Dotazy

• Oprava výnosů minulých let

  15. 01. 2024

  Vážený pane inženýre,
  v roce 2022 jsme na základě doporučení zřizovatele naúčtovali náhradu škodu za dodavatelem, který nám přestal dodávat elektřinu a porušil tak smlouvu ve výši 2 000 tis. Kč na 315/649 do roku 2022.
  V červnu v roce 2023 přišlo doporučení náhradu škody přeúčtovat na podmíněné pohledávky, cit.: „Zřizovatel na základě konzultace této problematiky s daňovým poradcem doporučuje všem dotčeným příspěvkovým organizacím z výše uvedeného důvodu přeúčtovat náhradu škody z účtu 649 na podrozvahovou evidenci na účet 947 (za období
  od 12.01. do 31.12.2022 dle skutečné spotřeby). V příloze k účetní závěrce je potřeba popsat tuto skutečnost.“
  Předpokládám správně, že nyní již musíme účtovat přes účet 408? Můžete nám prosím poradit jak? Zatím jsme takto nic neúčtovali.
  Děkuji a přeji hezké dny}

  Tak toto je hodně sporná situace - v roce 2022 jsem to probíral i s jedním pracovníkem Vašeho zřizovatele a psal jsem mu svůj názor ohledně tohoto případu  -schválně vykopíruji, co jsem posílal v roce 2022:

  -----------------------------------------------------------------------

  • PO – vystavení faktur za  pokuty… a jejich zaúčtování.

   

  Toto je krajně problémové téma – za sebe bych Vám chtěl nabídnout k úvaze následující řešení (upozorňuji – vždy to bude krajně problémová situace a děláme „výzkumnou činnost“):

  1. VAR 1 – s odkazem na znění Interpretace Národní účetní rady I 10 neúčtovat sankce na rozvaze, ale pouze jako podmíněné pohledávky:

   

  http://nur.cz/interpretace/schvalene-interpretace/i-10-a/

   

  Jedná se konkrétně o body č. 5 a 6

  O pohledávce z titulu příslušenství ve prospěch výnosů věřitel účtuje nejdříve ke dni, kdy využil svého práva požadovat příslušenství a uplatnil svůj požadavek vůči dlužníkovi. Za uplatnění svého práva a sdělení této skutečnosti dlužníkovi se považuje i uplatnění příslušenství v rámci soudního či jiného vymáhání pohledávky. To za předpokladu, že je dostatečná míra jistoty, že bude pohledávka z příslušenství splacena.

  Věřitel účtuje v rozsahu, v jakém je oprávněn příslušenství požadovat a současně má v úmyslu toto právo uplatnit, přičemž z hlediska ocenění pohledávky z příslušenství je nutné, aby celková hodnota pohledávky s příslušenstvím nepřevýšila částku, kterou lze při dostatečné míře jistoty od dlužníka získat.

   

  Tedy odvolat se na významný prvek nejistoty spočívající v riziku nesplnění závazku dlužníkem a argumentovat, že kvůli tomu neúčtuji do výnosů (respektive výnos účtovat v okamžiku, kdy je zřejmé, že sankce bude uspokojena – nejpozději v okamžiku přijetí platby). Myslím si, že tady bude trochu problém obhajovat takový postup u těch, kteří s Luminusem uzavřeli dohodu.

  Pokud bych od tohoto odhlédl, tak by to asi řešilo Vaše problémy. Předpokládám, že pokud by třeba v průběhu roku 2023 byly peníze získány (nebo jejich část), reagovalo by na to město snížením příspěvku …

   

  1. VAR 2 – nedovolím si aplikovat VAR 1 a chci raději pohledávky zaúčtovat

  Sám vnímám postup dle VAR 1 jako hraniční – tedy za sebe bych se zabýval otázkou, zda tomu nemohu pomoci jinak. Napadá mne to, že PO musely mít ve svých rozpočtech na rok 2022 nějak pamatováno na výši energií (asi podle toho, co bylo nasmlouváno s Luminusem). Pokud přestal plnit a spadlo se pod DPI a následně pod nové smlouvy (si podstatně dražší ceny), museli jste to dofinancovat. Nicméně to dofinancování by nebylo potřeba, pokud by byla vyinkasována sankce od Luminus. Přišlo by mi potom logické, že bych danou část příspěvku (na to navýšení energií) mohl prohlásit za příspěvek s vypořádáním (třeba ke konci roku 2023) – tedy PO by dostaly CASH, ale zaúčtovaly by jej na 472. Do výnosů by jej dávali v okamžiku, kdy by případně odepisovaly pohledávky ze sankcí (tedy třeba někdy v roce 2023). Pokud by peníze od Luminus dostaly (nebo jejich část), vrátily by nevyčerpanou část příspěvku.

  -------------------------------------------------------------------------------

  Teď proč to sem uvádím - já se totiž domnívám, že zaúčtovat pohledávku a výnos v roce 2022 byla jedna z variant, jak to zobrazit a nedomnívám se, že tato varianta byla chybná (porušením předpisů ...). Když jste se již po této cestě vydali, tak bych si skoro myslel, že by se správně měla "dokončit" - tedy nyní zaúčtovat odpis této pohledávky, pokud se dohodneme, že ji vyřazujeme pro nedobytnost (já nevím, jaký je stav tohoto případu a zda skutečně to nyní vypadá, že pohledávka nebude uspokoena). Když by se náhodou na ni něco v budoucnosti uhradilo, byl by o výnos z odepsaných pohledávek. Ale možná se to nebude chtít - že zase vzniknou vysoké náklady .... (samozřejmě i toto by bylo s popisem do přílohy - proč to vzniklo - jak se zaúčtovalo v roce 2022 do výnosů a nyní se to pro nedobytnost odepisuje jako náklad).

  Když budete účtovat nyní MD 408/Dal 315, tak říkáte, že ten výnos v roce 2022 byl zaúčtován chybně a že se to nyní opravuje (případně by to mohlo mít i souvislost s dodatečným daňovým přiznáním k dani z příjmů ...). Ale já se bojím, že nelze říkat, že to bylo určitě špatně - byla to jedna z cest, jak se s tím vyrovnat.

  Takže pokud zrekapituluji - pokud existuje solidní šance na to, že pohledávku nebo její významnou část vyinkasujete - nechal bych si ji v rozvaze na 315 a dohodl bych se se zřizovatelem, že budu postupně tvořit opravné položky. Pokud nyní vidíte, že něco ziskat je nepravděpodobné, pohledávku bych rovnou odepsal - tedy 557/315 (ale ne tedy jako opravu nesprávností) a vedl ji na podrozvaze na "odepsaných pohledávkách" - 905/999. Prostě ta oprava nesprávností minulých let se mi v tomto případě nezdá.

   

• Oprava účtu 321

  15. 01. 2024

  Dobrý den,
  nesedí mi účet 321, účetnictví jsem převzala a nemohu za poslední 2 roky najít chybu, rozdíl je o 15.981,49 Kč jedná se o nevýznamnou částku (ze stavu aktiv). Mohu účtovat 321/6** ? Děkuji}

  Jedná se fakticky o zúčtování inventarizačního rozdílu - tedy skutečně byste to měla zachytit MD 321/al 649 (a jen poznamenávám - mělo by to být vyjádřeno jako inventarizační rozdíl v inventurním soupisu ...).

• finanční dar neúčelový

  13. 01. 2024

  Dobrý den pane Nejezchlebe,
  na konci roku 2023 jsme uzavřeli se soukromou firmou darovací smlouvu na neúčelový finanční dar ve výši 70 000 Kč. Peníze jsme na účet obdrželi na začátku ledna 2024. Nemám zatím žádné zkušenosti s dary. Jak mám prosím postupovat při zaúčtování? Děkuji moc.}

  Pokud jste peníze obdrželi až v roce 2024, mělo by se jednat o účetní pžípad roku 2024. Do roku 2023 bych neúčtoval nic (maximálně na podrozvahu). Pokud není žádné určení daru - většinou jej považujete za dar provozní a účtujete na rezervní fond - MD 241/Dal 414. No a potom při jeho použití - MD 414/Dal 648.

  Není ale vyloučeno (pokud z darovací smlouvy nevyplývá určení na provozní účely), že je zaúčtujete jako posílení fondu investic - MD 241/Dal 416.

   

• FKSP

  10. 01. 2024

  Dobrý den,jsme příspěvková organizace,potřebuji poradit,jak je to s FKSP od 1.1.2024
  Vím,že odvod je 1 % z HM... z toho 50% na penzijní připojištění zaměstnanců a 50% na stravování.
  Nepřispíváme zaměstnancům na penzijní připojištění.
  Otázka je ,zda můžeme celé 1% použít na příspěvek na stravenky .....???
  A když ne,tak jak účtovat ?}

  Pokud budete dodržovat zákon 250/2000 Sb., tak vyčlenění 50% z rozpočtovaného ročního přídělu do FKSP (toto zdůrazňuji - ve výsledku to může být o něco jiné procento) je povinností. Pokud by si žádný zaměstnanec nesjednal produkt dlouhodobého spoření na stáří a příspěvek na penziijní připojištění by nebylo komu zaplatit, tak jste podle zákona povinni tyto peníze ponechat ve FKSP s účelovým určením podpory na produkty dlouhodobého spoření na stáří (budete mít třeba 412 oddělenou orgem apod.). Tedy podle zákona je nesmíte použít třeba na stravenky či další plnění z FKSP.

  Víc k tomu asi není co říci - zákon po Vás něco požaduje a je na Vás (případně i nějaké dohodě se zřizovatelem), jak se s tím vyrovnáte.

  Jinak pokud k tomu potřebujte více informací, tak například dnes jsem dával na web dokument rekapitulající Zprávy MFČR (pro oblast příspěvkových organizací). Když si najdete část FKSP, je tam dost otázek a odpovědí, kde MF popisuje, jak si to představuje od 1. 1. 2024.

• Zúčtování zálohy na elektřinu koncem roku

  10. 01. 2024

  Dobrý den, chtěla bych poradit ohledně zúčtování záloh na energie koncem roku.
  Jsme PO škola zřízena ÚSC. Máme měsíční vyúčtování elektřiny. Měsíčně rovněž hradíme zálohy.
  10.12. 2023 uhrazena záloha na elektřinu za prosinec 314/241 20 000 Kč.
  Vyúčtování elektřiny za prosinec došlo 8.1.2024: jednalo se o nedoplatek 5 000,00 Kč. Fakturu tedy účtuji do nákladů roku 2023.
  S datem 31.12.2023 zaúčtuji: 25 000 Kč 502/321 a k tomu zároveň odúčtuji i zálohy 321/314 Kč 20 000 ?. Nedoplatek v lednu 2024 zaúčtuji 5 000 Kč 321/241.
  Nebo k 31.12.2023 nesmím odúčtovat uhrazenou zálohu na 314, a tu odúčtuju z 314 až v lednu 2024 s úhradou nedoplatku 5 000 Kč 321/241 a k tomu 20 000 Kč 321/314 ?
  Děkuji za odpověď.}

  Za mne platí první varianta (pokud je to vyúčtování energie za prosinec 2023). Tedy zálohu zúčtujte ještě v roce 2023.

  Jinak jen poznamenávám - pro někoho tam mohou být trochu DPH problémy, pokud by se uplatńovaly nějak odpočty (nicméně to se Vás netýká, pokud jsem správně pochopil)

• Příspěvek odborové organizaci z FKSP

  10. 01. 2024

  Jsme škola, příspěvková organizace zřízená ÚSC. Odborová organizace školy vznesla dotaz, zda je možné z volné části přídělu FKSP uhradit náklady na pořízení jejího razítka. Dle dnes již zrušené vyhlášky FKSP bylo možno odborové organizaci přispět na její činnost, např. nákup kancelářských potřeb. Dle metodického doporučení MF ČR s účinností od 1.1.2024 lze volnou část přídělu FKSP použít dle vlastního uvážení školy. Jedinou limitací je naplnění smyslu a účelu fondu, tj. k zabezpečování sociálních, kulturních a dalších potřeb zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků. Nejsme si jisti, zda je dle současné úpravy FKSP možné čerpat tyto prostředky na nákup razítka pro odborovou organizaci. V případě, že lze razítko pořídit, má tak učinit škola nebo odborová organizace s tím, že nákup přefakturuje škole? (škola nemá pokladnu FKSP) Podléhá tento nákup zdanění? Předem děkujeme za odpověď.}

  Jedinné vymezení, komu je určen FKSP je nyní v §33 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb.

  (3) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám.

  Tedy zákon nadále připouští, že mohu poskytnout příspěvek z FKSP i právnické osobě - tedy například odborové organizac zastupující zájmy pracovníků Vaší školy. Je to jen otázka vymezení ve Vašem vnitřním předpisu.

  U toho razítka - přijde mi logické, aby si razítko koupila organizace a financovala jej případně z toho příspěvku. Je to její razítko, nevidím důvod, proč by to dělala škola a nevidím důvod, proč by to odborová organizace přeúčtovávala (může to doložit třeba jako čerpání z příspěvku, ale nechal bych to jako jejich výdaj).

  Zdanění - nevím přesně co máte na mysli. Tady se nejedná o zaměstnance - ale o organizaci jako právnickou osobu. Ta bude mít proti sobě příjem z příspěvku a výdaj v podobě razítka - tedy ve výsledku by to pro ni mělo být daňově neutrální.

• Nové FKSP 1%

  09. 01. 2024

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace, náš 1% příděl FKSP je při 45 zaměstnancích měsíčně cca 18 000,00Kč. Nově máme použít 50% na penzijní pojištění "zaměstnanců". Chtěla bych znát váš názor na to, zda máme tento příspěvek povinnost dávat i zaměstnancům toho času na mateřské či rodičovské dovolené, jak se stavět ke kráceným úvazkům a sezonním zaměstnancům (např. 4měsíce). Lze tyto upřesňující podmínky sjednat ve vnitřním předpise.
  Děkuji}

  Po zrušení vyhlášky FKSP existuje mnohem větší volnost ve vymezení okruhu osob, kterým budou plnění z FKSP poskytována (respektive posiluje se úloha vnitřního předpisu či kolektivní smlouvy). Jedinnou záležitostí, kterou bychom měli mít jako mantinel je to, že bych se neměl chovat diskriminačně s ohledem na ustanovení Zákoníku práce (což je záležitost, která se dá vysvětlovat nejrůzněji). Já osobně bych neviděl jako problém to, že příspěvek na prosukty spoření na stáří nebudu poskytovat lidem na mateřské či třeba sezónním pracovníkům (u nich to lze jednoduše vysvětlit i tím, že pokud je někdo jen na 4 měsíce a nemá sjednán tento produkt, tak je asi i kontraproduktivní toto sjednávat ...).

  Otázkou jsou pro mne dlouhodobé krácené úvazky (předpokládám stále ale v režimu pracovního poměru - pokud to budete vymezovat na osoby, které jsou v pracovním poměru) - třeba tam bych si jim již asi nabídl také.

  Ale toto je spíše otázka na specialistu na pracovní právo, aby pomohl nalézt hranici, co ještě není diskriminací. 

• DPH u stravování

  09. 01. 2024

  Dotaz na DPH u vlastního stravování. Od 1.1.2024 jsou stále tržby za obědy našich žáků účtovány bez DPH? A v případě cizích strávníků už nerozlišujeme, zda si jídlo odnáší nebo ho jí v naší jídelně a účtujeme u všeho 12% DPH?}

  V §57 ZDPH se nic nezměnilo - tedy žákovské obědy jsou nadále od daně osvobozeny.

  Ostatní strava - ať již konzumovaná na místě nebo vyvážená - platí jednotná sazba 12 %.

• Souhrnné hlášení

  08. 01. 2024

  Dobrý den, pane inženýre,
  Máme fakturovat tuzemské zdravotní ošetření pacienta jeho komerční zdravotní pojišťovně na Slovensko, plátci DPH.
  Pro nás jde o osvobozené plnění, tedy řádek 50
  v DaP.
  Musíme podat Souhrnné hlášení, když jde o osvobozené plnění? Nemám s tím zkušenost.
  Moc děkuji a přeji všem účtařům, tedy i Vám, ať se z té uzávěrky nezblázníme. :⁠-⁠)}

  On je ten dotaz trochu složitější, než se na první pohled zdá.

  Úplně na začátku je nezbytné určit místo plnění podle pravidel o DPH. Jde totiž o to, že pokud nenajdeme výjimku, tak bude platit, že se místo plnění přechyluje k odběrateli (viz §9 ZDPH). No a když se podívám na výjimky v §10 a následující, tak i pro mne trochu překvapivě, pro tento případ výjimku nenacházím - tedy dojdu k tomu, že místo plnění je na Slovensku (podle obecného pravidla u příjemce plnění).

  Teď můžeme navázat na podání souhrnného hlášení - k tomu viz §102 odst. 1 písm. d) ZDPH - z něj by vyplývalo, že pokud by se jednalo o služby s místem plnění v jiném členském státě, které jsou ale v tomto jiném členském státě osvobozeny od DPH, souhrnné hlášení se nepodává. Zákon ale neřeší, jak se máte dozvědět, že se jedná o služby od daně na Slovensku osvobozené od DPH.

  Jejich §29 zákona o DPH zní (naštěstí je to Slovensko a ne Řecko :):

  § 29

  Zdravotná starostlivosť

  (1) Oslobodené od dane je poskytovanie zdravotnej starostlivosti štátnymi a neštátnymi zdravotníckymi zariadeniami podľa osobitného predpisu8) a tovary a služby s ňou priamo súvisiace poskytované týmito štátnymi a neštátnymi zdravotníckymi zariadeniami. Oslobodené od dane nie je dodanie liekov a zdravotníckych pomôcok.

  (2) Oslobodená od dane je aj

  a) ošetrovateľská starostlivosť a pôrodná asistencia,

  b) kúpeľná starostlivosť, a ak kúpeľná starostlivosť nadväzuje na predchádzajúcu ambulantnú starostlivosť alebo ústavnú starostlivosť, aj služby s ňou priamo súvisiace,

  c) poskytovanie zdravotnej starostlivosti zubnými lekármi a dodanie zubných náhrad zubnými lekármi a zubnými technikmi,

  d) záchranná zdravotná služba a doprava osôb do zdravotníckeho zariadenia a zo zdravotníckeho zariadenia poskytovaná v súvislosti so zdravotnou starostlivosťou.

  (3) Oslobodené od dane je dodanie ľudských orgánov a tkanív, ľudskej krvi a krvných prípravkov a materského mlieka.

  Nechtějte po mne ale výklad - já se moc nevyznám v DPH ve zdravotnictví v ČR, a aplikovat slovenský zákon o DPH - to již neumím vůbec. Osobně odhaduji, že to na Slovensku osvobozené od DPH je a tudíž byste souhrnné hlášení nepodávali. Nevím, jeslti by byl ochoten Vám toto sdělit odběratel - možná ano (zkuste ho prosím požádat o potvrzení domněnky, že je to na Slovensku osvobozeno od DPH).

  A ještě poslední poznámka - v okamžiku, jak se shodneme, že to je místo plnění mimo ČR, nedáváte to na ř. 50 přiznání. Podle mého názoru by to mělo jít na ř. 26 přiznání.

• Použití účtu 344

  08. 01. 2024

  Dobrý den, jsme PO /škola/ zřízena ÚSC. Obdrželi jsme dotaci na projekt v němčině od zahraniční instituce Goethe institutu v Mnichově. Na dotaz u zřizovatele mi bylo odpovězeno, že se jedná o transfer od zahraniční osoby. Chtěla bych si ověřit, zda při závěrečném vyúčtování dotace mám používat účet 344? Děkuji za odpověď}

  já bych s tím souhlsil. Podle obsahového vymezení ve vyhláčce č. 410/2009 Sb. to tam spadá (není to vybraná účetní jednotka, je to dotace):

  B.II.16. Pohledávky za osobami mimo vybrané vládní instituce“ obsahuje pohledávky za osobami, které nejsou vybranými účetními jednotkami, a to z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžitých darů.

• Nevyúčtovaná faktura

  08. 01. 2024

  Dobrý den,
  organizaci byla vystavena faktura za energie - část zaúčtována na 502, ale část zaúčtována na 388 - neoprávněně naúčtovaná vyšší částka než byl skutečný odběr.
  Fakturu organizace nikdy nezaplatila - v dalších letech zaúčtováno 321/459. Tím se účet 321 zcela vyrovnal.
  V letošním roce došlo k ukončení soudního sporu a nic už ogranizace platit nebude ani neobdrží.
  Potřebovala bych poradit, jak vše správně odúčtovat? Děkuji moc.}

  A ještě předpokládám, že ta firma již nevystaví žádný opravný daňový doklad ... (a předpokládám, že ani neřešíme DPH  a jeho odpočet - pokud ano, tak se raději ještě ozvěte na e-mail).

  Já bych tedy zaúčtoval - MD 459/Dal 388 ve výši toho, co nebylo z Vaší strany uznáno (tím by se zúčtovala 388). No a potom tam zbývá to, co jste zaúčtovali na 502, protože to podle Vašeho názoru odpovídalo spotřebě. U této složky jsou podle mne dva možné pohledy:

  var A - jedná se o prominutí závazku za reálnou dodávku (tedy 502 byla správně a skutečně jste elektriku odebírali, nicméně soud rozhodl, že kvůli .... nemáte platit nic) - potom by to bylo MD 459/Dal 649

  var B - jedná se o upřesnění "dohadné položky" (vím, že na dohadnou položku nebylo účtováno ale i tak to byl asi odhad z Vaší strany, co bylo spotřebováno a co jde na 388) - potom by to spíše bylo MD 459/Dal 502.

  Neznám okolnosti případu - jak rozhodl soud ... - podle toho rozhodnutí buď tu VAR a nebo B (čemu to bude blíže).

• Nepeněžní benfity pro zaměstnance v roce 20204

  08. 01. 2024

  Zaměstnavatel musí od 1.1.2024 sledovat hodnotu nepeněžních benefitů poskytovaných svým zaměstnancům a nevím, jestli všechny níže uvedené benefity se sledují.
  
  1. Naše příspěvky z FKSP zaměstnancům:
  příspěvek na penzijní – poskytujeme z FKSP 450,- Kč měsíčně.
  příspěvek na stravu – poskytujeme z FKSP 10,- Kč na oběd (vlastní kuchyně)
  příspěvek na vitamíny v lékárně – poskytujeme z FKSP cca 400,- Kč za rok
  odměny za pracovní výročí – odpracované roky – příspěvek z FKSP ve výši 4.500,- Kč
  
  2. Jak sledovat příspěvek na stravné, když provozujeme vlastní kuchyni?
  - Dle zřizovací listiny máme vařit dětem, žákům a zaměstnancům školy, dále máme doplňkovou činnost a vaříme i pro cizí strávníky.
  - Cena oběda pro cizí strávníky je 102,- Kč (z toho jsou 40,- Kč potraviny a 62,- Kč jsou ostatní náklady (mzdy, provoz, marže))
  - Naši zaměstnanci platí pouze za potraviny, ale na potraviny je jim přispíváno ještě 10,- Kč z FKSP. Takže zaměstnanec zaplatí pouze 30,- Kč.
  - Je nepeněžním benefitem našeho zaměstnance rozdíl mezi cenou cizího strávníka a to co zaplatí zaměstnanec?
  Rozdíl 102 Kč (cena oběda pro cizí strávníky) – 30 Kč (co zaplatí zaměstnanec) = 72 Kč
  Rozdíl 102 Kč - 10,- Kč z FKSP – 30,- Kč (co zaplatí zaměstnanec) = 62,- Kč
  Pokud je to nepeněžním benefitem, tak která částka?
  
  
  Sledovat u každého zaměstnance všechny výše uvedené benefity?
  A pokud součet všech benefitů v kalendářním roce 2024 přesáhne částku 21.983,- Kč – bude povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění?}

  Předpokládám, že máte na mysli sledování kvůli tomu, zda se jedná o příjmy osvobozené od daně ze závislé činnosti, nebo ne.

  Co je důležité - finanční limit, o kterém hovoříte, se týká výhradně plnění uvedených v §6 odst. 9 písm. d) Zákona o dani z příjmů (pokud by došlo k překročení, tak se z dané částky odvádí i sociální a zdravotní pojištění).

  Tedy z Vámi uváděných případů je to pouze příspěvek na vitaminy v lékárně (jak píšete cca 400 Kč za rok). Všechna ostatní plnění, která zmiňujete, nejsou v §6 odst. 9 písm. d) zákona o dani z příjmů.

  Teď k ostatním jednotlivým plněním, která zmiňujete a jejich daňové pozici:

  a) příspěvek na penzujní připojištění - to není problém - zde je samostatný limit spolu se životním pojištěním, do kterého se bohatě při měsíčním příspěvku 450 Kč  vejdete. Takže osvobozeno od daně bez dopadů na odvod pojisntého ...

  b) příspěvek na stravu  - aby to bylo osvobozeno, tak od 1. 1. 2024 jsme ve finančním limitu 116,20 Kč (podotýkám, že je podmínka, aby zaměstnanec odpracoval alespoň 3 hodiny a nevznikl souběh nároku na stravné při pracovní cestě). Hodnota příspěvku se stanoví tak, že vezmete běžnou cenu jídla (u Vás 102 Kč) a odečtete to, co si platí zaměstnanec (u Vás 30 Kč). Tedy vychází Vám 72 Kč, která je oním příspěvkem na stravování a protože je nižší než 116,20 Kč, je to osvobozeno od daně (a také se neplatí pojistné). Ještě jednou ale připomínám ty doplňující podmínky - tedy odpracování alespoň 3 hodin ....

  c) odměny při pracovním výročí (předpokládám, že máte na mysli finanční odměny) - ty se započítávají do základu daně a odvádí se z nich pojistné.

  Prosím - podívejte se ještě na dokument z 28.12. 2023 - FKSP výběr případů ... - snažím se tam popsat jednotlivé typy benefitů, zda mohou být hrazeny z FKSP a jaké to má dopady do zdanění (včetně vymezení, co se započítává do limitu 21 983 Kč ...).

• Provarenost a úspora v Šj

  05. 01. 2024

  Dobrý den,
  Prosím jak zaúčtovat provařenost a úsporu ve školní jídelně (obědy) na začátku roku (leden)a na konci roku (prosinec)
  Děkuji a přeji pěkný den}

  No za mne nijak - účetnictví má zobrazovat to, co se skutečně stalo. Výnosy za stravu se mají odvíjet od toho, jaká je cena jídla a kolik obědů bylo uvařeno. Náklady (spotřeba potravin) jsou dány výdejkami. No a v účetnictví zobrazuji, jak to vyšlo - ne přání, jak to vyjít má. Vím, že s tímto názorem nejsem moc "populární" - nicméně jiné řešení nabídnout neumím.

  Ještě si dovolím citovat z dokumentu zveřejněného na webu - časové rozlišení v podmínkách PO z 15. 6. 2020:

  V této souvislosti bych si dovolil jednu poznámku k problematice školního stravování. Zde se v některých případech setkávám s tím, že z přijatých záloh se nezúčtovává do výnosů podle počtu uvařených žákovských obědů, ale podle toho, jak jsou spotřebovávány suroviny do obědů (tedy podle náběhu 501). Nemohu s takovým postupem souhlasit – musíme si uvědomit, že jídelny vaří za stanovenou cenu oběda – tedy pokud žák odebere určitou stravu, tak by měl být uznán výnos rovnající se cena x počet obědů. Pokud by organizace například „uspořila“ a do výnosů na 602 zaúčtovala jen podle spotřeby surovin (a zbytek třeba „časově rozlišila“ prostřednictvím účtu 384 nebo například 413, což se také v praxi děje), dopouští se dle mého názoru neoprávněného krácení tržeb. Stejně tak asi nebudeme předepisovat do účetnictví jakousi pseudopohledávku, pokud by organizace provařila (například na účet 385 ..). Jsem přesvědčen, že má být vykázána buď ztráta nebo zisk prokazující, zda organizace provařila nebo uspořila. Berte to prosím jako názor – vím, že řada školních jídelen stejně bude dále účtovat výnosy za školní stravování podle náběhu spotřeby potravin na 501. 

• Ztrátová doplňková činnost příspěvkové organizace

  04. 01. 2024

  Dobrý den pane inženýre, dovolujeme si Vám zaslat dotaz, se kterým se na nás jako zřizovatele (jsme město) obrátila naše příspěvková organizace. Jedná se o kulturní středisko. V rámci své doplňkové činnosti pronajímá část budovy, která jí byla svěřena, kde je restaurace nájemci plátci DPH. Za to jí účtuje nájemné. Nájemce jí dluží na nájemném nemalou částku. Nájemce nemá na zaplacení. Aby srovnala dluh na nájemném, tak jí nájemce nabídnul, aby od něho odkoupila zařízení restaurace, jedná se o drobný majetek- tj. stoly, židle a podobně, který je oceněn dle znaleckého posudku a je to jeho majetek, který si tam umístil. Na základě toho by byla uzavřena dohoda o započtení pohledávek a závazků a dluh by byl uhrazen. Tady problém není. PO zaúčtuje 028 MD, 343 MD/321 D a zároveň by měla zaúčtovat do nákladů přes 551/088. Problém nastává v tom, že v plánu nákladů a výnosů s nákladem napočítala, vypadnou jí další výnosy z nájemného na dalším objektu, tudíž se tím dostane v doplňkové činnosti do ztráty a nevypadá to, že by do konce roku 2024 byla na nule nebo v zisku. Myslela si, že použije rezervní fond a na tyto výdaje na drobný majetek jako k dalšímu rozvoji PO, ale dle posledních zpráv MF toto nelze a použití na další rozvoj by se mělo týkat jen hlavní činnosti. Když k započtení pohledávek nedojde zůstane jí velká pohledávka, která pravděpodobně nebude uhrazena. V tomto kulturním středisku jsou plánovány na rok různé akce a pokud tedy k úhradě dluhu nedojde a nájemce si odveze tento drobný majetek, tak se restaurace nedá použít, jen, že by si např. židle, stoly atd, musela nakoupit. Jako zřizovatel musíme kontrolovat hospodaření svých příspěvkových organizací, a organizace by i v doplňkové činnosti neměla být ztrátová. Měla by hospodařit efektivně a hospodárně. Může povolit město organizaci, že bude v roce 2024 ve ztrátě ? Předpokládá se, že v hlavní činnosti by měla být zisková, ale může se stát, že může i nastat situace, že bude ve ztrátě, pak by ji v roce 2025 musela uhradit z rezervního fondu. Nenapadá nás další varianta, z čeho by mohla drobný majetek nakoupit, z hlavní činnosti by to být nemělo a nějaký příspěvek na doplňkovou činnost zřizovatel dávat nemůže. Plán nákladů a výnosů na rok 2024 byl již zveřejněn, museli by udělat změnu. Moc děkujeme za odpověď.}

  Když bych byl na místě zřizovatele, akceptoval bych v takových případech ztrátu v doplňkové činnosti (zeména pokud by v kumulaci za x let zpátky i s touto ztrátou byla doplňková činnost zisková). Je zdůvodnitelná mimořádnou situací, pořídit takový majetek je efektivní krok k řešení situace a pořízený majetek by měl sloužit, aby do budoucna mohl být dosažen lepší hospodářský výsledek. 

  Přijde mi zbytečné obcházet to tím, že řeknu, že z toho udělám účelově soubor dlouhodobého majetku, zaúčtuji to na účet 022 (protože cena bude asi větší než 40 tis. Kč) a budu to postupně odepisovat a díky tomu asi ztráta nebude. To by situaci asi na oko vyřešilo, nicméně přijde mi to jako řešení, které použiji jen účelově k tomu, aby tam ta ztráta nebyla (ale jako možnost ji tady pro Vás také popisuji).

  Vím, že se v praxi setkávám s tím, že někdo říká, že doplňková činnost nesmí být nikdy ztrátová. Ale prostě taková je realita, že někdy prostě ztrátová je. podnikatel také někdy skončí ve ztrátě a má to naprosto objektivní důvody a nemusí to zároveň znamenat, že má své podnikání okamžitě rušit.

  Takže můj postoj by byl - zařízení odkoupit (pokud jsou ty věci samozřejmě k "něčemu rozumnému"), vykázat náklad doplňkové činnosti (bude to 558 ne 551) a jít v DČ do ztráty. Když bych předkládal výsledky hospodaření a účetní závěrku ke schválení - situaci bych být PO popsal s tím, že se jednalo o krok k vyřešení situace a ostatní postupy by vedly jen k nehospodárnosti (následnému odpisu pohledávky).  No a pokud by byla celková ztráta za rok 2024, tak bych ji klidně z rezervního fondu pokryl (PO může ve ztrátě být)

  Vím, že moje odpověď se asi řadě subjektů nebude líbit, nicméně můj postoj by byl takový, jako jsem popsal výše., neboť podle mne přesně popisuje to, co se stalo (což má účtnictví dělat) a zároveň se organizace snaží efektivně řešit situaci tak,aby škody byly co nejmenší.

• Školní jídelna majetek

  04. 01. 2024

  Dobrý den, jsme ZŠ a MŠ a máme pod sebou i školní jídelnu. Chtěli bychom se zeptat, jak je to s majetkem v ŠJ. Jestli správně vše v účetnictví evidovat - každou vidličku, vařečku, tác, misku apod., nebo se tyto věci mohou dávat rovnou do spotřeby? Nebo je třeba stačí vést jen na evidenčních skladních kartách mimo evidenci v účetnictví?
  
  Ještě mám prosím dotaz, činnost v ŠJ je naše doplňková (výdělečná činnost), naše hlavní činnost jako ZŠ a MŠ bude letos možná ztrátová? Jak prosím tuto ztrátu nejlépe vyřešit? Ve výsledovce nejspíš bude hospodářský výsledek za obě činnosti (hlavní i vedlejší) kladný. Když to takto bude, musí se nějak pak rovnat ztráta v hlavní činnosti na 0? Je možné nějak převést zisk z doplňkové činnosti na vyrovnání té hlavní, aby u hlavní nebyla ztráta?
  
  Předem moc děkuji za odpověď.}

  K první záležitosti:

  - není povinností v účetnictví  evidovat každou vidličku, tác apod. - vyhláška č. 410/2009 Sb. jasně říká, že u movitých věcí s životnotí přesahující 1 rok jste povinni evidovat ty, jejich pořizovací hodnota je vyšší než 3 tis. Kč (účet 028). Organizace si může tuto hranici snížit (pro sledování majetku na účtu 028). Co není zaúčtováno do majetku a používá se, účtuje s rovnou do spotřeby (účet 501).

  - další striktní požadavky ze strany účetních předpisů neexistují - tedy je plně v kompetenci příspěvkové organizace (při respektování nějakých pravidel definovaných zřizovatelem), jak se postaví k evidenci majetku v nižší hodnotě. Tady již nejde ani tak o splnění povinností ve vztahu k účetnictví, ale o snahu zabezpečit ochranu majetku a řádné nakládání s ním. Některé organizace si například nastavují hranice, od kterých účtují na účet 902. Jiné to řeší tak, že mají nejrůznější operativní evidence (mimo  účetnictví) - tedy třeba nějaké položky na "kartách zaměstnanců", "nějaké celkové seznamy takového majetku v excellu" nebo "místní seznamy" apod. - toto je již ale o nastavení každé konkrétní účetní jednotky. Takovéto postupy se mi jeví jako rozumné, nicméně je potřeba si zde nastavit přijatelné mantinely. A tady rovnou říkám, že systém, kdy do takových operativních evidencí navádím položky typu talíř, vidlička apod. považuji za neúměrně pracný (a ani si neuvědomuji, že bych se s tím v praxi někdy setkal).

  K druhé záležitosti:

  To co uvádíte je v pořádku a je to naprosto normální. Nic nemusíte řešit - prostě doplňková činnost bude plus, hlavní bude minus  - takto uzavřete účetnictví a je to naprosto v pořádku. Nikam nic nepřevádíte, celkový výsledek bude slabé plus. Je to úplně normální situace plně v souladu s předpisy - najdete to ve výkazech řady příspěvkových organizací.