Dotazy

• vysavač - soubor

  18. 03. 2024

  Pěkný den,
  prosím o zodpovězení dotazu ohledně pořízení vysavače a jeho příslušenství.
  Škola zakoupila multifunkční vodní vysavač za 25 tis, SET klasik za 4tis(zároveň k tomu obdržela slevu 4tis), dále k tomu obdržela balíček služeb Premium za 3 tis Kč, který obsahuje bezplatnou servisní návštěvu před koncem záruky a záruku 2 roky pro organizace. Další faktura je za příslušenství : elektrický klepač za 12tis, souprava na mokré čištění za 10tis, kartáč na podlahu z přírodního vlákna za 1,5tis, tryska na vytírání 299Kč, malý elektrický kartáč za 4 tis+násada na mytí oken za 3 tis(zároveň k tomu obdržela slevu za 7tis). Druhá faktura celkem je za 24 tis.
  Vše dám do souboru ? včetně balíčku Premium ?
  Děkuji za odpověď.}

  Já bych to tak udělal - myslím si, že je to správnější postup. Třeba prodloužená zákuka je pro mne charakteristikou daného majetku (ta servisní prohlídka před ukončením záruky asi ne - ale to nebude asi možné oddělit).

  No a to příslušenství - pokud je účelově jen k tomu vysavači a nemám pro něj jiné využití, tak jsem zastáncem toho, že bych jej měl zahrnout do pořizovací ceny majetku (ale toto je sporná věc).

• vyúčtování elektrické energie

  18. 03. 2024

  Dobrý den, prosím o radu s vyúčtováním za elektřinu. Jsme PO a platíme novému dodavateli nově elektřinu zálohově 77.320,- Kč měsíčně za Školní jídelnu, která je plátcem DPH. Do roku 2023 jsme platili za vystavenou fakturu za skutečně spotřebovanou energii každý měsíc. Při platbě zálohy za leden a únor jsem účtovala 314/154.640,- MD a 241/154.640,- D. A pak vnitřním dokladem 502/154.640,- MD a 389/154.640,- D. Teď si ale nevím rady jak zúčtovat, když nám přišla faktura s vyúčtováním s přeplatkem -80.976,- jak to správně rozepsat i s DPH.
  V KDF, když zaúčtuji jako dobropis s - 80.976,- nemohu správně vyplnit základ daně a DPH kdy z faktury vidím, že jsme spotřebovali celkem el.en. za 73.664,19 Kč z toho je Základ daně 60.879,49 a DPH 12.784,70 a zaokrouhlení celkem -0,19.}

  Děkuji moc za poslání - tedy zálohy jsou placeny na základě platebního kalendáře, který je daňovým dokladem - tedy již při platbě zálohy bych měl odečítat na základě tohoto platebního kalendáře. Tedy například při lednové platbě by se mělo účtovat:

  MD 314        63 900, 83    

  MD 343         13 419,17 (krácený nárok koeficientem)

                                                Dal  77 320 Kč

  (jak to do DPH dostat - to je již program od programu - někde je potřeba "předepsat platební kalendář", jinde lze doplnit číslo daňového dokladu a datum pro KH při platbě ...)

  Tedy takto by to mělo být za leden a únor.

  No a vyúčtovací faktura by měla být (zaokrouhlení započítávám do základu daně a daně) - když to kompletně rozepíši:

  502                  60 969,33

  343                  12 784,67 (krácený nárok)

                                              Dal 321          73 754

  A k tomu zúčtování záloh únor a leden:

  MD 321          154 640

                                                Dal 314           127  801,66

                                                Dal 343             26 838,34 (minus krácený nárok).

  Asi jste si neuplatňovali odpočet z těch záloh - tedy nyní ho potřebujete douplatnit (tedy minus 314 celková částka včetně daně a rozúčtovat na MD 314 - základ a MD 343 - daň) - lze do běžného přiznání (nemusíte dávat např. dodatečné přiznání na leden 2024).

