Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, pane inženýre, prosíme o radu:
a) Účetní základní školy na konci roku 2022 zaúčtovala účetní případ 502/314 (elektrickou energii) ve výši 62.320 Kč (jedna měsíční záloha)
a nazvala to časovým rozlišením.
V roce 2023 ani v roce 2024 nic neodúčtovala, náklady na elektrickou energii účtovala podle došlých faktur. Na účtu 314 chybí záloha ve výši 62.320 Kč. 0,3% hodnoty aktiv netto ZŠ je 19.500 Kč.
Musíme opravit účtování zápisem 314/408?
b) Účet 321 - Dodavatelé - nevykazuje k 31.12.2023 správný zůstatek.
Rozdíl činí 1.389,75 Kč a není dohledatelný, hledali jsme deset let
do minulosti. Inventura byla zřejmě provedena pouze formálně, jelikož
o rozdílu nebylo k 31.12.2023 účtováno.
Můžeme tuto nevýznamnou částku proúčtovat zápisem 321/649?
Děkujeme za odpověď a přejeme klidný podzimní čas.}
Druhý případ - u ně je to bez diskusí - je to inventarizační rozdíl - tedy MD 321/Dal 649 je v pořádku.
První případ - tam to může být diskutabilnější. Je totiž klidně možné, že do budoucna nebudeme o zálohách na energie účtovat, že se budou rovnou účtovat do spotřeby a na konci roku se bude jen vyčislovat případná korekce v podobě dohadné položky či nějakého aktivního časového rozlišení. Takže (byť to jednání nechci schvalovat) by v případě, že takto chtěla zachytit správnou hodnotu 502, tak by se tomuto možnému budoucímu účetnímu řešení blížila (samozřejmě potom by musela opravit celkový systém účetnictví). Nicméně jak jsem dále pochopil - v roce 2023, když se dělalo vyúčtování zúčtovala zálohu tak, jako by ji tam měla. Takže ve výsledku máme špatně buď HV roku 2022 nebo 2023 - to je nyní ais celkem jasné. Takže nyní Vám na 314 z tohoto důvodu záloha chybí a protože se opravuje skutečně náklad minulých let, tak by oprava měla být MD 314/Dal 408 (neboť e to více než 0,3 % aktiva netto).
Dobrý den
jsme základní škola a plátci DPH v rámci ekonomické činnosti - obědy pro cizí strávníky.
Budeme pořizovat nový varný kotel. Prosím jak postupovat ? Použit poměr pro odpočet ? A jak s nárokem na odpočet ? Předpokládám, že bude krácený odpočet ?
A co s koeficientem ? Máme 44%
Faktura na 111 971,95 Kč včetně DPH
Poměr pro odpočet se používá, když je to v rámci jídelny, školy a ekonomické činnosti, že ano ? A krácený odpočet v rámci jídelny a ekonomické činnosti. Nepletu se ?
Předem děkuji}
Vy budete prostřednictvím tohoto kotle jednak poskytovat plnění osvobozené od DPH (stravování žáků za úplatu) a dále plnění zdaněné (stravování učitelů a stravování pro cizí). Pro tyto případy máte skutečně uplatnit odpočet DPH koeficientem podle §76 - tedy pokud nyní máte zálohový koeficient 44 %, tak si uplatníte 44% a zbytek (56% bude zaúčtováno jako neuplatněná část - doporučuji dávat do ceny investice na 042 a čerpat na to fond investic). Pokud budete chtít dořešit na konkrétním příkladu - dořešíme to mailem.
Poměr podle §75 používáte tehdy, pokud tam máte ještě aktivity, které nesou předmětem daně - u Vás většinou, že nejsou za úplatu (tedy klasická výuka v ZŠ). Respektive potom to většinou sklouzne u společných režiních nákladů do kombinace poměru a koeficientu.
Take jak popisujete Váš přístup, tak to dává logiku (byť rovnou říkám, že je zde dost velký "nepořádek" v rámci ČR a snad v dohledné době bude snaha o nějaké sjednocení)
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda z fondu FKSP může zaměstnanec ZŠ/MŠ čerpat na nákup knih v běžném čerpání nebo alespoň z daru k výročí. (máme směrnicí stanovenu částku k živ. jubileu a kolegyně se ptá, zda může koupit knihu).Moc děkuji}
Je to kompletně na Vás - po zrušení Vyhlášky FKSP bude jen a jen záležet na tom, jak si nastavíte Vaše vnitřní pravidla. Klidně to lze i z běžného čerpání FKSP.
Z hlediska daně z příjmů - je to příjem podle §6 odst. 9 písm. d) bod 4 - pokud bude zachována nepeněžní forma a splníme ten celkový limit pro osvobození (což určitě splníte - ten je nyní 21 983 Kč na rok) tak to bude u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů.
Dobrý den, obracím se na Vám s dotazem ohledně účtování finančního příspěvku z Domu zahraniční spolupráce. Jsem PO zřízená městem. Pro přepočet cizích měn používáme denní kurz. Dne 28.8.2024 jsem podepsali smlouvu s DZS o účasti jedné paní učitelky na mezinárodní konferenci. Z smlouvy vyplývá, že nám DZS uhradí náklady 900 EUR po poslání závěrečné zprávy. Jednotlivé náklady jsem účtovala průběžně na 518, 512 23 841,62 Kč a k 30.9.2024 23 841,62 388/672. Dne 15.10.2024 jsem obdrželi na účet 900 EUR.
Jak dál účtovat???
346/388 23 841,62
241/346 22 717 Kč (900x25,240 Kč)
556/346 1125,62 Kč
Tady nevím zda rozdíl na 346 můžu brát jako kurzový rozdíl, nebo tento náklad brát jako spoluúčast školy např. na účet 518.
Moc děkuji za Vaši odpověď.}
Toto jsou projekty, kdy máte stanovený nárok na dotaci v fixní výši. Tedy pokud došlo ke splnění podmínek, nemohu říkat, že mám nárok na dotaci ve výši nákladů, ale Váš nárok je právě oněch 900 EUR. Tedy pokud byl projekt ukončen k 30.9. (vše bylo splněno), měli jste účtovat MD 388/Dal 672 ve výši 900 EUR x Váš aktuální kurz. Vy jste to zaúčtovali podle nákladů - tedy za mne bych udělal korekci dohadné položky (ne kurzový rozdíl) MD 672/Dal 388, abych si to srovnal na těch 900 EUR - správně by to mělo být kurzem k datu vyúčtování - vymyslím si, že byl například 25,20 - tedy byl by 22 680 Kč a tato korekce by tak byla 1 161,62 Kč (prosím berte to jako příklad).
Následně tedy v mém ilustrativním příkladu MD 346/Da6 388 ve výši 22 680 Kč
No a kurzový rozdíl by byl až ve výši rozdílu proti inkasu na bance - u tomto příkladu kurzový zisk ve výši 37 Kč na účet 663.
Tedy projekt skončí ztrátou - nikoliv kvůli kurzu, ale kvůli tomu, že byly větší náklady než by odpovídalo fixní odměně 900 EUR.
Dobrý den,
jak správně zaúčtovat vyřazení auta, který byl v majetku zřizovatele, jehož pořizovací cena byla 330 700,- Kč, zůstatková cena 217 704,- Kč. Oprávky jsou v době vyřazení 112 986,- Kč. Auto má být vyřazeno v zůstatkové ceně z důvodu zničení při dopravní nehodě. Pořizovací cena i oprávky jsou stále
v majetku, není odepsaný. Vyřazení chceme účtovat na účet 547 (manka a škody). Jaké bude správné účtování k úplnému vyřazení z účetnictví?
Děkuji za odpověď.}
Souhlas s použitím účtu 547 - tedy MD 547/Dal 082 217 704 Kč
MD 082/Dal 022 330 700 Kč
Jsem zároveň zastánce toho, že i 547 je v tomto případě faktickým odpisem a mě by se tvořit fond investic MD 401/Dal 416 ve výši 217 704 Kč. Tady se názory rozcházejí - já však z hlediska nějaké logiky zachování objemu prostředků na udržení obnovování majetku preferuji tvorbu i v těchto případech.
A pokud auto bylo poištěno, tak poistná náhrada by měla přijít na 649.
Dobrý den,
pravděpodobně nám za letošní rok vyjde velký hospodářský výsledek. Chtěli bychom ještě část peněz použít na nějaké opravy, ale nevíme, zda se stihnou letos uskutečnit. Je nějaká možnost domluvy se zřizovatelem, aby se část peněz z letošního rozpočtu použila příští rok? Napadla nás varianta pozastávky, ale pokud jsem to správně pochopila, pozastávka bude pouze proplacení části peněz později, ale uskutečnění opravy a faktury by muselo proběhnout již v letošním roce? A je vůbec pozastávka v PO možná? Tedy my jako strana odběratele. Jakým jiným způsobem je prosím možné nevyčerpaný rozpočet ponechat v PO a nevracet zřizovateli. Děkuji za odpověď.}
Pro tyto případy se domnívám, že jsou následující možnosti:
a) část z provozního příspěvku na letošní rok se rozhodnutím zřizovatele změní na "investiční příspěvek" - tedy ten, který nebudete směřovat do výnosů, ale budete je účtovat na 416. No a následně byste proti náběhu oprav čerpali fond investic do výnosů (tedy pokud by oprava proběhla až v roce 2025, bylo by čerpání do výnosů také v roce 2025)
b) zřizovatel vydefinuje, že část provozního příspěvku poskytnutého v roce 2024 bude k využití v roce 2025 (doporučoval bych specifikovat jasnou částku) - potom tuto část zaúčtujete na 384 a do výnosů zápisem MD 384/Dal 672 půjde až v roce následujícím (zřzovatel by zase takto rozlišenou část příspěvku měl v závěrce zachytit na účet 381)
c) zřizovatel vydefinuje, že část z provozního příspěvku je například určena na opravy (doporučoval bych konkrétně vymezit které to věcně budou - třeba oprava podlah v ..........) a podléhá vyúčtování - přitom stanoví, že je možné využití této části příspěvku v roce 2024 i 2025 . V rozhodnutí musí definovat, dokdy by proběhlo vyúčtování (třeba by to bylo na opravy realizované do 31. 8. 2025 s vypořádáním do 30. 9. 2025 - dávám to jako příklad). Potom byste účtovali v této části příspěvku jako o příspěvku s vypořádáním - s využitím účtu 374 a proti náběhu oprav na 511 byste účtovali čerpání příspěvku MD 388/Dal 672. No a v roce 2025 by poto proběhlo vypořádání - tak jak vysvětlueme v dokumentech k transferům na webu.
Takže zkuste něco vybrat - u každé z těchto variant je nezbytná komunikace se zřizovatelem. Podle toho, v jaké struktuře je schvalován rozpočet zřizovatele může být nezbytné schválení rozpočtová úprava zastupitelstvem, určitá opatření pak mohou být i jen na úrovni "úřadu" ... - to byste již museli domluvit.
Dobrý den, z účtu 527 čerpáme na stravenky a tvorbu FKSP.
Také jsme čerpali příspěvek na penzijní fond zaměstnanců ve výši 1 000,-- na jednoho., tj. 3 000,-- celkem. Máme to i ve vnitřních směrnicích, vždy jsme to hradili z účtu 527- HPČ a HLČ. Měli jsme veřejnosprávní kontrolu a nedali nám do závad, že je to z nákladů špatně. Teď zřizovatel poukazuje na to, že máme na účtu 527 velké náklady, protože je tam měsíčně náklad na stravné i na penzijní fond a tvorba FKSP je jen 1 % z mezd.
Měsíčně dělím tvorbu FKSP 50% na stravné a 50% na produkty na stáří. Částku na produkty na stáří odečítám z účtu 527, ale je tam pořád velký náklad. Chtěla bych požádat o radu, jak snížit účet 527, jestli máme zrušit příspěvek na penz.fond. Paní ředitelka navrhuje převést finanční prostředky z fondu odměn, nebo vrátit peníze, které jsme na penzijní spoření dostali. a zrušit ho.
Děkuji za odpověď.}
Toto je záležitost, s kterou Vám bohužel neumím poradit. Totiž tradiční chápání je takové, že benefity pro zaměstnance se hradí z FKSP (není to nikde napsané, navíc lze najít konkrétní případy, kdy tomu tak nebylo a není - například v oblasti stravování). Takže, že to kontrola nedala do závad, je podle mne v pořádku.
V některých organizacích ale běžně dochází k tomu, že další benefity se hradí z provozních nákladů (527) - mimo FKSP a zřizovatel je s tím naprosto v pohodě, protože to v určitých případech bere jako žádoucí motivační prvek, který je levnější než například odměny (ty se prodraží kvůli sciálnímu a zdravotnímu pojištění).
Ale je naprosto svrchované právo zřizovatele, aby prostřednictvím schválení rozpočtu rozsah těchto benefitů hrazených přes 527 omezil. Takže pokud nyní u Vás zřizovatel tlačí na omezení nákladů na 527 (to co je navíc nad základní příděl do FKSP), tak těžko se tomu bránit a jen budete vybírat, jak to omezit. Fond odměn na tyto potřeby využít nelze - ten je jen skutečně na odměny (účet 521). Takže potom by přišlo na řadu asi to snížení příspěvků na penzijko (ta část, která jde z nákladů), případně nižší příspěvek na stravování. To se musíte nějak rozhodnout. Jinou otázkou ale je, zda je takovéto omezení efektivní - jak jsem uvedl výše, ty benefity často představují nelevnější možnost, jak dostat peníze k zaměstnancům.
Dobrý den,
navazuji na dotaz "IKAP" z 27.9.2024. Řešili jsme podobný případ. Po roční uzávěrce nám v červnu 2024 přišlo k tomuto projektu vyrozumění, že nám vznikly nezpůsobilé výdaje (za přečerpání dovolené u zaměstnankyně, která byla dlouhodobě nemocná – přečerpání vzniklo až v období v 11/2023 a tyto prostředky nám zaměstnankyně v tomto období také vrátila a my je využili pro zastupující pracovníky). Nezpůsobilé výdaje jsme letos vrátili 472/241 a nyní musím ještě provést zúčtování vratky a vyúčtování dotace s tím, že nezpůsobilé výdaje budeme hradit z RF takto: 672/388 vratka prostředků, 413/648 čerpání prostředků z RF, předpis způsobilých výdajů pak 348/388 a zúčtování ze zálohy 472/388. Lze takto provést? Děkuji za odpověď.}
Přijde mi to v pořádku. Korigujete dohadnou položku na dotaci, zaúčtujete vyúčtování s tím, že MD 672 jste se rozhodli krýt z RF. Podle mne e to možné takto udělat.
Dobrý den,
mám zaměstnance, terý mi přinesl daňový doklad o zaplacení pobytu z FKSP. Mám možnost mu to uhradit v hotovosti na jeho účet.
Pokud to nemáme v směrnici, tak to asi nepůjde.
Děkuji za informaci.}
Ono by to od roku 2024 z FKSP šlo (nyní již po zrušení Vyhlášky FKSP není obsažena striktní podmínka, že to plnění ve prospěch zaměstnance je v nepeněžní formě).
Problém je ale v oblasti Zákona o dani z příjmů - poud u tohoto plnění nebude zajištěna nepeněžní forma příspěvku (což tady skutečně není), nelze aplikovat osvobození od daně z příjmů a výsledkem by tedy bylo dodanění a také odvody pojistného. Předpokládám, že toto asi nechce ani jedna ze stran (ani zaměstnavatel, ani zaměstnanec) - tedy já být Vámi, tak se tento způsob úhrady nákladů na rekreaci snažím ve vnitřní směrnici k FKSP zakázat.
Dobrý den,
mohla bych poprosit o konzultaci? Zřizovatel (obec) chce abychom v nové domě s pečovatelskou službou v rámci doplňkové činnosti příspěvkové organizace (pečovatelská služba) zajišťovali:
pronájem a správu bytů v domech s pečovatelskou službou – uzavírání smluv o nájmech bytů a nebytových prostor, dohod o zániku nájmů bytů a nebytových prostor, vybírání předepsaného nájemného a úhrad za služby spojené s užívání bytu, vykonávání úkonů k zajištění řádné správy, údržby a oprav domovního bytového a nebytového fondu atd. Zatím není jasné v jakém vztahu k nemovitosti budeme (výpůjčka, svěření). Nejsme plátci DPH. Nemáme s tímto žádné zkušenosti, doposud jsme poskytovali jen sociální a zdravotní služby. Můžete mi prosím všeobecně napsat, co všechno to pro nás bude znamenat? Kde bych mohla dohledat informace? Děkuji.}
Myslím si, že to pro Vás znamená potenciálně značnou komplikaci:
a) otázka DPH - pokud budete vybírat nájemné svým jménem a na svůj účet, bude se ednat o plnění, které vstupuje do obratu. Pokud dojde spolu s dalšími plněními, které do obratu vstupují a již je realizujete v současnosti (například půjčování kompenzačních pomůcek ...), k překročení limitu 2 mil. Kč, stanou se z Vás plátci DPH. To by neznamenalo podle mých zkušeností u organizace Vašeho typu ani tak zátěž finanční jako spíše organizační nesnáz (je potom mnohem složitější účetnictví ...). Nájemné za byty, sociální služby v rozsahu plnění podle zákona 108/2006 Sb., případně nějaké zdravotní služby by byly od daně osvobozeny (vykazovaly by se na ř. 50 přiznání), nějaké příjmy by byly zdaněny (tady neumím říci podrobnosti, neboť neznám Vaši činnost - na webu jsem si všiml, že by to mohlo být třeba to půjčování pomůcek, možná přeprava imobilních osob - pokud se nevejdeme do služeb podle zákona o sociálních službách). No a ve vazbě na to by se případně uplatňovaly nějaké odpočy - u vstupů využitých jen ke zdańované činnosti by to byl plný odpočet DPH (těch by ale asi bylo minimum) a u vstupů využitách ke zdaňovaným a osvobozeným činnostem - odpočet koeficientem (otázkou je, jak by ten koeficient byl vysoký, protože ve Vašem případě by hodně byly domininatní právě plnění osvobozená od DPH. Je možné, že by koeficient ve svém důsledku byl tak nízký, že by tyto odpočty neměly u Vás ani význam. Tak tolik asi popis v krátkosti (samozřejmě nejsem schopen popsat, co všechno musíte řešit jako plátci DPH) - Vy byste se nyní měli začít zajímat zejména o to, kolik je to bytů, jaký by měl být nájem a zda je reálné riziko překročení toho limitu 2 mil. Kč za rok.
b) no a potom e tady i otázka daně z příjmů - nájemné patří mezi činnosti, které jsou vždy předmětem daně (u poplatníku s úzkým základem daně, což jste Vy - respektive předpokládám, že nejste registrovaný poskytovatel zdravotní péče). Takže k němu budete potřebovat přiřadit náklady. Pokud by to bylo třeba v režimu, že nájmy budou ve výši 3 mil. Kč za rok, budovu budete mít ve výpůjčce (tedy žádný náklad), nějaké opravy a údržba vzhledem k tomu, že objekt je nový budou 100 tis. Kč a k tomu se Vám ještě k objektu povede přiřadit třeba režii za 200 tis. Kč, tak by Vám vyšel najednou základ daně z přímů 2,7 mil. Kč, což by samozřejmě bylo devastující (respektive by to vedlo k odvodu daně). Takže pokud by toto nastalo, tak tam potřebujete alespoň dát odpisy - takže by dávalo logiku mít budovu nikoliv vypůjčenou, ale třeba ve správě (pokud tedy daný objekt má nějakou solidní daňovou vstupní hodnotu, což znamená přeloženo, že nebyl plně stavěn převážně z dotací, které snižují daňovou vstupní cenu majetku). Takže toto je druhé riziko - může to vést k tomu, že se bude zbytečně odvádět daň z příjmů v porovnání se situací, kdy by si nájem inkasoval zřizovatel (který zdańuje sám sobě).
Být na Vašem místě, tak hodně důrazně promluvím se zřizovatelem, zda by nepreferoval spíše variantu, že nájemné v bytech bude hrazeno zřizovateli (případně, že to budete vybírat jeho jménem). Klidně se o dům můžete starat - může se to dát jako další činnost ve ZL (to není až takový problém - prostě byste jen měli další nákladové středisko kryté příspěvkem zřizovatele).
Pokud by zde byly nájmy ve větším rozsahu a nájem byl výnosem příspěvové organizaci, koukají z toho spíše jen samé problémy.
Dobrý den,
jsme základní škola zřizovaná obcí, můj dotaz se týká třídních fondů. Třídní fondy jsou takovou zvláštní kategorií, ke které každý přistupuje různě, od "ticho po pěšině" až po různé způsoby vykazování. Setkal jsem se s přístupem, že se jedná o jakýsi příspěvek rodičů na nákup učebních pomůcek, školních akcí apod. V tom případě je účtováno třeba přes 324. Nebo také s přístupem, že peníze vybírá někdo z rodičů a nejsou tedy příjmem školy, pak nejsou účtované vůbec. Podle mého názoru jde o jakýsi příspěvek škole, tedy je nezbytné o něm nějakou formou účtovat. Uvažuji o tom, že bychom tyto příspěvky považovali za neúčelový dar škole (což vlastně jsou), v případě, že by rodič chtěl potvrzení, dostal by darovací smlouvu, kterou by mohl uplatnit v daních. Příjmy do třídních fondů a jejich čerpání bychom účtovali přes 414. Myslíte si, že je tento postup možný? Případně, jaký postup byste v případě třídních fondů doporučil?
Děkuji za odpověď}
Slovo "ticho po pěšině" či režim "opatrného našlapování" - to je asi přesný popis toho, co se v této oblasti reálně děje. Máme skutečně názory od toho, že se o tom rozhodně nesmí účtovat v účetnictví školy až po názory, že určitě musí ....
Můj názor k tomu je asi následující:
- prvotní mou otázkou je, co se stane, pokud přide zloděj a tyto peníze ukradne. Pokud řeknu, že problém má škola a že jí díky tomu vznikne potenciální závazek k rodičům (pokud se peníze třeba vrací, případně nemlže opětovně požadovat, aby rodiče zaplatili peníze na výlet ...) - potom musím připustit, že tyto prostředky mají být nějak zachyceny v účetnictví (neříkám průběžně při každém pohybu - mohou to být třeba stavy vždy k určitému období). Pokud je někdo schopen vyargumentovat, že škola s tím nemá nic společného a je to třeba problém učitele jako fyzické osoby, případně jak naznačujete nějakého rodiče, který peníze vybírá a stará se o ně - potom OK - nechť o tom škola neúčtuje. Nicméně optikou tohoto kritéria většinou dojdu k tomu, že by to škola nějak zachytit v účetnictví měla (ale je to případ škola od školy).
- pokud dojdeme k tomu, že se to má zaúčtovat, tak řeším povahu těchto peněz. Já mám zkušenost, že se to většinou používá na akce, které by rodič stejně musel zaplatit. Dokonce pokud třeba dítě dlouhodobě onemocní, že se třeba peníze vrací. Z toho důvodu se mi nelíbí logika darů (jednak kvůli vratkám, ale také i kvůli tomu, že je to často jednorázově placená částka na to, co by rodič měl stejně platit) - takže já bych potvrzení o daru nedával. Většinou spíše skončíme v tom, že to zachytíme jako závazek (účet 378).
Takže potom bych měl třeba režim MD 261/Dal 378 a zase použití MD 378/Dal 261 (tedy rozvahové účtování). Pokud by podle školou nastavených pravidel se peníze nevracely a nějaké by zbyly, tak by tady mohlo být zaúčtování MD 378/Dal 649.
Jak jsem uvedl - výše uvedené zaúčtování ne nutně při každém pohybu, ale například měsíční obrat MD a Dal na základě podkladů o tvorbě a čerpání. Na to moc apeluji - tím, že tyto peníze se nachází dost často v šedé zóně, tak ať již účtuji nebo ne, je potřeba na úrovni ednotlivých tříd mít řádně zdokumentováno, jaké peníze byly přijaty a na co byly vydány. Pokud je v tomto nepořádek, tak si koledujeme o průšvih. Tato evidence je mnohem důležitější než diskuse o tom, zda účtovat a případně jak.
Dobrý den,
základní škola, příspěvková organizace zřízená obcí, zřídila transparentní účet, na nějž zejména rodiče žáků posílají účelově neurčené dary škole. Banka z tohoto účtu účtuje poplatky a současně připisuje úroky. Můj dotaz je na Váš názor na účtování. Přijaté dary bychom dávali jako zdroj rezervního fondu (414), jejich čerpání jako čerpání rezervního fondu. Přemýšlím ale, zda poplatky na tomto účtu mají být čerpány také z těchto darů (co ale potom úroky, byly by zdroj RF?), nebo jestli je hradit z provozních prostředků a například měsíčně přeposílat z účtu školy na transparentní účet (obdobně jako u FKSP)? Já bych se přikláněl k variantě přeposílání.. A druhý dotaz, bude transparentní účet vykazován normálně na účtu 241?
Děkuji za odpověď}
Nejprve k tomu druhému - pokud je to účet určený pro financování činnosti organizace - potom určitě ano - použijte účet 241 (účet 245 není pro tyto případy určitě správný - toto nejsou "cizí prostředky").
Pokud se týká zaúčtování - jestliže zdroj jsou dary - tak MD 241/Dal 414 je určitě správně a použití potom MD 414/Dal 648. To je naprosto v pořádku.
Úroky - podle mne si nemůžete definovat, že by byly zdrojem fondu (úroky nejsou darem ... - nevejdu se do zákona č. 250/2000 Sb., který vymezuje, z čeho se tvoří rezervní fond). Tedy u nich to určitě bude výnos na 662 a nemůže se jednat o zdroj RF. U bankovních poplatků je to diskutabilnější - podle mne bych i mohl stanovit, že z darů kryi náklady na poplatky - tedy poplatek by se stejně musel zaúčtovat MD 518/Dal 241 a čerpání 414/648.
Nicméně myslím si, že se Vám bude lépe pracovat s tím, že budete dokumentovat využití daru například na nákup vybavení - než na bankovní poplatky. Takže pokud již úroky budou ve výnosech a na bankovním účtu budou také poplatky, tak já bych poplatky hradil z provozu a rozdíl poplatků a úroků převáděl mezi účty. To znamená docházím k tomu samému, co navrhujete.
Dobrý den pane inženýre,
v loňském roce předala obec příspěvkové organizaci budovu tělocvičny.
Letos k 30.9 předala technické zhodnocení této budovy v hodnotě 4.886.557,07 Kč, z toho je dotace 1.629.100,-.Odepisovat se bude od října, životnost 50 let, způsob rovnoměrný.
Chtěla bych poprosit o správné účtování .....}
Abychom si to mohli kompletně ukázat, tak já si třeba ještě udělám modelový příklad, že ta tělocvična (před technickým zhodnocením, ale po odpisu provedeném 30. 9. měla následující hodnoty:
pořizovací cena 10 000 000
oprávky 4 000 000
tedy ZC byla 6 mil. Kč a na této budově nebyla žádná dotace (tedy neměli jste 403 svázanou s touto budovou). Prosím toto si musíte naaktualizovat podle Vašich hodnot - já to nyní ukazuji jako model.
Předání TZ budovy od obce zaúčtujete:
MD 021 4 886 557,07 Dal 403 1 629 100
Dal 401 3 257 457,07
Pro odepisování je dále potřeba spočítat transferový podíl. ten by v tomto modelu byl v hodnotě:
1 629 100/(6000000+4886557,07) = 0,14964327
No a potom můžeme začít účtovat odpis - pokud se bavíme o odpisech na 50 let, tak předpokládám, že aplikujeme režim 2% ročně z pořizovací ceny - tedy měsíčně 0,166666... procent.
Takže odpis by v mém příkladu byl měsíčně 18 144 Kč (pokud to zaokrouhlím) - MD 551/Dal 081
K tomu rozpuštění transferu - 18 144 Kč * 0,14964327 = 2715,13 Kč - MD 403/Dal 672
A tvorba fondu investic rozdíl výše uvedených částek 15 428,87 Kč - MD 401/Dal 416
Takže si to prosím přepočtěte podle toho, jaké hodnoty tělocvičny máte před zařazením technického zhodnocení.
Dobrý den
chtěla bych se prosím zeptat, zda v přiznání DPH na řádku 50. ( bez nároku na odpočet) jsem povinna vykázat plnění od pojišťovny ....v rámci povodní.
Děkuji a s pozdravem}
Ne. Plnění od pojišťovny není předmětem daně, neboť Vy neposkytujete pojišťovně žádné plnění. Dostáváte pouze platbu jako náhradu škody, ale nic jí za to nedodáváte.
Takže taková náhrada škody nemůže do přiznání k DPH vůbec vstupovat.
Dobrý den, prosím o radu. Naše škola dostává pro žáky školy věcné dary ve formě knih do školní knihovny, sportovních pomůcek do TV apod. od rodičovského sdružení zřízeného při naší škole (samostatné IČ - Účelem Spolku je zejména:
- spolupráce se školou a kontrola činnosti školy v zájmu studentů,
- spolupráce se školou při výchově a pořádání kulturních, sportovních a jiných akcí,
- přenášení informací mezi školou a rodiči,
- materiální podpora akcí pořádaných v rámci školní a mimoškolní činnosti.)
Potřebovala bych poradit jak v tomto případě postupovat. Máme s RS uzavřít darovací smlouvu na věcný dar, nebo na dar peněžní účelový (v případě, že by pomůcky nakoupila škola z poskytnutých účelových finančních prostředků). Je tento postup správný?}
Obě varianty jsou možné:
- buď bude smlouva na věcné dary a při předání daru účtujete MD 501/Dal 649 (případně pokud by koupili třeba DDHM - nějakou pomůcku nad 3 tis. kč... - potom MD 558/Dal 649 a MD 028/Dal 088)
- nebo Vám poskytnou finanční dar a kupovat budete Vy - potom příjem daru - MD 241/Dal 414 a dále nákup MD 501/Dal 321 (pokud to bude materiál) a použití daru MD 414/Dal 648.
Jakou variantu zvolíte - to je na Vás.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková