Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den. Navazuji na můj dotaz ze dne 20.11.2023 - Nadbytečné finanční prostředky - kde Rada města schválila převod 1 mil. Kč za nevyčerpané energie Zimního stadionu do Investičního fondu (posílení fondu). Prosím o radu jak správně zaúčtovat tento převod v letošním a v novém roce. Zároveň tím upravím rozpočet ZS. Děkuji.}
Takže pokud správně chápu, jednalo by se o to, že část provozního příspěvku na rok 2023 by se změnila na příspěvek investiční. Netuším, jestli Vám ty peníze již byly poskytnuty - s ohledem na to, že jsme za polovinou prosince budu předpokládat, že ano.
Potom je tedy nezbytné ten 1 mil. kč zaúčtovat MD 672/Dal 416 (tedy snižuji provozní příspěvek a přesouvám to fo fondu investic) a zřizovatel by měl zaúčtovat MD 401/Dal 572 (tedy také to přesouvá na investici). Zřizovatel by měl dále změnit položku rozpočtové skladby z provozní na investiční.
Po této operaci budete mít na konci roku peníze ve fondu investic, no a v dalším roce z nich budete klasicky kupovat tu časomíru - tedy MD 042/Dal 321 a platba došlé faktury MD 321/Dal 241 a 416/401.
Dobrý den, chci se zeptat na situaci, která u nás nastala. Jsme ZŠ a MŠ - příspěvková organizace. Od zřizovatele dostáváme příspěvek na provoz. Zřizovatel vydal směrnici - zásady řízení příspěvkových organizací zřizovaných obcí Baška. V rámci této směrnice nás zřizovatel zavázal k povinnosti žádat o čerpání investičního fondu a dále k povinnosti žádat o přesuny mezi syntetickými účty. Bohužel naše externí paní účetní směrnici nerespektovala a tak došlo v roce 2023 k tomu, že jsme zakoupili dělící oponu do tělocvičny (investice) z IF a nepožádali. Také jsme přesouvali finanční prostředky v rámci syntetických účtů na k 30.11. je např. účet 558 přečerpán (oproti schválenému finančnímu plánu, který zřizovatel nazývá rozpočtem) a jiné účty jsou nedočerpané. Ve směrnici je přímo stanoveno "Příspěvkové organizace mohou ve svých rozpočtech provádět změny (dále jen rozpočtová opatření). Výhradně v pravomoci organizace je rozpočtové opatření realizované přesunem v rámci jednotlivých analytik účtu a přesunem v rámci jednotlivých syntetických účtů v maximální výši 50 000 Kč. My však u některých syntetických účtů nemáme analytiku. Je to takový zmatek. Ale můj dotaz zní: Rada obce mi chce dát vytýkací dopis za porušení rozpočtové kázně, ale já se domnívám, že se jedná o porušení směrnice vydané obcí a ne porušení rozpočtové kázně. O tom, že je porušená směrnice vůbec nediskutuji a plně přijímám své pochybení, ale jako ředitelka školy mám obavy vůbec jen z pojmu "porušení rozpočtové kázně". Děkuji za informaci a přeji pěkné předvánoční dny.}
Zákon č. 250/2000 Sb. uvádí v §28 odst. 10 stuace, kdy se organizace dopustí porušení rozpočtové kázně:
(10) Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že
a) použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem,
b) převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel,
c) použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel nebo v jiné výši, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis,
d) použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona,
e) překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn, nebo
f) neprovede odvod podle odstavce 9 ve lhůtě stanovené zřizovatelem.
No a nyní k těm jednotlivých pochybením:
- to, že se použil fond investic a podle směrnice byl potřeba předchozí souhlas zřizovatele (což je požadavek zřizovatele, nikoliv zákona - tím samozřejmě nesnižuji význam takového souhlasu, ale snažím se tomu jen dát právní rámec) není porušením výše uvedeného písmene c). Vy jste na daný případ fond použít museli, použili jste jej v souhladu s předpisy, jen nemáte souhlas. Takže můj názor je, že v tomto jste porušili stanovená pravidla, nemělo by se ale hovořit o porušení rozpočtové kázně
- spornější situace bude vznikat u dodržení/přesunů v rámci rozpočtu nákladů. Totiž tam může být ze strany zřizovatele napadáno, že schváleným rozpočtem se zároveň určuje, na co bude použit příspěvek zřizovatele (a že pokud chcete změnu o více než 50 tis. Kč, potom musíte mít souhlas zřizovatele). Tedy viz to výše uvedené písmeno a) - tedy námitka, že peníze jsou použity na jiný účel, než bylo určeno (je to sporné, ale těžko se to vyvrací). Jinak jak jsem pochopil - je to jak pro přesuny mezi syntetikami tak i analytikami - tedy pokud u některých syntetických účtů nejsou analytiky, tak u nich samozřejmě nemusíte řešit pesuny "v rámci analytik". Ale souhlas pro přesun mezi "syntetickými účty" je samozřejmě pro tyto případy nutný. Takže pokud k tomu přistoupí tímto pohledem, těžko se jim to bude vyvracet, že to porušení rozpočtové kázně nebylo
Tady bych snad jen apeloval na to, že to pravidlo je poměrně dost přísné (je to určitě přísnější než běžný průměr, se kterým se setkávám). Ale pokud zřizovatel bude trvat na tomto nastavení, není to nic protiprávního.
Pořizovací cena elektromobilu je 1.694.195,99 Kč
Prokazované způsobilé výdaje činí 1.612.902,00 Kč
IROP 17016 - 85% 1.370.966,70 Kč
IROP 17015 - 5% 80.645,10 Kč
Celkem 1.451.611,80 Kč
Zbytková hodnota pro ukončení odpisu = 1% 16.942,00 Kč
Částka pro odepisování - 1.677.253,99 Kč
Měsíční odpis (5 let) 27.955,00 Kč
Je tedy možné použít vzoreček (1.451.611,80/1.677.253,99) x 27.955,00 =
24.194,00 pro účtování na 403/672
a částku 3.761,00 účtovat na 401/416 (dohromady 24.194,00 + 3.761,00 =
27.955,00)
Tím by byl zúčtovaný celý transfer.
Pokud by se použil vzorec s pořizovací cenou (1.451.611,8/1.694.195,99) x 27.955,00 = 23952,25 Kč by vycházelo na 403/672
a 4002,75 Kč na tvorbu IF.
Při ukončení odpisu by mi ale zůstala zbytková hodnota transferu k nedoúčtování.
Prosím o radu, jak tedy správně postupovat.}
Vzdy porovnáváte dosud nezúčtovanou hodnotu transferu se zůstatkovou cenou majetku. Tedy pokud majetek ještě nebyl odepisován tak je to hodnota transferu / pořizovací cena (tedy celých 1694 tis. Kč).
Pokud jste se z nějakého důvodu rozhodli, že část majetku se neodepíše (že se jedná o zbytkovou hodnotu), potom i tyto zůstatková cena musí být kryta hodnotou 403 (tedy ve Vašem případě to bude 90 % ZC). Tato 403 Vám zmizí až v okamžiku vyřazení vozidla z majetku (v okamžiku, kdy do nákladů zúčtujete zbývající zůstatkovou hodnotu majetku).
takže skutečně nyní musíte použít vzorec v té druhé variantě - tedy:
(1.451.611,8/1.694.195,99) x 27.955,00
Dobrý den, máme schválenou dotaci na vybavení učeben pomůckami ve výši 4 000 000 obdržíme z Eu 85%,5% SR, 10% investiční dotaci od zřizovatele máme převedenou do FI. Zřizovatel nám poskytl návratné předfinancování a po vyúčtování obdržíme následně prostředky z Eu. Poradil byste mi jak zaúčtovat 1.návratné předfinancování od zřizovatele, 2. nárok na dotaci z Eu - zda až při pořízení pomůcek zápisem , nebo předem celou částku schválené dotace a 3. při přijetí prostředků z Eu- jak zaúčtovat konečné operace vyúčtování dotace Eu + zřizovateli .
Pořídili jsme prozatím elektronickou stavebnici. Prosím o kontrolu nebo o opravu zaúčtování děkuji
DHM-Pořizovací cena 72 358
Pořízení z dotace EU 61 504,30 Kč 85% 042010/ 321010
Pořízení ze SR 3 617,90 Kč 5% 042010/ 321010
Pořízení z FI 7 235,80 10% 042010 /321010
Čerpání transféru- EU 61 504,30Kč 85% 388/ 403
Čerpání transféru SR 3 617,90 5% 388/ 403
Čerpání transféru FI 7 235,80 10% 416 /401
Zařazení majetku 72 358,00 Kč 100% 022010 042010
Odpisy 603 Kč 551010 /082
EU-Časové rozlišení transféru 513 Kč 85% 388 /672
SR-Časové rozlišení transféru 30Kč 5% 3880/ 672
Odpisy-tvorba IF 60 Kč 10% 401/ 416}
Nejprve k tomu zaúčtování pořízení majetku - mám k tomu následující tři poznámky:
a) pokud to máte nastaveno tak, že těch 90 % hodnoty odpovídající předfinancování dotace máte formou návratné finanční výpomoci, tak bych to udělal stejně, jako to máte Vy - tedy čerpání fondu investic jen na 10 % hodnoty majetku (a zbylé čerpání by bylo při splacení návratné finanční výpomoci). Pokud to ale máte formou dotace s vypořádáním, tak bych celou přijatou částku od zřizovagele zaúčtoval do fondu investic a potom také měl komplet platbu došlé faktury jako čerpání fondu investic. Podívejte se prosím k tomu na dokument "Transfery v podmínkách PO...." ze dne 18.2.2022 - strana 42 a následující..., případně na dokument "Finanční vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovými organizacemi" z 3. 10. 2020 - konkrétně str. 33 a následující
b) odepisování - to časové rozlišení transferu účtujete 403/672 (ne 388/672) - je to postupné rozpouštění 403 do výnosů v alikvotní výši proti odpisům
c) částka 403/672 - doporučuji Vám to nezaokrouhlovat na koruny, ale udělat to skutečně na haléře (pokud rozpouštíte měsíčně zaokrouhlenou částku, tak u majetku s dlouhou dobou odepisování - teřba u staveb - to již může dělat celkem dost velký rozdíl).
K zaúčtování celého průběhu od přijetí do vrácení - viz výše uvedený dokument (strany, kde to najdete jsem uvedl). Je to popsáno pro případ, že dotace jje v Kč. Pokud by to náhodou byla dotace v EUR, tak se ozvěte na e-mail, ještě bychom museli dořešit problematiku kurzů
Dobrý den pane inženýre,
jsme knihovna - PO a nakupujeme knihy a časopisy do fondu (naše hlavní činnost) a tedy si neuplatňujeme DPH, které je nyní ve výši 10%. A také v malém množství nakupujeme knihy a časopisy na prodej v doplňkové činnosti u které odvádíme 10% DPH a také si nárokujeme 10% DPH. Chtěla bych se zeptat jak to bude v roce 2024, protože jsem zaregistrovala informaci, že snad knihy by měly být osvobozené. A časopisy budou spadat do DPH 12% ?
s pozdravem}
Ano - je to tak jak popisujete. Máte teď na webu nahraná videa a také dokument k sazbám od roku 2024 - snažím se to tam vysvětlovat.
Nově by knihy skutečně měly být osvobozené od daně - takže při jejich nákupu sazba 0%. A také pokud je budete prodávat tak sazba 0%.
Noviny a časopisy - sazba 12 %.
Dobrý den, jak si vyložit změnu od 1.1.2024.....Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do
výše jeho 20 % (to chápu, dřív bylo až 80%), nejvýše však do výše 10 % objemu prostředků na platy stanoveného zřizovatelem nebo zvláštním právním předpisem a peněžními dary účelově určenými na platy. A to je nová podmínka, kterou nevím, jak si vyložit......zřizovatel (u nás obec) nám dá např. na plat vrátné 300.000,- a jinak nic, takže bychom mohli Fond odměn naplnit jen 30.000,- i když 20% z HV by bylo třeba 80.000,-? A bude se podle tohoto ustanovení už rozdělovat HV za rok 2023? Děkuji.}
Nejprve k účinnosti - to bude jednodušší. Změny v zákoně 250/2000 Sb. nemají přechodná ustanovení - tedy by se měla použít od 1. 1. 2024 (není nic jiného stanoveno) a proto tedy při rozdělování HV za rok 2023 v roce 2024 již bude použito nové pravidlo zákona.
K té první části - měli bychom porovnat původní a nové znění.
Původní znění:
(1) Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše 80 % objemu prostředků na platy stanoveného zřizovatelem nebo zvláštním právním předpisem, a peněžními dary účelově určenými na platy.
Nové znění:
„(1) Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace,
a to do výše jeho 20 %, nejvýše však do výše 10 % objemu prostředků na platy stanoveného
zřizovatelem nebo zvláštním právním předpisem, a peněžními dary účelově určenými na
platy.“.
Tedy hci tím zdůraznit, že se zude neobjevuje nová podmínka - pouze se jen mění porcenta. Důvodová zpráva k této změně je následující (tedy neuvádí, že by se způsob výpočtu měl nějak měnit):
Navrhuje se snížit maximální příděl do fondu odměn, a to z důvodu posílení možnosti
příspěvkových organizací zajistit si prostředky např. na investice bez nutnosti dotací z rozpočtu
jejich zřizovatele nebo ze státního rozpočtu či rozpočtů státních fondů. Nadále zůstává
zachováno pravidlo, že o konkrétní výši přídělu do tohoto fondu rozhoduje zřizovatel v rámci
samostatné působnosti.
Upozorňuji, že znění není nastaveno tak, že je zde limit na platy financované příspěvkem zřizovatele. Je to z celkového limitu - tedy i u organizací, které nemají od zřizovatele v rámci příspěvku financovány financovány žádné mzdy/platy, stále může být přiděleno do fondu odměn. Trochu nám to "hapruje v tom", že zákon nikde nestanoví, že by se nutně musely určovat prostředky na platy (nějak odděleně). Takže je to trochu otazník (ale již v minulosti byl) - já bych třeba vycházel ze schváleného rozpočtu, pokud nebyl výslovně stanoven např. "závazný ukazatel" platů/mezd. Jinak pokud to budete vykládat striktně, tak se můžeme také dostat k tomu, že v organizacích, kde mají mzdu (ne plat) by nesměli tvořit fond odměn apod. Za mne je to spíše o domluvě se zřizovatelem. Ale hlavně opakuji, není to tak, že by se počítalo jen s tím, co zřizovatel financuje.
Dobrý den pane Nejezchlebe,
obracíme se na Vás s dotazem. Přesáhli jsme obrat přes 10 mil. Kč, staneme se tedy měsíčními plátci DPH.? Nevíme, zda již při podání posledního kvartálu máme označit na DPH „M“ nebo až při zpracování 1/24 ?
A ještě prosíme o jednu odpověď.
Škola obdržela darovací smlouvu od „Patrona dětí“ na úhradu obědů žákům. Zanesli jsme je do systému VIS a musíme nespotřebovanou částku k 31.12. vrátit. Teď nevíme, zda musíme zaúčtovat do rezervního fondu, nebo na 324 (aby nám seděla 324 s výstupy z VIS).
Předem moc děkujeme za odpověď}
Označujete to v posledním přiznání kalendářního roku - tedy za 4Q/2023.
K tomu druhému - to je dlouhodobě diskutabilní záležitost.
* účtování podle skutečného obsahu - reálně jste dar neobdrželi Vy, ale žák, který se díky tomu může stravovat zdarma. Vy jste nic navíc nezískali. Za těchto okolností by se daná platba považovala za zálohu (324), bralo by se z ní klasicky na krytí stravování a nespotřebovaná část by se z 324 vrátila (tedy je to svým charakterem úplně stejná záloha, jen ji nezaplatil rodič/žák, ale někdo jiný)
* upřednostním formální přístup - tedy je to dar na 414, předpis stravy 315/602 a 324/315 dělám ponížený o ty obědy, které jsou financovány z daru a účtuji 414/648 ke krytí těch obědů, které mají žáci zdarma a je na ně použit dar. Vratka nespotřebovaného daru by musela být 414/241.
Třeba já bych v tomto případě upřednostnil ten první přístup - podle mne je obsahově správnější. Ale pro někoho je moc odvážný. Takže je to na Vás.
Dobrý den,
V Domově důchodců, který není plátcem DPH, bylo pořízeno zařízení/DHM v hodnotě 225tis. = částka vč. DPH. Zřizovateli byla odeslána žádost k odsouhlasení pořízení majetku a čerpání FI na částku 186tis.; tj. na částku bez DPH. Prý je to podle nějaké směrnice či vyhlášky. Myslím si ale, že pokud PO není plátcem DPH, měla by se pořizovací cena i ve vztahu ke zřizovateli uvádět celá fakturační, tj. i vč. DPH (jenom chci upozornit, že neřeším otázku registru smluv, ale souhlas s nabytím majetku). Prosím Vás tedy o odpověď, zda je postup s uvedením ceny majetku bez DPH v žádosti o souhlas možný, či se jedná o nesprávný postup a měla by být uvedena cena i vč. DPH. Děkuji předem.}
Samozřejmě pokud jste neplátcem (případně plátcem, ale který si v konkrétním případě nemůže uplatnit odpočet DPH s ohledem na následné použití pořizované věci) pracujete v účetnictví s cenou včetně DPH, fond investic také čerpete včetně DPH.
Dobrý den, dostali jsme dotaci Irop na rekonstrukci učeben. Součástí rekonstrukce multimediální učebny je Datová infrastruktura učebny(tzn.přepínací lišty,datové zásuvky,patch panely,napájecí lišty) atd.ve výši 66550 Kč, testovací hlasovací modul72600Kč,E-lerningový portál 54 450 Kč, Instalace HW+SW 54450 Kč, Interaktivní SW - 24 079 Kč ,SWClasrom management, software učitelská licence - 25 000Kč+ žákovská licence-11712 kč, instalace SW-7865 Kč, instalace HW- 10 890 Kč ,chatovací modul a blíže neurčená trojsvazková kabeláž pro stěnové vedení za 6500 Kč.
Chtěla bych požádat o radu kam zařadit v majetku a jestli byste mi poradil jak zaúčtovat datovou infrastrukturu, a zbývající položky. A zda mohu vytvořit do inventárních knih např. soubor- testovací modul+E-learningový portál+Chatovací modul, nebo vypisovat po jednotlivých položkách
Mockrát děkuji}
Podle mne musíme jako první krok vyřešit, zda Vámi zmiňovaný software je samostatný, nebo je to spíše technologický software, který oživuje určité zařízení, které bez něj nemůže plnit svoi funkci. Když to k něčimu přirovnám - pokud budete mít nějaký výukový program, který máte na počítači, tak takový software neoživuje počítač. Je tedy samostatnou položkou. Ale software v mobilu je součástí ocenění mobilu, protože bez tohoto software by mobil nemohl plnit svou funkci.
Za mne odhaduji, že:
SWClasroom management - aplikační software samostatný - přiznám se, že netuším, zda ty licence učitelské a žákovské mít odděleně, nebo sečíst (nevím, jak to funguje - skoro typuji, že klidně sečíst, ale asi se obhájí oba přístupy)
Interaktivní SW - odhaduji, že je to to samé - tedy také samostatný a pokud má své samostatné funkce oddělené od SW Clasroom, tak samostatně
K tomu rozpočtete instalaci - takže odaduji, že dost možná skončíme v DDNM (018).
Testovací modul a E-learningový portál - pokud správně chápu - toto jsou dva samostatné software. Netuším, zda nejsou natolik prpojené, že by spíše měly být dohromady (to záleží na tom, zda mají nějaké společné funkce ...). K nim byse měla přičíst instalace, která se jich týká - tedy tady to vypadá na 013 (software - minimálně u hlasovacího modulu).
Tak snad jen shrnu k software - pokud jsou to moduly jednoho programu, mají vzájemná propojení... - tak klidně volte řešení, že je to 1 položka software (a na kartu majetkz napište, z jakých modulů se skládá).
Datová infrastruktura a trojsvazková kabeláž - jak to popisujete, tak to skoro vypadá na TZ budovy.
Chatovací modul - omlouvám se - to nevím, co je (jestli software - tak viz výše).
Dobrý den,
naší PO zřízené obcí byl schválen rozpočet na rok 2023 - neinvestiční příspěvek ve výši 450 tis. Kč s tím, že případné navýšení např. energií se bude řešit přes rezervní fond po dohodě se zřizovatelem. Účet 521 – OON hrazené obcí (2 x DPP – topička a účetní) byl schválen ve výši obou dohod., ale v poznámce v doručeném dopisu od zřizovatele je stanoveno, že se bude hradit topička (v usnesení to ale není). Na DPP pracuje ještě účetní, na kterou není v rozpočtu z MŠMT dostatek peněž a v minulosti se hradila stejně jako topička z provozních financí od obce.
Po kontrole zřizovatelem jsme obdrželi zprávu, že byla porušena rozpočtová kázeň, když je účetní hrazena z financí od obce a že zastupitelstvo žádá platovou inventuru zaměstnanců MŠ od roku 2020 do roku 2023 včetně odměn. Již minulý rok (2022) jsme museli řešit nedostatek finančních prostředků z MŠMT na základní platy zaměstnanců a bylo nutné čerpat rezervní fond. Toto jsme oznámili zřizovateli a ten provedl kontrolu bez chyb a nedostatků, a poté zaslal ředitelce MŠ vytýkací dopis, že bylo čerpání z RF neoprávněné, neboť se může čerpat „jen na další rozvoj příspěvkové organizace, a to platy údajně nejsou“. S tímto tedy nesouhlasíme, ale nelze s tím nic dělat.
Prosíme o radu, zda má zřizovatel právo požadovat platové inventury včetně odměn všech zaměstnanců MŠ za tolik let zpětně, v případě že ano, tak v jakém rozsahu, když kontrolované období je 2023 a předchozí období byla již zkontrolována bez chyb?
Firma, která zpracovávala mzdy za 2020-2022 již pro naši PO nepracuje, tak že doložení dokumentů bude časově náročné.
Bylo by možné sdělit zřizovateli respektování zprávy ohledně porušením rozpočtové kázně bez doložení dokumentů a požádat o stanovení výše odvodu (sankce) za porušení? Dále zkusit požádat o prominutí či částečné prominutí. V případě neprominutí, sankci uhradit, proúčtovat ji 542/349, úhrada 349/241 a následně tuto čerpat z RF 413/648, protože si myslíme, že RF je možno použít i na tyto sankce.
Bohužel v roce 2024 budeme mít větší problém. Zřizovatel nám neschválil žádné finanční prostředky na DPP s tím, že je máme čerpat z MŠMT a navrhovaný rozpočet o tuto položku ponížil. V nejnutnějším případě můžeme požádat o čerpání na tyto DPP z RF po dohodě se zřizovatelem. Je to pro nás v současné době nepříjemný a neřešitelný problém, který vůbec nepřispívá k dobré atmosféře v naší MŠ.
Velice děkujeme za radu.}
No ale nevím, jak Vám mám poradit - pokdu správně chápu, jste v situaci, kdy:
- peníze na tyto případy z MŠMT nedostanete (to neumím posoudit - hodnotím to jako fakt)
- ty náklady vznikají objektivně a bez nich neumíte zajistit provoz
- zřizovatel říká, že na ně nemůžete použít rezervní fond, nesmíte to dát z příspěvku.
Takže pokud nemáte jiné příjmy, ze kterých bys e to profinancovalo - nemáte jak. pokud to tak je, nevím jak v tomto dlouhodobě pomoci - prostě se musíte dohodnout.
Teď k tomu dotazu:
- otázka, že zastupitesltvo chce "platovou inventuru" - tomu se asi neubráním. Respektive bych se asi ubránil tomu, že to mám dávat veřejně zastupitelstvu, aby se každý člen mohl probrat tím, kdo kolik bere (to podle mého názoru kolidue zase s tím že se může jednat o citlivé údaje). Nicméně pokud zastupitelstvo uloží příslušnému výboru, aby to prověřil a on to začne dělat (zahájí kontrolu), tak si může dle mého názoru vyžádat kde co (a potom v nějaké anonymizované podobě by to samozřejěm mohlo skončit i u zastupitelů). Takže "kultivovanější formou" jim to podle mne dát musíte. A bohužel i za období, které již bylo kontrolováno
- otázka použití RF na rozvoj - jen upozorňuji, že MF odmítlo specifikovat, co to další rozvoj je. Za mne v některých případech i náklady na platy mohou v sobě osbahovat další rozvoj. Ale bylo by dobré, aby zřizovatel stanovil, co si pod pojmem další rozvoj představuje. Jinak je běžné použití rezervního fondu i na překlenutí nesouhladu nákladů a výnosů (tedy běžně se tím dorovnává ztráta, která vzniká- tak, že se zúčtuje do výnosů - moc s tím nesouhlasím, ale dělá se to běžně - tedy potom to stejně použiji fakticky na cokoliv). Nebo možná máte tedy organizaci nechat jít do ztráty a při schvalování závěrky pokrýt ztrátu z rezervního fondu - to by asi bylo OK? tedy právně jo, ale nevím, jestli by se jim to líbilo
- i ta varianta "nepředložit" asi existuje - jen nevím, jeslti je to nenaštve a bude problém s tím prominutím.
- RF skutečně lze použít na odvody za porušení rozpočtové kázně
Dobrý den,
obracím se na Vás s dotazem jak zaúčtovat a jak vést v majetku telefony od operátora za 1 Kč. Nebo se takto získaný majetek neeviduje? Děkuji za odpověď.}
S ohledem na cenu 1 Kč máte plné právo zaúčtovat MD 501/Dal 321 a dále to nijak neevidovat.
Nicméně to mi nepřijde moc rozumné a spíše bych viděl následující varianty:
- stanovit si, že ve vybraných případech z rozhodnutí ekonoma/ředitele se bude v majetku evidovat i věc pod Vámi stanovené hranice (§předpokládám u DDHM máte 3 tis. kč - tedy i pod tuto hranici) - tedy byste potom účtovali tu 1 Kč jako pořízenní DDHM. Nebo druhá varianta - že to půjde na podrozvahu (MD 902/Dal 999). Tímto způsobem to podchytím kvůli inventurám .a zajistím nějakou kontrolovatelnost provázanou s účetnicvím.
- potom je možnost evidovat a do účetnictví jej nedávat (tyby v účetnictví účtuji 501/321 a nic nenavádím do majetku) - například pokud máte něco jako kartu zaměstannce, kdo je za co odpovědný, tak mu to tam "napsat" - Taková věc již nebude přímo pod inventurou, nicméně můžete mít nastaveno, že je třeba povinen hlásit, pokud se to má vyřadit, když ukončí zaměstnání, že má vrátit věci napsané na kartě, případně můžete stanovit, že se to v nějakých intervalech má dát i ke kontrole..
Dobrý den,
Domov důchodců zakoupil DHM - přístroj do kuchyně - v hodnotě 120.000 Kč.
Je povinností PO, kromě běžného účtování na 022, vždy automaticky účtovat zároveň i čerpání fondu investic 416 ?
Nemělo by použití FI být vždy odsouhlaseno zřizovatelem ? Tj. jakýkoliv nákup DHM (v hodnotě nad 40tis.) se musí zřizovateli oznámit a ten pořízení odsouhlasí s tím, že se na konkrétní DHM může/musí čerpat FI ?
Může si organizace sama určit, že na pořízení konkrétního DHM nebude FI čerpat - např. z důvodu, že náklady na pořízení DHM jsou dostatečně pokryty daňovými výnosy z ostatních služeb organizace ?
A jak by to potom bylo s tvorbou FI z odpisů ? V tom případě by se účtovaly pouze odpisy/oprávky bez tvorby FI ?
Děkuji předem za odpověď.}
K jednotlivým záležitostem:
a) Zákona č. 250/2000 Sb. nepožaduje, aby byl souhlas s čerpáním fondu investic od zřizovatele. Takže pokud není nastaveno zřizovatelem nic jiného (např. v rámci zřizovací listiny), není potřeba souhlas zřizovatele. V praxi se v této oblasti v ČR objevují velké rozdíly - znám PO, kde je nezbytné předem odsouhlasit jakékoliv čerpání z fondu investic, u řady subjektů souhlas vůbec nemusí být (při jakékoliv investici). Máme také organizace tak někde "na středu", u nichž si zřizovatel vymínil. že si organizace musí vyžádat předchozí souhlas u investic nad ............. Kč (třeba 0,5 mil. Kč). Někde to také mají ošetřeno tak, že se schvaluje rozpočet fondu investic s tím, že změny od .... (a tady se nastaví parametry individuálně) je nezbytné schválit zřizovatelem.... Takže je to to skutečně individuální.
b) v našem chápání rozčlenění určení peněz na investiční a neinvestiční je to zatím skutečně tak, že pokud pořizuji investici a zaplatím ji, mám čerpat fond investic (není to spojeno s tím, že zaúčtuji na 0xx, ale je to k datu, kdy byly vydány peníze na investici, případně splacen investiční úvěr ...). Pokud byste si řekli, že nebudete u určité investice čerpat fond investic, tak tím říkáte, že na investici použijete "provozní peníze". Moje odpověď je - v současném systému se to nesmí (jakkoliv chápu, že se mohou ozývat hlasy, které toto budou relativizovat). Dokud nezrušíme povinný fond investic tak jak je nastaven, není dle mého názoru od toho možné ustoupit. Pokud se v ČR dohodneme na změně zákona a fond se zruší/zdobrovolní .... (což je skutečně reálná úvaha i ze strany MF - iž prezentovaná jako zamýšlená změna legilativy) - potom samozřejmě povinnost čerpat fond investic odpadne.
Takže za mne - pořízení investice má být v současném systému spojeno s čerpáním fondu investic. Je zároveň poměrně významná pravděpodobnost, že se to v dohledné budoucnosti změní (změnou zákona č. 250/2000 Sb.)
Vážený pane inženýre,
naše organizace obdržela na základě zprávy o udržitelnosti projektu (projekt z roku 2020) Výzvu k vrácení peněžních prostředků dotace ve výši 7717 Kč za porušení Podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Prosím Vás tímto o kontrolu zaúčtování, rozhodli jsme se zapojit rezervní fond 413.
549 / 349 předpis vrácení dotace
349 / 241 odvod peněžních prostředků
413 / 648 čerpání rezervního fondu 413 (ve výkaze Příloha - Rezervní fond - Čerpání fondu - Ostatní čerpání)
Moc děkuji.}
Pokud budu předpokládat, že je to Výzva k vrácení dotace podle §14f odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb. (či obdobný institut), tak to není chápáno jako porušení rozpočtové kázně a podle dotazů a odpovědí na webu MF (dotaz 1/2019 kCÚS transfery) byste to měli účtovat v aktuálním roce jako snížen 672 (tedy MD 672/Dal 349 a úhradu MD 349/Dal 241).
Pokud se týká čerpání rezervního fondu - tady je problém v tom, že to není sankce za porušení rozpočtové kázně. Tedy to, že na tuto vratku čerpete rezervní fond byste museli asi obhajovat pouze tím, že je to k časovému překlenutí dočasného nesouladu výnosů a nákladů (jak se to s oblibou dělá, pokud byste šli do ztráty).
PO zveřejnila návrh rozpočtu 15 dní před projednáním radou města. Při projednávání návrh rada jako zřizovatel rozhodla, že navýší provozní příspěvek o 500 tis. - změna návrh bude provedena přímo při schvalování se souhlasem PO. Usnesení bude stejné jako by schválil návrh beze změny? Tj. "RM schvaluje rozpočet PO ......." ?
V roce 2022 jsme měli investiční akci za cca 10 mil. Kč, na kterou nám letos byla rozhodnutím přiznaná dotace. V únoru/2023 byla uhrazena poslední faktura ve výši 1,5 mil. Pokud peníze nepřijdou do konce roku udělám dohad na příjem investiční dotace pouze ve výši např. 90% z 1,5 mil. (z nákladů letošního roku) anebo z celkově očekávané dotace i když náklady byly v roce 2022?}
1. Rozpočet lze schválit v jiné podobě, než je návrh, je ale nutné v zápise jasně deklarovat změny oproti zveřejněnému návrhu. To platí pro rozpočet obce i PO.
2. Uvažujete správně v tom, že dohad je potřeba zaúčtovat i ve vztahu k nákladům vynaloženým před obdobím vydání rozhodnutí. Správně tedy zápis 388/403 v celkové výši očekávané dotace na všechny již vynaložené náklady. Vstupuje do toho ale navíc i okamžik zařazení majetku - u investiční dotace je výjimka v tom, že dohad neúčtujeme automaticky jen k 31.12., ale případně i dříve, když je zařazen majetek. Vy uvádíte, že poslední náklady byly v únoru, majetek je tedy již asi zařazen, nevím, kdy bylo vydáno rozhodnutí, ale dohad se měl zaúčtovat k datu vydání rozhodnutí, pokud již byl majetek zařazen - teď jde jen o to dopočítat případně rozpouštění za minulé měsíce.
Dobrý den,
jsme příspěvková organizace k DPH registrovaná jako identifikovaná osoba. Prosím o Váš názor, na jaký účet účtovat vyměřenou DPH z přijatých služeb, případně materiálu nebo drobného majetku. Já se přikláním k účtování na stejný účet, na jaký je účtováno přijaté plnění (tedy 518, 501, případně 558). Jsou však i názory, že by se měla tato daň účtovat na 549. To bych chápal v případě plátce u koeficientu, kde nelze určit z jakých nákladů DPH je, ale u identifikované osoby to víme přesně. Účtování na 549 by byl problém například u vyúčtování účelových dotací, ten účet 549 by nemusel být vždy pochopen.
Děkuji za odpověď}
Za mne tato daň jednoznačně patří na nákladový druh, kam bylo účtováné dané plnění (518, 501,558, případně do pořizovací ceny majetku). Zde jste v situaci, že si daň nemůžete odečíst, vždy se jedná jen o několik případů - tedy není problém DPH nákladově přiřadit.
Tu 549 volíme až jako náhradní řešení v situaci, kdy by bylo příliš administrativní náročné účtovat na příslušný nákladový druh... - tedy přesně jak uvádíte - například v případě aplikace koeficientu .. To se ale nemůže týkat identifikovaných osob, které nárok na odpočet DPH neuplatňují.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková