Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
jsme MŠ, neplátce DPH, pouze hlavní činnost. Máme od zřizovatele ve výpůjčce dvě budovy (sídlo a odloučené pracoviště). U obou těchto budov chceme pořídit do některých oken síta a to do oken, kde žádná síta před tím nebyly. Získali jsme cenovou nabídku a na jednu budovu by se jednalo o částku cca 16.200Kč včetně DPH, na druhou budovu cca 18.500Kč včetně DPH.
Nyní máme dva dotazy.
Z našeho pohledu se jedná u každé budovy o technické zhodnocení budovy do 40tis. tj. účtujeme přímo do provozu na účet 549, cena budovy se nezvyšuje a můžeme hradit z příspěvku zřizovatele na provoz. Je to tak správně?
Druhý dotaz se týká dodavatelské firmy. Firma, od které máme cenovou nabídku, je polská firma, má sídlo v Polsku a zde v ČR má odštěpný závod. Podle jejich IČa se jedná konkrétně o „Odštěpný závod zahraniční právnické osoby“. V cenové nabídce nám normálně rozepsali cenu bez DPH a vyčíslili DPH 21% a konečnou cenu včetně DPH. Předpokládáme správně, že odštěpný závod zahraniční právnické osoby zde v ČR funguje jako česká firma a odvádí DPH v ČR a pro nás jako neplátce tímto nevznikne žádná povinnost vzhledem k DPH, vše pro nás proběhne běžně jako bychom nakupovali od české firmy. Je to tak?
Děkuji Vám moc za odpověď.}
Ano - dle mého názoru máte naprostou pravdu:
a) souhlas s tím, že to jsou dvě samostatné TZ budovy do 40 tis. kč - tedy provoz a účet 549
b) ano - pro Vás je to klasický "český" dodavatel, který má DIČ tady - takže bez jakýchkoliv problémů.
Dobrý den,
organizace pořídila na faktury kredity na stravné zaměstnancům. S účtováním nemám problém.
Ale nevím, jaké datum účetního případu mám v dokladu, kde účtuji „předání“ kreditů zaměstnancům (nákladové účtování).
Jeden nákup byl na fakturu 30.1. v hodnotě kreditů tak, jak byl zaměstnancům propočten nárok za leden a druhý nákup na fakturu 6.3. v hodnotě kreditů tak, jak byl zaměstnancům propočten nárok za únor.
Můžu u každého z obou případů nastavit pro nákladové čerpání kreditů poslední datum v měsíci lednu, resp. únoru ?
Nebo se mám řídit podle některých názorů tím, že zaměstnanci fakticky spotřebují kredity až v období po lednu, resp. únoru a tím tedy dám datum účetního případu až v únoru (za leden), resp. březnu (za únor)?}
Klíčové je řešit, jak zaměstnanci vzniká nárok. Pokud je to tak (a já to předpokládám), že pokud odpracuje leden, vzniká mu nárok (i kdyby třeba ukončil zaměstnání) - potom musím ještě do ledna zaúčtovat náklad (a případné čerpání FKSP)/závazku vůči zaměstnanci. No a faktura od dodavatele je potom již jen třeba MD 333/Dal 321.
Nevím jaké máte další nastavení - zda zaměstnanec něco doplácí (potom bych to účtování musel trochu upravit)... Snad jsem to ale zodpověděl relevantně - tedy pro vznik nákladu a závazku je rozhodující vznik nároku.
Dobrý den,
jsme základní škola - PO zřízená ÚSC. Máme vlastní školní jídelnu, kde vaříme pro žáky , zaměstnance a cizí strávníky. Cena oběda pro zaměstnance je stanovena v hodnotě potravin - tj. 38,- Kč (zaměstnanec platí 32,- Kč, příspěvek z FKSP je 6,- Kč). Celková hodnota oběda se rovná ceně pro cizí strávníky - 95,- Kč.