• Nedoplatek na zdravotním pojištění

  18. 03. 2024

  Dobrý den pane inženýre,
  jsme ZŠ - příspěvková organizace. Při kontrole na VZP za období 05.2020 - 02.2024 nám zjistili nedoplatek a to konkrétně za období 1/2022 ve výši 4 Kč. V přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele máme vyčísleno 79 539 Kč, ale zaplaceno z bankovního účtu zdravotní pojišťovně 79 535 Kč a to i zaúčtováno v daném roce 2022. Nedoplatek jsem dnes zaplatila z bankovního účtu, penále nám vyměřeny nebyly. Můžete mi prosím poradit s účtováním?}

  Fakticky se jedná o opravu nesprávnoti minulých let - naštěstí finanční objem je naprosto zanedbatelný. Co nevím je to, zda byl o ty 4 Kč chybně zaúčtován náklad (tedy 524 byla nižší) nebo to bylo chybně strženo zaměstnancům (tedy 524 bylo OK, ale zaměstnanci dostali více peněz) - případně zda to není kombinace vlivů.

  Když by to bylo chybně v nákladech, tak bych měl správně doúčtovat náklad MD 524 (správně nedaňová  - nějaká zvláštní anylytika a neměla by být ani dle mého názoru kryta dotací na platy z kraje ..)/Dal 337 a potom platba MD 337/Dal 241. Nicméně je to tak malá částka a může být i situace, že je tam ten druhý vliv (jiné stržení zaměstnancům), že bych to asi spíše zaúčtoval MD 549 (fakticky jako když by to bylo zaokrouhlení)/Dal 337 a MD 337/Dal 241. Myslím si, že tímto postupem bych při tak nepatrné částce vypovídací schopnost výkazů nijak neohrozil.

• Betonová plocha

  15. 03. 2024

  PO vybudovala betonovou plochu o rozměrech 2x3 m, na které bude později stát zahradní domek. Hodnota stavby je 37.000 Kč, kterou zaúčtovala do nákladu jako službu na ú. 518. Máme za to, že se jedná o stavbu, která měla být zaúčtována na ú. 021, měla použít na toto Fond investic a tím i porušila rozpočtovou kázeň, jelikož použila provozní prostředky místo investičních.}

  V tomto případě s Vámi musím souhlasit - mělo se to vyhodnotit jako investice - účet 021.

• Srážková daň z kreditního úroku na běžném účtu

  14. 03. 2024

  Dobrý den,
  
  jsme PO zřizovaná městem Ústí nad Labem.
  Museli jsme si zařídit smlouvu s bankou na Cash pooling.
  Nyní nám na účet připisuje banka kreditní úrok a zároveň srážkovou daň.
  O účtování se stále se zřizovatelem dohadujeme.
  Já stahuji výpisy z banky přímo do účetního programu, tudíž účtovat
  pouze netto není možné. Musím zaúčtovat každý řádek výpisu.
  Našla jsem variantu:
  úrok 241/662
  daň 662/241
  
  Zřizovatel tvrdí:
  úrok 241/662
  daň 591 /241
  To mi přijde jako nesmysl. Co potom z daní na 591. Tu bych musela řešit.}

  V dokumentech na webu najdete materiál "Náklady USC a PO ...." - ze 6. 9. 2022. Na straně 23 tam právě toto téma rozebírám - s tím, že také pracuji s tou VAR 241/662 Jen neto úro (což je to samé jako zaúčtovat 662 celou hodnotu a 662/241 pro daň).

  Cituji z daného dokumentu:

  -------------------------------------------------------------------------

  Od roku 2014 jsou úroky z běžných účtů příspěvkových organizací předmětem daně z příjmů a to formou srážkové daně. Přitom vzniká diskutabilní otázka, jak o této sražené dani bude účtováno.

  Příklad:

  Škole byl na konci ledna 2016 připsán úrok ve výši 100 Kč a na výpisu se hned objevuje dále srážková daň ve výši 19 Kč. Varianty účtování jsou následující:

  VAR 1 (netto přístup):

         MD 241/Dal 662 ve výši 81 Kč

   

  VAR 2 (brutto přístup):

         MD 241/Dal 662 ve výši 100 Kč

         MD 591/Dal 241 ve výši 19 Kč

  Postup není sice popsán v účetních předpisech pro příspěvkové organizace, nicméně mohli bychom si vypůjčit ustanovení bodu 4. 1. 2. ČÚS 019 pro podnikatele (a analogicky je použít i pro naši situaci).

  4.1.2. V případě úrokových výnosů (příjmů), které se podle zákona o daních z příjmů zdaňují zvláštní sazbou daně a sraženou daň je možno započíst na celkovou daňovou povinnost, se sražená daň z příjmů vyúčtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 34 - Zúčtování daní a dotací. V ostatních případech se úrokový výnos (příjem) účtuje v netto částce; pokud se uvedený úrokový výnos (příjem) účtuje v brutto částce, je nutno vyúčtovat částku srážkové daně odpovídající vyúčtovanému úrokovému výnosu na příslušný účet účtové skupiny 59 - Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů.

  Přitom nejsme ve větě první, neboť příspěvkové organizace nemají právo započítávat sraženou daň na celkovou daňovou povinnost. Druhá věta pak říká, že základním modelem je výše uvedená VAR 1, alternativní model pak představuje VAR 2. Dle mého názoru si tedy škola bude moci vybrat mezi těmito dvěma variantami (případně by mohlo ze strany zřizovatele dojít k nějakému jednotnému usměrnění metody pro všechny zřízené příspěvkové organizace).

• Vyúčtování za energie-dobropis

  14. 03. 2024

  Dobrý den, dobropis za energie jsem vždy účtovala takto:
  502/321 skutečná spotřeba dle faktury 50
  502/389 storno odhadu mínusem - 150
  321/314 storno záloh plusem 150
  377/321 předpis přeplatku 100
  241/377 přeplatek v bance 100
  
  Nyní mě zřizovatel sdělil, že se přeplatky mají účtovat na výnosové účty /649/ ne do nákladů mínusem.
  Můžete mi prosím poradit? Děkuji.}

  Já rozhodně souhlasím s Vaším postupem - tedy účtovat rozdíl proti dohadné položce jako korekci nákladů (ve Vašem případě minus 502). Pokud budou chtít ukázat, kde je to popsáno, tak to jako princip lze doložit prostřednictvím ČÚS 703 (Transfery), kde se pracuje u transferů s vypořádáním s tím, že se rozdíly skutečné výše transferu a dohadné položky účtují jako korekce výnosů (pokud jsem příjemce) nebo nákladů (pokud jsem poskytovatel). Obdovně je popsán také případ upřesnění dohadné položky při pořizování dlouhodobého majetku - pokud je skutečná cena odlišná od té, která byla stanovena v rámci dohadné položky (rozdíl je také +- 551).

  No a protože v účetnictví platí režim, že obdobné situace mají být řešeny obdobně, tak by se tento princip měl promítnout i do dohadných položek na energie - proto to máte uděláno správně (respektive pokud byste to udělali podle přání zřizovatele, tak zavádíte jiný přístup, než je u transferů ...).

• Fondy příspěvkové organizace

  14. 03. 2024

  Příspěvková organizace skončila s kladným hospodářských výsledkem ve výši 900 tis., rozdělila si do fondu odměn a fondu rezervního. Nyní by organizace chtěla převézt 500 tis. do investičního fondu a následně do rozpočtu zřizovatele. Jak postupovat?
  1/ Příspěvková organizace zašle žádost o povolení převodu 500 tis. do investičního fondu (§31, odst. 1 písm. g.), město na radě města schválí za zřizovatele tuto možnost?
  2/ Kdo dá podnět k odvodu z investičního fondu PO do rozpočtu zřizovatelé? (§31 odst. 2 písm. c.) Nějaká žádost PO? Nebo samotné město v usnesení rady města uloží odvod, bez nutnosti žádosti PO?}

  Souhlas s tím, že o převod z rezervního fondu do fondu investic žádá příspěvková organizace - tedy za mne žádost by měla jít od ředitele PO, schvaluje Rada.

  Odvod z fondu investic ale není na návrh příspěvkové organizace - to je rozhodnutí zřizovatele. Tedy dle mého názoru by o tom měla rozhodnout Rada + samozřejmě s tím souvisí také změna v rámci rozpočtu - posílení příjmové stránky rozpočtu.

• Nákup síťových prvků

  14. 03. 2024

  Dobrý den,
  naše škola nakoupila CISCO switche, kde cena switche s DPH byla 39 168,91 Kč a ke switchi rozšířenou záruku na jeden rok za cenu s DPH 4 858,42.
  Chtěl jsem se zeptat, zda-li mám tyto položky sečíst a zaúčtovat jako investici DHM v hodnotě 44 027,33 Kč, nebo mohu zaúčtovat switche zvlášť jako DDHM a záruku zvlášť jako službu ? Nejsme plátci DPH.
  Děkuji za odpověď}

  Za mne je ta prodloužená záruka "charakteristikou" nakoupené věci - můj názor je, že to patří do pořizovací hodnoty - tedy já bych účtoval toto na 042 jako investici.

• Stravování - nepřetržitý provoz 2

  13. 03. 2024

  Hezký den,
  moc děkuji za odpověď. Teď ještě tedy dotaz - bylo by možné přejít z daného systému, který v naší příspěvkové organizaci máme (dovážené obědy do výdejny stravy od externího dodavatele, vydává naše zaměstnankyně, oběd 55 % ceny dáváme do nákladů organizace + příspěvek z FKSP - zbytek strháváme zaměstnanci ve výplatě) na peněžitý příspěvek na stravování pro všechny zaměstnance? Nejenom pro ty, kteří pracují na noční? Z hlediska evidence by to bylo pro nás určitě jednodušší - odpracoval v daný den nejméně 3 hodiny, má nárok na příspěvek na stravování. Zaměstnanci bych ve výplatě stáhla za každý oběd plnou cenu oběda a zároveň bych mu dala příspěvek na oběd (ve výši 55 % ceny oběda + příspěvek z FKSP)???
  Moc děkuji za informaci. Jen ještě - jsme PO zřízená městem.}

  Tím, že nemáte vlastní stravovací provoz, tak varianta přechodu na peněžitý příspěvěk na stravování je možná. Výši si stanovíte sami - maximum je nyní 116,20 Kč s tím, že vše může jít z nákladů organizace, případně část by mohla (ale i nemusela) jít z FKSP.

  Ale trochu se obávám toho, co píšete na konci - že byste zaměstnanci strhli celou cenu oběda. Předpokládám, tedy, že počítáte s tím,že byste nadále fakticky zajišťovali stravování, vydávala to Vaše zaměstnankyně. Totiž peněžitý příspěvek na stravování je o tom, že stravování nezajišťujete - prostě jim jen dáte peníze. Tady bychom se ale dle mého názoru mohli dostávat do konfliktu - na jednu stranu dáte peněžitý příspěvek na stravování, na stranu druhou faktura za obědy pro zaměstnance by šla na organizaci, obědy by vydávala Vaše zaměstnankyně. Já bych třeba za těchto podmínek do toho peněžitého příspěvku nešel.

   

• 2x odepsaný majetek

  12. 03. 2024

  Dobrý den,
  v naší společnosti se objevila situace, kdy účetní omylem vyřadila majetek, který byl již dříve správně vyřazen. Jakým způsobem je možné tuto chybu v účetnictví opravit?
  Následně máme ještě jeden dotaz, v účetnictví roku 2023 jsme si všimli, že máme obsazené číslo faktury, která v roce 2023 nebyla zaúčtovaná, což je dobře, protože se jedná o pojištění Kooperativu, která měla být zadaná v lednu 2024. Takže číslo máme obsazené, ale nezaúčtované. Jakým způsobem je možné tuto situaci řešit a jaké jsou doporučené postupy pro nápravu tohoto nedopatření v rámci účetnictví?
  Děkuji za vaši pomoc.}

  K tomu prvnímu případu - jestli je to plně odepsaný majetek a jen došlo k duplicitě účtování MD 08x/Dal 02x tak holt nyní jen opravím doúčtováním MD 02x/Dal 08x. Horší situace by byla, pokud ten majetek ještě nebyl odepsaný a při tom duplicitním vyřazení se tedy chybně zaúčtoval i náklad (551/Dal 08x a tvorba fondu ibcestic). To by potom byla již oprava chyby i na výsledkovém účtu - takže pode objemu chyby by to bylo buď minusovat 551 (a tvorbu fondu investic) a také minusovat 401/416. Ale doufám, že je to jen na tu rozvahovou opravu (že ten majetek již měl nulovou ZC).

  U toho druhého případu - tam je běžné jen pozneačit v evidenci, že šíslo je omylem obsazeno a není ale zaúčtováno - že je to až případ, který je zaúčtován dokladem č. xxxx v roce 2024. nic víc s tím dělat nemusíte.

• Stravování - nepřetržitý provoz

  12. 03. 2024

  Dobrý den, jsme domov pro seniory. Pracovnice přímé péče pracují v nepřetržitém provozu - tedy i noční směny. Obědy pro zaměstnance zajišťujeme společně s obědy pro naše klienty - do výdejny stravy je každý den dováží externí firma, která nám pak vystaví měsíčně fakturu zvlášť na odebrané obědy klienty a zvlášť zaměstnanci. Zaměstnancům na obědy přispíváme - jednak 55 % ceny hradíme do nákladů zaměstnavatele a pak přispíváme ještě z FKSP. Zbytek ceny pak strháváme přímo ve výplatě jednotlivým zaměstnancům. Zaměstnanci, kteří pracují ale na noční (směna od 18 do 6 hodiny) oběd nemají. Přišli tedy s dotazem, zda je možné jim a těm, kteří si obědy neberou, dát příspěvek na stravné. Je možné toto nějak ošetřit? Říkala jsem jim, že zaměstnavatel nemá povinnost zajistit stravování pro zaměstnance, že je to pouze benefit, který samozřejmě nemusí využít. Ale ráda bych se "opřela" o vyhlášku, zákon apod. Děkuji moc za odpověď.}

  Určitě je možné im toto poskytnout - jak formou stravenky, tak i peněžitého příspěvku na stravování. Na tyto případy pamatuje §6a odst. 2 a 3 vyhlášky č. 84/2005 Sb.

  Cituji:

  (2) Je-li stravování zabezpečováno ve vlastním stravovacím zařízení, je možné zabezpečit stravování prostřednictvím organizační složky státu, právnické nebo fyzické osoby pouze zaměstnanci uvedenému v § 3 odst. 3,

  a) kterému nelze jinak zajistit stravu odpovídající jeho zdravotnímu stavu; požadavek na zajištění stravy odpovídající zdravotnímu stavu zaměstnance musí být organizaci doložen písemným lékařským potvrzením s doporučeným typem stravování, vystaveným příslušným odborným lékařem,

  b) který na základě rozhodnutí organizace vykonává v pracovní době práci pro organizaci mimo pracoviště organizace na jiném dohodnutém místě6),

  c) pokud odběr hlavního jídla, případně dalšího hlavního jídla spadá do doby, kdy je vlastní stravovací zařízení uzavřeno, nebo

  d) pokud jde o období, kdy je vlastní stravovací zařízení mimo provoz.

  (3) V případech uvedených v odstavci 2 může organizace zaměstnancům místo zabezpečení stravování podle § 4 a 5 poskytovat peněžitý příspěvek na stravování podle § 33b odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Pokud organizace rozhodne, že v případech uvedených v odstavci 2 bude zabezpečovat zaměstnancům stravování podle § 4 a 5, nebo rozhodne, že bude v těchto případech zaměstnancům poskytovat peněžitý příspěvek na stravování, musí ke všem dotčeným zaměstnancům přistupovat stejně.

  Vás se týká to písmeno c). Takže poskytnout můžete a jen pozor na tu poslední větu v odst. 3 - pokud to spustíte a budete to poskytovat - tak ke všem dotčeným pracovníkům musíte přistupovat stejně.

• Erasmus+ - přepočet mezi cizími měnami

  12. 03. 2024

  Dobrý den, v rámci dotace Erasmus+ jsme nyní obdrželi faktury i v jiné než v měně EUR. Máme korunový účet, uhradili jsme fakturu za vstupenky a ubytování v PLN, z bankovního účtu se nám dle banky strhla přepočtená částka v Kč. Jak nyní dál postupovat? Máme přepočítat částku v PLN, kolik by byl nárok v EUR, nebo řešit jen tu přepočtenou částku v Kč, která odešla z banky a u té částky v Kč řešit nárok v EUR? Moc děkuji za odpověď.}

  Tento dotaz má fakticky dvě části:

  a) jak účtovat o daném nákladu - tam je situace celkem jasná - mám vzít PLN a přepočítát je platným kurzem v účetnictví (jak máte vyhlášeno - zda třeba máte pevný roční kurz ČNB nebo denní .... - je to kurz PLN x CZK). Tímto zaúčtujete náklad a k tomu při platbě kurzový rozdíl - podle charakteru bude 563 nebo 663.

  b) potom je ale věc, na kterou neumím dát odpověď - nárok na dotaci musíte vyjádřit v EUR - no a tady by dotační smlouva (nebo nějaká pravidla) měla definovat, jak přepočítat když máte doklad třeba na 100 PLN, kolik je to v EUR -  nárok na dotace - já to fakt netuším - to musíte najít ve smlouvě ..., jak to máte stanoveno a podle toho si nárok v EUR vyjádřit. Takže na b) neumím obecně odpovědět - je to případ od případu.

• stravování

  11. 03. 2024

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace zřízená městem, zaměstnancům poskytujeme stravovací paušál 105,- Kč. Naši zaměstnanci mají možnost si objednávat obědy u externího dodavatele, tyto obědy jsou externím dodavatelem dováženy a zaměstnancem naší organizace vydávány zaměstnancům v naší výdejně jídla. Faktura, kterou zašle externí dodavatel za odebrané obědy je v plné výši včetně DPH přeúčtována přes účet 335 na zaměstnance. Můžeme takto postupovat?}

  Přijde mi to problémové - logika peněžitého příspěvku na stravování je v tom, že poskytnu zaměstnanci peněžitý příspěvek a o stravování se dále nestarám.

  Nicméně to, co mi popisujete mnohem více odpovídá tomu, co je popsáno v §5 Vyhlášky č. 84/2005 Sb. - jak v tom, že za dodávku jídla je fakturováno firmě, tak zejména v tom ohledu, že Váš zaměstnanec stravu vydává v jídelně pro zaměstnance. Chápu, že jídla zaměstnanci přeúčtujete, ale to, že se staráte o zajištění stravování (výdej jídla ...), to bude prakticky nepopiratelné a i to nějde nijak vyřešit nějakým přeúčtováním.

  Takže já mám dojem, že je to kombinace dvou metod, které by neměly být slučovány. Ale expert na toto nejsem, nevím, jestli se to někde výslovně řešilo. Já bych to ale nedělal. Pokud pracovníci trvají na tomto způsobu stravování, řešil bych to potom jako stravování podle vyhlášky č. 84/2005 (ne jako peněžitý příspěvek na stravování).

  Ale nevím - jist si úplně nejsem.

• transfer - investiční i neinvestiční

  06. 03. 2024

  Dobrý den,
  chtěla bych požádat o kontrolu účtování transferu, především investiční části, dosud jsem neúčtovala.
  Na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace nám byla schválena žádost z Operačního programu Spravedlivá transformace na projekt Modernizace učebny ICT. Schválená míra podpory je 85%, minimální podíl vlastního spolufinancování 15%. V projektu se vyskytují náklady neinvestiční – např. pořízení PC…, tak investiční – TZ, projektor.
  V rozhodnutí uvedeno, že skutečná výše dotace, která bude příjemci poskytnuta, bude určena na základě skutečně vynaložených, odůvodněných a řádně prokázaných způsobilých výdajů…. Uvažuji tedy, že jde o dotaci s vyúčtováním. A jelikož finance obdržíme až následně po zpracování vyúčtování, jde o transfer ex post, nebudu účtovat o záloze. Projekt je schválen, bude ukončen a vyúčtován letos. Do doby vyúčtování budeme financovat z vlastních zdrojů. Bude jedno vyúčtování v průběhu (asi duben) a po té na konci projektu (podzim), na základě jednotlivých vyúčtování dostaneme finance.
  Dosud jsme obdrželi faktury na pořízení výpočetní techniky (PC, tablety, tiskárna). Zaúčtovala jsem 558/321, kdy jsem částku rozdělila na 85% a 15% (rozlišuji UZ). Následně vyčíslím dohadnou položku (např. čtvrtletně) na hodnotu těch 85% vynaložených nákladů tj. 388/672. Po schválení vyúčtování zaúčtuji předpis pohledávky: 348/388.
  Nyní o účtování investiční části. Faktura za projektor v celkové hodnotě 50 979,- Kč 042/321, platba faktury 321/241 a zároveň 416/401. Dohad TP 85% (tj. 43 332,15) 388/403 při zařazení majetku. Na kartě majetku si zadám transferový podíl a odpisy budou vypadat takto: 551/082, 403/672 TP a 401/416 tvorba FI (odpis bez TP).
  Při vyúčtování předpis pohledávky 348/388, příjem fin. prostředků 241/348 + tvorba FI 401/416.
  Nejsem si jistá rozúčtování faktury za projektor a interaktivní tabuli. Projektor je investice, držák projektoru bych zaúčtovala jako DDHM, Interaktivní jednotka + držák také jako samostatný DDHM (dle vyjádření našeho IT může fungovat s jakýmkoli jiným projektorem), tabule také DDHM. Dále tam jsou položky instalační materiál a instalační práce + doprava. Tyto jsem rozpočítala koeficientem mezi jednotlivé položky. Nebo rozdělit částky za instalace a dopravu mezi 4 položky majetku dělením? (12100,-/4 a připočítat).
  Moc děkuji za odpověď.}

  Provozní část - chválím - je to v pořádku

  Investiční část - zaúčtování projektor - supe - jste šikovná.

  To rozdělování - co je ještě jeden majetek a co mohu rozdělit na více - to je sporná záležitost. Podle mne i tu variantu, že to dáte samostatně můžete obhájit.

  No a rozpočítávání vedlejších nákladů - ČÚS 710 má jako základní variantu podíl pořizovacích cen (bod 3.4. písm.a), ale mohu se rozhodnout i pro jinou variantu - třeba tím dělením na kusy - viz bod 3.4. b) (také to někdo dělá).

• Podrozvahová evidence

  06. 03. 2024

  Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. Jsme střední škola, účtujeme ve zjednodušeném rozsahu. V březnu jsme obdrželi "Rozhodnutí o schválení" dotace z Operačního programu Spravedlivá transformace (Ministerstvo životního prostředí) s rozdělením: 2 mil na investiční a 1 mil na neinvestiční prostředky s financováním ex post /závěrečné vyúčtování by mělo proběhnout rovněž v r. 2024/.
  1. Mám s datem vydání tohoto "Rozhodnutí" účtovat na podrozvahových účtech o podmíněné pohledávce na dotaci?
  2. Pokud ano, na jakých podrozvahových účtech a bude to celkový nárok jak na neinvestiční, tak i investiční prostředky? Tady mne matou ty investiční prostředky.
  3. Kdy podrozvahu odúčtuji? až mi fyzicky přijdou peníze ex-post?
  Ve naší "Směrnici pro vedení účetnictví" máme uvedeno: "že budeme v podrozvaze sledovat i jiné podmíněné pohledávky, případně i závazky významnějšího charakteru". Např. nárok na dotaci z projektu Erasmus na podrozvaze vedeme.
  Děkuji za odpověď.}

  Máte vymezeno, že budete podmíněné pohledávky z titulu dotací na podrozvaze sledovat - tak Vám ais nic moc jiného nezbývá. Nerozlišujeme na podrozvaze investiční a provozní - tedy volil bych účet 915 (pokud správně chápu - předpokládá se nějaké vypořádání do 1 roku) - a to jak pro investiční tak i provozní prostředky.

   To téma, kdy odúčtuji - to je zajímavé. Většinou to děláme tak, že se to odúčtovává s inkasem platby (a klidně bych to tak i udělal). Nicméně ono to tak jednoznačné není - totiž správně bych neměl mít duplicitu pohledávka v rozvaze a podmíněné pohledávky v podrozvaze. Takže pokud třeba uděláte vyúčtování a zachytíte to do rozvahy jako pohledávku za dotaci (účet 346, ale i 388), striktně vzato z podrozvahy by to mělo vypadnout.  Upřímně tím, že se vše uskuteční ještě v roce 2024, tak je to celkem jedno, Pokud by to ale šlo "přes rok" tak je to celkem zajímavé téma (a bohužel ze strany MF nedořešené - jako ostatně velká část věcí u podrozvahy).

  Budu citovat například z dokumentu k obsahovému vymezení podrozvahových účtů, který je na webu:

  ------------------------------------------------------------------------------------------

  1. Máme na podrozvaze sledovat budoucí peněžní tok?

  Problém si asi nejlépe vysvětlíme na příkladu dotací s vyúčtováním financovaného systémem záloh. Zde je podle ČÚS 703 nastaven následující režim účtování:

  • potenciální celkový nárok na dotaci zaúčtuji na podrozvahu (podmíněná pohledávka proti účtu 999)
  • následně inkasuji zálohy, které účtuji zápisem 241 MD/ 374 D
  • jak vynakládám jednotlivé náklady na projekt, mohu účtovat o dohadné položce aktivní zápisem 388 MD/ 672 D
  • při vyúčtování zúčtovávám zálohu a vzniká potenciální pohledávka ve výši doplatku.

  Představme si, že v rámci projektu OPVK získala škola nárok na dotaci v potenciální výši 1 mil. Kč (krátkodobá). Tato hodnota byla zaúčtována jako podmíněná pohledávka (třeba v březnu 2017). V dubnu byla přijata záloha ve výši 300 tis. Kč (zápisem 241 MD/ 374 D). Od dubna začínají být vynakládány náklady projektů – třeba v dubnu 50 tis. Kč, v květnu 70 tis. Kč ….(na konci měsíce účtováno vždy zápisem 388 MD/ 672 D).

  Nyní vzniká otázka – v jakém okamžiku by se mělo provést odúčtování z podrozvahy (přitom si uvědomme, že je zákaz duplicitního sledování na rozvaze a podrozvaze).

  • v první variantě budeme odúčtování z podrozvahy směrovat na přijetí peněžních prostředků (tedy v dubnu odúčtujeme hodnotu 300 tis. Kč). Upřednostníme tak význam sledování peněžního toku. Podívejme se ale pozorně, co inkaso zálohy znamenalo - jednak přitekly peněžní prostředky a dále došlo ve stejné hodnotě ke zvýšení závazků (tedy „podmíněná pohledávka“ by byla konvertována na přírůstek peněžních prostředků a zaúčtování závazku). Tato varianta by odpovídala i znění bodu 4.10. v ČÚS 704.
  • v druhé variantě pak upřednostníme, to, že podmíněná pohledávka má být odúčtována až v okamžiku vzniku pohledávky (respektive dohadné položky aktivní) – tedy jak budou nabíhat hodnoty na účet 388, budeme provádět odúčtování z podrozvahy bez ohledu na skutečnost, že peněžní prostředky natekly již dříve (neboť ty natékají jako závazek).

  V praxi se tak setkáváme s nejrůznějšími přístupy – většinou se provádí odúčtování podle toku peněžních prostředků, nicméně pokud je dotace financována ex post, mělo by odúčtování z podrozvahy nastat již v okamžiku zachycení pohledávky (dohadné položky aktivní), aby nedocházelo k duplicitě podrozvahy a rozvahy.

   -----------------------------------------------------------------