Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
jsme příspěvková organizace a v důsledku vratky za plyn a elektriku máme vysoký hospodářský výsledek cca 1 milion Kč. Nebudeme platit daň, když jediným naším příjmem jsou dotace od zřizovatele, které jsou osvobozené od placení daní?}
Pokud máte pouze příjmy z dotací a příspěvků od zřizovatele, tak ty v úzkém základu daně (který máte) nejsou předmětem daně a tudíž byste neměli daň z příjmů platit (pokud nemáte jiné příjmy, které by mohly být předmětem daně).
Zálohy na transfer mám zaúčtováno na účet 472. V roce 2023 jsme nečerpali.
V tomto případě to nemůžu převést na 414?
Děkuji}
V tom případě převádíte celou částku na 414 - ve variantě odpovídající tomu, jak jste se rozhodli účtovat (tedy třeba 472/414, nebo někdo 388/414, za mne nejlépe 401/414).
V roce 2023 v září jsme obdrželi potravinovou pomoc dětem v sociální nouzi na rok 2023/2024. Jedná se obědy pro děti v mateřské školce. Jsme příspěvková organizace zřizovaná krajem a vaříme si ve vlastní jídelně. Prosím, jak mám správně účtovat v roce 2023 a v roce 2024 včetně finančního vypořádání. Dostali jsme 24000,-Kč a v roce 2023 zaplatili 2340,- Kč.
Děkuji velice za odpověď.}
Moc děkuji za doplnění - takže je to krajská dotace (pokud mám správné informace tak spolufinancovaná z fondů EU) - potravinová pomoc. Dotace kryje pouze přesně výši oběda (není tam nějaké odměna na režijní náklady).
Takže za těchto okolností bych asi postupoval následovně:
přijetí peněz - MD 241/Dal 374 24 000
čerpání v roce 2023 MD 388/Dal 672 2 340
Na konci roku je potřeba převod nespotřebované částky do rezervního fondu - tady jsou nejrůznější varianty účtování - já mám třeba favorita MD 401/Dal 414 ve výši 21 660 Kč (nejčastěji to asi účtují MD 388/Dal 414).
Rok 2024 - budu tedy počítat s tím, že nic dalšího nepošlou a třeba spotřebujete dalších 6 000 Kč. Tady již záleží, jak jste to převedla na rezervní gond - pokud tím zápisem MD 388/Dal 414, tak bych účtoval 414/672 ve výši 6 tis. Kč (když by třeba proti té 401. tak bych jen vyrušil fond - 414/401 v celé výši a dál účtoval 388/672 ve výši 6 tis. kč) .
Následně uděláte vyúčtování (předpokládám třeba v pololetí 2024 - nevím, jak to máte nastaveno) - to by v té variantě RF na konci roku 2023 zaúčtované 388/414 bylo následovně.
MD 414/Dal 388 (odúčtovávám to, co se bespotřebovalo - tedy 24 000 Kč minus 2 340 minus 6 tis. kč)-
MD 348/Dal 388 ve výši 8 340 Kč (tedy skutečné čerpání)
MD 374/Dal 348 ve výši 8 340 Kč
No a vratka MD 374/Dal 241 (ve výši 24 000 Kč minus 8 340 Kč)
Dobrý den,
zajímal by mě Váš názor na okamžik čerpání FKSP. Uplatní se u FKSP obecné pravidlo účtování do období, s nímž věcně a časově souvisí, nebo obdobné pravidlo jako u čerpání investičního fondu, tedy v momentě zaplacení? Jde mi například o situaci, kdy mám fakturu za rekreaci s plněním 12/2023, která je však uhrazena v lednu 2024. Jde o poskytnutí rekreace v prosinci, nebo až v lednu? Obdobně u penzijního připojištění, v rámci mzdy například za leden si uděláme "předpis" na penzijní připojištění, peníze odešleme se mzdou v únoru. Jedná se o příspěvek v lednu, nebo v únoru? (máme dost lidí se smlouvou od února, mohu jim to takto poskytnout?) Pak by byla ještě otázka účtování, pokud by šlo o poskytnutí na základě platby, je vůbec správné účtovat faktury 412/321?
Děkuji za odpověď}
Otázka je filosoficky "dobrá" a podle mne tak trochu systémově nedořešená.
Nicméně díky ČÚS 704 lze dokumentovat, že čerpání fondu je již předpisem - viz například bod 5.3. ČÚS 704:
5.3. O použití fondu kulturních a sociálních potřeb z titulu rekreačního a jiného obdobného pobytu pořízeného od jiné osoby účtuje účetní jednotka ve výši příspěvku z fondu kulturních a sociálních potřeb na stranu MÁ DÁTI účtu 412 – Fond kulturních a sociálních potřeb a o pohledávce vůči zaměstnanci na stranu MÁ DÁTI účtu 335 – Pohledávky za zaměstnanci se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 321 – Dodavatelé.
Takže čerpání fondu je podle ČÚS již v prosinci.
Ale souhlasím s tím, že vzniká otazník, kdy došlo k poskytnutí (a k započítání do nepeněžních plnění na straně zaměstnance).
Třeba u příspěvku na penzijní připojištění je to dle mého názoru celkem jasné - je to v měsíci, kdy vznikl nárok (tedy pokud nárok vznikl v souvislosti s odpracovaným lednem, je to čerpání FKSP za leden a podle mne i příspěvek "za leden "- byť hrazený v únoru - a nemám u něj ani problém poslat jej na smlouvu, která bude založena až na začátku února).
U té dovolené to je sporné. Dokud u plnění podle §6 odst. 9 písm. d) nebyl žádný limit, nevadilo mi to, ale nyní to může vyvolávat otazníky (při limitu osvobození ve výši 21 983 Kč). Já bych na to hleděl asi tak, že přijetím faktury adresované na zaměstnavatele to již převzal na sebe - tedy přispěl mi (i kdyby došlo k platbě později). Ale také to považuji za sporné téma.
Prosím o radu, obědy do škol - už sem v tom zamotaná..
955/999 zachycení pohledávky 100 000
955/999 30% záloha -30000
241/472 přijetí zálohy 30000
388/672 obědy září až prosinec 16000
388/414 převod nespotřebovaného do RF 14000
rok 2024
955/999 70%záloha 70000
241/472 přijetí zálohy 70000
414/672 obědy leden až duben 14000
388/672 obědy srpen až prosinec 36000
388/414 převod do RF 34000
rok 2025
414/672 obědy leden až srpen 24000
472/241 vratka 10000
348/388 vyúčtování transféru částka ???
472/348 zaúčtování zálohy částka??
když to udělám jak si myslím, tak mi zbyde na 414 -10000Kč a 388 také
tak potřebuju poradit kde dělám chybu nebo jak to udělat správně
a 241 jak zaúčtovat že sem ty peníze spotřebovala}
To j to nešťastné (a nesmslné) zaúčtování nespotřebované dotace do RF.
Vy fakticky musítezúčtovat těch 10 tis. kč - MD 414/Dal 388 ve výši 10 (nebo minusem na opačné strany - to je již na Vás).
No a potom MD 348/Dal 3888 jen 90 000 a stejná částka 472/348.
A vracíte 10 000 zápisem MD 472/Dal 241.
Dobrý den,
Zřizovatel nám předal vozidlo v pořizovací ceně 1 000 000,-Kč, přičemž profinancování pořízeného majetku je:
1.spoluúčast města (10%) -100 000,-Kč
2. dotace EU (90%)- 900 000,-Kč.
Účtování :
Zařazení do majetku:
022/401 100 000,-Kč (10%)
022/403 900 000,-Kč (90%)
Od ledna 2024 účtování odpisů:
551/082 10 000,-Kč
401/416 1 000,-Kč (10%)
403/672 9 000,-Kč (90%)
Je ten postup správný?}
Ano za mne je OK - přesně takto bych to udělal.
Dobrý den.
K 31.12.2023 jsem zaúčtovala odpis projektu - zmařenou investici, která byla proúčtovaná v minulých letech čerpáním investičního fondu. Je možné k 31.12.2023 zpětně vrátit částku na investiční fond?
042/321 rok 2012
416/401 rok 2012
547/042 odpis 12/2023
401/416 vrátit částku na investiční fond? K 31.12.2023??}
Názory na to nejsou jednoznačné - můj postoj je, že i zmařenou investici bychom měli brát jako odpis v širším slova smyslu a já bych tvořil fond investic k 31. 12. 2023.
Vycházím ze smyslu fondu investic - tedy alespoń jak ho vnímám - jako uchovatele prostředků pro prostou reprodukci dlouhodobého majetku (aby se neprojedly v provozu). Z toho důvodu bych i tuto operaci zahrnul pod "odpisy" - stejně tak třeba vyřazení majetku v důsledku škody.
Upozorňuji ale, že názory na toto nejsou jednotné, což se nedivím, když nikde není popsána základní filosofie fondů.
Dobrý den,
mám dotaz na maximální částku snížení základu daně na ř. 251-jsme škola, zřizovatel kraj. V roce mám z provozních důvodů vyšší výsledek hospodaření (ř. 250 = 770 319,- Kč, uplatňuji na ř. 251= 300 000,- Kč a uplatňuji na ř 300 slevu na dani 28 080,- Kč, ř. 270= 470 000,- , daň činí ř.340= 61 220,- Kč).
Můžu použít vyšší částku na snížení daně v ř. 251, tak aby škola neplatila žádnou daň? S tím že prostředky získané úsporou použiji v dalším roce.
"Položka snižující základ daně u VPP může základ daně snížit až o 30% max. o 1 000 000,- ,použije-li prostředky získané úsporou...."
Můj dotaz, zda můžu zadat na řádek č. 251 částku 622 215,- Kč?}
Určitě nemůžete - je to konstruováno jako 30 % z ř. 250 (s tím, že až do 300 tis. Kč můžete dát celou částku z ř. 250). Takže 300 tis. Kč je pro Vás maximum. Aby na ř. 251 byla vyšší částka, tak byste museli mít na ř. 250 například 1,5 mil. Kč - potom byste na ř. 251 dali 3 % = 450 tis. Kč.
Tak jak mi to popisujete, tak to vypadá, že daň tam bude jak jste ji vypočetla.
Dobrý den,
v roce 2023 jsme obdrželi 80% zálohy dotace Erasmus (1 rok) v EUR. V účetnictví jsme sledovali kurzem stanoveným dle postupů Erasmus (v Grantové dohodě doložka, sledovat v účetnictví dle jejich kurzu) - kurz 23.686.
Nyní bych měla přepočítat dle ČNB 24,725, což je značná odchylka. Měla bych přepočítat účty 374, 241 a vyčerpanou část na 388, 672, přestože čerpání byly pouze faktury v Kč? Následně zůstatek nevyčerpané dotace převést do RF 414,241.
Dále dotaz jak postupovat ve 2024. Jestliže budu držet kurz ČNB, tak bude věrně zobrazovat cca aktuální kurz, nicméně nebudu postupovat dle pravidel Erasmu.}
Děkuji za dovysvětlení - tedy máte EUR účet a v účetnictví jste si řekli, že budete mít pevný kurz dle grantové dohody ve výši 23,686 Kč/EUR. Tady je první zásadní problém a je otázkou, zda jej chcete řešit - v účetnictví jste povinni aplikovat přepočet kurzem ČNB k datu uskutečnění účetního případu (pevný nebo denní). Ten kurz, který jste použili, není pro účetnictví, ale má být pro vyjádření eurové hodnoty Kč výdajů (abych věděl, kolik jsem odčerpal EUR z dotace).
No a teď je otázka - opravovat to nebo ne? Protože když to opravíme, tak Vám o něco hnu s hospodářským výsledkem za rok 2023 díky jiným přepočtům na konci roku a na druhou stranu máte použitou nejjednodušší variantu a bojím se, že pokud Vás budu nutit udělat to účetně dobře, tak to pro Vás bude složitější. Toto si musíte rozhodnout sama.
Ještě k té poslední větě Vašeho dotazu - já jsme k tomu dělal i video, máte jej na webu. Ten kurz ve smlouvě není o tom, jaký máte použít kurz v účetnictví, ale o tom, když máte náklad 1 tis. kč, kolik je to EUR nároku na dotaci. A až ten nárok vyjádříte, tak již o něm zase účtujete klasickým přepočtem v účetnictví. Takže to není něco co je proti sobě (kurz ve smlouvě a kurz v účetnictví), ale jsou to úplně dvě odlišná témata.
