Dotazy

• DPH u poplatku za odpad

  18. 06. 2024

  dobrý den,
  prosím o radu v případě ceny za odpad-protože jsme vás slyšeli na konferenci o odpadech, takže si dovolujeme zeptat, i když to není zrovna účtování PO-
  Jde o to, že na našem sběrném dvoře přijímáme odpady i od podnikatelů, kteří za to platí. V případě např. objemného odpadu se platí i poplatek za uložení odpadu, jehož výši určuje stát. Tento poplatek jsme účtovali firmám bez DPH v dané výši (tzn. že měli na dokladu dvě položky, jednu za odpad s DPH a druhou za poplatek bez DPH), ale zjistili jsme, že spousta sběrných dvorů v okolí má tento poplatek zahrnutý přímo v ceně za odpad a následně celou částku zdaněnou DPH. Snažili jsme se najít v nějakém předpise, zda se může u tohoto poplatku uplatnovat DPH, jelikož jsme předpokládali, že pokud stát určil cenu 1250 Kč pro tento rok, nemůže se tato navýšit ještě o DPH. Můžete nám prosím poradit, zda máme uvedenou cenu správně my nebo ti ostatní?
  Děkuji}

  U sběrného dvora se domnívám, že pravdu mají "ti ostatní". O co jde - klíčem k odpovědi je určení, zda poplatek v tomto případě je nebo není součásti ceny z pohledu DPH - respektive zda jste pouze "zprostředkovatelem" platby poplatku, nebo jste tím subjektem, který ze zákona má poplatek hradit. No a zákon o odpadech uvádí následující:

  §103

  Subjekt poplatku

  Poplatníkem poplatku za ukládání odpadů na skládku je

  a) ten, kdo pozbývá vlastnické právo k odpadu, při jeho předání k uložení na skládku,

  b) obec, pokud je původcem ukládaného komunálního odpadu, nebo

  c) provozovatel skládky, pokud

  1. uložil odpad na jím provozovanou skládku, nebo

  2. určil odpad při jeho uložení na skládku jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládky.

  No a u Vás bude stav takový, že odpad převezmete od podnikatele a teprve potom jej svým jménem předáváte k uložení na skládce - tedy poplatníkem tohoto poplatku jste Vy jako Technické služby - tedy je to pro Vás standardní nákladová položka a ne to, že pouze hradíte poplatek za firmu, která by jej musela zaplatit (je to rozdíl od obcí, které jsou vymenovány jako původci odpadu - viz výše to písmeno b).

  Takže pokud bych byl na Vašem místě - pro podnikatele bych DPH odváděl z celé získané částky (bez ohledu na to, že část tvoří kalkulačně poplatek za uložení na skládku).

• pořízení elektromobilů z dotace

  18. 06. 2024

  Dobrý den,
  zřizovatelem nám byly svěřeny 3 osobní elektromobily v první v PC 948.361,10, druhý v PC 1.027.597,-- a třetí v PC 1.027.597,--. Na pořízení těchto automobilů bylo zažádáno o poskytnutí dotace z NPO ve výši 2.446.000,-- z toho investiční prostředky ve výši 2.423.000 a neinvestiční prostředky ve výši 23.000,--. Dotace je vyplácena ex post, tj. není známo, v jaké výši nakonec bude. Zřizovatel automobily zařadil a ihned svěřil nám, tj. neodepisoval. Automobily máme zatím zařazeny MD 022/D 082 v PC. Odepisovat budeme od příštího měsíce. Můžu poprosit o sdělení jak dál účtovat? Měli bychom zřejmě zaúčtovat ještě dohad na poskytnutí dotace? Děkuji}

  V tomto případě budeme potřebovat součinnost zřizovatele - sami bez spolupráce s ním to nejsme schopni vyřešit.

  Co je důležité - pokud správně chápu - o dotaci žádá zřizovatel, ne příspěvková organizace. Příjemcem dotace tedy také bude zřizovatel a ne příspěvková organizace. Tedy není na příspěvkové organizaci, aby dělala dohadnou položku aktivní na potenciální nárok na dotaci - dohadnou položku aktivní musí zaúčtovat zřizovatel.

  Přitom jsou dvě varianty:

  - k datu, kdy se majetek svěřoval již měl zřizovatel podepsanou dotační smlouvu (nebo měl rozhodnutí) - potom měl určitě účtovat MD 388/Dal 403 (pokud si myslel, že byly naplněny dotační podmínky, tak v té výši 2 423 000 Kč). Za těchto okolností měl majetek svěřovat již s touto odhadovanou 403 - tedy Vy byste účtovali:

    MD 022   - pořizovací cena

                                                   Dal 403 - převzatá dosud nerozpuštěná dotace

                                                   Dal 082 - pokud by náhodou již odepisoval (pokud Vám to hned předal, tady by byla "nula")

                                                    Dal 401 - zbytek zdrojů

    No a potom by se již jen řešilo upřesnění dohadné položky - pokud by se výsledná dotace odlišovala od dohadu (tady je samozřejmě k diskusi několik řešení - popisuji to například v dokumentu "účet 403 pro PO...." ze 4. 8. 2022 - str. 19, 20 (vysvětluji možné pohledy na tuto oblast i ve vazbě na problematiku fondu investic) - případně ve vazbě na související videa, která jsou k dokumentu připojená ... - třeba to "upřesnění dohadné položky - jiný subjekt"

  Takže pokud jste v této variantě, neměli byste podle mne sami o sobě řešit účtování 388/403, ale měli byste se dožadovat zřizovatele, aby on to zaúčtoval a hodnotu 403 Vám předal (tedy o tuto 403 byste snížili hodnotu převzaté 401).

  - druhou variantou je, že k datu předání ještě žádná smlouva nebyla, nebylo ani rozhodnutí... - tedy ani nemohla být účtována u zřizovatele dohadná položka. Potom majetek přebíráte bez dotace - proti účtu 401. V okamžiku, až nastane skutečnost, že dotace je přidělena, měl by potom zřizovatel zaúčtovat 388/403 a zároveň by Vám měl oznámit získání dotace a Vy na základě tohoto oznámení byste zaúčtovali 401/403 (jako dodatečně získaný transfer) - tedy až k tomuto okamžiku byste propočetli transferový podíl (dotace/zůstatková cena) a začali byste tu 403 rozpouštět.

  Takže nyní je pro Vás klíčové zjistit, zda k datu předání aut již nastaly skutečnosti, kdy se mělo účtovat na 403 a pokud ano, tak by to měl zaúčtovat zřizovatel a součástí svěření by pak byla i ta 403. Případně to můžeme dořešit e-mailem

• Stravování + FKSP

  17. 06. 2024

  Dobrý den,
  rádi bychom Vás poprosili o konzultaci ohledně účtování nepeněžního plnění. Příspěvková organizace provozuje vlastní jídelnu a zajišťuje v ní stravování pro své zaměstnance. Cena obědů pro zaměstnance je ve výši 38 Kč, příspěvek z FKSP je 19 Kč a zbývajících 19 Kč hradí organizace zaměstnancům jako benefit - nepeněžní plnění. Zaměstnanec tedy na obědy nic nepřispívá. Je tento postup možný
  a pokud ano, tak jak o této operaci účtovat.
  
  Dovolujeme si ještě požádat o radu ohledně tvorby FKSP. V loňském roce organizace provedla účetní operaci, kdy z účtu 521 14 (mzdové náklady hlavní činnost) přeúčtovala částku ve výši 100.000,00 Kč na účet 521 81 (mzdové náklady vedlejší činnost) … na účtu 521 14 zbyla částka ve výši 200.000,00 Kč … Z jaké částky by se měla počítat tvorba 2% FKSP? Z celkové částky 300.000,00 Kč (tedy jak z hlavní, tak i z vedlejší hospodářské činnosti) nebo z částky 200.000,00 Kč (tedy pouze z hlavní činnosti)?}

  Ten první případ jde nad rámec toho, co umožňuje vyhláška č. 84/2005 Sb. - ta pro případ vlastního stravování stanoví, že si náklady na potraviny (což předpokládám bude těch 38 Kč) hradí zaměstnanec s tím, že je možné přispět z FKSP. Takže pokud chcete být v souladu s touto vyhláškou, tak Vámi uváděná varianta není legální.

  Příspěvek FKSP se počítá z nákladů hlavní i doplňkové činnosti - tedy ve Vašem případě z těch 300 tis. Kč.

   

• aktivace vnitroorganizačních služeb

  17. 06. 2024

  Jsme základní škola s vlastní jídelnou. V rámci "záchranářské akce" pro děti jsme poskytli záchranářům oběd ve školní jídelně bezplatně. Náklady budeme čerpat z reprezentace účtu 513/ proti účtu 516.
  Hodnota oběda bez zisku je 80,- Kč. Náklady na oběd byly financovány ze tří rozpočtů ( provozní - město - 16,- Kč, mzdový - kraj 26,- Kč, vlastní zdroje - potraviny - 38,- Kč - vše spočítané dle kalkulace oběda) Uvažuji správně, že účet 516 budu mít rozdělený na jednotlivé rozpočty?
  
  Děkuji za odpověď}

  Pokud řešíte zdroj financování a dokumentaci toho, že proti výnosům z jednotlivých zrojů jsou náklady, tak byste spíše měla mít rozčleněn účet 513   (protože ta 516 je fakticky korekcí těch prvotně vynaložených nákladů).

