným madlem, který byl tzv. v akci, tzn. že za cenu jednoho vozíku jsme obdrželi vozíky dva.
    Na faktuře je uvedeno: Plošinový vozík se sklopným madle 1+1, cena 3 159,31 Kč. Jak správně tyto vozíky zaúčtovat a evidovat? Máme evidovat jeden vozík za 3 159,31 Kč v drobném dl. maj., ale co ten druhý, který je zdarma?
    2) Obdrželi jsme od Vodafone Modem za 1 586,78 Kč, kde jsme dostali slevu 1 585,95 Kč takže jsme za něho zaplatili 1 Kč a to stejné Yealink bezdrátový telefon za 1 303,31 Kč se slevou 1 302,48 a zaplatili jsme opět 1 Kč. Vedení školy chce tento majetek evidovat na podrozvaze, kde evidujeme matek od 1 200 Kč. Předpokládám, že se musím řídit cenami po slevě. Mám to uvést do směrnice, že tam bude evidovaný majetek před slevou za nižší cenu než je hranice?
    3) Zakoupili jsme Edugym pro školku do 100 dětí. Jedná se o interaktivní vzdělávací program za 39 000 na 3 roky. Jak mám zaúčtovat?

    Jak celkově řešit zaúčtování licencí, software, když jsou omezené dobou a některé se prodlužují např. po 2 letech a některé nám nevyhovují tak se již neprodlouží? Od 7 000 Kč do 60 000 Kč evidujeme jako drobný d.nehm.maj. Mám si je dát na majetkový účet 018 a když neprodloužíme tak vyřadit? Když se prodlouží tak technické zhodnocení? V těchto licencích mám nejasnosti, ale samozřejmě je to stále více oblíbené tak bych si to ráda ujasnila.}

    První případ - za mne jednoznačně evidovat dva vozíky - každý za 1 579,65 Kč (a haléř bude jako zaokrouhlení) - toto zachycení bude dokumentovat skutečnost, že se pořídily dva vozíky za cenu .....

    Druhý případ - souhlasím s tím, že byste měli evidovat v ceně po slevě. tedy do směrnice bych si dal výjimku, že podle rozhodnutí ............. (ekonoma, ředitele ...) může být do evidovaného majetku zahrnuta i věc pod limit 1 200 Kč.

    Třetí případ  - je to software, cena je do 60 tis. kč, doba využitelnosti delší než rok - tedy splňuji všechny charakteristiky pro účet 018 - tedy v plné hodnotě 39 tis. Kč MD 558/Dal 321 a MD 018/Dal 078

    Ty licence obecně - co neprodloužíte - souhlas, že se musí vyřadit - MD 078/Dal 018.

    Pokud prodloužíte - je to velice diskutabilní (třeba návrh nového zákona o účetnictví počítal s tím, že bude plně ve Vaší kompetenci rozhodnout, zda i TZ na nehmotném majetku povedete jako TZ nebo jako nové inventární číslo). Na Vašem místě spíše vyřazuji starý a pořizuji nový (protože původní majetek jsem uplynutím doby licence "plně spotřeboval"). To je ale můj přístup. Současné předpisy to neřeší a podle mne jsou obhajitelné oba přístupy (tedy pokud někdy bude nový zákon o účetnictví a v této oblasti se jeho textace ještě nezmění, tak to bude jen potvrzení toho, jak se mohu zachovat již v současnosti - tedy, že si mohu vybrat).

  • Dodatečné přiznání k DPH a jeho zaúčtování
    26. 02. 2025

    Dobrý den,
    v roce 2022 jsme v našem domově mládeže ubytovali ukrajinské uprchlíky. Náklady s tím spojené pokryl zřizovatel navýšením příspěvku na provoz. Zároveň nechal zpracovat posudek na daňové a účetní souvislosti paušálních náhrad, ve kterém bylo uvedeno, že příspěvek na provoz poskytovaný v souladu s platnou právní úpravou v závislosti na počtu ubytovaných jako vhodném výkonovém kritériu nemůže být považován za dotaci k ceně, a tedy není předmětem daně z přidané hodnoty. Poskytnuté ubytování jsme proto do přiznání nezahrnuli a příspěvek jsme zaúčtovali na DAL 672. Toto se ale nyní dostalo do hledáčku finančního úřadu, který u nás provedl dotazníkové šetření. Závěr šetření je takový, že uprchlíci měli k dispozici kromě pokojů také společné kuchyňky a sociálky, nejednalo se tak o pronájem prostor ale o ubytování a my nyní musíme podat dodatečné daňové přiznání a přijatou částku dodanit. Od zřizovatele jsme přijali částku 472600,- a celou zaúčtovali do výnosů. Teď zpětně musím částku rozdělit na základ daně a daň? Můžete mi, prosím, poradit, jak o celé věci účtovat?Moc děkuji.}

    Vím o tom, že tato kontrolní akce probíhá - zatím se toto řeší v rámci Pardubického kraje (určitě vím o okresech SY, ÚO, a CR).

    Můj názor byl (a prezentoval jsem jej již hned v roce 2022), že situace, kdy je sjednána konkrétní úhrada v podobě dotace  (například částka za ubytování za noc) za podmínky, že uprchlíkovi bude poskytnuto ubytování zdarma, naplňuje charakteristiky dotace k ceně. Tedy podle své povahy již jen potom řeším, zda se jedná o ubytování (v té době sazba DPH 10 %) nebo pronájem (ten by byl od daně osvobozený). Zároveň jsem také upozorňoval, že i pokud bych i ustál, že se nejedná o úplatu za plnění, tak je stejně problémem to, že potom bych musel řešit ještě krácení odpočtu podle §75 ZDPH (protože část realizovaných plnění - zde ubytování, by nebylo k ekonomické činnosti - a možná by to mělo ještě negativnější následky než to zdanit - tedy u některých subjektů).  

    Z Vašeho dotazu jsem pochopil, že jste vyhodnotili, že budete akceptovat přístup FU - že je to plnění a v tomto případě se jedná o ubytování a nebudete se proti tomu bránit  (za sebe bych to také tímto způsobem vyhodnotil - jak jsem uvedl výše).

    To tedy znamená, že by se toto mělo projevit dodatečným přznáním k DPH a následnými kontrolními hlášeními.

    a) účtuji tedy 

                      Dal 672           minus celá částka 472 600 Kč

                      Dal 672           plus 429 636, 36

                      Dal 343            plus   42 963,64 (v té době byla platná sazba daň 10 %).

       Teď jsem to zjednodušil - demonstruji to na tom, jako by byla jedna jedinná oprava - nicméně toto bych měl udělat po měsících tak jak vznikal nárok na danou dotaci. Tedy není to jedna oprava - je to fakticky série oprav a série dodatečných přiznání k DPH a následných KH

    b) nicméně má to potenciálně i pozitivní stránku věci - zahrnutím daných plnění do zdanitelných plnění by mohlo dojít ke zlepšení koeficientu podle §76 a mohlo by dojít zase v rámci dodatečného přiznání za 12/2022 k navýšení odpočtu DPH (protože by se měla objevt jiná hodnota na ř. 53). Toto by ve svém důsledku bylo účtováno MD 343/Dal 549 (tedy fakticky korekce koeficientu). Tedy tím by se trochu mohlo kompenzovat  těch 42 964 Kč na odvodu DPH.

  • Přístupový systém do budovy
    25. 02. 2025

    V budově školy byl vyměněn přístupový systém do budovy.
    Nainstalovány byly 3 snímače - přístup do budovy, jídelny a tělocvičen.
    Dále je u správce budovy umístěn snímač pro navádění čísel.
    Součástí je přístupový systém Basic - nainstalován je na serveru.
    Předpokládané zaúčtování: Každý ze snímačů bych zavedla na účet 558 - DDHM - k majetku by se ještě přičetla cena za montážní materiál, montáž a připojení. (snímače jsou na sobě nezávislé, každý funguje samostatně).
    Systém evidence Basic - účtování 558 - DDNM (cena 20.000,-- Kč) k ceně bych připočetla služby - instalace prg. vybavení a konfiguraci.
    Součástí je ještě školení na přístupový systém, který bych zavedla samostatně.}

    Děkuji moc za upřesnění jednotlivých položek. Pokud vezmu současnou judikturu, tak se beze sporu bude u vlastních snímačů umožňujících otevírání dveří jednat o právní součást stavby. To, zda mohou být jednoduše zase demontovány nemá na toto hodnocení žádný vliv (stejně tak jako můžete demontovat například lustr.... - přesto ten s ohledem na svou funkci je součástí budovy). No a jsme i velmi skeptický k tomu, že by i v případě, kdy budete argumentovat pokynem GFŘ D-59 (což jak vysvětluji v dokumentu k problematice staveb a jeich součástí je právně sice problematické, nicméně je to běžné) bylo možno vyhodnotit, že tato právní součást budovy je samostatnou movitou věcí - a to vzhledem na to, že zajištění nějakého zabezpečení přístupu do škol se stává naprosto běžným standardem vlastností budovy. Za mne pokud by tento spor třeba rozhodoval soud, jsem přesvědčen, že na 98 % by řekl, že ty snímače na vstupních dveřích jsou účetně i z hlediska daně z příjmů součást stavby.

    To, že jste určité zařízení z roku 2003 měli jako samostatný DDHM chápu - v té době bych asi jednal stejně, nicméně judikatura se nám v této oblasti vyvinula určitým směrem a jsme skutečně jinde (i třeba v chápání pokynu GFŘ D... - nyní D-59).

    Co bych dal samostatně - snímač u správce budovy - ten neslouží přímo k zajištění funkčnosti vstupu, ale k tomu, že se na něm nahrávají informace do čipů ... - takže má samostatnou funkci nezávislou na budově.

    Dále souhlas s tím, že software by se dal samostatně - respektive včetně Instalace a konfigurace - ten slouží jednak k oživení otevírání dveří, ale také i vyhodnocování dat týkajících se vstupu a výstupu (tedy předpokládám, že k tomuto slouží) - tedy toto ustojím.

    Školení to je náklad - to je v pořádku.

    Takže tolik můj pohled - tedy za mne jako TZ ty 3 snímače, montážní materiál a montáž ... (respektive z těchto položek asi jsme schopen vyargumentovat že 3/4, protože jedna čtvrtina by se asi dála vztáhnout k tomu snímači u správce budovy). Nicméně tím se dostanete nad 40 tis. Kč - za mne to je potom TZ vypůjčené nemovitosti. Pokud by si to k sobě nepřevedl zřizovatel, tak byste podle mne měli správně toto dát na 021 a odepisovat jako TZ budovy - samozřejmě můžete navrhnout odpovídající dobu odepisování v rámci odpisového plánu, protože toto určitě nevydží tolik, jako budova).

     

       

  • vyřazení majetku z evidence
    20. 02. 2025

    Dobrý den, potřebuji vyřadit z evidence DDHM, který je poškozený a nefunkční. Musím žádat předem o povolení zřizovatele nebo stačí schválení likvidační komise, která je stanovena ředitelem školy? Ke všemu vyřazenému majetku mám podepsané protokoly o vyřazení a posouzení o nefunkčnosti nebo potvrzení o nerentabilnosti opravy.}

    Na toto neumím jednoznačně odpovědět - bude záležet přímo na tom, jak to máte nastaveno ve zřizovací listině. Tady jsou velké rozdíly v rámci ČR - u řady PO to co popisujete je v kompetenci PO, u jiných je nutný souhlas zřizovatele. A ještě se může lišit i to, zda se jedná o majetek svěřený nebo majetek v právním vlastnictví PO (dost často pokud je vlastní, tak zřizovatelé souhlas nevyžadují). Nicméně je to skutečně o individuálním nastavení.

  • Projekt EU - investice
    20. 02. 2025

    Vážený pane inženýre, prosím Vás tímto o radu.
    V prosinci 2024 proběhl na naší škole projekt Multimediální učebna přírodních věd s ukončením realizace 31.12.2024, dotace ex - post - investiční a neinvestiční část (EU 95%). Projekt nám byl předfinancován zřizovatelem (100%).
    Zaúčtované mám vše dle Vaší metodiky, tak jak bylo již několikrát zmíněno ve Vašich odpovědích (např. 13.9.2018).
    Minulý týden nám přišel z ministerstva Pokyn k platbě. Investiční dotace bude o 0,01 hal vyšší. Tentokrát nám haléře za desetinnou čárkou zaokrouhlili směrem nahoru. Protože již mám uzavřený rok 2024, tak jsem v letošním roce doúčtovala 0,01 hal: 388/403 a 915/999.
    Odpis majetku je od ledna 2025.
    Nevím si ale teď rady s fondem 416 (čerpání). Jak jsem již psala, předfinancoval nás zřizovatel a já si čerpání fondu 416 v roce 2024 rozdělila pro přehlednost na 5% a 95% . No a teď nevím, jestli bych v letošním roce neměla u čerpání fondu 416 udělat nějakou opravu: -0,01 hal u účtu, kde jsem účtovala 5% a zároveň +0,01 hal u účtu, kde jsem účtovala 95% ?
    Ve finále fond 416 je v pořádku, jak v roce 2024, tak i PS roku 2025. Výkaz Příloha za rok 2024 je taky v pořádku (dotace - zřizovatel, čerpání). Jde vlastně jen o to interní rozdělení investic.
    Moc děkuji.}

    Jestli to správně chápu, majetek jste zařazovala v prosinci.

    Pokud je nyní při vyúčtování rozdíl pouze 0,01 Kč (dotace vyšší), tak rozhodně neměním transferový podíl a ten 0,01 Kč zaúčtuji MD 388/Dal 403 a MD 403/Dal 672 - tedy jednorázový výnos a zároveň účtuji korekci na 416 zápisem MD 416/Dal 401 ve výši 0,01 Kč.

    No a čerpání na 416 v roce 2024, kde jste se to snažila udělat v dobré víře podle zdrojů zřizovatel x dotace - to bych již neřešil. Vy jste to udělala podle informací, které jste v té době měla. Ve výkazech to nikam nevstupovalo (celé to bylo čerpání na investiční výdaje - v celku).

  • Čerpání fondu investic
    19. 02. 2025

    Hezký den, prosím o upřesnění ohledně fondu investic. Kontrolou zřizovatele nám bylo vytknuto, že jsme měli schváleno použití investičního fondu ve výši 45. tis Kč na dvě konkrétní opravy DHM, ale vyčerpali jsme pouze 25. tis Kč /protože druhá oprava byla provedena sponzorsky/. Tímto jednáním jsme nedodrželi zákon a neinformovali zřizovatele o vyčerpání nižší než schválené částky. Opravdu jsme porušili ustanovení zákona č. 250/2000 Sb. paragraf 28 odstavec 10 písm. c. Ve zřizovací listině žádná takováto povinnost uložena není ani schvalování čerpání investičního fondu. Děkuji za váš názor.}

    Toto je hodně ošemetné téma. Zákon č. 250/2000 Sb. skutečně nepočítá s tím, že by bylo potřeba, aby zřizovatel schvaloval čerpání fondu investic. Nicméně je samozřejmě možné, že si to zřizovatel určitým způsobem vymíní - může to být například zřizovací listina, může to být ale třeba i schválený rozpočet, kde se objevuje zúčtování fondu do výnosů (při nějaké nastavené míře závaznosti pro danou PO). Někde se to nastavuje i přes nějaké interní předpisy vydávané zřizovatelem (někde třeba mají "Pravidla hospodaření PO...) - tady již může být trochu sporné, do jaké míry je to v pořádku, pokud takovou možnost zřizovateli neposkytuje zřizovací listina.

    Takže tím chci říci, že skutečně podle nějakých interních pravidel, které definoval zřizovatel, jste o této situaci měli zřizovatele informovat .... - to prostě nemohu vyloučit. Netuším, zda jsou tato pravidla Vaším zřizovatelem někde definovaná.

    Co ale vylučuji je to, že by případ, který popisujete, byl porušením rozpočtové kázně (§28 odst. 10). Pokud správně chápu - ty plánované prostředky nebyly vůbec vynaloženy, neboť se Vám podařilo opravu zajistit jiným způsobem a plánované prostředky jste vůbec nevynaložili. Takže nelze dovozovat, že jste s nimi neoprávněně nakládali (což je smysl §28 odst. 10). 

    Takže možná došlo k porušení nějakého interně daného pravidla (tedy ne Zákona), rozhodně ale to, co popisujete, nemůže být porušením rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb.

  • FKSP - rekreace, dárková karta
    18. 02. 2025

    Dobrý den, jsme SŠ zřízená Krajským úřadem, ze změny zákona č. 250/2000 Sb., kterou dne 6. 2. 2025 podepsal prezident ČR, vyplývá z z Přechodného ustanovení, že se od 1. 1. 2025 již neváží finanční prostředky FKSP na produkty na stáří. Tím se uvolňují možnosti čerpání FKSP. Snažíme se maximálně sníži administrativní zátěž na nepedagogické zaměstnance. Uvažujeme o dvou ostatních čerpáních 1) Jak postupovat u příspěvku na rekreaci? Známe postup dle zaniklé vyhlášky. Rádi bychom v 2025 určili výši 2500 Kč / rok / zaměstnance. Postačuje když nám CK pošle fakturu na IČO školy ve výši 2500 Kč, zaměstnanec fakturu souhlasně podepíše, následně uhradíme a to je vše?
    2) Je možné zakoupit každému zaměstnanci "dárkovou kartu" př. LIDL či KAUFLAND ve výši 2 500 Kč / rok / zaměstnanec bez nutnosti sledování spotřeby? Dovoluje to zákon 250/2000 Sb. a bude osvobozeno i dle zákona o dani z příjmů. Děkuji.}

    Případ číslo 1 - příspěvek na reakreaci - standaradní režim je, že CK zašle fakturu na plnou částku s tím, že ji uhradíte celou a po zaměstnanci chcete platbu sníženou o Váš příspěvek. Nicméně za mne se domnívám, že je i možná ta varianta, kdy CK pošle fakturu jen na těch 2,5 tis. Kč, kterou proplatíte. Pravidlům FKSP to nevadí a nepeněžní forma je zajištěna (jen je potřeba zajistit, pokud by se zaměstnanec nakonec rekreace neúčastnil, a mělo by dojít k vrácení peněz, aby směrem ke škole došlo k dobropisování a vrácení peněz - ne aby celou vratku vyinkasoval zaměstnanec). Za těchto okolností u zaměstnance osvobozeno od daně (jsme do limitu - samozřejmě sčítá se to i s dalšími plněními například na sport, kulturu ..., ale roční limit určitě nepřekročíte).

    Případ č. 2 - udělat to můžete, Zákon č. 250/2000 Sb. tomu podle mne nebrání. Nicméně tím, že nedojde k naplnění účelu vymezeného v §6 odst. 9 Zákona o dani z příjmů, tak bohužell by toto bylo na zvýšení základu daně u zaměstnance - tedy něco, co asi nechcete.

     

Zobrazit

Hledání v dotazech

Tipy pro práci s dotazy

Acha obec účtuje s.r.o.

Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8

IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091

Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010

Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007

Návrh a tvorba webu