Dotazy

• dotace IROP

  21. 03. 2025

  Vážený pane Nejezchleb
  
  knihovna obdržela dotaci IROP na technické vybavení, které se skládá z investičních i neivestičních položek, které budou pořízovány průběžně od různých dodavatelů. Dotaci obdržíme a po ukončení projektu, takže jsme obdrželi půjčku od zřizovatele, kterou jsme zaúčtovali na SU 326. Nyní jsme pořídili DHM ve výši 140 tis. (celý projekt cca 2 mil) a poněvadž máme 15% spoluúčast, tak jsem fakturu zaúčtovala na 042/321 a rozdělila 119 tis. dotace a 21 tis. spoluúčast. Úhrada faktury 321/241.
  Následně jsme provedli zařazení do majetku 022/042, kde to máme také takto rozdělené. Ale vůbec mi není jasné jak účtovat o 401/416 a 388/403 a ve kterém kroku. Myslím, že 401/416 bych měla účtovat jen u spoluúčasti a o 388/403 u dotace, ale nevím jestli to je správně a jestli u pořízení faktury nebo u úhrady nebo interním dokladem.
  A další dotaz související s tímto je, že v roce 2023 byla zpracovaná studie proveditelnosti, ale tehdy se vůbec nevědělo jak to dopadne a tudíž jsme to zaúčtovali do provozních nákladů. A nyní nám zřizovatel, který nám s přípravou dotace pomáhal, sdělil, že bychom to mohli v rámci projektu uplatnit, ale já netuším jestli je to možné a jak by se to dalo udělat.
  A další dotaz, který mě napadá je, jesli všechno nemám účtovat prozatím na 042 a pak až po ukončení pořizování to zařadit do majetku nebo zaúčtovat do služeb, protože netuším jestli k tomu nebudou nějaké vedlejší náklady. Ale podotýkám, že se jedná o různé dodavatele a samostatná DHM nebo DrDHM
  (průvodcovský systém, interaktivní podlaha, ozoboti atd.)
  
  přeji hezký den}

  Děkuji za doplnění. Tedy proekt si "dofinancováváte" z vlastních zdrojů (buď z provozu nebo investičního příspěvku).  Rozdělení investiční a neinvestiční - k tomu jak jsem pochopil nemáte dodatečné informace. Jak na mne působí zaslaná tabulka, tak jako investice je asi chápáno to, co má v 5. sloupci hodnotu spoluúčasti investiční a zbytek je brán jako provoz. Nebo-li například první řádek (to vybavení sálu) - investice, druhý řádek - notebooky - provoz. Potom tam mátě těch 7 % nepřímých výdajů - ty máte jako provozní, u nich jsem si ale skoro jist, že máte možnost jejich "přehazování" investice a neinvestice podle skutečnosti. Jak je to se zbytkem a klasifikací investiční a neinvestiční a zda případně máte řešit změny v průběhu projektu - to bych Vám doporučoval ještě si zjistit (na to odpovědět neumím).

  Nyní k Vaším dotazům:

  - pořízení té investice - to je OK

  - pokud si k datu zařazení myslíte, že plníte veškeré podmínky dotace a měli byste obdržet těch 85 % z pořizovací ceny (protože je to uznatelný náklad), tak byste měli zaúčtovat MD 388/al 403 ve výši 85 % z těch 140 tis. Kč. Tu 403 dáte na kartu majetku jako přiřazený investiční transfer a budete ho postupně rozpouštět v alikvotní výši proti odpisům.

  - když fakturu platíte, zatím byste to měli brát tak, že 85 % financujete z návratné finanční výpomoci a 15 % z vlastních zdrojů - tedy účtoval bych jen ve výši 15 % z placené faktury MD 416/Dal 401 (zbytek čerpání fondu investic by byl až při vratce návratné finanční výpomoci).

  Studie proveditelnosti - když se podívám na ten přehled v tabulce, co jste poslali, tak studie proveditelnosti je v nepřímých výdajích (7 %), které se neprokazují. Za těchto okolností by mi asi nevadilo, pokud ta studie proveditelnosti skončila v nákladech (bral bych to jako náklad nutný na zaištění dotace a obhaoval bych to jako oprávněný náklad roku 2023, navíc podle rozpisu to vypadá, že kolem 50 % hodnoty akce skončí jako neinvestice a zbytek jako investice - tedy steně by to případně bylo investiční jen z části). Nyní je tedy jen otázka, zda si doúčtovat do výnosů zápisem MD 388/Dal 672 hodnotu 85% ze studie proveditelnosti. Já bych to takto automaticky nedělal. Ty nepřímé náklady nakonec mohou být mnohem vyšší než je těch 7 % (částka  154,5 tis. Kč) - tedy já bych toto zaúčtoval až v momentě, kdy si budu relativně jistý, že nejste v situaci, že například v nepřímých výdajích nebudete mít nakonec 250 tis. Kč a zjistíte, že je to mnohem více, než Vám pokryje dotace. Takže já bych s tímto čekal na konec roku (nebo dokončení projektu, pokud nastane dříve) a podle aktuálního vývoje buď doúčtovat výnos nebo ne.

  No a k té úvaze - zda ne vše na 042 a potom to všechno rozdělit na investice a neinvestice po započtění všech společných nákladů.. To je obrovské dilema, protože proti tomu může jít například to, že  nyní již nakoupíte notebooky a začnete je používat - přtom podle jejich ceny je jasné, že zůstatnou DDHM. No a investici potom můžete dokončit třeba v následujícím roce  a je hloupé potom pracovat s tím, že notebooky pořízené a používané již v 2025 dáte na 028 a 558 až v roce 2026. Takže dávat to na 042 a potom si to rozdělit až při dokončení mi dává smysl v momentě, kdy se to celé pořídí v rámci jednoho účetního období. Pokud by část byla v 2025 a část v 2026, tak si v tomto případě prostě pomohu odhady týkající se výše předpokládaných nákladů (ty rozpočítám do cen) a rozdíly budou dorovnávány s posledními zařazovanými položkami majetku (akk DHM, tak DDHM).

  Pravidlo na toto nikde nenadete - každý to dělá, jak umí.

   

• daň z příjmu

  21. 03. 2025

  Dobrý den,
  prosím o odpověď na náš dotaz ohledně účtovaní a platby daně z příjmu za organizaci. Jsme příspěvková organizace zřizovaná obcí s doplňkovou činností, neplátce DPH. V březnu jsme udělali daňové přiznání, kde jsme zjistili, že budeme platit daň cca 7 000 Kč. Do roku 2024 již předpis daně nelze zaúčtovat. Je možné tuto účetní operaci zaúčtovat do nákladů roku 2025?}

  Moje doporučení pro tyto případy je použití účtu 595 - čímž bude odlišeno, že se jedná o daň minulého roku. Tedy MD 595/Dal 341 a potom platba MD 341/Dal 241.

  Toto téma je ale dosti diskutabilní - když si otevřete dokumenty - "Náklady USC a PO  - obsahové vymezení ...." ze dne 6. 9. 2022, tak tam toto téma rozebíráme na str. 24.

   

• Osoba povinná k dani

  21. 03. 2025

  Dobrý den, jsme mateřská škola, neplátce DPH. Firma se sídlem na Slovensku, rovněž neplátce DPH, nám na základě smlouvy poskytuje aplikaci pro sluchový trénink a poradenství k využívání této aplikace v ceně 330 Eur. Stáváme se v okamžiku přijetí faktury za tuto službu osobou povinnou k dani, příp. co z toho pro nás vyplývá? Bude stejná situace v případě školení pedagogů, které proběhne v ČR (formou konference nebo online) a bude fakturováno firmou se sídlem v Německu? Jak je to v případě programu Erasmus+, kdy platíme ubytování, letenky, vstupy, ... s místem plnění v zahraničí, v tom případě se osobou povinnou k dani nestáváme?
  Děkuji za odpověď.}

  Takzvanou osobou identifikovanou k dani se mimo jiné stanete, pokud přijmete službu od osoby neusazené v ČR (tedy například slovenský podnikatel - neplátce DPH nebo německý plátce , který nemá české DIČ...) a místo plnění této služby je v ČR.

  No a k tomu musíte řešit, kde je místo plnění podle pravidel ZDPH - §9 a následující ZDPH. Totiž pro místo plnění obecně platí, že se přechyluje k objednateli služby, nicméně jsou zde výjimky popsané např. v §10, §10b (pokud vezmu ty případy, které Vás nejvíce zajímají).

  Takže 

  - ubytování - místo plnění je podle toho, kde se nemovitost nachází (§10) - tedy pokud žáci edou například do Francie, je to Farncie a kvůli přijetí takové služby se nemůžete stát identifikovanou osobou v ČR (i když by Vám to fakturoval přímo "Francouz").

  - vstup - u vstupů - §10b - místo plnění tam, kde se akce (výstava ...) koná - takže opět to samé jako u ubytování

  - jízdné - tady je to podle místa, kde se přeprava uskutečňuje - tedy jedu třeba po Francii - to nemůže způsobit to, že se stanu v ČR identifikovanou osobou k DPH. Letenky Vás také do DPH nedostanou ...

  Co je ale problém:

  - školení - pokud bude fakturovat firma registrovaná v Německu a bude to prezenční konferenční školení v ČR - potom místo plnění je v ČR a v tento moment Vás to již dostane do režimu identifikované osoby. Pokud by tato konference byla v Německu, bylo by místo plnění Německo a nebyl by důvod registrovat se jako identifikovaná osoba k DPH.

  - pokud by to školení bylo on-line - není to ve výjimkách - viz §10b odst. 2 - potom by se místo plnění přesunulo do ČR a Vy byste se kvůli tomu měli stát plátcem (pokud to nebude fakturovat DIČ  CZxxxxx)

  - trénink a poradenství od slovenského neplátce - bohužel, opět vznikne povinnost toto prodanit a stát se osobou identifikovanou k dani (nenajdeme to ve výjimkách, místo plnění je ČR). 

  Povinnosti - při přijetí takovéto služby se musíte registrovat jako osoba identifikovaná k dani s tím, že musíte odvést DPH z těcht plnění. Odvádíte DPH jen z tohoto typu plnění, v ostatníh případech se chováte jako "neplátci". Přiznání k DPH a kontrolní hlášení dáváte pouze za ty měsíce, kdy k těmto plněním došlo.

  Další informace najdete na webu například v Manuálu k DPH č. 16 - z 8.2.2024 (str. 5 a následující)  a dále Manuálu k PH č. 3 - z 9. 11. 2024 (str. 20 a následující).

• Bezúplatný převod pozemku

  21. 03. 2025

  Dobrý den, prosím o radu, jak zaúčtovat vyjmutí části pozemku. Nejedná se o prodej, ale pouze o převod na jinou organizaci. Napadá mě pouze zápis 401/031. Může to tak být?
  Moc děkuji za odpověď.}

  Pokud je to převod mezi vybranými účetními jednotkami, tak se účtue přesně takto - tedy MD 401/Dal 031.

  Vybranou účetní jednotkou je Město, jiná příspěvková organizace, kraj... - tedy pokud se to převádí na tyto subjekty, tak účtujete přesně tak, jak uvádíte.

• Učitelnice - školní účet

  21. 03. 2025

  Dobrý den,
  prosím o radu, jak zaúčtovat "Učitelnici" - digitální tržiště výukových materiálů.
  Škola založí účet, vše se platí z jednoho účtu, a co se koupí, mohou používat všichni učitelé. Neomezeně a napořád. Škola uhradí fakturu, za ni získá kredity, které rozdělí mezi jednotlivé učitele, kteří za ně nakupují materiály.
  (www.ucitelnice.cz),
  děkuji.}

  Jestli sem to správně z jejich webu pochopil, tak to vypadá na systém, kdy Vy složíte určitou zálohu (kredity) - to bych dal na účet 314 (MD 314/Dal 241) s tím, že z tohoto kreditu se postupně čerpe. Jak oni uvádí - měl by být na konci měsíce vždy vystaven dokument s přehledem čerpání kreditu - tedy podle tohoto dokumentu by se měla vždy k poslednímu dni měsíce zaúčtovat MD 518/Dal 314 a na 314 by tak zůstával nevyčerpaný kredit.

  K tomu jsem si ještě všiml, že kredit můžete čerpat jen 15 měsíců - tedy pokud by něco propadlo, tak podle mne by to skončilo MD 549/Dal 314.

• silniční daň

  18. 03. 2025

  Dobrý den,
  od 1.1.2022 byla zrušena silniční daň pro osobní automobily. Organizace vlastní pro výuku autoškoly nákladní vozidlo – 2 nápravy, hmotnost 12 tun. Vzniká organizaci povinnost za roky 2022,2023,2024 platit silniční daň ve výši 800 Kč?
  Děkuji za odpověď}

  V tomto případě tato povinnost  bohužel skutečně vzniká (s ohledem na to, že e to vozidlo s nějvětší povolenou hmotností 12 tun).

• vyřazení dotačního majetku

  18. 03. 2025

  Dobrý den, prosím o radu, jak zaúčtovat vyřazení části majetku, na který ještě čerpám dotaci. Trochu jsem se do toho zamotala. Jsme PO obce a máme v majetku městský lesopark, kde jsou různé prvky, na které byla dotace. Teď musíme jen některé prvky vyřadit. Takže účtuji :
  vyřazení majetku 081/021
  zůstatková cena 551/081
  IF hodnota zůstatkové ceny 401/416
  teď jsem se ale chtěla zeptat, co účet 403 ? a v jaké částce ?
  
  Děkuji za radu}

  V tomto případě zúčtujete 403/672 (celou zbývající dosud nerozpuštěnou dotaci) - je to proti tomu odpisu a 401/416 zase jen na rozdíl 551 a rozpuštění 403 do výnosů. Takže postupujete úplně stejně, jako když se jedná o běžný odpis. Tedy po vyřazení majetku musí být tato 403 navázaná na majetek nula.

• architektonická studie

  17. 03. 2025

  Dobrý den,
  jsme PO (škola) zřizovaná krajem. Budovy máme svěřené do užívání. Investiční akce si děláme sami. Jak, prosím, účtovat architektonickou studii, na jejímž základě bude soutěžena PD? Investiční akce se bude celkem jistě realizovat.
  Jedná se o náklad nebo investiční položku patřící na účet 042?
  Děkuji a zdravím.}

  Za mne již investice - pokud správně chápu, padlo již rozhodnutí něco budovat/rekosntruovat - tedy z mého pohledu se již zahájilo pořizování dlouhodobého majetku a je to náklad jednoznačně vyvolaný investicí.

  Takže 042.

• DPPO - odpisy

  17. 03. 2025

  Dobrý den,
  Jsme základní škola, zřizovatel obec. Můj dotaz se týká DPPO, konkrétně odpisů.
  Část odpisů pokrýváme z transferů – výnos 672 - to by mělo být osvobozeno.
  Další část - odpisy ze svěřeného majetku - máme proúčtovanou také na 672, schváleno zřizovatelem ve zřizovací listině – to si myslím, že by mělo být také osvobozeno (?)
  Zbylá část odpisů se týká majetku, který jsme pořídili v minulých letech z investičního fondu školy – odpisy 551 pokrýváme z provozu, tvoříme IF (žádné výnosy). Jedná se o majetek v HČ (pro výuku). Jak tyto odpisy zohlednit v daňovém přiznání, v jaké výši a na jakém řádku? Můžeme také osvobodit (když jsou pokryté z provozní dotace), nebo je musíme zdanit? Musím znát daňové odpisy, nebo lze zdanit ve výši účetních odpisů?
  
  A ještě jeden dotaz - v loňském roce jsme provedli rekonstrukci učebny pro výuku vaření: TZ budovy (investice)+ vybavení DHM a DDHM. Na tuto akci jsme obdrželi dar ve výši 400.000Kč, z toho 350.000Kč šlo na pořízení DHM a 50.000Kč na pořízení DDHM. Bude tento dar osvobozen z hlediska daně z příjmu?}

  Děkuji za dovysvětlení - zkusím na to nějak navázat:

  a) nejprve k tomu daru - pokud se týká o dar na pořízení dlouhodobého majetku, tak tam je režim, že ten snižuje daňovou pořizovací hodnotu dlouhodobého majetku (tedy to je ta "daňová cena" za to, že je to dar - tedy tím pádem tento příjem již nemůže být předmětem daně). U dotace na pořízení DDHM - tam je stav takový, že máte právo osvobodit tento příjem od daně (potom ale související náklad na 558 je nedaňový) - nebo neosvobodit a ta 558 zase bude daňová - takže toto vyjde nastejno. Mohu to tedy uzavřít tím, že tento dar nebude mít za následek nutnost nějakého dodatečného zdanění.

  b) teď k odpisům - vy účtujete účetní odpisy a pro účely daně z příjmů máme pracovat s daňovými odpisy. Daňové odpisy se liší nejen sazbou v daném roce, ale zejména otázkou základy, z které se odepisujete. Takže správně uvažujete tak, že pokud máte majetek plně hrazený z dotace, tak sice má účetní odpis (a k tomu zúčtováváte 403/672). Nicméně pro daň z příjmů není žádná daňová vstuní cena (u majetku plně financovaného z dotace) a tudíž není daňový odpis. Takže logicky na ř. 101 vyloučím z výnosů hodnotu 672 a hodnota 551 je nedaňová.

  Potom mohu mít majetek nepořízený z dotace a tady řeším prvotně k jaké je činnosti.

  - takže máte třeba ten datový projektor ... - ten vůbec nesouvisí se zdaňovanou činností (je to jen k výuce kryté dotačně a dotace vylučujete z daňových příjmů). Potom logicky nemůžete uplatnit jakýkoliv odpis daňově. Tedy jen máte účetní odpisy na 551, které jsou nedaňové.

  - potom máte ten krouhač zeleniny - uvádíte, že z  83 % slouží pro školní a závodní stravování, které správně vylučujete u Vás z daně z příjmů a ze 17 % je to v doplňkové činnosti.  odpis je např, těch 13 980 Kč - účetní. Protože tam nejsou dotace, tak daňová vstupní cena bude stejná jako účetní a přes daňové sazby vám vyjde třeba daňový odpis roční 20 tis. kč (berte to prosím jako příklad). Tedy 17 % se týká doplňkové činnosti - tedy 3 400 Kč. Zbylých 16 600 Kč se týká hlavní činnosti, která není předmětem daně a tento odpis tedy nelze uplatnit - tedy jen vyloučíme účetní odpis. Ten zbytek - v doplňkové činonosti máte účetní odpis 2 377 Kč, daňově by ale vycházelo 3400 Kč - těchto 3400 Kč mohu napsat do tabulky B jako uplatnění daňového odpisu (2. odpisová skupina) a měl by mi tady vyjít rozdíl (snížení daňového základu) díky rozdílu proti účetnímu odpisu o 1 023 Kč. Vyplňuje se to různě - klidně bych to dal na ř. 150...

  No a takto můžete pokračoivat i s dalšími věcmi zapojenými do činností, které zdaňujete.

• cestovní příkaz

  14. 03. 2025

  Dobrý den, musí mít zaměstnanec cestovní příkaz sebou na pracovní cestě?Říkám kolegům, že ano, z důvodu jejich bezpečnosti, ale i z důvodu, že jsou zvyklí a schopní si to nechat podepsat od ředitele a pak mi to jen hodit na stůl, případně donést jízdenky, vyplnit to také neumí. Děkuji za odpověď}

  Nezabýváme se pracovním právem, tak asi nejsme schopni posoudit veškeré souvislosti. Neumím vyhodnotit, do jaké míry je potřeba mít cestovní příkaz sebou při pracovní cestě - to by snad mohlo mít jen něaký důvod z hlediska nějaké případné pojistné události - že by bylo něčím dokumentovatelné, že je pracovník zrovna na pracovní cestě. Ale toto nevím - zdá se mi to spíše teorie a v praxi se to určitě spíše neděje, že bych při pracovní cestě měl průběžně cestovní příkaz sebou.

  Já bych spíše považoval za potřebné zdůraznit, že pokud vezmeme klasický "cesťák", tak ten proces má fakticky dvě fáze:

  a) část před pracovní cestou - tedy vyslání na pracovní cestu, určení, jakým způsobem se zaměstnanec bude dopravovat, zda se přiznává nějaká záloha apod. .... (pokud by se to dělalo tak, že tato fáze se úplně vynechá a potom jen třeba donese jízdenky, tak se prostě musí počítat s tím, že mohou potenciálně vzniknout spory o to, jak byla cesta uskutečněna, čím se jelo - co bylo povoleno ...). Takže tato fáze by měla sloužit k tomu, aby se vyjasnily okolnosti pracovní cesty. V zásadě by nemělo být v rozporu s předpisy, pokud by toto bylo stanoveno ústně - ncméně potom mohou chybět důkazy v případě sporu. Takže pracovat s nějakým standardizovaným formulářem i pro tuto fázi může mít smysl (zejména u větších organizací).

  b) následné vyúčtování výdajů - no a to je o tom, že chcete, aby pracovník zdokumentoval své výdaje a přidal svá faktická prohlášení (třeba ohledně toho, kdy započal cestu), která mohou být důležitá pro stanovení nějakých částí náhrady (stravné) tak, abyste mohli proplatit náhrady v souladu se Zákoníkem práce. A tady jako zaměstnavatel máte právo požadovat určitou formu vyúčtování, která bude v organizaci respektována.

  A jen raděi upozorňuji - on neexistuje žádný závazný formulář - je plně na organizaci, co se bude používat. Nicméně pokud si to organizace stanoví, mělo by to být následně závazné pro pracovníky. 

• wifi - router

  11. 03. 2025

  Dobrý den,
  pořídili jsme zařízení ARUBA AP-505 RW unified AP v celkové hodnotě 12.000 Kč k rozšíření pokrytí wifi v naší škole. Evidovat toto zařízení na 028?}

  Toto jsou skutečně hraniční věci - fakticky se bavíme o tom, že v okamžiku, kdy se určitým standardem (tedy nikoliv "modním výstřelkem") stane to, že škola má být pokryta WIFI. Prvotně se totiž bavíme o právním vymezení věci podle §505 Občanského zákoníku - tedy, součástí věci je to, co :

  a) podle povahy k ní náleží = běžně se vnímá jako součást určité věci - v našem případě stavby (společnost to tak vnímá)

  b) oddělením této části dojde ke znehodnocení dané budovy = ted oddělením wifi routru bude budova sloužit svému účelu hůře ...

  No a tady se obávám, že v současné době se postupně již dostáváme do stavu, kdy dojde k tomu, že takovýto wifi router již naplní výše uvedenou charakteristiku právní součástí věci. No a k tomu je ještě potom pohled zákona o dani z příjmů - který pracuje s tím, že určité právní součásti staveb máme vést jako movité věci - nicméně vždy jen takové, které nejsou nezbytné k plnění funkce budovy - ve Vašem případě školy.

  No a pokrytí školy wifi seignálem pro zajištění výuky asi začíná být nezbytností.

  Takže dost teorie - myslím si, že řada subjektů zařízení tohoto typu dá ještě v současnosti na 028 (vyhodnotí jako samostatnou movitou věc) - podle mne e to i nyní celkem akceptovatelné řešení. Obávám se ale, že pokud by došlo na hodnocení soudem, dost možná se posuneme k tomu, že to spíše bude vyhodnoceno jako součást budovy (tedy zde případně její TZ). Nepříjemné je, že ty definice jak v občanském zákoníku, ale i zákoně o dani z příjmů mají v sobě přímo zakomponován aspekt vývoje v čase. Tedy to, co se před 15 lety bez problémů mohlo obhájit ako samostatná movitá věc se nyní neobhájí s ohledem na vývoj ve společnosti (a představách, jaké funkce by budovy měly plnit).  

• kamerový systém

  11. 03. 2025

  Pěkný den,
  prosím o kontrolu účtování ohledně kamerového systému ve škole.
  V roce 2021 škola pořídila 1 kameru v chodbě ředitelny (zabudovaná ve stropu) v hodnotě Kč 8 400,--. Paní účetní účtovala jako DDHM, účet 028.
  Další kamery byly pořízeny v roce 2023 celkem 5 ks v chodbě šaten v hodnotě Kč 49 000,-- a já jsem v účtování pokračovala jako DDHM, účet 028 (tzn. cena jedné 9 800,--).
  V tomto roce škola pořídila 4 ks kamer v chodbě u tělocvičen v ceně Kč 46 000,-- (tzn. cena jedné 11 500,--).
  Mohu účtovat také jako DDHM ?
  Do emailu si Vám dovoluji zaslat dodací listy kvůli zařazení, jsou s tím spojené další práce.
  Letos přemýšlím nad tím, zda jsem to neměla vést jako TZ budovy školy.
  Děkuji.}

  Tak o tomto tématu v republice "přemýšlíme" asi všichni. Totiž z pohledu Občanského zákoníku si myslím, že tyto kamery se stávají součástí budovy - tedy jak vysvětluji například na školeních, pokud by došlo například k prodeji, tak předpokládám (na základě mé znalosti judikatury), že by tyto kamery byly vyhodnoceny jako součást budovy - tedy byly by automaticky prodány s budovou (pokud by si smluvní strany výslovně nedohodly jejich demontáž před prodejem ...). Protože podle judikatury bychom měli v účetnictví respektovat vymezení součásti věci podle práva, tak bez problémů dle mého názoru obhájím, že by to mělo být TZ stavby.

  Nicméně v ČR dost často účtujeme podle zákona o dani z příjmů a přizpůsobujeme se tomu, co je uvedeno v pokynu GFŘ D-59. Striktně vzato bychom tak postupovat neměli, ale naprosto běžně se to děje. No a zde v části k §26 jsou vymezena určitá technologická zařízení, které jsou pravní součástí budov, ale má na ně být pohlíženo jako na samostatné movité věci. A mezi těmito vyjmenovanými technologiemi jsou i audiovizulní systéy budov a třeba také i zabezpečovací systémy. Ale má to jeden velký háček - vždy se totiž má prvotně přihlédnou k funkci a účelu dané budovy a pokud vyhodnotíme nezbytnost daného zařízení pro plnění funkce dané budovy, musí být i podle pokynu GFŘ součástí stavby (i rpo daň z příjmů).

  Vezmu velice jednoduchý příklad - pokud budu mít objekt banky, tak bez jakékoliv diskuse budou stropní kamery i pro účely zákona o dani z příjmů součástí stavby (prostě budova banky bez kamerového systému nemůže fungovat). Vezmu absurdní příklad z druhé strany - pokud si ale kameru dáte do boudy pro psa, aby Vám monitorovala, co dělá pes, nikdo nebude rozporovat to, že kamera bude samostatnou movitou věcí. Asi v zásadě toto nyní obhájím třeba i v nějakém běžném rodinném domě - tedy ako samostatnou movitou věc.

  Nicméně u školy se čím dál víc domnívám (a ono to má skutečně vývoj v čase), že dojdeme k tomu, že kamerový systém je součástí budovy i pro účely daně z příjmů (ve vztahu k tomu, co se ve školách děje je to zařízení, které začíná být nezbytné pro to, aby budova školy mohla plnit svou funkci) - tedy, že se to blíží spíše té bance, ne boudě pro psa. 

  Takže můj názor je takový, že jako TZ budovy to bude velice jednoduše obhajitelné (to by něldo musel rozporovat, že instalovaná stropní kamera není právní součástí stavby). Jako samostatná movitá věc - jedině pokud budu argumentovat, že se v účetnictví chovám podle zákona o dani z příjmů a přesvědčím okolí (kontrolory ...), že není potřeba až tolik potřeba k plnění funkce a účelu budovy školy - ale o tom čím dál tím více pochybuji, že bych mohl uspět.

• příspěvek na produkty na stáří pro důchodce

  11. 03. 2025

  Dobrý den,
  na školení nám bylo řečeno, že bychom si měli pro poskytování příspěvku na produkty na stáří vyžádat, vzhledem k různorodosti těchto produktů,potvrzení od poskytovatelů těchto produktů, že jde o daňově podporované produkty. Problém nastal u zaměstnankyně důchodkyně, která nám doložila aktivní smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, ale nadále si do něj nepřispívá a proto nám fond žádáné potvrzení neposkytl s tím, že si zaměstnankyně žádné daňové zvýhodnění v souvislosti s PP neuplatňuje. U druhé zaměstnankyně, která také doložila smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, nám odmítli potvrzení vystavit s tím, že si platí nízkou částku a proto také nemůže uplatnit daňové zvýhodnění. Můžu poprosit o Váš názor, jak v těchto dvou případech postupovat? Děkuji.}

  Nejsem si jistý, zda tam nenastal nějaký "informační šum".

  Pokud se vrátím k ustanovení §33 odst. 1 ve změní účinnéme mezi 1. 1. 2024 a 18. 2. 2025, tak zde se hovořilo o tom, že se má přispívat na produkty, které osvobozeny od daně z příjmů (tedy ze zíávislé činnosti příslušných zaměstnanců). To navazovalo na ustanovení §6 odst. 9 písm. m) zákona o dani z příjmů, které vymezovalo, co je osvobozeno od daně následovně:

  m) příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50000 Kč ročně,

  No a vymezení, co je oním daňově podporovaným produktem potom nalezneme v §15a, §15b. Přitom může nastat situace, že zaměstnavatel přispíval, ale zaměstnanec si nepřispíval, případně přispíval tak málo, že nedosáhne na limit, aby si on sám mohl něco odečíst z daně. To ale neznamená, že by ten příspěvek zaměstnavatele nebyl od daně osvobozen (tam je potřeba pohlídat zeména ty podmínky podle §15b odst. 1 Zákona o dani z příjmů). Z toho, co uvádíte, mám dojem, že ta společnost řešící penzijní pojištění nechce vystavit potvrzení o tom, že by si zaměstnankyně mohla ještě něco odečítat. Ale o to není záležitost, kterou řešíte - jde o to, zda jste přispívali na takový produkt, který naplňuje parametry osvobození. To, že daná zaměstnankyně nedosáhne ještě na svoje další úlevy, to mi je jedno.

  K tomu chci říci - podle mých zkušeností u penzijního spoření prakticky vždy byly podmínky pro osvobození splněny. Tam většinou nebylo co řešit.  Kde se sem tam vyskytovaly problémy bylo životní pojištění (tam se někdy sjednávalo všechni možné ...).

  No a u té první zaměstnankyně - předpokládám, že to bude obdobný případ. I když ona sama si nepřispívá, tak logicky nemůže uplatnit svoje zvýhodnění. Ale stále ty příspěvky zaměstnavatele může mít osvobozené (tedy splnění podmínek - výplata až po dosažení 60 let věku ....) - no a tím byla splněna  podmínka v §33 odst. 1 zákona 250/2000

  Takže já si myslím, že to v zásadě řešit nemusíte. Mzdová účetní by správně měla mít doloženo, pokud se přispívá, že jsou splněny podmínky pro osvobození příspěvku, a to by mělo stačit.

   

• Vyúčtování pronájmu

  07. 03. 2025

  Dobrý den,
  prosím o radu ohledně pronájmu.
  Naše PO pronajímala obci místnost, obec zaslala peníze na pronájem, následně pronájem skončil a byl vyúčtován fakturou s energiemi v loňském roce. Nevěděla jsem, že ve vyúčtování je zahrnut i přijatý pronájem a ten byl minulou účetní dlouhodobě zaúčtován na účtu 388.
  Pronájem 388/603
  Zaúčtovaná FV 311/602
  Jak mohu prosím tuto situaci opravit v letošním roce?
  
  Děkuji.}

  Takže pokud to správně chápu - je tam duplicita ve výnosech - jednou 388/603 (jen nájem) a dále 311/602 (kde část byla tímto duplicitním nájmem). Pokud je tomu takto, tak Vám nezbývá nic jiného než nyní zaúčtovat opravu nesprávností minulých let - tedy 388/603 s minusem.

  Pokud by to byla částka překračující limit pro účtování na 408 (tedy 260 tis. Kč nebo 0,3 % aktiva netto k 31. 12. 2024), tak by to muselo být MD 408/Dal 388.

• Účet 401 a 416

  07. 03. 2025

  Dobrý den,
  
  Zamotala jsem se do účtů 401 a 416 a potřebovala bych poradit, jak
  to napravit. Před pár lety organizace dostala investiční dotaci od
  zřizovatele na nákup DHM ve výši 700tisíc:
  
  * Udělán předpis na investiční dotaci – 348/401 700tisíc
  * Tvorba fondu investiční dotace od zřizovatele 401/416 700tisíc
  * Přišla faktura za nákup DHM na 042/321 700tisíc
  * Čerpání fondu 416/401 700tisíc
  * Zařazení majetku 022/042 700tisíc
  
  Stav na účtu 401 = 700tisíc a tento stav každý rok byl snižován o
  odpisy tohoto majetku. Takže účet 401 se mi snižuje každý rok o
  odpisy, ale oproti tomu mi narůstá účet 416, který není nijak
  krytý financemi.
  
  Myslím, že tento postup není správný a potřebovala bych poradit,
  jak z toho ven, prosím… Mám upravit mínusem účtované odpisy na
  účtu 401/416 tak, abych 416 měla na nule? A co ten zůstatek na
  účtu 401, kde se mi touto operací opět navýší stav na původní
  částku tedy 700tisíc.
  
  Předem děkuji za pomoc}

  To účtování, které uvádíte , je v pořádku. Odpisy jste účtovala 551/081 a k tomu 401/416. Pokud bychom zapomněli na ostatní operace, tak pokud byste měli třeba modelově nulový hospodářský výsledek, protože máte výnosy (v podobě tržeb nebo příspěvku zřizovatele ...) kryjící i ty odpisy, tak tu 416 máte finančně krytou - protože získáváte peníze na odpisy, které jste nemuseli platit.

  Tedy v tomto modelovém příkladu by nekrytí vznikalo v situaci, kdy byste dosahovali každý rok ztrátu blížící se hodnotě těch odpisů. Potom ano - je zde nekrytí. Podle §66 odst. 8 Vyhlášky č. 410/2009 se má nekrytí fondu zúčtovat výsledkově - tedy MD 416/Dal 64x (objevují se dvě varianty - buď 648 nebo 649). Vůbec z takové varianty nejsem nadšen, nicméně máme ji v předpisech.