  Ale je to skutečně jen optika pohledu - druhým pohledem je, že ta 516 reprezentuje zdroj krytí jednotlivých nákladů (ve smyslu těch prvotních) - fakticky ta 516 jakoby reprezentuje výnos. 

  To téma, na které se ptáte, neřeší žádný právní předpis - je to Vaše interní členění, takže skutečně se musíte rozhodnout, co je pro Vás cílem (zda nyní takto řešíte doložení nákladů proti jednotlivým výnosům zachyceným na 672 nebo 602, nebo spíše se snažíte doložit, z čeho jsou kryty prvotní náklady a tu 516 vnímáte fakticky jako "výnos").

• Jiný bankovní účet dodavatele

  17. 06. 2024

  Dobrý den, dodavatel požaduje uhradit fakturu na nezveřejněný účet v Aresu. Je možné tuto platbu provést, případně jak postupovat. Může dodavatel pouze písemně zažádat o úhradu na zveřejněný účet v Aresu nebo musí fakturu přepracovat? Předem děkuji za odpověď.}

  Předpokládám, že myslíte nezveřejněný účet v registru plátců DPH. Pokud je to tento případ, tak v případě zaplacení na jiný než zveřejněný účet se příjemce (který je ale plátcem DPH) vystavuje potenciálnímu ručení za odvod daně dodavatele (pokud má dodavatel daň odvést). Nicméně co je dále důležité, tak se to týká až plateb převyšujících dvojnásobek toho, co je možné platit v hotovosti. Tedy je to pro platby nad 540 tis. Kč (celé je to řešeno v §109 odst. 2 písm. c zákona o dani z přidané hodnoty).

  Takže pokud by to byla třeba platba za 50 tis. Kč, tak nevidím problém v platbě na jiný než zveřejněný účet nevidím problém a není důvod, proč by dodavatel měl fakturu měnit - i když byste byli plátci DPH. 

    

• LAN síť

  14. 06. 2024

  Dobrý den,
  nechali jsme zasíťovat budovu LAN sítí. Přišli mi 2 faktury -
  a) instalační a montážní služby 33000 Kč, konfigurace a nastavení sítě 5600 Kč
  b) rozvaděč + patch panel + konektor - 12129 Kč, instalační kabel 1338 Kč, lišty + elektroinstalační materiál 3025 Kč - celkem 16492 Kč.
  Zaúčtovat jako jeden celek TZ 55092 Kč? Nebo rozúčtovat - JAK?
  Děkuji za odpověď.}

  Toto je hodně diskutabilní téma. Za mne se v případě, který popisujete, spíše přikláním k charakteristice "technického zhodnocení" budovy (zlepšení její vybavenosti)- tedy bral bych to jako celek, nic bych nerozděloval.

• cestovné

  13. 06. 2024

  Dobrý den,
  Prosím o Váš názor, kam účtovat fakturu za nákup letenek, ubytování v hotelu, cestovní pojištění nebo fakturu za školu v přírodě, kde je rozúčtována částka za ubytování a za stravu – částka za stravu 2200,- (4dny,) což vysoce převyšuje případné diety dle vyhlášky (používáme dolní hranici daných sazeb). Mohu to vše účtovat na 512, i když částka za stravu o tolik převyšuje stravné dle cestovních náhrad?
  Na cesťáku mu pak bude ještě proplaceno stravné pokrácené o plnou penzi, že?
  Jak je to pak s krácením stravného, pokud mu je poskytnuto jídlo 5x denně (vč. svačin)?
  Děkuji mnohokrát za odpověď.}

  Zaúčtování na 512 nebo 518 b těchto případech není úplně jednoznačné. Já bych to klidně zaúčtoval na účet 518. Trochu to popisuji v dokumentu "Náklady - obsahové vymezení účtů ..." - komentář k účtu 512.

  Stravné - skutečně se krátí pouze za jídla charakteru snídaně, oběda a večeře. Na svačiny se neber zřetel - viz definice "bezplatného jídla" v §163 odst. 2.

• Schvalování rozpočtu příspěvkové organizace zřizovatelem

  13. 06. 2024

  Jako zřizovatel schvalujeme námi zřízeným PO rozpočet na další rok vždy by měl být schválený do 31.12.
  Bylo nám řečeno, že schválený rozpočet, který takto schvalujeme by měl obsahovat všechny finanční toky v PO tj. PO nám vyčíslí svojí potřebu provozních prostředků, od které se odvíjí příspěvek zřizovatele a dále nám vyčíslí potřebu finančních prostředků na přímé náklady, popřípadě uvede do návrhu rozpočtu i další dotace, o kterých ví, že je v následujícím roce, na který se sestavuje rozpočet obdrží. U SR je to však pouze odhad - PO vychází většinou z objemu předešlého roku + případné navýšení, protože jaký bude mít rozpočet ze SR se dozvídá až někdy na začátku roku, na který se rozpočet stanovuje. Zřizovatel pak tedy schvaluje celý objem finančních toků na PO tj. příspěvek zřizovatele, státní rozpočet - přímé náklady a případně ostatní další zdroje financování. Je to takto v pořádku ? Vadí mi na tom ten rozpor, že se schvalují finance, jejichž výši nemůžeme ovlivnit a navíc ji PO musí odhadnout, ale v okamžiku kdy je schválíme je považujeme za schválený rozpočet. nebo to celé chápu špatně ?}

  To nastavení podle právníh předpisu tak ale skutečně je. Schvalovaný rozpočet u PO je odhad předpokládaných celkových výnosů a nákladů na další rok - tedy je to odhadovaná částka a bude obsahovat i položky, které neovliníte - jak platby ze SR, tak třeba i nějaké výnosy z EU projektů apod. Samozřejmě budete i  situaci, kdy se v průběhu roku mohou obemy nákladů a výnosů výrazně změnit. Pro všechny tyto případy je samozřejmě možné (ale není to povinnost), aby proběhla úprava rozpočtu.

  Takže byť se Vám to nyní možná zdá divné, tak je to v pořádku a podle zákona. Třeba já v tom problém nevidím - pouze pokud chceme brát rozpočet jako efektivní nástroj finančního řízení PO, tak by to vyžadovalo i průběžnou práci v podobě úprav rozpočtu (ostatně tak, jak to znáte z činnosti obcí). Zákon povinnosti úprav rozpočtu u PO nepožaduje - to je již na zvážení obcí, jak chtějí postupovat. 

• IROP Modernizace učeben

  13. 06. 2024

  Dobrý den,
  mám dotaz k modernizaci učeben-viz níže, na mail jsem zaslala ještě přílohy, potřebuji vědět, jak má být účtováno-dopsala jsem do sloupce červeně a zda to bude investiční dotace nebo neinvestiční, v případě investiční dopsala jsem do sloupce I, prosím o kontrolu zaúčtování a posouzení investice a neinvestice. Dále se bude pořizovat schodolez to bych řekla na účet 022 a stavební práce s tím související technické zhodnocení INVESTICE na 021 a to samé stavební úpravy WC tech.zhodnocení INVESTICE účet 021
  
  Obsahem projektu jsou stavební úpravy WC v přízemí budovy ZŠ, ze kterého vznikne bezbariérové WC. Za účelem odstranění bariér omezujících pohyb v celé budově ZŠ bude pořízen schodolez vhodný pro mechanické i elektrické vozíky.
  
  Další aktivitou bude pořízení vybavení do učebny matematiky a fyziky a učebny přírodních věd za účelem zkvalitnění výuky (učitelské katedry, učitelské židle, žákovské dvoulavice, žákovské židle, sestavy pro projekci a interaktivitu-dotykové tabule s křídly a příslušenstvím, vizualizéry, pevné počítače se software, monitory a příslušenství). Zvlášť bude pravděpodobně zakázka na nábytek, zvlášť na techniku, zvlášť na schodolez a zvlášť na stavební práce.
  Přílohou posílám předběžný rozpočet na stavební práce (možná se ještě bude trochu upravovat, ale asi obsahuje vše) a rozpočet vybavení do 2 učeben - učebna matematiky a fyziky a druhá učebna přírodních věd. Ostatní záložky excelu jsou nerelevantní.
  Schodolez bude za cca 87 nebo 104 tis.Kč vč. DPH 12%.}

  Jak jsem se díval na přiložené rozpočty tak za mne:

  a) stavební úpravy bezbariérového WC - za mne určitě TZ budovy a dal bych to tam všechno (jen trochu váhám nad zrcadlem - to by podle provedení mohla být i samostatná movitá věc. Nicméně pokud se i toto dá do stavby, tak to asi vadit nebude (navíc dost možná to bude i odpovídat způsobu instalace zrcadla). Takže investice a ve výsledku 021

  b) schodolez - za mne samostatná movitá věc nad 40 tis. kč - tedy investice a ve výsledku 022

  c) vybavení učeben

  Jako první řeším učebnu "PŘ" - další pak již analogicky ...

  - úplně správně byste položku na ř. 15 (celkové sestavení, doprava...) měla rozpočítat mezi DDHM (tu 558) a 501 (věci do 3 tis. Kč) - buď podílem cen nebo třeba počtem kusů. Upřímně - pokud to neuděláte, tak se zas tak moc nestane a pokud to s ohledem na pracnost jen rozpočtete do ceny DDHM, tak tím samozřejmě náklady neovlivníte (ty budou stále stejné - je to jen o rozdělení mezi 501 a 558).

    Vizualizér - za mne toto není součást budovy - tedy dávat to na 021 (jak máte navrženo) podle mne není dobře. Jak jsem si dohledal na internetu účel a funkci tohoto zařízení, tak bych to hodnotil jako samostatný DDHM - tedy provozní výdaj.

   No a instalaci s kabeláží (teď myslím té sestavy k promítání...) - to je problém - Vy to navrhujete dát jako TZ budovy, ono to v sobě ponese oba prvky - jak instalaci zařízení a případně propojení kabely, tak možná i úpravy budovy třeba i v podobě dodělání dalších rozvodů ... Já bych třeba toto klidně dal do ceny toho "setu" a dal to na 022. Ale tady to není úplně jasné a jednoznačné (jinak u dalších učeben to již navrhujete na 022 - tedy stejné řešení, jako doporučuji tady).

  Počítač - roztřídění souhlasím.

  U jazykové učebny - to má podobný charakter, u pořítače jen máte omylem 022 - tam by spíše mělo být 558 a 028 (DDHM).

  U učebny MAT - viz poznámky výše ... - v zásadě to máte dobře ...

• Naturální požitky

  13. 06. 2024

  Dobrý den,
  Prosím o radu jak zaúčtovat naturální požitek z důvodu zdanění. Zaměstnanci prošlo správně mzdou na 521. Omylem jsem zaúčtovala na 331 kde mi částka visí, protože nebyla a nebude vyplacena. Děkuji předem za odpověď.}

  Děkuji moc za dovysvětlění - tedy jedná se o benefit v podobě zvýhodněného ubytování (pronájmu bytu)   - předpokládám v rozsahu, který se nevejde do osvobození podle §6 odst. 9 písm. i) Zákona o dani z přímů.

  Můj názor je takový, že se o tom na 521 nemělo účtovat  -že se měla pouze zvýšit hodnota pro výpočet odvodů a měly se napočítat vyšší odvody. Takže já bych to na 521 nedával vůbec - tedy nyní bych to odúčtoval 521/331 "minus hodnota". A v dalším období neměl k tomuto benefitu tedy přiřazenou žádnou kontaci.

  Pokud byste uvažovali tak, že to určutě v nákladech na 521 být musí, tak to by znamenalo, že byste museli účtovat proti tomu imaginární výnos z nájemného na 603. Ale za mne opakuji, že podle mne k tomu není důvod (je to to samé, jako že neúčtuji imaginární náklad na zvýhodnění ze stravování proti výnosům kuchyně ....).

• Veřejná sbírka

  12. 06. 2024

  Dobrý den,
  Jsme příspěvková organizace, která má jednu z činností provoz zámku. Náš zřizovatel (město) zřídil na opravu zámku veřejnou sbírku. V blízké době se bude konat koncert, který technicky budeme zajišťovat my, včetně výběru vstupného, které zaúčtujeme na účet 378. Na základě faktury vystavené městem, která bude znít ,, Fakturujeme vám vstupné…..“ tuto fakturu zaplatíme na transparentní účet, který bude uveden na faktuře. Můžeme takto zaplatit fakturu nebo fakturu máme zaplatit na účet města a ti si to pak převedou na transparentní účet. Je také v pořádku, když některé náklady na koncert půjdou na nás (kapelu platí přímo město) a my pak jen vystavíme městu fakturu na technické zabezpečení akce. Dále se chci zeptat, zda může město během roku určit z kterých námi organizovaných akcí bude výtěžek ze vstupného vložen na transparentní účet, ale náklady půjdou na nás nebo se také uvažuje, že ,,čistý výtěžek“ (vstupné mínus náklady) bude vložen na transparentní účet. Poslední možnost si nedokáži představit, jak bych zaúčtovala, když nemůžeme poskytovat dary. Nebo je něco, co jsem nejmenovala, a co by mohl problém a na co si dát pozor. Děkuji za odpověď.}

  Děkuji moc za doplnění, které jste mi zaslala. Rovnou upozorňuji, že toto je hodně diskutabilní oblast.

  Prvotně budeme řešit ten aktuální koncert, který jak jste mi uvedla, asi odpovídá variantě, že pořadatelem je Město (vzhledem k tomu, že hradí vystupujícího ...). Je to pro mne důležité v tom ohledu, že a):

  - ten, kdo bude vyhodnocen jako pořadatel akce, by měl účtovat o výnosu na 602

  - ten, kdo je pořadatel akce by také měl daná plnění zahrnout jako plnění od daně osvobozená (ř. 50 přiznání - Vy jste plátci DPH a předpokládám, že také Město).

  Takže za mne - pokud se domluvíte, že je jasné, že pořadatelem je Město, tak Vy neřešíte DPH, pouze vybíráte peníze ve prospěch Města - klidně účtujete MD 241/Dal 348 a následně tyto peníze vydáváte Městu. Jestli Město na toto vystaví fakturu nebo ne - je i to jedno - bude to stejně jen pokyn k převodu peněz. Nicméně u Města by to měla být 602, zakódovaná jako osvobozené plnění. V jaké výši potom vloží peníze na transparentní účet - to je již na nich a také jak si to institucionálně zorganizují (zda to bude jen přesun v analytice, nebo zároveň na to vytvořili peněžní fond...) - to je již na nich. Na jaký účet to máte odvést - ať si určí. To není Vaše starost.

  Myšlenka vyúčtovat jim ty náklady - takže jsme si odsouhlasili, že pokud se to vyfakturuje, tak to bude s DPH a bude to pokrývat asi z velké části i mzdy (tedy něco, co s DPH nesouvisí). Tak mi přijde škoda to fakturovat jako službu poskytnutou Městu - podle mne lze řešit i tak, že vyčíslíte náklady a Město Vám ke krytí pošle mimořádný příspěvek. Tím by se to nemuselo řešit s DPH a něco by se ušetřilo.

  Takže takto by se mohly odehrát ty akce, kde je pořadatelem Město. 

  Nicméně uvádíte, že se bude v aktivitách pokračovat a dost možná budete pořadatelem i Vy. Za mne - jak budete pořadatelem, tak nezbude nic jiného, než u Vás účtovat výnos (602) a také dát jako plnění od daně osvobozené. Jak jim potom ty peníze ale převést - to je za mne problém. Totiž jak správně uvádíte - dary se poskytovat nemají (byť tady by někdo možná "přimhouřil oči" tím, že je to účelově určeno na opravu objektu, který máte ve výpůjčce - tedy zároveň jej užíváte) - takže vznikne i problém s tím, za co považovat - zda nějakou 549?? (jakoby odvod z provozu??). Já bych možná byl raději, pokud v případě, že budete Vy pořadatelem a byly tam ty výnosy, tak to řeším jako položku, kterou bych řešil jako "vypořádání" příspěvku - tedy snížoval bych Vaši 672 (že s ohledem na toto vstupné krátím příspěvek - respektive provádím jakési vypořádání a příspěvek odvádím na účet Města). No a ve výši tohoto uspořeného příspěvku by Město vkládalo na ten zvláštní účet. V této variantě by samozřejmě bylo k dohodě, zda je to ve výši celkových tržeb nebo tržby snížené o nějaké náklady .... Ale nevím, jeslti Město k něčemu takovému je ochotné.

• Pronájem pozemku a DPH

  11. 06. 2024

  Dobrý den, pronajímáme vždy určitou část pozemku v parku za různým účelem, chtěla bych pravidla shrnout pro naše obchodní oddělení, a tak bych si ráda ujasnila, jestli uplatňujeme správné postupy a sazby při pronájmech a DPH :
  Konání svatby, snoubenci si:
  1) Vše zajistí sami - od nás mají pronajatý jen pozemek v parku a žádné služby. Pozemek se většinou pronajímá na 3 - 4 hodiny. Zde DPH osvobozujeme dle § 56a protože se nejedná o krátkodobý pronájem nemovité věci dle § 56 odst. 2.
  2) Snoubenci si pronajmou pozemek v parku a my jim zajistíme agenturu, která zajistí přípravu místa - slavobránu, stolky, ozvučení (bez el. připojení, pouze na baterii). My jim ve smlouvě zvlášť pronajímáme pozemek bez DPH a agenturní služby, které jsou ve smlouvě uvedeny také zvlášť, ty jsou již s DPH 21 %. Je to tak prosím správně? Může zde být pozemek také osvobozen od DPH dle § 56 a? Doba pronájmu také v rozmezí 4 -6 hodin dle velikosti svatby.
  Pronájem pozemku pro umístění prodejního stánku:
  1) pronajímáme pozemek na našem chodníku, parku za účelem postavení stánku s občerstvením na námi pořádanou akci, s připojením na elektrickou energii po dobu 12 hodin. Zde DPH 21 % dáváme, jelikož se jedná o nájem dle § 56 odst. 2.
  2) pronajímáme pozemek pro umístění stánku, stánek si zajistí prodejce, elektřinu nepožaduje - fakturujeme pronájem bez DPH.
  3) pronajímáme pozemek včetně prodejního stánku (zajistíme nebo zapůjčíme náš prodejní stánek) bez elektřiny, tak zde místo pronajímáme s DPH.
  Uzavíráme smlouvy o pronájmu na pozemky v případě natáčení:
  1) filmový štáb si pronajme část parku nebo komunikace, cesty na hradbách pro natáčení filmových scén, ve smlouvě je vymezeno pouze kde budou mít umístěnou techniku, kde si umístí jaké kulisy atd. jiné služby jim neposkytujeme. Zde nájem těchto ploch osvobozujeme i když trvá např. jen 10 hodin, protože se nejedná o krátkodobý pronájem dle § 56 odst. 2.
  2) filmový štáb natáčí ve veřejných prostranství a v našich objektech. Ve smlouvě je uveden pronájem pozemků zvlášť - ten od DPH osvobozujeme a natáčení v objektech, zde fakturujeme s DPH 21 %.
  Prosím, je to tak správně?}

  Trochu jsem se díval na Váš web, abych si i ujasnil charakter jednotlivých služeb (zejména u těch svateb) - takže částečně budu vycházet i z informací na tomto webu, neboť si myslím, že by to mohl být i zdroj informací pro FU v případě nějakého sporu.

  Ještě na úvod bych chtěl zdůraznit několik věcí - jako východiska:

  a) obecná charakteristika pronájmu

     - nájem je jednak charakterizován jako relativně pasivní činnost (tedy mělo by zde být minimum nějakých doprovodných souvisejících služeb)

  - podle ESD se také nájmem rozumí právo užívat věc, případně její část obdobně jako vlastník s vyloučením práv třetích osob

  Tedy abychom se vůbec bavili o pronájmu z pohledu DPH, musíme se vejít do této charakteristiky.

  b) definice krátkodobého pronájmu - tedy něčeho, co byť je nájmem (tedy je to pasivní ...), tak se musí zdanit - viz §56a odst. 2

  (2) Krátkodobým nájmem nemovité věci se pro účely odstavce 1 písm. a) rozumí nájem pozemku, jehož součástí je stavba, stavby nebo jednotky, popřípadě spolu s vnitřním movitým vybavením nebo dodáním plynu, elektřiny, tepla, chladu nebo vody, který trvá nepřetržitě nejvýše 48 hodin.

  Tedy prostý nájem pozemku bez stavby krátkodobým pronájmem není a i když by bylo trvání do 48 hodin, jednalo by se o plnění od DPH svobozené (povinně pokud je nájemcem neplátce).

  A optikou těchto východisek bych chtěl vyhodnotit případy, které uvádíte:

  1. Souhlasím s Vaším řešením v prvním případě - pokud správně chápu - poskytujete výhradní právo užívat vymezený pozemek bez stavby - tedy není to krátkodobý pronájem - za mne od daně osvobozeno

  2. V tomto případě bych se již choval jinak  - i jak to máte v ceníku, tak to jasně nabízíte jako komplexní službu včetně "zajištění spolehlivého externího technika", staráte se o rozmístění mobiliáře... - dle mého názoru nejsou ani naplněny charakteristiky nájmu (činnost není pasivní). Dle mého názoru je to zároveň jedna nedělitelná služba tak jak to máte v ceníku - za mne povinně s DPH 21 % jako celek.

  3. Pronájem pozemku - umístění stánku - je to pozemek s chodníkem (jako stavbou) a zajištěním elektrické energie - za mne souhlas 21 %

  4. Pronájem pozemku - umístění stánku - pokud správně chápu je to ale opět na tom chodníku - takže já bych tím, že součást pronajímaného prostoru je stavba chodníku toto vyhodnotil jako krátkodobý pronájem a DPH 21 % tam dal

  5. Pronájem pozemku a prodejního stánku - tedy zase máme potenciálně krátkodobý pronájem + pronájem movité věci - také bych dal DPH 21 %

  6. pronájem na natáčení - prvotně jen poznamenávám - předpokládám, že to mají výhradně k užívání . Co je důležité - je to zase včetně staveb... - za mne to krátkodobý pronájem je (vzhledem k těm stavbám) - účtoval bych 21 % DPH

  7. vyplývá to z té 6 - já bych to opět vnímal jako krátkodobý pronájem pozemku se stavbou a byť neposkytujete dodatečné služby, tak pokud je to do 48 hodin - zdanil bych to.

  Prosím berte to jako názor - ty hranice jsou dosti sporné a je mi jasné, že na tuto oblast budou existovat rozdílné názory.

• TZ x oprava

  11. 06. 2024

  Dobrý den, pane Nejezchlebe,
  O prázdninách u nás bude probíhat domnívám se – rekonstrukce třídy (zvětšení o sousedící kabinet). Jednotlivé práce budou provádět různí dodavatelé a budou s nimi uzavírány samostatné smlouvy o dílo. Prosím o radu, jak správně zaúčtovat, a kdy a jak zařadit do majetku.
  Stavební práce –TZ budovy (budou se měnit parametry). Současná učebna se propojí (zbourá příčka) se sousedícím kabinetem, zazdí se jedny dveře.
  Instalatérské práce – samostatně by se asi jednalo o podlimitní TZ – proběhne přesun umyvadla na jiné místo.
  Elektroinstalační práce – zřejmě rovněž TZ budovy - proběhne výměna zářivek (ve stávajícím kabinetu nevyhovují hygienické normě), bude o jednu zářivku více.
  Nejsem si jistá s podlahovou krytinou. V současné době je na podlaze učebny (i kabinetu) je PVC a proběhne pouze jeho výměna, rovněž výmalba učebny – jedná se spíše o opravu a udržování.
  Slyšela jsem však názor, že pokud je jedna z prací hodnocena jako investice, jsou i další související práce na dané akci investicí, i když samostatně by se jednalo o opravy a udržování?
  Měla bych tedy všechen materiál a práce související s rekonstrukcí třídy posuzovat společně jako investici (tedy i výměnu podlahové krytiny, malování třídy, podlimitní instalatérské práce, ..) a kumulovat na SÚ 042?
  Zařazovat do majetku budu v momentě, až bude hotová poslední z prací (zřejmě výmalba třídy), vše zařadím společně na 021 jako TZ budovy, zvýším o TZ PC budovy a nadále budu odepisovat z navýšené ceny?
  Prosím o kontrolu a případně další podněty na co si dát pozor.}

  Na toto téma máme i judikaturu Nejvyššího správního soudu, která připouští v určitých případech souběh opravy a investice - nicméně podmínkou je nezávislost daných akcí (technická ....).

  Pokud budete nyní bourat příčku a zvětšovat tak učebnu o kabinet, půde bezesporu o TZ. V této souvislosti je i logické, že nějak budete muset řešit podlahu (protože nemůžete nechat v půdorysu té vybouranné příčky podlahu bez jakékoliv krytiny). Tedy logická je její kompletní výměna. Z toho vyplývá prokazatelná technická souvislost výměny krytiny s odstraněním příčky - tedy i výměna krytiny bude muset být součástí technického zhodnocení. Elektroinstalační práce - jak to popisujete - opět očekávám TZ - je to vlastně řešení osvětlení pro zvětšený prostor tak aby vyhovoval tomu, že v celém prostoru bude výuka.

  Výmalba - obdobně jako u té podlahy je zde jasná souvislost s tím bouráním příčky a také asi i elektroinstalačními pracemi. Tedy za mne i tato výmalba jde do TZ.

  Takže za mne skutečně vše co popisujete jako investice na 042, až se to dokončí zařazení jako TZ budovy na 021 a odepisovat ze výšené ceny.

• Přenesená daňová povinnost

  11. 06. 2024

  Od 1. 1. 2016 je základní škola plátce DPH, ale jen ve školní jídelně z titulu hostinské činnosti /vaření pro cizí strávníky/ nebo případné pronájmy, jedná se o vedlejší činnost, než pro kterou je škola zřízena.
  
  Náš dotaz zni: jak to bude s přenesenou daňovou povinností v hlavní činnosti, tj. na stavbu, která spadá do odlišného oboru, než ve kterém jsme plátci DPH, bude se na nás nahlížet jako na plátce i zde, faktury nám budou vystavovány v režimu přenesené daňové povinnosti a DPH odvede škola?
  Jedná se o stavbu polytechnické učebny v rámci projektu IROP.}

  Já bych jen prvotně reagoval na to, že se ptáte na "PDP v hlavní činnosti" - k tomu musím zdůraznit to, že rozdělení hlavní a doplňková činnost nesouvisí s DPH. Vy klidně můžete mít činnost hlavní a jednat v jejím rámci jako osoba povinná k dani  (můžete mít v jejím rámci jak zdaňovanou tak i osvobozenou činnost od DPH - která je ale předmětem daně). Klíčovým tématem totiž je, zda uskutečňujete či neuskutečňujete "ekonomickou činnost" (bez ohledu na rozdělení hlavní x doplňková).

  Pokud se budeme bavit vyloženě o učebně v rámci základní školy, která primárně slouží pro výuku (tedy poskytování aktivit zdarma), nejsou naplněny základní parametry předmětu DPH (není zde "úplata" navázaná na poskytovanou službu nebo dodání zboží) a být Vámi, tak při stavbě této polytechnické učebny nejednám jako osoba povinná k dani a tedy s odkazem na §92a odst. 2 ZDPH sjednám s dodavatelem, že faktury budou vystaveny v normálním režimu (nikoliv v PDP režimu).

• Rozvaděč

  07. 06. 2024

  Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu.
  V ZŠ máme umístěný v chodbě školy rozvaděč. Pro venkovní akce (jarmarky) byl zřízený další nový rozvaděč venku ve dvoře školy. Ten byl zřízen díky tomu, že firma napojila kabel z rozvaděče z chodby školy - cena cca 70 tis (dalo by se říci, že je to podružný rozvaděč). Mohu ho brát jako investici, účet 042 ?
  Předem děkuji za odpověď.}

  Investice určitě a je jen k diskusi, zda se spíše jedná něakou samostatnou stavbu, nebo TZ budovy (asi bych vyhodnotil s ohledem na to, do jaké míry je nový rozvaděč fyzicky od budovy oddělen).