Do stanovené hranice pro osvobození (zápis do mzdového listu) máme zapisovat hodnotu oběda ve výši 63,- Kč (95 - 32) nebo jen příspěvek FKSP 6,- Kč?
Děkuji za odpověď}
Je to rozdíl mezi běžnou cenou oběda (95 Kč) a toho, co uhradí zaměstnanec (32 Kč) - to je hodnota jeho zvýhodnění. Tedy těch 63 Kč.
Dobrý den,
jsme základní škola zřízená obcí. Zakoupili jsme schodolez v hodnotě 133 100 Kč a druhá faktura jsou nájezdové ližiny v hodnotě 17 182 Kč.
Na obě faktury nám zřizovatel poslal peníze s tím, že majetek převedeme zřizovateli.
Moc prosím o radu, jak mám účtovat. Kam zaúčtovat přijaté peníze (do rezervního fondu?) a jak to celé proúčtovat a převést zřizovateli.
Moc děkuji za odpověď.}
Trochu tápu nad tím, proč v případě, že se ten majetek má převést na zřizovatele, to rovnou zřizovatel nekoupí. Ale budiž.
Takže ve Vašem případě bude asi následovat následující postup:
a) předpis investičního příspěvku zřizovatele MD 348/Dal 401 150 282
b) inkaso investičního příspěvku MD 241/Dal 348 150 282
MD 401/Dal 416 150 282
c) došlá faktura - schodolez a lyžiny - budu brát jako jeden majetek s tím, že se jedná o investici (samostatná movitá věc)
MD 042/Dal 321 150 282
d) úhrada došlých faktur MD 321/Dal 241 a MD 416/Dal 401 150 282
e) předání maetku zřizovateli - volil bych v režimu "před zařazením do maetku s tím, aby tedy zřizovatel začal odepisovat) - podkladem by měl být nějaký předávací protokol na zřizovatele
MD 401/Dal 042 150 282
Dobrý den, chtěla bych poradit jak zaúčtovat přeplatek 11 tis. Kč, který nám vznikl ve Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti za rok 2023 a který nám již Finanční úřad na běžný účet vrátil. Bylo by možné účtovat předpis 342/595 a vratku 241/342 ? Děkuji za odpověď .}
Takto rozhodně ne - při zúčtování daně z příjmů ze závíslé činnosti jste pouze v pozici plátce, který to zprostředkovává (ty peníze Vám nezůstávají). Těch 11 tis. kč ale musíte vyplatit zaměstnancům, kterých se to týká. Tedy je to MD 342/Dal 331 a potom s vyššími výplatami v rámci ročního zúčtování daně MD 331/Dal 241.
Dobrý den, jsme střední škola, plátci DPH. Prosím o radu, týkající se kalkulace a účtování stravy u žáků. U došlé faktury za potraviny, co jde do skladu školní jídelny, nárokujeme DPH v krátícím koeficientu (vaříme i pro cizí strávníky, zaměstnance a nerozlišujeme „dvoje“ hrnce).
Z let dřívějších je kalkulace pro žáka nastavena na „dotovaný“ (běžný) oběd :
Cena potravin 37,50 Kč
DPH (12%) 4,50 Kč
Celkem s DPH: 42,- Kč
V případě, že žák má objednán oběd, či více obědů, a neodhlásí je (např. onemocní), na „dotovaný oběd“ nemá nárok a platí za vyšší zkalkulovanou cenu:
Cena potravin 37,50 Kč
Režijní náklady 44,01 Kč
Zisk 0 Kč
Celkem bez DPH 81,51 Kč
DPH (12%) 9,78 Kč
Celkem s DPH 91,29 Kč
Ve ŠJ jsou zadány tyto ceny a s nimi se pracuje. V účetnictví však, co se týká žáků, beru, že žák je plnění osvobozené a tak o tom účtuji sice ve výše uvedených částkách, nicméně DPH neodvádím. Kalkulaci tvoří jiná osoba a zcela náhodou jsme se nyní dostali k tématu DPH.
Navedlo nás to tedy k otázkám, ke kterým jsme jasné odpovědi nenašly. Mohu cenu stravenky žáka brát jako osvobozenou bez rozdílu v jaké výši stravenku hradí a pokud neodvádím DPH, ať ze stravenky dotované či nedotované, je to v pořádku?? A je správné, že obě kalkulace tedy navyšujeme o DPH ??}
Já bych prvotně řešil tu oblast, zda tam nastává osvobození v obou případech či nikoliv. Zákon o DPH řeší oblast "vzdělávacích služeb" v §57. Pod písmenem b) jsou uvedeny školské služby jako plnění osvobozená od DPH. No a z toho vyplývá to zásadní - aby to mohlo být od daně osvobozeno, musím splnit to, že to má být školní stravování (jako školská služba).
Pokud ale není naplněno to, že by to školská služba byla, není nárok na osvobození od daně dle mého názoru naplněn. Takže u toho oběda, kdy již není naplněno, že je to školní stravování (viz vyhláška 107/2005), se domnívám, že striktně vzato by nemělo být aplikováno osvobození od daně a já bych z dané ceny odváděl DPH.
A teď k těm kalkulacím - u toho osvobozeného jídla - ano to je jedno z řešení (je to logika, že na osvobozený oběd od daně si odpočet neuplantíte - by´t tady je problém v tom, že koeficient je jiný než je podíl obědů osvobozených a zdaňovaných). Podívejte se prosím na dokument "DPH, Potravinové limity u jídelen ...." z 18.4.2016 - snažím se tady popsat všechny související problémy a ukazuji nějaké náměty, jak se s touto oblastí vyrovnat. Platí totiž tady jedno heslo - pokud jste jídelna a jste plátcem DPH a máte jeden sklad potravin, kde odčítáte koeficientem, již nikdy nejste schopni přesně stanovit potravinové limity (vždy se to bude jen nějak odhadovat, dopočítávat ...).
Navýšení druhé kalkulace o DPH je samozřejmě v pořádku - tím, že by to dle mého názoru měl být zdaňovaný oběd.
Dobrý den.
Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená hlavním městem Prahou.
V kolektivní smlouvě je ujednáno, že zaměstnanec- učitel má nárok na náhradu výdajů za opotřebení vlastních lyží použitých na lyžařském výcvikovém kurzu žáků (LVK). Pokud učitel uplatnil nárok na tento výdaj v rámci "cesťáku" spolu se stravným a dalšími výdaji, celý "cesťák" jsme zaúčtovali na 512 a bylo to podle nás OK. V případě, že učitel uplatňuje pouze náhradu za opotřebení vlastních lyží samostatným písemným požadavkem nikoliv jako součást "cesťáku", máme pochybnosti, zda-li proplacenou náhradu zaúčtovat na 512 či 527. (Z hlediska osvobození od daně z příjmů na straně zaměstnance máme správně ošetřeno - § 6, odst. 7) a 8) ZDP. ). Metodika MHMP pro účetnictví a rozpočet ani ČÚS nám "nepomohly", současně je pravdou, že při 60- ti milionovém rozpočtu se jedná o náklady v řádu jednotek tisíců Kč za kalendářní rok. Za odpověď Děkuji.}
A já Vám také nejsem schopen pomoci nějakou jednoznačnou odpovědí. Cituji z našeho dokumentu "Náklady USC a PO- obsahové vymezení", který najdete na webu:
Účet není obsahově vymezen, nicméně tradičně je spojován s cestovními náhradami vyplácenými podle zákoníku práce.
Tyto náklady zahrnují nejen vyplacené stravné či náhradu za použití soukromého vozidla, ale i další náklady související s pracovními cestami. Přitom z logiky věci by asi nemělo být rozhodující, zda je daný náklad požadován k proplacení v rámci vyúčtování pracovní cesty, nebo zda se jedná o přímou fakturaci od dopravce, od poskytovatelů ubytování a stravování. Kdo toto ale rozlišuje, tak mu rozhodně nemohu bránit – tedy potom by nastala situace, že fakturu z hotelu přímo hrazenou organizací zaúčtujeme na 518, pokud je ale ubytování vyplaceno jako součást cestovní náhrady, budeme účtovat na účet 512.
Tedy náš postoj je takový, že otázka, zda je to formálně nárokováno v rámci cestovního příkazu nebo mimo něj by nemělo rozhodovat o tom, kam se náklad druhově zatřídí. Tedy je to náhrada související s pracovní cestou a proto bychom preferovali 512 (i v případě, kdy je to nárokováno samostatně). Ale v situaci, kdy neexistuje obsahové vymezení tohoto účtu ve Vyhlášce 410/2009 musíme akceptovat i variantu, kdy někdo bude účtovat na jiný účet - v tomto případě souhlas s tím, že by to byl účet 527 (tedy pro nás je to akceptovatelná varianta).
Dobrý den, řešíme použití FI dle zákona 250/2000, Sb., § 31, odst (2) písm. d):
- lze zahrnout jakýkoliv majetek, který PO používá (DDHM, DHM, DNM, DDNM)?
- co když nedopatřením použijeme fond na majetek, jehož oprava je kupř. kryta pojišťovnou (může se stát, že škoda bude nahlášena později, neb se teprve později projeví, že šlo o PU, promlčecí lhůta u škod je tuším 3 roky)?
- jak lze kupř. opravit chybné použití FI?
- poslední dotaz: opravdu bude v dohledné době zrušen FI, resp. jeho ponechání se nechá na zvážení zřizovateli?
Děkuji za odpověď!}
Možná nejprve k poslednímu bodu - tam jen mohu říci, že takto je to nyní prezentováno, jako záměr (fakticky asi jediný proveditelný postup, jak vyřešit neudržitelné a nesmyslné nastavení fondů) - nicméně novela zákona č. 250/2000 Sb. není zatím ani puštěna do připomínkového řízení. Takže jedna věc je nějaký záměr a druhá je, konkrétní harmonogram, kdy se tak stane - na to neumím odpovědět. Já jsem nyní spíše skeptik, že se to vyřeší nějak rychle.
Nyní k prvnímu bodu - zákon č. 250/2000 Sb. obecně říká, že je to k navýšení prostředků na opravy a údržbu majetku ... - bez nějakého vymeztení pojmu "majetek" - tedy nikde není napsáno, že by tím byl omezen jen třeba nemovitý maj. a movitý nad 40 tis. Kč. Takže za mne lze i na opravy a údržbu drobného majetku.
K tomu prostřednímu - tady budu říkat "myslím si", neboť to asi není nikde výslovně řešeno. Samozřejmě pokud v době provádění opravy vím, že je to kryté z pojistné náhrady, neměl bych fond zapojovat. Ale je možné, že to skutečně nevím, může to být třeba i sporný případ, kdy se s poišťovnou řeší, zda je to vůbec pojistná událost ...... Za těchto okolností si umím představit, že fond investic zapojím a třeba až az rok se dostanu k tomu, že budu schopen účtovat výnos z pojistné náhrady (s ohledem na princip opatrnosti). Podle mne v takové situaci nikdo nemůže říkat, že zapojení fondu bylo třeba před rokem neoprávněné - tedy podle mne není ani co opravovat (zůstane mi jak čerpání fondu tak i pojistná náhrada ve výnosech v dalším roce).
To chybné použití fondu - pokud je to jednoznačně chybné, tak samozřejmě opravit mám - a jde jen o to, co to bylo za chybu (pokud třeba chybně MD 416/Dal 648 a příští rok to zjistím, tak je to na zaúčtování 416/648 s minusem, případně s použitím účtu 408).
Jsme ZŠ příspěvková organizace.Dítě mělo úraz v době školní družiny. Škola má pojistku odpovědnosti. Pojištovna poslala avízo 3500,- a vyplatila dítěti pojisnou částku 3000,- na jeho účet. V avízu byla spluúčast školy ve výši 500,-.Škola zaplatila spluúčast na účet dítěte.Jak správně zaúčtovat? Avízo ? Platba spoluúčasti? Děkuji}
Domnívám se, že byste měli účtovat:
a) nárok odškodnění - co má dítě - MD 549/Dal 378 3 500 Kč
b) nárok odškodnění za pojišťovnou MD 377/Dal 649 3 000 Kč
c) zápočet - uhrazeno přímo na účet rodičů MD 378/Dal 377 3 000 Kč
d) platba spoluúčasti školou MD 378/Dal 241 500 Kč
Dobrý den, prosím jak zaúčtovat fakturu za dodání, montáž a systémové nastavení videotelefonu - celkem 32 140 Kč? Mám zaúčtovat kabeláž na účet 549 a videotelefony na 028? Nebo můžu zaúčtovat celou fakturu na účet 549 (technické zhodnocení budovy do 40 000 Kč)?
Děkuji za odpověď.}
Za mne klidně lze celé vyhodnotit jako TZ budovy do 40 tis. Kč - je to zařízení sloužící k obsluze budovy - tedy účet 549.
Jsme střední škola, zřízená krajem. V majetku máme osobní automobil - stáří 25 let. Nyní havárie - pojišťovnou a servisem posouzeno jako totální škoda. Obdrženo pojistné plnění 20 tis. Kč. Souběžně servisem nabídnut odkup za 6 tis. Kč. Jinak bychom museli platit likvidaci.
zaúčtováno:
předpis poj. plnění 378/649
příjem na účet 241/378
prodej
vyřazení 082/022
předpis 311/646
tvorba IF 548/416
Je to takto vše nebo ještě něco chybí zaúčtovat?}
Máte to naprosto v pořádku.
Dobrý den,
lze mzdu z produktivní činnosti a stipendia zasílat učňům přímo na jejich bankovní účty nebo jejich zákonných zástupců?}
Toto je hodně právní záležitost - asi nejsme kompetentní v tom odpovídat.
Nicméně snad jen krátká úvaha - učeň má beze sporu právní způsobilost bankovní účet zřídit. Pokud jde 16-ti letý člověk na brigádu, jsou mu peníze vypláceny také na jeho účet a nikdo neřeší, zda se to nemá posílat rodičům.
Tedy můj odhad je, že to není problém.
Nicméně jak jsem uvedl na začástku - nejsme kompetentní na toto odpovídat.
Dobrý den, prosím o radu ohledně zachycení transferového podílu v přiznání k dani z příjmů u příspěvkové organizace (ZUŠ) v návaznosti i na celkové účetní odpisy. Poprvé jsme vloni měli výši transferového podílu u jednoho majetku v jiné výši než byl odpis dané položky v tom roce (část byla hrazena z dotace a část z našich peněz). Dosud jsme měli transf. podíly a roční odpis ve stejné výši. Jak se to prosím celkově projeví v přiznání k dani z příjmů, jaký tam bude rozdíl? Ten celkový transferový podíl, který je součástí účtu 672 je uveden v ř. 101 společně s ostatními dotacemi, ale jak je to zachyceno dále (v jakém řádku a výši) včetně celkových účetních odpisů, když se transf. podíl a odpis u jedné položky liší?
Příklad:
Celkové úč. odpisy = 140 tis. Kč na účtu 551
Celkový transferový podíl = 31 tis. Kč na účtu 672 ( z toho 11 tis. je transferový podíl částečně dotované položky, u které je účetní odpis v roce 11.500 Kč)
Děkuji moc za odpověď.}
Já nevím jednu věc - zda nějak uplatňujete daňové odpisy (respektive zda ta činnost je daňově zisková).
Totiž daňová vstupní cena je snížená o přijatou dotaci - tedy daňový odpis je v kumulaci nižší - například máte věc v hodnotě 200 tis. kč, 110 tis. kč je dotace - tedy účetně odepisujete z 200 tis. kč, ale daňově je vstupní cena jen 90 tis. Kč.
Zkusme variantu - že jste celkově daňově ve ztrátě, je to v rámci hlavní činnosti - tedy komplet vylučujete náklady a výnosy. Na ř. 101 jsou potom kompet výnosy hlavní činnosti a na ř. 40 vyloučíte komplet náklady (varianta náklady bez odpisů a na ř. 50 pak účetní odpisy).
Nebo máte variantu, že jste daňově v zisku v té činnosti, kde je ten odepisovaný majetek - potom to může vypadat například takto:
- na 672 rozupštění transfer do výnosů
- uplatním kolik jsou skutečné daňové odpisy - v tabulce B no a na ř. 50 dám rozdíl účetních a daňových odpisů (tedy tím vyloučím účetní odpisy nad rámec daňových).
Jsou to věci dosti siskutabilní, může být řada variant - podle toho, zda jste v dané činnosti daňově v zisku či nikoliv, zda uplatňujete daňové odpisy ....
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na účtování vstupného v muzeu, které zákazník uhradil platební kartou a dále na poplatky spojené s používáním platebního terminálu, a to jak provize z jednotlivých plateb, tak paušálního poplatku. Poskytovatel služby (platebního terminálu) si hradí poplatky sám průběžně z plateb uhrazených návštěvníky muzea. Jednou za měsíc obdržíme fakturu s paušálním poplatkem a provizí z jednotlivých plateb. Na výpise vidíme jednotlivé úhrady. Z terminálu je také možné získat denní závěrku. Problém nastal, když z denní uzávěrky byla jasná platba, která se na výpise nezobrazila, protože poskytovatel získané prostředky použil na úhradu poplatků. V podstatě je tam časový posun, když nikdo nezaplatí v měsíci kartou..poskytovatel čeká a při další úhradě vstupného si částku ponechá na úhradu poplatků. Vůbec nevím, jak se poprat se zaúčtováním.
Omlouvám se za zmatečný popis. Moc děkuji za odpověď a přeji hezký den.}
Já také netuším, zda odpovím správně - vždy je lepší ty doklady vidět.
Pokud správně chápu - máte fakturu za poplatek a provizi - tedy tu bych měl zaúčtovat MD 518/Dal 321.
Dále bych měl mít nějakou evidencivstupného hrazeného platební kartou (nevím, co přesně Vám vyjíždí z termínálu) - tedy MD 311(377)/Dal 602. No a potom mám inkaso MD 241/Dal 311 (377) podle výpisů a případně MD 321/Dal 311 (377) zápočet - pokud si to poskytovatel strhne.
Ale případně se mi ještě ozvěte na e-mail - dost možná jsem to nepochopil.
Dobrý den, prosím o radu, jak účtovat:
Jsme příspěvková organizace, máme samostatný účet FKSP, tvoříme 1% z HM,z toho 50% je směrnicí určeno na poskytnutí příspěvku zaměstnancům na vymezené produkty na stáří. Příspěvek půjde zaměstnanci do mzdy a zaměstnavatel jej rovnou (pouze ten příspěvek od zaměstnavatele) zaměstnanci odešle na účet Penzijní společnosti.
Jak účtovat?
tvorba fKSP: 527/412
čerpání fondu: 412/?
následně bude z BÚ odeslána na účet FKSP konkrétní částka ve výši příspěvku přes 262}
Za mne čerpání fondu - předpis závazku - MD 412/Dal 378 (pokud je to v logice, že pokud zaměstnanec například odpracuje březen, tak mu vzniká nárok na poslání příspěvku - který se bude hradit v dubnu ....)
No a platba příspěvku MD 378/Dal 243 (pokud příspěvek hradíte z FKSP účtu).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková