Dotazy

• Požární signalizace

  15. 05. 2024

  Dobrý den,
  prosím o radu jak účtovat požární signalizaci bezdrátovou, kdy nabídka obsahuje 19x hlásič a k tomu akumulátor, rádiový modul, sběrnicovou klávesnici, zdroj a další , bez kterých hlásiče vlastně nefungují. Celková cena je 65.000,- Je to technické zhodnocení budovy? Nebo inv. majetek?
  Děkuji}

  Jste geriatrické centrum - za mne v součastnosti jsou to zařízení, která jsou s ohledem na funci objektu nutná pro jeho provozování a já bych se v tomto případě spíše přimlouval pro variantu Technické zhodnocení budovy.

• Účetní závěrka

  15. 05. 2024

  Dobrý den, naše PO má tento problém: Dosáhla vysokého HV cca 800 tis jen v hlavní činnosti, tím, že si nenechali schválit navýšení výnosů a neupravili si rozpočet (mají to i jako závazný ukazatel a když překročí 105% musejí odvádět). Zároveň jsme zjistili, že vytvořili špatně dohad na energie a tím by se ji navýšil HV o další milion. Řešíme, zda v takovém případě schválit účetní závěrku ( neschválit je asi krajní řešení). Opravit to už nejde...Jak byste to řešili v r.2023 i rok 2024 ?}

  Raději jsem se díval, co je to za organizaci (protože třeba u subjektu poskytující sociální služby bych tam vnímal více souvisejících problémů). Pokud jsem správně pochopil, jedná se tedy o základní školu. Nevím, co všechno je v hlavní činnosti na 602 (určitě strava žáků, ale asi tam bude ještě něco dalšího - s ohledem na výši spotřeby materiálu na 501). Nicméně dle všeho to vypadá, že ten hospodářský výsledek vznikl skutečně kvůli vysoké dotaci a asi je tam ještě vliv vyšších úroků na 662.

  Teď nejprve k tomu prvnímu - nerozumím úplně přesně tomu, že si "nenachali schválit navýšení výnosů" - pokud máte v nějakých pravidlech, že se Váš provozní příspěvek vypořádává podle toho, jaké maí výnosy a nějaký přebytek se vrací - potom je to chyba v účetní závěrce (že není vykázán závazek a snížení 672). Ale odhaduji, že tomu tak není - že příspěvek je ve fixní výši bez vypořádání a oni pouze měli udělat nějakou úpravu v průběhu roku a domluvit snížení příspěvku, což neudělali. Pokud by to bylo takto, tak je v této záležitosti můžete "hubovat" za to, že nesplnili nějakou povinnost, ale závěrka je OK. Tedy ve vztahu k této záležitosti by to neměl být důvod pro neschválení závěrky - holt se schválí rozdělení vysokého zisku a pokud jim ty peníze nechcete nechat, tak to uděláte tak (těch variant je více), - dále jsou příklady:

  - že jej převedete do rezervního fondu, odsud posílíte fond investic a přebytečné peníze jim vezmete odvodem z fondu investic,

  - nebo také můžete udělat to, že jim to necháte v rezervním fondu a snížíte příspěvek na rok 2024  ať jdou v roce 2024 klidně do ztráty, který si pokryjí třeba z rezervního fondu.

  Ta druhá věc s tou dohadnou položkou - to pro mne více zavání chybou. Pokud nadhodnotili dohadnou položku o 1 mil. Kč a nejsou schopni doložit, na základě čeho k výpočtu došli (respektive jejich odůvodnění bude nesmyslné) - potom souhlas s tím, že je to důvod pro neschválení závěrky (nicméně to nemá samo o sobě moc význam). V takovém případě by měla být provedena oprava nesprávností - MD 389/Dal 408 v roce 2024 (pokud je to fakt jednoznačně chybně). Pokud ta chyba není jednoznačná a lze nějak odůvodnit, proč tu dohadnou položku při těch informacích udělali na konci roku 2023 tak jak udělali, potom je to jen upřesnění dohadné položky (tedy v roce 2024 se promítne výsledkově)  a nemělo by to být důvodem pro neschválení závěrky.

  No a samozřejmě to za mne může být důvod pro to, proč jim v roce 2024 poskytnout menší provozní příspěvek.

  Víc asi nyní nevymyslíme. 

• škoda způsobená zaměstnancem

  14. 05. 2024

  Dobrý den, jak se účtuje škoda způsobená zaměstnancem veřejnosti ? Dříve jsme měli pojistku, spoluúčast jsme dávali na 549/378. Bude to stejný nákladový účet? Pojistka nám skončila, aniž by nás upozornili a teď po nás chtějí 2x větší pojistné. Čerpali jsme ji nejvíce, když náš zaměstnanec při sekání trávy rozbil okno. Je ze zákona povinné, abychom měli pojištění podnikatelských rizik nebo můžeme zaměstnance pojistit tzv. "na blnost", pojistka odpovědnosti. A kdybychom to za něj zaplatili, jak by se to účtovalo? Myslím pojistka a potom zaplacení škody. Děkuji za odpověď !}

  Standard je, že náklad, který musíte vyplatit je MD 549/Dal 378. Vám na druhou stranu vzniká případně nárok na náhradu škody buď z pojišťovny), ale třeba i od zaměstnance - tedy pokud z pojišťovny tak 377/649 a pokud pojišťovna plní přímo poškoztenému tak MD 378/Dal 377 a Vy jen doplatek spoluúčasti MD 378/Dal 241.

  Pokud je to za zaměstnancem (a zaměstnanec hradí škodu) - stejný účet - MD 335/Dal 649 - tady případně asi inkasujete na účet MD 241/Dal 335 a vyplácíte MD 378/Dal 241.

  Povinnost mít pojištěná podnikatelská rizika u Vaší činnosti dle mého názoru není (nepatří to do aktivit, kdy je pojištění nezbytné ze zákona).

  A u té pojistky za zaměstnace (pokud byste jim platili jeich soukromou pojistku) - u Vás by to bylo nejspíše MD 528/Dal 378 a platba (byl by to benefit zaměstnanci) - a jen pozor na případné dodanění na straně zaměstnance (to je již dost diskutabilní záležitost a nechtěl bych i řešit takto obecně).

• zahraniční cestovní příkaz

  13. 05. 2024

  Dobrý den, účtuji PO/ZŠ. Jsme příjemcem dotace ERASMUS KA+. Vedeme účet v EUR. Rádi bychom poskytovali zálohu na zahraniční pracovní cestu v EUR a nedoplatek vyplatili v Kč. Pro přepočet v účetnictví používáme denní kurz ČNB. Prosím o radu s účtováním.
  Zahraniční pracovní cesta do Německa bude ve dnech 13.5.-17.5. Ve vyúčtování pracovní cesty bude pouze stravné (doprava, ubytování, kurzovné je zaplacené předem). Stravné: Německo 45 EUR na den
  1/ poskytnutí zálohy dne 6.5. 200 EUR (kurz ČNB ke dni poskytnutí zálohy 24,995 Kč), tedy v účetnictví bude na 335 4 999 Kč
  2/ vyúčtování pracovní cesty - jaký kurz mám použít pro přepočet skutečných nákladů v EUR na Kč, tedy jakou částku v Kč mám mít v účetnictví na účtu 512? Když jsme zálohu nevyplácely, používali jsme kurz ČNB ke dni zahájení pracovní cesty. Pokud vznikl nárok na tuzemské stravné - zase přepočet kurzem ČNB ke dni zahájení pracovní cesty, abych zjistila nárok v EUR. V tomto případě si nejsem jistá. Předpokládám, že skutečné náklady budou vyšší např. 225 EUR (kurz ke dni 13.5.??? 24,775 Kč), tedy náklady v Kč budou 5574,37??? účtuji 512/335 5574,37
  3/vznikne nedoplatek 25 EUR (přepočtu kurzem ke dni poskytnutí zálohy 25x24,995=625 Kč 335/261, tedy vznikne kurzový rozdíl 49,63 Kč563/335
  Moc děkuji.}

  Nejprve trochu základního vysvětlení k aplikaci kurzů u cestovních náhrad - popisuji to například v následujícím videu:

  https://www.pouctuje.cz/videa/142

  Zákoník práce nemá jakoukoliv ambici říkat, jaký kurz máme používat v účetnictví (to je naše věc). Pouze pro případy, kdy je náhrada (stravné) vyplácena v EURech a Vy se dohodnete se zaměstnancem, že mu budete platit Kč, tak nastavuje pravidla pro to, jak přepočítat EUR na Kč (aby zaměstnanec nebyl "ošizen"). Pokud ale hradíte EURa, tak to zákoník práce logicky neřeší.

  Takže teď k Vašemu příkladu - prvotně si musíte vybrat, zda v účetnictví aplikujete pevný kurz (všem doporučuji dávat pevný roční kurz jako nejjednodušší řešení, pokud účetní není v oblasti účtování cizích měn zběhlý - když to přirovnám k nějaké životní situaci - pokud neumím moc plavat, budu se to snažit přeplavat čubičkou a nebudu hned zkoušet závodní verzi kraulu, která by sice byla efektivní a  oc hezky by vypadala, ale pokud neplavu moc často, tak se utopím) nebo denní kurz ČNB (to je ten závodní kraul).

  Pokud aplikujete roční pevný kurz - dne 6. 5.  poskytnete zálohu 200 EUR - přepočtete pevný ročním kurzem ČNB (nyní 24,725) a zaúčtujete danou částku na MD 335/Dal 261 (pokud to bylo z pokladny)

  Skutečný nárok je 225 EUR - z toho jak jsme pochopilje 200 EUR krytých tou zálohou - tedy účtuji 512/335 těch 200 EUR v pevném ročním kurzu (zase 24,725) - tedy v této variantě mi kurzový rozdíl nevzniká (řešíte v této fázi jen 200 EUR)

  Pokud volím denní kurz - potom ano - účtuji zálohu na 335 kurzen poskytnutí zálohy a potom náklad kurzem vyúčtování - a rozdíl mezi kurzy bude představovat kurzový rozdíl.

  Se zaměstnancem jste se dohodli, že doplatek bude vyplacen v Kč - tedy tady již nemáte kurzové riziko, neúčtujete o 25 EUrech, ale jen o české měně podle kurzu dle zákoníku práce. Tedy kurzem poskynutí zálohy - MD 512/333 ve výši 625 (druhá složka vyúčtování) a proplacení MD 333/Dal 261. Tedy tato druhá složka bude fakticky v účetnictví zachycena jakoby v jiném kurzu než ta část týkající se zálohy - ale to mne celkem nezajímá - prostě toto není již závazek v cizí měně a není důvod pro přepočty v účetnictví.

  Prostě při vyúčtování se tento případ skládá z cizoměnového výdaje 200 EUR a korunového výdaje 625 Kč (který byl stanoven přepočtem podle pravidel zákoníku práce).

  Zkuste se prosím na to podívat touto optikou, podívejte se prosím i na to video a potom zvažte, jak si vyhlásíte pravidla pro použití cizoměnových kurzů (doporučuji ten roční pevný ako nejjednodušší variantu).

• Erasmus+

  09. 05. 2024

  Dobrý den,
  Účtuji PO - střední školu.
  Nyní nám odjíždí studenti do Francie v rámci Erasmu+.
  Mají projekt, že v ČR i ve Francii budou kompletovat solární panel a meteostanici. Naši studenti a studenti ve Francii budou porovnávat data z měření at.
  Nyní mám fakturu na solární panel s příslušenstvím a meteostanice. Vše po dvou ks. Nevím, jak zaúčtovat a jak evidovat drobný hmotný majetek. Pořízený solární panel s příslušenstvím zůstane 1x kpl ve Francii v hodnotě cca 15-20 tis Kč. Na vše máme finance z Erasmu+.
  
  Děkuji}

  Asi to nemá jednoznačné řešení. Za sebe bych se snažil vyhodnotit, kdo následně bude jednotlivé majetky ovládat (s ohledem na obecnou charakteristiku aktiva podle mezinárodních účetních standardů). Odhaduji, že výsledkem bude, že jeden majetek bude ve Vaší škole a budete jej ovládat Vy - za mne by potom tento jeden kus byl drobný dlouhodobý hmotný majetek a účet 028.

  U druhého majetku - pokud bude plně v ovládání a využívání druhého subjektu, tak bych jej v majetku asi ani nevedl - případně jej pořídil jak DDHM (028 a 558), ale nějakým předávacím protokolem (nebo nějakým dokumentem, z kterého bude jasné, že maetek ovládá druhá strana) jej hned předal druhé straně a z majetku odúčtoval. Toto řešení bych realizoval, pokud mne dotační podmínky nenutí k něčemu jinému.

  No a samozřejmě nemohu vyloučit i to, že jako nositel projektu máte povinnost například pořízené věci mít po nějakou dobu ve svém vlastnictví a majetku (účetně ...)- potom by Vás to asi donutilo vést si i ten kus umístěný ve Francii na 028, byť majetek neovládáte a k převodu by majetkově došlo až po udržitelnosti (projekty tohoto typu se objevují i v ČR - vůbec z nich nejsem nadšen, protože potom účetní jednotka vede majetky, které nejsou vůbec pod jejím ovládáním - nicméně, člověk si potom říká, co nadělá, když dotační podmínky ho k tomu nutí).

• dotace na přímé náklady- účtování

  07. 05. 2024

  Dobrý den, mám tento dotaz:
  Jsme PO škola, zřizovatel město. Při účtování dotace na přímé náklady (mzdy) v r. 2023 jsem z nějakého mně neznámého důvodu vynechala účtování na účet 348. Účtovala jsem tedy:
  241/374, 388/672 a 374/388 na konci roku.
  Neprovedla jsem zápis na 348, respektive 348/388 a 374/348. Jak moc velká je to chyba a je nutná oprava? Jestli ano, kdy.}

  Nepovažuji to za problém - někdo i účtue tak, jak jste to na konci roku 2023 udělala, standardně.

  Účet 348 by Vám v tomto případě sloužil jen jako "průběžná položka", na které je obrat na MD i na Dal - ale není zde jakýkoliv zůstatek. Tedy nemá to vliv na účetní závěrku - tedy z mého pohledu to není problém a nemáte ani co opravovat.

• dodanění obědů

  07. 05. 2024

  Dobrý den,
  
  potřebovali bychom poradit s dodaněním obědů.
  1. Zaměstnanec odpracuje 3 hodiny - má nárok na oběd v našem zařízení (cena 95,- Kč - 32,- hradí zaměstnanec= rozdíl 63,- Kč) a poté je vyslán na služební cestu, která trvá 6 hodin - má nárok na stravné 140,- Kč - celková doba směny je 9 hodin
  
  2. Zaměstnanec odpracuje 3 hodiny - má nárok na oběd v našem zařízení (cena 95,- Kč - 32,- hradí zaměstnanec= rozdíl 63,- Kč) a poté je vyslán na služební cestu, která trvá 9 hodin - má nárok na stravné 140,- Kč - celková doba směny je 12 hodin
  
  Jakou částku budeme zaměstnanci zdaňovat?
  
  Děkuji za odpověď}

  V obou případech vznikl nárok na stravné při služební cestě a to v rámci odpracované směny (je mi celkem jedno, jak dlouho trvala) - tedy není splněna druhá podmínka pro osvobození na straně zaměstnance (první podmínka je odpracování alespoň 3 hodin).

  Takže v obou případech je podle mne k dodanění částka 63 Kč.

• PROJEKT OP JAK 414

  07. 05. 2024

  Dobrý den, podařilo se mi zaspat dobu a projekt OP JAK od roku 2022 účtuji pouze: 241/472 příjem; 388/672 ve výši čerpání, na konci roku jsem neúčtovala zůstatek 401/414, což by podle metodik mělo být. Alespoň v roce 2024 bych to chtěla mít již správně. Mohu nyní naúčtovat 401/414 zůstatek projektu roku 2023 a zároveň už hned naúčtovat 414/401? A pokud to naúčtuji na 414 je nutné mít v tomto případě povolení od zřizovatele? Nebo to již nemám řešit a na 414 nic neúčtovat? Letos projekt končí. Podle projektového manažera je "volnost" v účtování a není to vážné pochybení, maximálně by mohla být pokuta za neúčtování na 414. Jaký je Váš názor? Předem děkuji za odpověď}

  Ono to účtování na účet 414 je v těchto případech dost nesmyslné, nicméně vyplývá ze Zákona č. 250/2000 Sb. - tak si myslím, že asi nemá moc smysl žádat o povolení zřizovatele, že jste na 414 neúčtovali. V zásadě na to jen upozorníte. Za mne to třeba až tak velký problém není - pokud prokáži, že jsem peníze neutratil za nic jiného a nevyčerpané prostředky jsem měl reálně na účtu (potom diskuse, zda se zaúčtovalo na konci roku na čet 414 nebo nezaúčtovalo mi přijde dosti formální). nicméně je to můj pohled - samozřejmě kontrolor může toto vyhodnotit jako reálný problém  (a měl by případně pravdu, že se zákon nedodržel).

  A pokud projekt iž v roce 2024 končí, tak bych nic nedoúčtovával - v zásadě tím již nic nespravím (jen udělám obrat na účtu 414 - ale bez jakéhokoliv vlivu na roční závěrku).

• Odpisová skupina

  07. 05. 2024

  Dobrý den,
  měla bych dotaz ohledně správného zařazení do odpisové skupiny. Daňové odpisy nemáme. Jde o Pyramidu - kužel - dřěvěný kůl uprostřed a k němu vedou lana, která jsou ukotvena do země. Zda se ještě jedná o dřevěný výrobek sk. IV?
  Moc děkujeme.}

  Toto je obecně problém - již jsem o tom psal vícekrát na webu. První varianta (a podle mne je formálně dosti nenapadnutelná) je zaklasifikovat to jako stavbu - potom skončím CZ-CC 24.12.xx a skončím v VI odpisové skupině (jakod dětská hřiště). Problémem je to, že v této odpisové skupině dost často jsou nastaveny dlouhé odpisové doby a takovýto herní prvek samozřejmě logicky zase moc dlouho nevydrží (samozřejmě je varianta sem to zařadit a zvolit reálnou dobu odepisování, která se dost možná bude pohybovat někde kolem 10 - 15 -ti let ...).

  Nebo zkusit to zaklasifikovar někam do věcí movitých - potom ta klasifikace do CZ-CPA 16.23.19 by byla alternativou - nicméně podle popisu to zase moc nesedí - (tady je spíše stavební truhlářství ...) - nicméně samozřejmě by člově k mohl arumentovat analogií. Takže je to dost nejistota - na druhou stranu při zařazení do IV odpisové docházíme dost často k reálnější době životnosti (pokud má někdo nastavenu dobu odepisování ve vazbě na účentí skupiny). 

• podpora De minimis

  06. 05. 2024

  Dobrý den,
  jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. S obecně prospěšnou společností, která realizuje projekt na tréninková pracovní místa, jsme uzavřeli „Memorandum o vzájemné spolupráci v oblasti zaměstnávání osob zapojených v projektu Tréninková pracovní místa“. Na základě „Rozhodnutí MPSV o poskytnutí podpory de minimis dalšímu subjektu“ nám bude prostřednictvím o.p.s. (o.p.s. je příjemcem dotace) poskytována podpora de minimis určena na pracovní místa s čerpáním mzdových prostředků. V praxi to bude znamenat, že příjemce dotace nám jako zaměstnavateli bude vyplácet z prostředků projektu mzdový příspěvek na úhradu osobních nákladů na účastníka projektu vzniklých v souvislosti s jeho zaměstnáním (na základě řádného vyúčtování – dokladů: Tabulka „Vyúčtování přímé podpory – mzdové příspěvky“ (pevně stanovený formulář MPSV); docházka účastníka projektu; potvrzení zaměstnavatele o dnech vyloučených z nároku na mzdový příspěvek (pevně stanovený formulář MPSV); výplatní páska nebo mzdový list účastníka projektu. Dovolujeme si požádat o uvedení způsob účtování vzniklých mzdových nákladů a přijaté podpory de minimis. Děkujeme}

  Předpokládám, že se to bude chovat obdobně jako dotace z úřadu práce - tedy nebudete dostávat peníze dopředu, ale vždy po skončení příslušného měsíce provedete vyúčtování nároku a následně obdržíte peníze.

  Pokud je to takto, tak bych například účtoval příslušné mzdy např. za 05/2024 běžně jako náklad:

  521, 524 ....  -do května

  K tomu bych udělal předpokládaný nárok na dotaci (neboť podle Vašeho popisu se domnívám, že by se o tom mělo účtovat jako o transferu) - MD 388/Dal 672  snažil bych se třeba za květen zaúčtovat ještě do května. Následně vyúčtování - MD 344/Dal 388 a a inkaso MD 241/Dal 344. A takto bych účtoval každý měsíc. Samozřejmě je také možnost, že vynecháte ten krok s 388  - tam jen prosím nezapomeňte, abyste k 31. 12. měli na 388 (nebo na 344) ještě zachycen nárok na čerpání za prosinec.

• FKSP

  03. 05. 2024

  Dobrý den,
  
  vyplácíme stravenkový paušál ve výši 80 Kč. Z toho 20 Kč hradí náš zřizovatel. Můžeme zbývajících 60 Kč hradit z FKSP, prosím?
  
  Děkuji}

  Ano - od 1. 1. 2024 můžete. Zákon č. 250/2000 Sb. v §33b odst. 4 u peněžitého příspěvku na stravování stanoví, že může být částečně hrazen z FKSP. V jakém podílu ale neuvádí - tedy je to na Vaší volbě.

• příjem uznané pojistky

  30. 04. 2024

  Prosím o radu jak zaúčtovat příjem od pojišťovny ze soukromé pojistky dítěte.
  
  Dítě si převzala matka, toto se ještě vrátilo ze šatny do třídy pro hračku a při zpáteční cestě z tabule sebralo magnet a hodilo do interaktivní tabule.
  Dodavatel navrhl 2 varianty.
  - opravu ze 42.000,-
  - nebo výměnu obrazovky ze souboru za 39.000,-
  Obě tyto varianty byly zaslány na žádost pojišťovny matky dítěte. S tím, že budeme požadovat variantu nové obrazovky.
  Pojišťovnou byla zaslána částka 42.000,-.
  
  Jak postupovat účetně.
  Tabule byla v souboru, který měl být odepsán v prosinci a ponechán v používání. (domluveno se zřizovatelem). Bude ještě projednáno.
  Tabuli zaúčtuji do DDHM za 39.000,- ? a co se zbývající částkou ???
  
  Děkuji za pomoc}

  Těch variant je asi více. Být Vámi, tak vyřadím ze souboru původní obrazovku (tedy mimořádný odpis ZC připadající na obrazovku - MD 551/Dal 082, tvorba fondu a vyřazení z maetku v PC obrazovky).

  Novou obrazovku (pokud Vás k tomu nic nenutí) iž do souboru nevkládat - tedy zaúčtovat jao nový DDHM - MD 558/Dal 321 a MD 028/Dal 088 - 39 tis. kč.

  Pojistná náhrada - MD 377/Dal 649 ve výši 42 tis. Kč (provozní peníze - proto se snažím i tu obrazovku zaúčtovat jako DDHM - tedy proto ji nedávám do souboru). To, že máte "zisk" 3 tis. Kč je výsledkem toho, že to máte dobře pojištěné - je to prostě zisk, který si necháváte a nemusíte řešit, co s tím ziskem uděláte.

• Prodej propagačních předmětů

  29. 04. 2024

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace, hlavní ekonomická činnost -provozování kulturních zařízení, zřizovatel - město. Naše hl.kulturní činnost je osvobozena od plnění dle §61 odst.e) zák.č. 235/2004 S.Zákona o DPH.
  Prosíme o radu.
  V rámci propagace, prezentace divadla jsme nechali nahrát CD s hudbou muzikálu hraného v našem divadle. CD chceme prodávat. Bude se tedy jednat o nákup a prodej zboží, zboží budeme vést na skladě. Máme fakturu za výrobu CD, dále za grafické práce na obalu, za potisk a nahrávání CD. Náklady jasně převyšují cenu, za kterou jsme schopni CD našim divákům prodávat. Tzn. že prodej bude ztrátový.
  Poradíte nám, jak o CD účtovat? Z našeho pohledu se jedná o reklamu divadla, o reklamu divadelního představení - účtujeme v hlavní či vedlejší činnosti? Máme na to takový pohled, že se jedná o zvukovou propagaci našeho představení, asi tak, jako máme běžně tištěnou propagaci ve formě divadelních programů. Proto usuzuji nechat prodej CD v naší hl. činnosti. Jsou to vlastně předměty s naší hlavní činností spojené.}

  Rozdělil bych to na dvě oblasti:

  a) otázka vykazování - zda v rámci hlavní nebo doplňkové činnosti - Vaše odůvodnění se mi jeví jako loické, nicméně já nemohu být tím, kdo o tomto rozhoduje. Karty v tomto ohledu "rozdává" zřizovatele vymezením ve zřizovací listině a je plně na něm, jak se rozhodne tyto aktivity klasifikovat. Samozřejmě k tomu platí, že pokud řekne, že se jedná z jeho pohledu o doplňkovou činnost a Vy víte, že náklady budou vyšší než výnosy, tak Vám tím rovnou říká, že to nemáte dělat. Takže já mohu jen zopakovat - já bych s hlavní činností principielně souhlasil, ale nemohu mluvit za Vašeho zřizovatele a je mi jasné, že zřizovatel může rozhodnout jinak (a má na to plné právo).

  b)  pohled DPH - tady je podle mne situace taková, že se jedná o dodání zboží - tedy rozhodně nelze hovořit o poskytnutí kulturní služby podle §61e a za mne ani ne o dodání přímo souvisejícího zboží (to CD může být dodáváno naprosto samostatně bez ohledu na to, zda ten, kdo si ho koupí jde či nejde na divadlo). Také to neodpovídá plnění v §61f). Tím, že je to hudební CD, nevejdeme se ani do osvobození podle §71i. Takže mi z toho vychází, že prodej by se zdaňoval v sazbě 21 %  a měli byste nárok na odpočet DPH u souvisejících nákladů (na výrobu ...).

• DPH a exkurze žáků

  27. 04. 2024

  Dobrý den,
  jsme základní škola zřízená obcí, plátce DPH.
  Pan učitel pořádá exkurzi do Maďarska a ubytování v Maďarsku se hradí přes účetnictví školy. Podle mého názoru musím tuto službu dodanit. Děkuji.}

  Pokud je to jen ubytování, tak si nemyslím, že byste to měli dodaňovat v ČR. U ubytovacích služeb je místo plnění v místě, kde se nemovitost nachází - tedy Maďarsko. Ubytovatel by tedy měl odvést DPH v Maďarsku a Vás by se tento případ již v ČR neměl týkat (tedy nedodaňovali byste toto ubytování v přiznání k DPH v ČR).

• Schválení účetní závěrky

  27. 04. 2024

  Dobrý den,
  prosím o informaci ohledně schválení účetní závěrky. Náš zřizovatel (obec) nám zaslal dokument: Dokladová část protokolu o schvalování účetní závěrky, kde v usnesení č. 4/2/2024 zastupitelstvo schvaluje účetní závěrku příspěvkové organizaci MŠ za rok 2023.
  Dále nám zaslal: Protokol o schválení účetní závěrky za rok 2023, kde ale chybí výrok o SCHVÁLENÍ. Veškeré tyto dokumenty jsou vyvěšeny na webových stránkách zřizovatele na úřední desce.
  Může naše MŠ na základě těchto podkladů zpracovat výkaz - Schválení účetní závěrky za rok 2023 a zaslat do MUZA? I přesto, že protokol neobsahuje výrok o schválení dle zákona o obcích? Jak bychom měli správně postupovat? Zatím jsme sdělili zřizovateli, že jsme tento výkaz dle předložených podkladů nezpracovali. Jejich záměrem je nové schválení účetní závěrky MŠ za rok 2023 na nejbližším VZ.
  Moc děkujeme za radu}

  Pokud správně chápu (otevřel jsem si to na webu Vaší obce) - účetní závěrka je schválena. Problémem pouze je, že vyhotovený protokol nemá všechny náležitosti, které by podle Vyhlášky měl mít - konkrétně se zde jedná o výslovný výrok o tom, že závěrka je schválena. Když sem se díval na úřední desku, tak tam nyní žádný protokol o schválení závěrky není zveřejněn (je tam pouze protokol o schválení inventarizace Vaší MŠ).

  A teď nerozumím jedné věci - podle mne je usnesení platné a závěrka je schválena (tedy v dubnu 2024). Tedy myslel bych si, že mohu poslat informaci do CSUIS, že závěrka je schválena. Ale Vy píšete, že se kvůli té chybě protokolu bude schvalovat znovu? No a tady nevím, jak to vyřešit - do té informace ke zveřejnění mám napsat datum schválení  - takže já bych si myslel, že to již proběhlo a byť nebyla dodržena správná forma protokolu, tak by jen mělo dojít k opravě tohoto dokumentu (nicméně mělo by se vycházet z toho, že závěrka byla již v dubnu schválená). Ale Vy naznačujete, že se bude schvalovat znovu? Tedy s novým datem? Podle mne bych spíše měl jen udělat následnou opravu (respektive doplnění) Protokolu.