Dotazy

• Zákon o dani z příjmu

  26. 02. 2024

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace zřízená městem, dlouhodobý majetek evidujeme a účtujeme jako hmotný /40 000,- Kč/ nehmotný /60 000 Kč/ v souladu se schválenou vnitřní směrnicí.
  Uplatňujeme účetní odpisy.
  Má vliv na evidenci a účtování § 26 ost.2 Zákona o dani z příjmu?}

  Na účtování to vliv nemá. Když se ta změna objevila, tak jsem k tomu připravil dokument, který najdete na webu pod názvem "Změny daňových odpisů 2020/2021"  ze 4. 1. 2021 - rozebírám tady problematiku souvislostí této změnyzákona o dan z příjmů  v oblasti  účetní, daně z příjmů a DPH.

  Fakticky je to tak, že pro Vás jsou stále investiční výdaje při pořizování movitých věcí s dobou použitelnosti delší než 1 rok s pořizovací hodnotou nad 40 tis. Kč.

  Pokud pořídíte movitý dlouhodobý majetek například za 60 tis. kč, tak je to účetně investice (a účet 022), pro daň z příjmů to není dlouhodobý majetek, ale daňovým nákladem jsou účetní odpisy (samozřejmě pokud je to v činnosti, která je předmětem daně z příjmů).

• FKSP-stravovací paušál + cestovní příkaz

  23. 02. 2024

  Dobrý den, prosím Vás o radu, jestli zdanit stravovací paušál v hodnotě 14 Kč, pokud:
  Zaměstnanec za den odpracoval 4 hodiny a poté odjel na pracovní cestu v trvání 8 hodin, kde měl večeři. (dostane 42 Kč)
  Musí se stravovací paušál zdanit ?
  Nebo se tu počítá s limitem do 116 Kč a nedaní se ?
  Děkuji moc za odpověď.}

  Pokud správně chápu, tak danému zaměstnanci vznikl během směny nárok na stravné při pracovní cestě. Za těchto okolností nelze osvobodit od daně peněžitý příspěvek na stravování (a je mi jedno, že v součtu zaměstnanec dostane méně než 116,20 Kč). 

• Záporný výsledek hospodařední

  23. 02. 2024

  Dobrý den, naše škola /USC/ měla v r. 2023 záporný výsledek hospodaření. V roce 2024 je tento výsledek na účtech: na straně Dal
  431 0000-Výsl. hospodař. ve schval.řízení:Doplňková činnost 8.680 Kč
  431 0300-Výsl.hospodař. ve schval.řízení:Hlavní činnost -307.244,13 Kč
  Celkem na SU 431 -298.564,13 Kč
  Po schválení Radou obce bych tento záporný výsledek hospodaření měla
  přeúčtovat na MD 432 0000, 432 0300.
  A účet 431 000, 431 0300 MD opačnými znaménky? Můžete mi prosím poradit?
  Děkuji.}

  Ano - zaúčtujete pouze MD 432/Dal 431. Jestli si analyticky budete rozlišovat doplňkovou a hlavní činnost na účtu 432 je na Vás - podle mne to k ničemu nepotřenuji. 

• Nadační fond při ZŠ

  23. 02. 2024

  Dobrý den, prosím o radu : Převzala jsem účetnictví Základní školy, (PO), zřizovatel je město, a tato škola má i nadační fond. V minulosti účetnictví školy i nadačního fondu zpracovávala účetní firma, kde byl majitel firmy i revizorem v nadačním fondu, správní radu tvoří zaměstnanci školy. Dotaz zní : Může být revizorem také zaměstnanec školy, tedy účetní, která zpracovává účetnictví jak škole, tak nadačnímu fondu ? Podle jakého zákona se máme řídit, co se nadačního fondu týče ? Moc děkuji za odpověď.}

  Oblast nadačních fondů upravuje Občanský zákoník - §394 a následující. V účetnictví postupují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. (tedy neziskovky).

  Jinak právní úprava nadačního fondu je volnější než je tomu u nadace - na internetu najdete dost článků týkajících se právního postavení nadačního fondu. Například k otázce dozorčí rady a revizora:

  https://www.avpo.cz/kontrolni-organy-nadacnich-fondu-a-ustavu/

  (ale najdete i řadu dalších).

  A v zásadě dojdeme k tomu, že to bude tak, jak si to nadační fonad vymezí. Zákon podle mne neblokuje to, aby revizorem byla například účetní školy nebo osoba zpracovávající účetnictví pro NF (ale otázkou je, zda to dává právní logiku, pokud je osoba revizora kontrolním subjektem).

• příspěvek z FKSP na stravenky

  22. 02. 2024

  Dobrý den,
  prosím o radu jak opravit účtování z roku 2023. Z FKSP poskytujeme příspěvek na stravenky pro zaměstnance. Zjistila jsem, že v roce 2023 jsem přehodila částku, kterou poskytujeme z provozu na stravenky a částku, kterou poskytujeme z FKSP. Jsme ZUŠ.
  V roce 2023 zaúčtování příspěvek z FKSP chybně:
  MD/ 527 12 200 DAL / 263 12200
  MD/ 412 9 760 DAL/263 9 760
  
  mělo být správně:
  MD/ 527 9 760 DAL / 263 9 760
  MD/ 412 12 200 DAL/263 12 200}

  No to není úplně dobré - takže oprava by tedy měla být MD 412/Dal 527 (není to oprava pro použití účtu 408) ve výši 2 460 Kč (tedy chybně zaúčtovný rozdíl) a samozřejmě byste měli také s tím převést peníze z účtu FKSP (asi jste i peněžně čerpali méně, než jste měli).

  A jen doufám, že Vám případná kontrola tento omyl nezačně napadat jako porušení rozpočtové kázně - viz §28 odst. 10 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb. (věcně to tam spadá). Tak snad pokud se to budete snažit hned opravit s tím, že je zřejmé, že k tomu došlo omylem, tak by se z toho nemusela dělat nějaká velká "hrůza".

• Technické zhodnocení budovy

  22. 02. 2024

  Dobrý den,
  ve škole chce letos ředitel udělat obložení ve třídě, aby se předcházelo poškození zdi. Předpokládám, že to bude technické zhodnocení - v jedné třídě je hodnota do 40 tisíc. Zároveň bude letos chtít realizovat zabezpečovací systém - žáci by měli mít přístup do budovy na čipy. To by mělo být taky technické zhodnocení. Posuzuje se jednotlivé technické zhodnocení samostatně nebo se sčítá dohromady?}

  Pokud vyjdu z toho, jak k tomu přistupuje MFČR, tak by se u příspěvkové organizace mělo jednat o dvě nezávislá TZ - není zde dle všeho jakákoliv věcná souvislost obou akcí ... Takže ve výsledku by se obě TZ zaúčtovala jako provozní náklad (účet 549). Z pohledu daně z příjmů se to ale sčítá - nicméně hranice v zákoně o dani z příjmů je na úrovni 80 tis. kč - tedy pokud zůstane pouze u těchto dvou "podlimitních TZ", tak i pro daň z příjmů se může jednat o náklad.

• Daňový doklad k záloze

  21. 02. 2024

  Dobrý den, prosím Vás o radu pro příspěvkovou organizaci. Dodavatel energií přestal měsíčně vyúčtovávat zálohy, vyúčtování bude jednou za kalendářní rok. Zálohy organizace platí měsíčně. Dodavatel k nim začal posílat daňový doklad o přijaté platbě. U PO, která je plátcem DPH, byl ze strany organizace daňový doklad vyžadován kvůli DPH. Jak je to u neplátců DPH, bude se o daňovém dokladu k přijaté platbě účtovat? Děkuji.}

  Neplátce nemá důvod účtovat o daňovém dokladu o přijaté platbě. V účetnictví již má zachycenou zálohu na účtu 314, tím, že DPH neřeší, nevzniká tady pro něj jakýkoliv účetní případ.

• Vodovodní baterie

  21. 02. 2024

  Pěkný den,
  prosím o radu jak zaúčtovat výměnu vodovodních baterií. Pan školní vodovodní baterie nakoupí a v rámci své pracovní doby baterie vymění. Některé jsou ze zdi a některé jsou zamontovány přímo na umyvadle.
  Cena jedné je cca 1200,-- Kč.
  Děkuji.}

  Pokud chápu správně, jedná se o pořízení materiálu na opravy. Tedy nákup baterií asi půjde na 501 (pokud máte nějakou analytiku pro materiál na opravy a údržbu, tak to dáte na ni).

• Majetek ve VČ

  21. 02. 2024

  Dobrý den, prosím o radu, zda je možné zakoupit majetek z investičního fondu, který bude využíván pouze ve vedlejší činnosti. Jsme příspěvková organizace a chtěli bychom koupit vozidlo, které bude používáno pouze pro ekonomickou činnost (bude rozvážet zákazníkům obědy) a bude hrazeno z inv. fondu. Slyšeli jsme názory, že investiční fond lze využívat pouze pro hlavní činnost, tak pokud to tak je, kde je to uvedeno, který předpis nebo vyhláška to zakazuje.
  Děkujeme}

  Ono ani nic jiného nezbývá, než to zakoupit z fondu investic.

  Pokud připustíme, že investice musím financovat u PO z fondu investic, tak je to jedinná cesta, jak dlouhodobý majetek nad 40 tis. Kč  pořídit. Zákon č. 250/2000 Sb. to v §31 odst. 2 nijak neomezuje - neuvádí, že by se fond investic nesměl používat pro pořizování majetku k doplňkové činnosti.

• Pevný roční kurz ČNB

  20. 02. 2024

  Dobrý den, chtěla jsem se ujistit, jestli správně chápu pevný roční kurz ČNB pro EUR. V roce 2023 byl kurz 24,115 Kč, byl to kurz k 1.1.2023. Pro letošek je kurz k 1.1.2024 24,725 Kč, je to tedy pro letošní rok pevný roční kurz ČNB, chápu to prosím správně? Mockrát děkuji za odpověď.}

  Ano chápete to správně - tento kurz máte právo používat jako roční pevný kurz pro rok 2024.

• výroční zpráva

  20. 02. 2024

  Dobrý den, jsme p.o. Města nezapsaná v OR. Platí pro nás, že jsme povinným subjektem ve vztahu k zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a týká se nás povinnost zveřejnit výroční zprávu ? A co je výroční zprávou myšleno, případně co dalšího musíme zveřejnit ?
  
  Děkuji}

  Ano - dle mého názoru se Vás zákon č. 106/119 Sb. týká a máte tedy povinnost i zveřejnění výroční zprávy podle tohoto zákona. Když jsem hledal rozbor, že se tento zákon vztahuje i na PO, tak pro mne srozumitelný zdroj jsem našel na následujícím odkazu:

  https://frankbold.org/poradna/pravo-na-informace/pravo-na-informace/proces-ziskani-a-poskytnuti-informace/rada/kdo-ma-povinnost-poskytovat-informace

  Z rozboru vyplývá, že PO zřízená USC je veřenou institucí ve smyslu §2 odst. 1 Zákona 106/199 Sb.

  Výroční zprávou pro tyto účely je myšleno to, co je uvedeno v §18 Zákona. Existují i nějaké vzory vyplnění - například Ministerstvo vnitra vydalo "Manuál pro obce k zákonu o svobodném přístupu k informacím" - když to takto dáte do internetového prohlížeče - najdete jej. Plus samozřejmě řada PO to má zveřejněno na webu ...

  Raději ještě podotýkám - ještě máme výroční zprávu podle zákona o účetnictví - to je ale něco úplně jiného a tu nejste povinni zpracovávat. Jinak z hlediska povinnosti na zveřejnění - tím, že nejste zapsaní v OR, tak závěrku nezveřejňujete.

  Takže co mne napadá z hlediska zveřejňování:

  - povinnosti vyplývají z registru smluv.

  - rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu.

  Asi by se našlo i něco dalšího - ale teď mne to nenapadá.

• Fond odměn

  20. 02. 2024

  Dobrý den pane inženýre,
  
  Opravdu platí, že už za rok 2023 je příděl ze zlepšeného HV do fondu odměn jen 20%? Zákon 349/2023 má účinnost až od 1.1.2024. Měla jsem za to, že se tudíž vztahuje až na rozdělení HV za rok 2024. Děkuji za odpověď}

  Rozhodování o rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření za rok 2023 bude probíhat až v roce 2024 - tedy po nabytí účinnosti novely. A tím, že novela neměla přechodná ustanovení pro tento případ, musím aplikovat již nová pravidla (aby platila pro rozdělování vsýledku hospodaření za rok 2023 původní pravidla, muselo by to výslovně stanovit přechodné ustanovení).

• Oprava nebo technické zhodnocení

  19. 02. 2024

  Dobrý den,
  jsme příspěvková organizace zřízená obcí. Byl zjištěn špatný stav venkovní kanalizace a bude tedy probíhat její oprava. V rámci opravy venkovní kanalizace je plánována výměna kanalizačního potrubí ve všech
  trasách kanalizace mezi revizními šachtami. Nejdříve budou provedeny nezbytné výkopové, bourací a zemní práce, dále pak demontáž stávajícího
  kanalizačního potrubí. Následně bude realizována montáž nového kanalizačního potrubí ve všech dotčených trasách
  kanalizace vč. opravy vstupů do jednotlivých revizních šachet.
  V poslední fázi realizace bude provedena výměna betonových odvodných žlabů podél vedení kanalizace mezi revizními šachtami a vysprávka všech revizních šachet. Celá akce vychází kolem 900 tis. Jedná se o opravu nebo o technické zhodnocení? Předem děkuji za odpověď.}

  Pokud toto budete řešit s někým, kdo běžně řeši problematiku kanalizací (a vodovodů), tak se podle mne na 90 % přikloní k opravě (výměna potrubí ve stávající trase bez změny průměrů ...) - je to tradiční pohled, který se běžně aplikuje.

  Nicméně já s ním mám jeden problém - jde o úvahu, zda z toho původního majetku vlastně zbylo a zda to není náhrada jednoho majetku (který bych měl vyřadit) novým majetkem (který nově zařazuji). Nevím, co z původního majetku zbylo (také zda máte venkoví kanalizaci vedenu jako majetkovou položku) - pokud by ale z toho původního prakticky nic nezbylo, tak já bych považoval za správnější režim - vyřadit staré a jako investici zařadit to nové.

• Pojistné náhrady

  19. 02. 2024

  Dobrý den,
  obracím se na Vás se žádostí o Vaše vyjádření k problematice vyplácení náhrad pojistných událostí.
  
  Na základě výběrového řízení byla uzavřena pojistná smlouva, která zastřešuje pojištění majetku a odpovědnosti Ústeckého kraje a jím zřízených příspěvkových organizací. V pojistné smlouvě je zahrnut veškerý majetek a odpovědnost Ústeckého kraje, dále veškerý nemovitý majetek, který mají na základě zřizovací listiny svěřený příspěvkové organizace, movitý majetek příspěvkových organizací a to jak jejich vlastní, tak svěřený a cizí majetek a odpovědnost. S ohledem na zdlouhavost a administrativní náročnost při likvidaci pojistných událostí, kdy náhrady škod na svěřeném nemovitém majetku byly připisovány na účet Ústeckého kraje, příspěvkové organizace musely žádat svůj svodný odbor o uvolnění finančních prostředků, poté záležitost projednávala finanční komise a následně schvalovala Rada Ústeckého kraje, byl postup zjednodušen.
  Pojistné plnění za škodné události na nemovitém majetku Ústeckého kraje, který byl příspěvkové organizaci svěřen k hospodaření, byl se souhlasem svodného odboru poukázáno přímo na účet příspěvkové organizace. Bylo tak učiněno na základě dobrých zkušeností v období likvidace škod při povodních a také s ohledem na zřizovací listinu, ve které zřizovatel předal v souladu s článkem XI. odst. 1 zřizovací listiny příspěvkové organizaci majetek k hospodaření (svěřený majetek). Tento majetek je v odst. 2 rozdělen na nemovitý a movitý Zároveň článek XII odst. 13 a) zřizovací listiny opravňuje ředitele příspěvkové organizace rozhodovat o nákupu věcí a služeb do částky 1 000 000,- Kč bez DPH. V odst. 14 b) ukládá zřizovací listina povinnost chránit majetek před poškozením a v odst. 14 f) zajistit včasnou a řádnou údržbu a opravy majetku. Odst. 18. stanoví, že za ochranu majetku odpovídá ředitel a zároveň v rámci výkonu práv a povinností při hospodaření se svěřeným majetkem organizace zastupuje zřizovatele jako vlastníka svěřeného majetku. Na základě výše uvedených práv a povinností vyplývajících ze zřizovací listiny a s ohledem na skutečnost, že ředitel/ka jako statutární orgán zajišťuje jak administrativně tak i finančně odstranění škod po pojistné události a zabraňuje nebezpečí možnosti vzniku následných škod, bylo pojistné plnění za veškeré škody na movitém majetku vlastním, svěřeném i cizím, tak i nemovitém majetku Ústeckého kraje, který byl příspěvkové organizaci svěřen k hospodaření, poukázáno na účet příspěvkové organizace. Pojistné plnění při škodách na movitém majetku a plnění z rizik odpovědnostních bylo na účet příspěvkových organizací zasíláno automaticky, předpokladem k poukázání plnění za škody na nemovitém majetku na účet příspěvkových organizací bylo ze strany příspěvkový organizací doložit oprávněnost požadavku. Souhlas byl udělen na základě písemné žádosti o souhlas s výplatou pojistného plnění na účet organizace, kdy byl v žádosti uveden název a adresa příspěvkové organizace, datum vzniku škodné události, místo vzniku škodné události (adresa, objekt…) popis škody – co bylo poškozeno, zničeno, odcizeno, částku, jméno kontaktní osoby a spojení (mobil, mail). Písemné souhlasné stanovisko příslušného svodného odboru obdržel likvidátor makléřské společnosti k předání pojistiteli a pojistná náhrada byla poté připsána na účet příspěvkové organizaci. Tento postup se v praxi velmi osvědčil.
  
  Následně byl tento systém zpochybněn zároveň s doporučením následujícího postupu:
  "Pojistné plnění za nemovitý majetek zašle pojišťovna kraji a příspěvkové organizaci bude následně posíláno prostřednictvím zřizovatele. Pojistné tak bude evidováno jako příjem zřizovatele, který je zapsán v katastru nemovitostí jako majitel nemovitostí. Kraj poté pošle pojistné plnění příspěvkové organizaci jako „ostatní účelový neinvestiční příspěvek z rozpočtu ÚK, který bude organizace evidovat na účtu 672 A – Výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů. Příspěvek lze zaslat před provedením souvisejícího rozpočtového opaření.
  Pojistné plnění za movitý majetek a pojištění odpovědnosti bude zasíláno pojišťovnou přímo příspěvkové organizaci. Tento výnos bude organizace evidovat na účtu 649 – Ostatní výnosy z činnosti.".
  
  K celé problematice ještě uvádím, že svěření nemovitého majetku je uvedeno na listu vlastnictví. Dále mi není jasné, jaký je z účetního hlediska rozdíl mezi svěřeným nemovitým majetkem a svěřeným movitým majetkem, tedy plnění za svěřený nemovitý majetek musí být připsáno na účet zřizovatele a plnění za svěřený movitý majetek může být připsáno rovnou na účet příspěvkové organizaci?
  
  Prosím o zodpovězení následujících dotazů:
  
  1) Musí být pojistné plnění za škody na nemovitém majetku zasláno na účet Ústeckého kraje, přestože objednávky, faktury a platby jsou pod hlavičkou příspěvkové organizace?
  2) Je rozdíl mezi svěřeným nemovitým majetkem a svěřeným movitým majetkem ve vztahu k účtování? Tedy jestli plnění za svěřený nemovitý majetek musí být připsáno na účet Ústeckého kraje a za svěřený movitý může jít na účet příspěvkové organizace?
  3) V případě zasílání pojistných náhrad za škody na svěřeném nemovitém majetku existuje způsob, kdy by bylo možné zasílat toto pojistné plnění přímo na účet příspěvkové organizace (např. roční hlášení vyplacených náhrad?, schválení orgánů kraje?)
  4) Jak by mělo být účtováno o pojistných náhradách došlých na účet Ústeckého kraje (včetně rozpočtové skladby)?
  5) Jak by mělo být účtováno o pojistných náhradách došlých na účet příspěvkové organizace?}

  Domnívám se, že toto nemá jednoznačné řešení a bude na rozhodnuté kraje, jak bude chtít situaci ošetřit.

  Pokud správně chápu -  pojistné hradí kraj (nikoliv příspěvkové organizace) a tady se nám budou objevovat dva pohledy, z nichž jeden musí být upřednostněn:

  VAR 1 - protože kraj platí pojistné, je správné aby on byl příjemcem pojistné náhrady. Sice tato pojistná náhrada u něj nekryje náklady na opravu majetku ... (ty jsou u PO), ale je zde vazba na zaplacené pojistné, které je zachyceno u kraje v nákladech. V tomto pohledu je logické, že 649 je u Kraje, který dále rozhoduje, zda pošle nebo nepošle například ve výši pojistné náhrady příspěvkové organizaci nějaký příspěvek (například na krytí opravy) - tedy u kraje 572 a u PO zase 672. Je to ale svobodné rozhodnutí kraje a určitě z praxe najdete i případy, kdy se nejevilo jako vhodné takový příspěvek poslat, protože třeba nedávalo smysl určitý majetek po totální škodě obnovovat ....

  VAR 2 - díváte se na to jako na situaci, kdy je nezbytné mít napárovaný náklad vznikající na straně PO (oprava majetku ...) s pojistným plněním, které jej má krýt. Tedy logika by byla taková, že pojistné plnění má získat příspěvková organizace (a´t již napřímo nebo automatickým pžeposláním z kraje). To, že kraj hradí pojistné, považujete za nedůležité (tedy při tomto pohledu dává logiku 649 na straně PO, u kraje bez jakýchkoliv nákladů a výnosů - a pokud by šlo přes kraj, tak jen přes "trojkové položky").

  Oba tyto přístupy mají nějakou logiku, nemohu říci, že jeden pohled je špatně a druhý dobře. Třeba já si myslím, že o něco správněší je pohled č. 1 (a jak vysvětlím v závěru - pro velké částky může být i praktičtější), ale to je jen můj pohled.

  No a optikou těchto variant se můžeme podívat na Vaše dotazy:

  1 a 2 (dohromady) - dle mého názoru není důvod v tomto ohledu rozlišovat mezi movitým a nemovitým majetkem (ani právní, ani ekonomický). Dle mého názoru by bylo správné zvolit VAR 1 nebo VAR 2 a systémově ji uplatňovat u všechy typů majetku. Otázka, zda musí být pojistné plnění vždy zasláno na účet kraje (a zda nutně musí účtovat o výnosu z pojisntého plnění), je podle mne jednak o smluvní dohodě s pojišťovnou (asi pokud nic neupravím v pojistné smlouvě, a pojišťovat to bude kraj, tak pojistné plnění půjde na jeho účet - pokud chci, aby to bylo na účet příspěvkových organizací, potřebuji dle mého názoru nějak sjednat, že se pojistné plnění vyplácí přímo jim ....). A pokud by to mělo být přímo jim, tak já bych se snažil tento postup přímo popsat do zřizovací listiny (aby to schválilo zastupitelstvo) - tedy vymezím, že majetek pojišťuje kraj, nicméně oprávněným z pojistného plnění je příspěvková organizace, které bude zasílána pojistná náhrada

  3. Asi to souvisí s tím, co popisuji jako svůj názor v předchozím bodě - pokud do zřizovací listiny definuji, že příspěvkové organizaci bude vznikat nárok z pojistných plnění, tak si myslím, že i pokud pojistná plnění by nkasoval kraj, může je přeposílat příspěkovým organizacím, aniž by se jednalo o poskytování příspěvku. Samozřejmě pokud přijmu tu VAR 1 - že je to výnosem kraje a dále někdo rozhoduje o tom, zda se to pošle nebo nepošle jako příspěvek, tak to podle mne bez zvláštního rozhodování kraje nepůjde.

   4. a 5. v té variantě 1 - u kraje klasický výnos na 649 a následně poslání příspěvku - buď investičního nebo provozního (podle toho, jak bude rozhodnuto) - a u PO by to potom byla buď 672 nebo Dal 401. Pokud nastavíte podmínky tak, že to pojistné plnění patří příspěvkové organizací (a šlo by to jen finančně přes kraj) - potom u kraje bych to řešil jen přes trojkové účty - MD 231/Dal 378 a předposlání PO - MD 378/Dal 231. Příspěvková organizace by si o tom účtovala jako o klasické pojistné náhradě - tedy dost možná nějaké dohadné položky (649), zaúčtování nároku ....

  Ještě k tomu celému mám jednu poznámku, proč je mi sympatická VAR 1 (tedy proč to řešit  jako výnos pojistné náhrady u kraje a poslání příspěvku příspěvkové organizaci). Pojistnou náhradu totiž účtuji na 649, i když nastane situace totálního zničení majetku a z pojisntého plnění organizace třeba kupuje nový dlouhodobý hmotný majetek (ale nemá na to třeba fond investic, navíc najednou má výnosy, které jsou ke zdanění ...). Nebo jsme třeba řešili situaci požáru v knihovně, kdy bylo pojistné plnění v řádu mil. Kč a daná PO si z něj bude v budoucnu asi obnovovat knižní fond. Zase má vysoký výnos, ale nemá náklad...  - a zase je problém s daní. Takže u vysokých pojistných plnění (pokud to není ryze na opravy majetku) se nám stejně i VAR 2 objevují velké problémy, které musím nějak řešit. A uopřímně - pokud jsou to na pojistná plnění do cca 100 tis. Kč, tak to zase většinou není nic, co by se nutně a nezbytně muselo organizacím poslat (aby to finančně ustály). Vím, že VAR 2 je pro zřizovatele administrativně jednodušší, nicméně chci tímto vysvětlit, že může mít své problémy, které nejsou zanedbatelné.  

   

• FKSP spoření na stáří

  15. 02. 2024

  Dobrý den,
  prosím, je možné ve vnitřním předpisu stanovit rozdílné příspěvky na spoření na stáří např. podle věku nebo odpracovaných let u nás? Dávat větší příspěvek nad 50 let? Dávat příspěvky až na základě smlouvy na dobu neurčitou? Nebo stanovit všem stejný příspěvek z povinného podílu a z volného podílu navýšit příspěvek podle kritérií zaměstnavatele? Nejednalo by se o diskriminaci?}

  Omlouvám se, ale toto neumím vyřešit - je to mimo naši odbornost. Otázka diskriminace je výklad zákoníku práce. Z praxe vím, že v této oblasti se diskriminace vykládá na školeních v těchto případech pro mne neuvěřitelně "tvrdě" - někdy až v režimu, že kdokoliv nastoupí do zaměstnání, měl by mít nárok také na příspěvek na spoření na stáří. Tyto výklady se mi nezdají, ale je mi jasné, že lektoři by to, co uvádíte, bezesporu považovali za diskriminaci. Ale nejsme specialisté na pracovní právo - tak se omlouvám, ale dotaz Vám musím vrátit.