Dotazy

• Projekt ERASMUS účtování + kurzové rozdíly

  08. 12. 2023

  Dobrý den pane inženýre, moc prosím o radu ohledně účtování projektu ERASMUS. Prošla jsem všechny videa i dotazy, ale nejsem si jistá zda jsem to správně pochopila.
  Jsme škola, zřizovatelem je kraj.
  Celkový nárok na dotaci je 30.906,-EUR. Zálohy dostáváme ne eurový účet, účtujeme denním kurzem ČNB.
  V roce 2021 jsme obdrželi zálohu 7.738,- EUR (do účetnictví zaúčtováno na 472 denním kurzem ČNB 25,42 v částce 196 699,96 Kč).
  V roce 2022 jsme obdrželi zálohu 7.738,- EUR (do účetnictví zaúčtováno na 472 denním kurzem ČNB 24,485 v částce 189 464,93 Kč).
  V roce 2023 jsme obdrželi zálohu 7.738,- EUR (do účetnictví zaúčtováno na 472 denním kurzem ČNB 24,52 v částce 181 997,76 Kč).
  Nyní máme na 472 tedy celkem 568 162,65 Kč (23 214,- EUR).
  Průběžně každý měsíc účtuji na 388/672 částku čerpání dle skutečných nákladů, které jsou většinou v Kč, pokud jsou v Eurech tak účtuji denním kurzem ČNB. Nyní mám na 388 (750 649,64 Kč)
  Vedle toho si vedu tabulku, kde náklady v Kč přepočítávám na EURO (dle projektové smlouvy, kurzem projektu) denním kurzem Evropské komise ke dni vzniku nákladu. Nyní mám vyčerpáno 30.906,- EUR.
  Po celou dobu trvání jsem účty 472 a 388 nepřepočítávala.
  Projekt skončil k 30.6.2023 a 2.11. 2023 jsme dostali zprávu, že nám doplatí 7692,- Eur, které 16.11. přišly na účet.
  Abych mohla projekt vyúčtovat (předpokládám že mohu k datu 2.11. 2023?) rozdělím si částku na 388 následovně:
  1/ 568 162,65 Kč (23 214EUR) – to je částka na kterou jsem obdržela zálohu, nepřepočítávám kurzový rozdíl, nechávám v kurzu přijetí záloh.
  2/ 189 415,50 Kč (7 692 Euro) – to je doplatek, který mám přislíbený, přepočetla jsem ho denním kurzem ČNB k 2.11.2023.
  Nyní mám mít na 388 částku 757 578,15 Kč, já mám ale pouze 750 649,61 Kč.
  Rozdíl 6928,54Kč tedy zaúčtuji na 388/672??, nebo mohu i 388/663??
  A vyúčtování bude vypadat takto?
  472/388 v částce 568 162,65 Kč
  346/388 v částce 189 415,50 Kč
  
  Doplatek 7 692 EUR přišel 16.11.2023 zaúčtován denním kurzem ČNB 24,450 (188 069,40 Kč) na MD241/DAL346 a rozdíl 1 346,10 Kč MD563/DAL346.
  
  Je to takto správně? Nebo jsem něco opomenula, případně špatně pochopila?
  Moc děkuji.}

  Tím, že jste nepřepočítávala zálohy a dohadné položky aktivní, tak jste se jakoby trochu přiblížila k tomu řešení, které vychází z rozsudku Nejvyššího správního soudu, který v dokumentech zmiňuji. Nicméně odhaduji, že v rámci jednotlivých roků to nebylo úplně přesné (v souladu s předpisy), protože jste dle všeho účtovala podle výše korunových výdajů .... (tím jste se mohla dostat průběžně do rozdílů v jednotlivých letech - nicméně odhaduji, že spíše jen v řádu tis. Kč - takže to bych nyní neřešil - srovná se to nyní na konci).

  Teď k jednotlivým otázkám:

  - ano souhlasím, že vyúčtování budete dělat k datu 2.11. (kdy máte potvrzeno Vaše vyúčtování dotace)

  - udělejte to skutečně tak, že již nebudete dělat kurzové rozdíly na zálohách a 388, která je krytá zálohou

  - zbylou část můžete aktuálním kurzem - teď upřímně - bude to souhra minulých kurzových rozdílů, korekce dotace, která měla být v minulosti ... - ncméně nyní to nemá cenu dále rozebírat - já bych to dal na 663 (můžete to udělat tak, že na 388 bude původní částka a zaúčtujete MD 346 těch 189 415,50 Kč/Dal 388 původní částka a kurzový rozdíl na 663 ve výši 6 928,54 Kč)

  - zaúčtování doplatku - přesně tak - tady bude ta 563

  Takže Vás chci moc pochválit - byť v průběhu akce to účetně asi nebylo úplně super (ale také nic tak strašného), tak ste to nyní dorovnala správně a Vaše zápisy jsou OK. Ten rozdíl bych dal na 663.

• účet v cizí měně

  08. 12. 2023

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace ÚSC. Máme nově založený Eurový účet v bance.
  Při založení tohoto účtu byl nutný prvotní vklad, přeposlala jsem 100 Kč z běžného účtu na nový Euro účet, banka přepočetla svým kurzem a připsala 4,01 Euro.
  Můžete mě prosím poradit se zaúčtováním? Nemám zatím zkušenosti s cizí měnou. Děkuji}

  Když začnete s cizí měnou, musíte si prvotně nejprve stanovit, zda budete používat pevný nebo denní kurs ČNB. Pokud nemáte v této oblasti nějaké větší zkušenosti, doporučuji Vám stanovit si, že použijete roční pevný kurz ČNB - tedy nyní platný k 1. 1. 2023, což bylo 24,115 Kč.

  No a potom můžete účtovat:

  MD 262/Dal 241xz                   100 Kč (podle bankkovního výpisu - odeslání z běžného účtu)

  Dále na bankovním účtu v EUR

  MD 241yz         96,70 (4,01 EUR x kurz)

  MD 563               3,30 Kč (kurzový rozdíl)

                                                                  Dal 261               100 Kč

  Na konci roku nezapomeňte na přepočet zůstatku na EUR bankovním účtu kurzem k 31. 12. 2023 (bude vznikat kurzový rozdíl).

  V dokumentech se prosím podívejte na materiál "Cizí měny v účetnictví...." - je z 29. 8. 2022

• Licence antivirového programu

  08. 12. 2023

  Dobrý den,
  prosím o radu jak zaúčtovat licenci antivirového programu.
  V roce 2020 jsme zakoupili licenci na 20 PC v ceně 18 936,- Kč. Licence byla platná do konce roku 2023.
  Účtovali jsme 018/078.
  Nyní jsme rozšířili licenci na 40 PC a prodloužili do roku 2026. Cena licence je 26881,- Kč.
  Nevím jak zaúčtovat prodloužení a rozšíření licence a co s tou původní licencí z roku 2020.
  Moc děkuji za radu.}

  Za mne původní vyřadit (došlo k jejímu faktickému "zkonzumování" na konci roku 2023). A zařadit novou na 018 (a 558).

• Investiční fond

  08. 12. 2023

  Dobrý den, pane inženýre. Naše škola ještě nemá zřízený investiční fond. Nyní bude kupovat DHM v hodnotě 80 tis. Kč. Jak to v tomto případě funguje? Musí si ho nějak zřídit? A jak se zaúčtováním?}

  Příspěvková organizace nemůže investici pořídit jinak než z fondu investic (pokud to kupuje ona a ne zřizovatel). Pokud tam nic nemá, musí se fond vytvořit. Ve Vašem případě vidím dvě možnosti:

  VAR A - příspěvková organizace má rezervní fond na 413 ve výši cca 111 tis. Kč - tedy se souhlasem zřizovatele může převést z rezervního fondu do fondu investic (musí odsouhlasit zřizovatel). Tedy MD 413/Dal 416. 

  VAR B - nesahá se na rezervní fond. ale peníze poskytne zřizovatel jako investiční příspěvek - tedy potom zřizovatel zaúčtuje MD 401/Dal 349 a platbu MD 349/Dal 241.  PO bude účtovat MD 348/Dal 401 a platbu MD 241/Dal 348 a MD 401/Dal 416. To by ale asi vyžadovalo změnu rozpočtu a projednání zastupitelstvem (nevím, jak máte strukturován rozpočet... - takže to jen odhaduji, co by to procesně mohlo znamenat)

  Takže to jsou dvě cesty, jak tam investiční peníze dostat (ve VAR A není zapojena obec - je to jen přesun peněz v rámci PO, ve VAR B se obec zapojuje).

  No a potom pořízení majetku u PO - MD 042/Dal 321 a dále MD 321/Dal 241 a MD 416/Dal 401 (čerpání fondu investic při platbě investiční faktury).

  Dále se majetek zařadí a odepisuje ...

• nahrávání CD

  08. 12. 2023

  Pane inženýre, prosím o pomoc při zaúčtování:
  - jedna faktura zní - hudební režie při nahrávání CD školního orchestru (13000)
  - druhá - editace nahrávek, míchání stop a pod. a vypálení 30ks CD a 20ks flash disků s nahrávkou šk. orcchestru (35000)
  Tu druhou pošlu naskenovanou, jestli je takto vpořádku. Já si myslím, že by měla být zvlášť naceněná práce a potom CD a flash.
  Účtování - součet faktur a děleno 50 ? A navíc chtějí rozdávat CD a flash jako dárky. Takže ve škole toho asi moc nezůstane. Co, prosím, s tím????
  Děkuji}

  Já se domnívám, že to nemá jednoznačné řešení - respektive by se řešení mělo odvíjet od vašich záměrů. Podle mého názoru jsou dvě základní možnosti:

  - buď to budeme brát tak, že cílem bylo pořízení 30 CD a 20 Flash disků s hudbou (a tím tato akce končí). tedy bude se to brát jako pořízení zásob (přitom na sklad se dávat asi nebudou) - takže klidně podle jeich povahy buď účet 518 nebo 501.

  - nebo si řekneme, že se jedná o vytvoření audiovizuálního díla, které bude využíváno dlouhodoběji - potom by se muselo vše co směřuje k vytvoření připravené nahrávky (tedy hudební režie, editace nahrávek, míchání stop, grafická příprava potisku) považovat za pořízení DDNM (na účet 018 a samozřejmě i 558) a zbytek - tedy vypálení těch CD a nahrání FLASH disků již považovat za pořízení zásob. Toto by bylo ve variantě, že se počítá s tím, že třeba zase za rok se ta nahrávka využije pro vydání dalších kusů CD.

  Takže teď jde o to, která varianta platí (respektive, jaký s tím máte dále záměr).

  Jinak samozřejmě víte, že to rozdávání jako dárky jako u PO dosti vachrlaté. PO nemá poskytovat dary, samozřekmě dost často z toho děláme nejrůzněší výhry, odměny .... Pokud by se ta CD a Flash disky používaly jako úplně klasický dar, tak to by se nemělo a jestli to chcete přesto jako dar poskytovat, tak bych se to raději snažil odsouhlasit se zřizovatelem

• masáže jako vhodně navazující služba v hlavní činnosti

  07. 12. 2023

  Dobrý den,
  aktualizujeme zřizovací listinu, jsme PO zřízená USC a prosím o názor, zda je možné považovat masérské služby pro seniory poskytované za snížené ceny jako službu vhodně navazující na poskytování sociálních služeb podle zák. 108/2006, která by mohla být uvedena jako předmět hlavní činnosti?
  Děkuji}

  To není rozhodování pro mne - při vymezování hlavní a doplňkové činnosti je to rozhodování zřizovatele. On musí rozhodnout, zda takovéto služby máte poskytovat bez ohledu na ekonomickou efektivitu (hlavní činost), nebo jen v situaci, kdy to bude ekonomicky efektivní (doplňková činnost). Takže za mne - může to být hlavní činnost, ale zda to zřizovatel bude chtít je plně na něm. 

• valutová pokladna

  06. 12. 2023

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace v kultuře, plánujeme v měsíci lednu uskutečnit zájezd do Německa, kde budeme hrát naši divadelní inscenaci.
  Budeme vyplácet cestovné a stravné zaměstnancům. Je možné toto vyplácet přímo v korunách nebo je povinnost vyplácení v zahraniční měně? Pokud nastane povinnost vyplatit v zahraniční měně, je nutné kvůli ojedinělým případům zahraničních zájezdů zřídit valutovou pokladnu nebo můžeme použít korunovou pokladnu s tím, že bychom přepočetli nákup EUR v bance, kde máme korunový účet, v aktuálním kurzu ČNB? Počítáme s účtováním kurzových rozdílů v den výběru z banky a ke dni vyúčtování cestovného.}

  Máte právo se dohodnout se zaměstnanci, že se to bude vyplácet v Kč - viz §183 odst. 2 Zákoníku práce:

  Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí zálohy na zahraniční stravné v české měně nebo v jiné než v prováděcím právním předpisu vydaném podle § 189 stanovené cizí měně pro příslušný stát, pokud je k této měně Českou národní bankou vyhlašován kurz. Při určení výše zahraničního stravného v dohodnuté měně se nejprve zjistí korunová hodnota zahraničního stravného, která se přepočítá na dohodnutou měnu. Pro určení korunové hodnoty zahraničního stravného a částky zahraničního stravného v dohodnuté měně se použijí kurzy vyhlášené Českou národní bankou a platné v den vyplacení zálohy.

  A jen podotýkám - pokud by záloha nebyla vyplácena, tak je to kurzem ke dni nástupu na pracovní cestu - §184.

  Takže byste nemuseli cizí měnu v účetnictví řešit.  Ozvěte se mi případně na e-mail, zda to takto stačí, nebo zda ještě musíme řešit situaci, pokud byste se jim rozhodli vyplácet EUR.

• Doplňková činnost a majetek

  06. 12. 2023

  Dobrý den,
  tvoříme nové zřizovací listiny a narazili jsme na menší problém k diskuzi.
  Movitý majetek má naše PO vždy ve svém vlastnictví.
  Dle zákona může do svého vlastnictví příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena.
  Myslí se tím jen hlavní činnost, protože pro tu byla PO zřízena ?
  Nebo i doplňková ? Kdyby jen hlavní, znamenalo by to, že v doplňkové činnosti by PO nepořizovala žádný vlastní majetek ? A co když potřebuje nějaký majetek jen pro doplňkovou činnost ?
  Jaký máte na to názor ?}

  Za mne bych tuto právní "šermovačku" řešil pragmaticky.

  Pokud by to bylo jen pro činnost hlavní, tak vznikně problém, že by majetek pro doplňkovou činnost nikdy nesměl být ve vlastnictví příspěvkové organizace. To ale nedává smysl. Pod pojmem majetek si představme třeba i oběžná aktiva - přeci nemám žádný věcný důvod, abych nutil obec, že musí být právním vlastníkem zásob zboží, pokud například provozuje PO kantýnu v doplňkové činnosti (ale u hlavní činnosti bych mohl určit, že PO je vlastníkem takových zásob). Navíc vzniká problém v tom, že mohou nastat přesuny v majetku - třeba věc je prvotně využívána v hlavní činnosti a potom ji organizace přeřadí a začne využívat pro doplňkovou činnost (to bychom řešili z pohledu práva jak?? - přesunem se změní pohled na vlastnictví??).

  Takže mám názor, že do svého vlastnictví může PO nabýt i majetek pro doplňkovou činnost. Jinak mi to nedává věcně smysl.

• Dotykový panel

  05. 12. 2023

  Dobrý den, škola chce pořídit školní informační dotykový panel. Náklady na pořízení jsou za hardware 130 tis. Kč a cena za software na 4 roky 39 tis. Kč. Jak zaúčtovat? Děkuji}

  Můj odhad je, že ten software je určen k tomu, aby dotykový panel "oživil" - bez něj zařízení nebude funkční. Pokud tomu tak je, jedná se o technologický software, který je součástí ocenění hmotného majetku - tedy potom by to celé bylo zaúčtováno na účet 042 a zažazeno jako jedna věc na účet 022.

• Příjem peněz z dědictví

  04. 12. 2023

  Dobrý den, klientka odkázala ve své závěti částku 212.357,- Kč Domovu důchodců, kde měla poslední trvalý pobyt. V Usnesení zřizovatele je uveden souhlas s přijetím tohoto dědictví. Zároveň je v Usnesení uvedeno, že prostředky mají být převedeny na "rezervní fond" Domova. Peníze byly přijaty na běžný/provozní bankovní účet Domova a zaúčtovány na účetní konto 414. Peníze nebyly dále převedeny na rezervní=sponzorský bankovní účet.
  Nyní "nesedí" stav "rezervního=sponzorského" bankovního účtu 241, kde jsou přijímány dary a odkud je i čerpáno na výdaje, hrazené ze "sponzora" (a zároveň účtované na/z účetního konta 414).
  Podle vyjádření vedení Domova se jedná o peníze, které nejsou určeny "klientům", ale přímo "Domovu". Proto zůstávají na běžném provozním bankovním účtu. Ale na 414 je stav o tyto peníze vyšší. Jak se prosím s tímto vypořádat ? Je to tak v pořádku ? Děkuji předem za odpověď.}

  Já se obávám, že toto není úplně v pořádku. Zákon č. 250/2000 Sb. pracuje s následujícími třemi možnými zdroji rezervního fondu (§30 odst. 1):

  - zlepšený výsledek hospodaření

  - peněžní dary

  - dosud nespotřebované prostředky z dotací spolufinancovaných z EU.

  Dědictví se výslovně nikde nezmiňuje. Samozřejmě chápu, že by se mohla nabízet analogie s "darováním" - nicméně jedná se o jiný právní titul. Takže za mne by to do rezervního fondu jít nemělo. Spíše se domnívám, že to mělo být účtováno jako výnos - MD 241/Dal 649 a samozřejmě by to mělo být peněžně na klasickém provozním účtu.

  Pokud by zřizovatel trval na tom, že se to má chovat jako dar - OK - měl by to dát písemně (aby organizace nemohla být následně napadnuta za porušení rozpočtové kázně - §28 odst. 10 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb.) - potom by se k tomu organizace chovala jako k daru (jak na 414 tak i na bance ...). Já bych to takto nedělal - ale pokud by na tom zřizovatel trval, tak bych se podřídil.

  A jen nerozumím té logice organizace, že na dary jsou určeny jen klientům. Klidně mohu dát organizaci dar na krytí běžných provozních nákladů (tady nerozumím tomu jejich dělení) na bankovních účtech ...).

   

• sdílení automobilu dvěma příspěvkovými organizacemi

  01. 12. 2023

  Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem ohledně možnosti "sdílení" automobilu dvěma příspěvkovými organizacemi, zřízenými stejným městem. Automobil (osobní) je ve vlastnictví jedné příspěvkové organizace a druhá by ho občas potřebovala využít (půjčit si) pro své účely, používala by vlastního řidiče. Mohou příspěvkové organizace uzavřít smlouvu, ve které dohodnou podmínky sdílení automobilu (včetně úhrady nákladů)? Jaká forma nebo jaký smluvní typ je pro takové sdílení vhodný? Jaké by to mělo daňové důsledky?
  předem děkuji za Vaši odpověď.}

  Děkuji za dovysvětlení - tedy jedná se o vztah dvou neplátců DPH  -tedy otázku dopadů daně z přidané hodnoty řešit nemusíme.

  Pokud správně chápu - organizace , která by si vozidlo zapůjčovala, by za použití hradila nějakou částku, ve které by byly kalkulovány náklady na provoz (asi PHM, pojistné, opravy, odpisy??). 

  Dle mého názoru je takové nastavení možné - jen byste jako zřizovatel toto měli povolit jako jednu z činností, kterou příspěvková organizace bude provádět (klidně by to mohla být i činnost hlalvní a úhrada ve výši pouze kalkulovaných nákladů). Pokud se týká smlouvy - byla by to nějaká forma nájmu.

  Základní parametry smlouvy 

  Co je předmětem - tedy možnost opakovaně krátkodobě využívat vozidlo SPZ ......., stanovila by se cena za využití (asi nějaká jednotka za km), fakturace nájemného třeba 1x za měsíc/čtvrtletí. Definice jak je to s nákupem PHM (pokud by třeba ta organizace , která si vozidlo vypůjčuje měla dlouhé cesty a musela čerpat PHM).   

  Doplňuící parametry (pokud skutečně chcete pořádnou smlouvu řešící i sporné věci ...)

  Kde se auto přebírá, kde přejímá. Jaké jsou sankce, pokud auto nebude předáno včas, jak se řeší havárie. Kdo je oprávněn vozidlem jezdit .....

  Pokud se týká daní - domnívám se, že platba bude nájmem. Tedy z pohledu DPH by se započítávala do obratu pro plátcovství (pokud by byl vlastník vozidla blízko limitu obratu 2 mil. Kč, mohlo by to pro něj mít nějaký význam). Výnos by byl předmětem daně z přímů - proti tomu by šel uplatnit podíl nákladů na provoz (opravy, PHM ....). 

• TZ

  01. 12. 2023

  Firma provedla TZ software, verze SQL a na faktuře je mimo zhodnocení programu i částka za služby komplexní podpory. Patří toto do ceny software?Děkuji}

  Odhaduji, že ta komplexní podpora je nějaký "balíček" servisních služeb na další období  - to by do ceny nepatřilo. Již by se jednalo o službu na 518 (případně časově rozlišenou).

• FKSP a penzijní připojištění

  30. 11. 2023

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace zřízená krajem, naše hlavní činnost je výchova a vzdělávání v oblasti environmentální výchovy. V roce 2023 čerpáme z FKSP pouze na stravenkový paušál. Celková výše stravenkového paušálu je 82 Kč – z toho je 36,- Kč. z FKSP a 46,- Kč. z provozního příspěvku 527 SÚ. Z FKSP čerpáme jen do výše 45% celkové výše stravenkového paušálu. Je to dobře?
  Pro rok 2024 budeme nuceni zavést příspěvek také na penzijní připojištění a na stravenkový paušál nám bude pro rok 2024 již zbývat pouze možný příspěvek ve výši 14,- Kč. zbytek budeme muset pokrýt z provozního příspěvku nebo z případných tržeb, pokud budeme chtít stravenkový paušál v hodnotě 82,- Kč. zaměstnancům zachovat. Je zde nějaký limit, pro organizace, v jaké výši může být hrazen stravenkový paušál z provozního příspěvku, popřípadě z tržeb?
  Z odhadovaného rozpočtu k 1.1.2024 nám již cca vychází, že budeme přispívat 200,- Kč/měsíčně na penzijní připojištění. Co máme dělat pokud si zaměstnanci nebudou chtít zřídit nějaký produkt spoření na stáří a my máme splnit podmínku nejméně 50 % z rozpočtovaného přídělu k 1.1.2024. To máme ke konci roku zjistit kolik jsme vyplatili těm, kteří mají zřízeno penzijní připojištění a navýšit jim limit do konce roku o ty lidi, kteří si ho nechtějí zřídit, aby byla splněna podmínka nejméně 50 % z rozpočtovaného přídělu k 1.1.2024?
  Musí se počáteční stav účtu 412 SÚ FKSP také zahrnout do výpočtu těch nejméně 50 % z rozpočtovaného přídělu k 1.1.2024, nebo se zde bere jen vzniklý 1% příspěvek z hrubých mezd za rok 2024 bez počátečního stavu? Děkuji za odpověď.
  Dále se chci zeptat platí podmínka možného příspěvku na penzijní připojištění jen do výše příspěvku kolik si hradí zaměstnanec?}

  Prvotně musím zdůraznit, že se mne částečně ptáte na oblasti, které jsou nyní předmětem diskusí a sporů, jak to vlastně bude. Takže něco budu odpovídat tak, že je to naprosto jasné a něco bude s otazníkem.

  1. Stravování - máte nastaven peněžitý příspěvek na stravování. §33b odst. 4 zákona 250/2000 Sb. stanoví, že na peněžitý příspěvek na stravování se může (ale nemusí přispět z FKSP). Takže podle zákona není problém, pokud byste jej celý hradily jako náklad bez příspěvku z FKSP, nebo dáte 14 Kč z FKSP a zbytek z nákladů ... Je to kompletně na Vás. Co Vám ty zvýšené náklady pokryje zákon neřeší - zda to bude z příspěvku, z tržeb .....

  Jedinným limitem je, že maximální výše příspěvku je 70% horní hranice stravného při pracovní cestě 5-12 hodin (což nyní ve výsledku dělá těch 107,10 Kč, uvidíme kolik to bude od ledna 2024). Do této úrovně je na Vás, jak si to "namixujete" - kolik bude náklad, kolik bude případně příspěvek FKSP. K tomu upozorńuji na dokument z 20. 10. 2023 - Stravování zaměstnanců, kde jsem se již snažil promítnout právě dopady konsolidačního balíčku (je to aktualizace dokumentu z minulých let).

  2. Penzijko - tam již budou mé odpovědi "rozpačitější"

  - co je jasné - tím, že se zruší vyhláška FKSP, nebude platit podmínka, že můžete přispět jen do výše, kolik si uhradí zaměstnanec.

  - co může vyvolávat dílčí (za mne velice drobnou) pochybnost je otázka toho zůstatku FKSP k 1. 1. 2024. V přijaté novele nemáme speciální přechodná ustanovení v této oblasti. Mým názorem je, že je to nová povinnost, poprvé se setkáváme s tím, že musí být přímo rozpočtován příděl FKSP (a z něj se něco odvíjí) - tedy domnívám se, že to nelze vztahovat na FKSP do 31. 12. 2023. Organizace mohou mít nejrůznější zůstatek fondu - vůbec nemusí souviset s tím, jaký byl základní příděl třeba v roce 2023. Pokud by zákonodárce trval na tom, že zdrojem pro penzijní je i polovina PZ fondu k 1. 1. 2024, musel by tak dle mého názoru učinit v přechodných ustanoveních. Nicméně takto neučinil, neučinil tak ani v důvodové zprávě. Domnívám se tedy, že nejsem povinen 50% PZ fondu vyčlenit pro penzijní spoření.

  - poslední část dotazu již souvisí s tím, jak to prakticky dělat (a v tom vidím nevětší komplikace) - určitě nikoho nemohu přinutit, aby si penzijní spoření založil. Přitom je jasné, že možná výše příspěvku se bude přímo odvíjet od toho, kolik % zaměstnanců si bude chtít penzijní spoření založit. Já bych stále pracoval s myšlenkou, že povinností je prostředky na daný účel vyčlenit. Tedy pokud například začnete s příspěvkem 200 Kč, protože jste počítali s nějakým počtem smluv, a v průběhu roku 2024 zjistítte, že prostředky na tento účel zbývají, nevidím problém si je ve FKSP ponechat a třeba navýšit příspěvek pro rok 2025... (možná někde to budou řešit i mimořádnými příspěvky na konci roku - pokud to smlouva bude umožňovat). Toto skutečně nevím - těch praktických témat je tam řada. Myslím si, že na základě diskusí, které zde vznikají, se v časovém horizontu cca 1/2 roku objeví i nějaké oficiální výklady ... Zatím hlavně ty prostředky "vyčleňte" - tedy nespotřebovávejte na jiná plnění z FKSP a uvidíme, jak se situace vvine.   

• Šablony JAK účtování

  30. 11. 2023

  Dobrý den, poprosím o kontrolu účtování, případně opravu špatného postupu a navedení, jak správně opravit zaúčtování.
  V roce 2022 účtováno:
  600 tis. MD 241 / D 472 příjem zálohy dotace do banky
  100tis. MD 5.../ D 321 faktura
  100tis. MD 388/ D 672 čerpání transferu - spotřebovaná dotace
  na konci roku
  Na konci roku 2022 zaúčtováno:
  500 tis. MD 388/ D 672 nevyčerpaná částka
  500 tis. MD 672 / D 414 tvorba rezervního fondu nevyčerpaná částka
  
  v dalším roce 2023 účtováno:
  500tis. MD 5.../ D 321 faktura
  500 tis. MD 414 / D 672 čerpání transferu - spotřebovaná dotace
  500 tis. MD 472 / D 388 skutečná vyčerpaná část dotace
  
  Předem děkuji za pomoc.}

  Je to jedna z variant zaúčtování (myslím tím, jak dosáhnout převodu nevyčerpaného zůstatku na 414). Fakticky to máte potom uděláno tak, že máte 414 krytou hodnotou na 388. Kromě této varianty existují ještě zhruba 3 další způsoby, jak to udělat - popisuji to v dokumentu k transferům z 18. 2. 2022. (každá z těch metod má své problémy, které jsou založen na tom, že ten převod do rezervního fondu nedává smysl, ale je pořadovaný legislativou).

  Účtování v roce 2023 - v zásadě OK (je to trochu zkrácené - někdo by účtoval ještě vyúčtování prostřednictvím 346 - tedy MD 346/Dal 388 a MD 472/Dal 346). Ale výsledek by byl stejný. 

  Raději ještě jedno doplnění - tak jak to máte v roce 2023 zaúčtováno, tak byste měli mít tu dotaci již vypořádanou (odsouhlasenou s poskytovatelem dotace, že je vše OK). POkud by toto nebylo do sestavení závěrky, tak bych raději doporučoval nechat zůstatky na 388 a 472 a vyúčtování zaúčtovat až v roce 2024.

• 018

  30. 11. 2023

  V r. 2021 jsme si nechali vytvořit internetové stránky, ale nemáme je na účtě 018. Mohu doúčtovat teď?}

  Určitě - pokud správně chápu, tak byly do 60 tis. Kč a nyní byste to jen navedli do majetku MD 018/Dal 078. Niak tím neovlivňujete náklady, jen si narovnáváte hodnotu majetku.