Tak a teď k tomu zaúčtování a případným přepočtům - prosím vysvětluji to v těch videích "cizí měny v účetnictví" - budu se snažit být co nejstručnější, protože kompletní vysvětlení by bylo na několik stránek textu.
Když byste se mne zeptala před 3 roky, tak bych Vám řekl, že musíte přepočítat 374, 241 a 388 kurzem ČNB k 31. 12. 2023 a také zůstatek 414 byste měla mít oceněný v tomto kurzu. Nicméně jak vysvětluji v těch videích, tak máme posun v tom ohledu, že zálohy, které budou následně s největší pravděpodobností spotřebovány nejsou spojeny s kurzovým rizikem a proto by se přepočítávat neměly (máme na to i judikát NSS). Takže v této variantě byste nepřepočetla 374 (nechala ji v původním kurzu) a také nepřepočetla 388, pokud je nižší než 374 (tedy pokud ještě čerpete ze zálohy). Také na 414 by to bylo původním kurzem. Přepočet by se jen týkal zůstatku na 241. No a v roce 2024 byste až do vyčerpání zálohy měla účtovat původním kurzem, ale nárok na zbytek by šel kurzem ČNB platným pro rok 2024. Já k tomu říkám, že teď to není úplně jasné, zda aplikovat starou metodu nebo novou (až bude nový zákon o účetnictví, tak bude jasné, že zálohy se přepočítávat nebudou). Ve Vašem případě bych snad skoro radší jel "po staru" - tedy s přepočtem i 374 i 388, abyste si kurz vyrovnala na kurz ČNB (protože jinak si potáhnete chybný kurz až do roku 2024).
Ale ještě jednou prosím - podívejte se na ta videa, mám i dokument věnovaný cizím měnám - bude to snad pochopitelné z toho, co tam uvádím.
Dobrý den, prosím o info: jsme příspěvková organizace, v současné době "dojíždíme" stravenky v papírové formě v hodnotě 90,-- Kč a poté chceme přejít na stravenkový paušál. Horní hranice stravného je pro organizaci stanovena ve výši 140,-- Kč, můžeme zaměstnancům poskytnout za splnění podmínek odpracov.3hodiny denně strav.paušál ve výši 70%, tj.98,-- Kč a bude tento příjem osvobozen od daně z příjmu? Na straně zaměstnavatele by byla také celá částka 98,-- Kč daňově uznatelným nákladem?
Dále: zaměstnanci odmítli příspěvek na stáří (protože jsou již v pokročilejším věku, penzijka si nechtějí založit), peníze z tvorby natváření 1% (1/2) musí na účtu FKSP i do dalších let ležet a nemohou se využít na jiné sociální potřeby? Peníze, které byly na účtu FKSP do 31.12.23 lze nadále využít dle vnitřní směrnice (když vyhláška o FKSP je od 1.1.24 zrušena?
)}
K jednotlivým dotazům:
a) těch 70 % se počítá z toho, co je ve vyhlášce - ne kolik si stanovíte Vy. Takže od 1. 1. 2024 to vychází na 116,20 Kč. To je maximální úroveň, kterou můžete dát. Jedná se o příjem osvobozený od daně a pro organizaci je to obecně daňově účinný náklad.
b) podle zákona a MF tomu tak je - ty peníze se nesmí používat na jiné účely (tedy pokud budete dodržovat zákon a zárpveň si nikdo nebude chtít nějaký produkt dlouhodobého spoření na stáří založit, tak se Vám tam budou bez užitku hromadit). Uvidíme, co se bude dít dál - ale současná legislativa je nastavena tak, jak jsem uvedl
c) zůstatek k 31. 12. 2023 je k využití podle pravidel, která si pro FKSP nastavíte - to, že se zrušila vyhláška nehraje roli. Takže pokud máte stále v platnosti původní vnitřní směrnici, tak klidně podle ní ....
Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem. Jsme škola, zřízená městem. Pořídili jsme vyšší verzi Gordicu SQL. Podle distributorů programu nemá limitované období, je tedy na více let a jedná se tedy o technické zhodnocení. Částka je cca 15tis po slevách. Zařazujeme od 7tis. Zařadím jako nový majetek, s novým inventárním číslem, nebo si na původní kartu pouze poznamenám, že bylo TZ?
Děkuji}
Za mne druhá varianta - je to TZ do 60 tis. Kč - tedy jen poznačím na původní kartu a těch 15 tis. kč zaúčtujete jako náklad (dával bych na 518, někdo dá na 549).
Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem jak účtovat vratku exekuce. Zaměstnanci byla sražena exekuce z platu a zaslána exekutorovi.
Následně sražená exekuce vrácena na účet organizace z důvodu zahájení insolvenčního řízení zaměstnace, kdy dosud nebylo rozhodnuto o úpadku. Je tedy zapotřebí vyčkat na výsledek tohoto řízení. Organizace má tyto prostředky deponovat. Jedná se o plat - účelové prostředky ÚZ 33353.
Exekuce účtována 331/378, platba 378/241.
Stačí vratku ponechat jako závazek na účtu prostředků ÚZ?
Děkuji za odpověď}
Já se domnívám, že ano - že postupujete správně. Peníze budete zatím vykazovat jako závazek na 378.
Máme vlastní školní jídelnu a poskytujeme obědy jak dětem , tak i cizím strávníkům. Oběd je včetně nápoje, u cizích strávníků nevíme, zda nápoj účtovat s 21% DPH, i když je součástí oběda. Ve 12% je pouze kohoutková voda a mléko a mi do vody rozpouštíme různé sirupy, čímž vznikne slazený nápoje, tak nevíme jestli 21% DPH nebo 12% DPH.}
Já teď nevím, co na to říci. Samozřejmě pokud by měl nápoj vlastní cenu, není o čem diskutovat a pokud to bude ochucená voda, čaj..., je tam sazba 21 %.
Naprostá většina jídelen ale nemá samostatně stanovenou cenu za nápoj.
Můj názor je, že možnost natočit si v průběhu oběda do hrníčku třeba šťávu nebo ochucený čaj plně odpovídá charakteristice "vedlejšího plnění" k plnění hlavnímu a tím je stravovací služba. Když si to promyslím, tak se domnívám, že jsou naplněny veškeré charakteristiky, které vymezuje judikatura ESD:
- pití pouze doplňuje plnění v podobě jídla (není účelem samo o sobě)
- je určeno výhradně ke komzumaci s plněním hlavním (tedy nemohu si jít jen "na pití")
- je finačně relativně nevýznamné ve vztahu k plnění hlavnímu (možnost natočit si ochucený čaj/šťávu je hodnotově korunová záležitost - určitě se bude jednat o nízké jednotky procent ve vztahu k hodnotě celkového jídla).
Nicméně GFŘ vydalo dne 12. 1. 2024 informaci ke změnám sazeb od 1. 1. 2024 (dával jsem to na web), ve které uvádí následující:
Vzhledem ke kritériu slovního popisu v příloze č. 2, kdy u stravovací služby dochází k vyřazení
podávání nápojů ze snížené sazby daně (s výjimkou kohoutkové pitné vody a vybraných
nápojů), je třeba řešit situaci, kdy jsou poskytována plnění s různými sazbami daně (pokrm
ve snížené sazbě daně, nápoj v základní sazbě daně). Pokud jsou tyto služby poskytovány
a účtovány společně (např. v rámci tzv. menu), je třeba při jejich vyúčtování postupovat podle
§ 36 odst. 9 zákona o DPH a rozdělit základ daně podle jednotlivých zdanitelných plnění.
Pokud takovéto rozdělení není možné, byla by u celého zdanitelného plnění uplatněna
základní sazba daně 21 %.
Tedy GFŘ zde odmítá logiku vedlejšího plnění (přitom ale třeba v oblasti nájmu nemovitostí spolu s pronájmem určitého vybavení to bere jako samozřejmé - stejně tak s tím pracuje i judikatura ESD). No a na závěr toho odstavce, co jsem vykopíroval, pracuje s tím, že pokud rozdělení není možné, tak výsledkem má být zdanění celého jídla v sazbě 21 % (přeloženo - jídlo bude vedlejším plněním k možnosti se napít - to si nemyslím, že je v pořádku ve vztahu k pravidlům ESD)? Nevím co s tím. Mám dojem, že to, co GFŘ uvedlo není pro podmínky školních jídelen úplně OK. Já samozřejmě chápu, že pokud budu mít součástí menu v hodnotě 150 Kč nápoj, který běžně stojí 50 Kč, je to na pováženou, zda je ten nápoj pod vedlejší plnění podřaditelné.
Ale prostě na ty podmínky školních jídelen mi to nepasuje - tam ty hodnoty nápojů jsou nevýznamné. Navíc připomínám, že je třeba i doložitelné, že pokud si oběd vezmu do kastrůlku bez možnosti napít se, tak se zpravidla cena oběda vůbec nezmění...
Takže musíte zvážit, jak postupovat.
Pokud máte samostatně stanovenou cenu za nápoj - není co řešit - za mne souhlas - bude tam 21 % (pokud to nebude kohoutková voda, mléko...)
Pokud nemáte samostatně stanovenou cenu, tak podle GFŘ by se tedy mělo nějak technicky rozdělit (tedy třeba, že si interně řeknete, že z oběda za 110 Kč 2 Kč odpovídá nápoji - to bude v sazbě 21 % a zbytek bude v sazbě 12 %??). A jen poznamenávám - díky tomu bych potom nezdaňoval přijaté zálohy, platba by nebyla určena dostatečně určitě. Já bych si ale myslel, že takovýto nápoj mohu vyhodnotit jako vedlejší plnění - tedy celé v 12 %.
S myšlenkou, že pokud rozdělit nejde - mám dát celé do 21 % - s tím nesouzním.
Dobrý den, zřizovatel předal příspěvkové organizaci majetek do hospodaření, jedná se o budovu školy a tělocvičny. V příloze ZL je uvedeno, že budovy jsou předány včetně stavebních pozemků v hodnotě 80.000,- (p.č., zastavěná plocha a hodnoty jsou uvedeny). Budovy jsou vedeny v evidenci majetku, jsou odepisovány a probíhá i rozpouštění transferů. Nejsem si jistá, jak je to s pozemky. Také je vést v evidenci majetku a případně , jaké je správné zaúčtování převodu těchto pozemků do účetnictví. Děkuji za odpověď.}
Samozřejmě v takovém případě musíte do majetku nabrat i pozemky, které Vám byly svěřeny. I v tomto případě přebíráte jejich ocenění od zřizovatele a účtujete MD 031/Dal 401 (ve výši ocenění převzatého od zřizovatele).
Vážený pane inženýre,
v roce 2022 jsme na základě doporučení zřizovatele naúčtovali náhradu škodu za dodavatelem, který nám přestal dodávat elektřinu a porušil tak smlouvu ve výši 2 000 tis. Kč na 315/649 do roku 2022.
V červnu v roce 2023 přišlo doporučení náhradu škody přeúčtovat na podmíněné pohledávky, cit.: „Zřizovatel na základě konzultace této problematiky s daňovým poradcem doporučuje všem dotčeným příspěvkovým organizacím z výše uvedeného důvodu přeúčtovat náhradu škody z účtu 649 na podrozvahovou evidenci na účet 947 (za období
od 12.01. do 31.12.2022 dle skutečné spotřeby). V příloze k účetní závěrce je potřeba popsat tuto skutečnost.“
Předpokládám správně, že nyní již musíme účtovat přes účet 408? Můžete nám prosím poradit jak? Zatím jsme takto nic neúčtovali.
Děkuji a přeji hezké dny}
Tak toto je hodně sporná situace - v roce 2022 jsem to probíral i s jedním pracovníkem Vašeho zřizovatele a psal jsem mu svůj názor ohledně tohoto případu -schválně vykopíruji, co jsem posílal v roce 2022:
-----------------------------------------------------------------------
Toto je krajně problémové téma – za sebe bych Vám chtěl nabídnout k úvaze následující řešení (upozorňuji – vždy to bude krajně problémová situace a děláme „výzkumnou činnost“):
http://nur.cz/interpretace/schvalene-interpretace/i-10-a/
Jedná se konkrétně o body č. 5 a 6
O pohledávce z titulu příslušenství ve prospěch výnosů věřitel účtuje nejdříve ke dni, kdy využil svého práva požadovat příslušenství a uplatnil svůj požadavek vůči dlužníkovi. Za uplatnění svého práva a sdělení této skutečnosti dlužníkovi se považuje i uplatnění příslušenství v rámci soudního či jiného vymáhání pohledávky. To za předpokladu, že je dostatečná míra jistoty, že bude pohledávka z příslušenství splacena.
Věřitel účtuje v rozsahu, v jakém je oprávněn příslušenství požadovat a současně má v úmyslu toto právo uplatnit, přičemž z hlediska ocenění pohledávky z příslušenství je nutné, aby celková hodnota pohledávky s příslušenstvím nepřevýšila částku, kterou lze při dostatečné míře jistoty od dlužníka získat.
Tedy odvolat se na významný prvek nejistoty spočívající v riziku nesplnění závazku dlužníkem a argumentovat, že kvůli tomu neúčtuji do výnosů (respektive výnos účtovat v okamžiku, kdy je zřejmé, že sankce bude uspokojena – nejpozději v okamžiku přijetí platby). Myslím si, že tady bude trochu problém obhajovat takový postup u těch, kteří s Luminusem uzavřeli dohodu.
Pokud bych od tohoto odhlédl, tak by to asi řešilo Vaše problémy. Předpokládám, že pokud by třeba v průběhu roku 2023 byly peníze získány (nebo jejich část), reagovalo by na to město snížením příspěvku …
Sám vnímám postup dle VAR 1 jako hraniční – tedy za sebe bych se zabýval otázkou, zda tomu nemohu pomoci jinak. Napadá mne to, že PO musely mít ve svých rozpočtech na rok 2022 nějak pamatováno na výši energií (asi podle toho, co bylo nasmlouváno s Luminusem). Pokud přestal plnit a spadlo se pod DPI a následně pod nové smlouvy (si podstatně dražší ceny), museli jste to dofinancovat. Nicméně to dofinancování by nebylo potřeba, pokud by byla vyinkasována sankce od Luminus. Přišlo by mi potom logické, že bych danou část příspěvku (na to navýšení energií) mohl prohlásit za příspěvek s vypořádáním (třeba ke konci roku 2023) – tedy PO by dostaly CASH, ale zaúčtovaly by jej na 472. Do výnosů by jej dávali v okamžiku, kdy by případně odepisovaly pohledávky ze sankcí (tedy třeba někdy v roce 2023). Pokud by peníze od Luminus dostaly (nebo jejich část), vrátily by nevyčerpanou část příspěvku.
-------------------------------------------------------------------------------
Teď proč to sem uvádím - já se totiž domnívám, že zaúčtovat pohledávku a výnos v roce 2022 byla jedna z variant, jak to zobrazit a nedomnívám se, že tato varianta byla chybná (porušením předpisů ...). Když jste se již po této cestě vydali, tak bych si skoro myslel, že by se správně měla "dokončit" - tedy nyní zaúčtovat odpis této pohledávky, pokud se dohodneme, že ji vyřazujeme pro nedobytnost (já nevím, jaký je stav tohoto případu a zda skutečně to nyní vypadá, že pohledávka nebude uspokoena). Když by se náhodou na ni něco v budoucnosti uhradilo, byl by o výnos z odepsaných pohledávek. Ale možná se to nebude chtít - že zase vzniknou vysoké náklady .... (samozřejmě i toto by bylo s popisem do přílohy - proč to vzniklo - jak se zaúčtovalo v roce 2022 do výnosů a nyní se to pro nedobytnost odepisuje jako náklad).
Když budete účtovat nyní MD 408/Dal 315, tak říkáte, že ten výnos v roce 2022 byl zaúčtován chybně a že se to nyní opravuje (případně by to mohlo mít i souvislost s dodatečným daňovým přiznáním k dani z příjmů ...). Ale já se bojím, že nelze říkat, že to bylo určitě špatně - byla to jedna z cest, jak se s tím vyrovnat.
Takže pokud zrekapituluji - pokud existuje solidní šance na to, že pohledávku nebo její významnou část vyinkasujete - nechal bych si ji v rozvaze na 315 a dohodl bych se se zřizovatelem, že budu postupně tvořit opravné položky. Pokud nyní vidíte, že něco ziskat je nepravděpodobné, pohledávku bych rovnou odepsal - tedy 557/315 (ale ne tedy jako opravu nesprávností) a vedl ji na podrozvaze na "odepsaných pohledávkách" - 905/999. Prostě ta oprava nesprávností minulých let se mi v tomto případě nezdá.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková