Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, prosím o radu.
MŠ zaplatila 20. 10. 2023 zálohu ve výši 36834,- Kč na celokovovou lávku s řetězy, dne 29. 12. 2023 obdržela MŠ od dodavatelské firmy fakturu se zúčtováním zálohy, ale lávku nedodala s tím, že dodá na začátku roku 2024.
Tato faktura byla zaúčtována jako platba ze školného 558/321 a zařazena do majetku MŠ 028/088. Poněvadž lávku do konce března 2024 ani po mnoha urgencích nedodali, ředitelka MŠ zažádala o storno objednávky. Pokud bude částka vrácena na účet MŠ jak postupovat když je hrazeno ze školného minulého kalendářního roku.
Máme nyní alespoň do vyřízení vyřadit z majetku?
Předem děkuji za informaci}
Toto je dost problém, který vyplývá z logiky, že se má účtovat u DDHM do nákladů bez ohledu na to, zda skutečně se maetek začal používat. To, co popisujete, že se stalo v roce 2023 je spíše zneužitím - pokud vůbec nebyla splněna dodávka, mělo to správně zůstat na zálohách a nemělo to být z nákladů čerpáno. Jen to uvádím jako upozornění na to, že jsme skutečně na pomezí oprav nesprávností minulých let.
Pokud se budeme snažit obhajovat, že to do nákladů bylo zaúčtováno oprávněně, tak byste se nyní měli dle mého názoru dožadovat vystavení opravného daňového dokladu (z důvodu nesplnění dodávky). Tento opravný doklad byste zaúčtovali MD 311(377)/Dal 558 a MD 088/Dal 028. A za mne byste to měli udělat i v případě, kdy by odmítli doklad vystavit a nechtěli komunikovat. Prostě by to měla být pohledávka proti snížení nákladů (a budete se snažit obhajovat, že letošních nákladů). Nic jiného s tím dle mého názoru nevymyslíme.
Dobrý den,
dovoluji se Vás požádat o zodpovězení dotazu ve věci DPH v souvislosti s pronájmem:
1) Město pronajímá prostory sloužící k podnikání, které ještě před účinností smlouvy opravilo. V konkrétním případě se jedná o výměnu výlohy, z ceny za výměnu výlohy si město nárokovalo odpočet DPH.
Nájemní smlouva bude uzavřena na dobu neurčitou za účelem provozování oční optiky, nájemné bude stanoveno + DPH, nájemce je plátcem DPH. Je tento přístup správný, když stanoví nájemné + DPH, když se jedná o „dlouhodobý pronájem“, který je osvobozen od DPH.
Může se město takto rozhodnout i v případě, kdy žádnou opravu před uzavřením nájemní smlouvy neprovedlo, ale do budoucna opravu prostor bude provádět a z této opravy by si DPH chtělo nárokovat?
2) Město pořídilo nový pump park, při jeho pořízení si DPH nárokovalo. Poté město pronajalo pump park příspěvkové organizaci a stanovilo nájemné + DPH, zvlášť za nemovitosti a zvlášť za movitý majetek. Je to takto v pořádku?
3) Pronajímáme část pozemku za účelem umístění reklamního poutače (nájemce není plátce DPH) a dále část nebytového prostoru za účelem umístění nápojového automatu (nájemce je plátce DPH). Lze uplatnit osvobození od daně nebo musí být nájemné předmětem DPH?}
K jednotlivým bodům:
a) pokud pronajímáte nebytový prostor plátci DPH k jeho podnikání (ekonomické činnosti) máte právo se rozhodnout podle §56a odst. 3 ZDPH, že tento nájem podrobíte dani (21 %). Pedy v případě, který popisujete je volba na Vás. Pokud je nájemce plátcem, který si daň plně odpočítá, lze jen doporučit, abyste pronájem s DPH volili (kvůli případným odpočtům daně). Samozřejmě je ale také v souladu s právem, pokud se rozhhodnete nájem osvobodit (jen to nebude efektivní). A samozřejmě toto rozhodnutí může padnout kdykoliv, bez ohledu na to, jaké náklady vynakládáte, může se také měnit v průběhu existence nájemní smlouvy.
b) obávám se, že v případě PUMP Parku je to nastaveno chybně (minimálně nemovitá část). Abyste se mohli rozhodnout u nemovitého majetku pro nájem s DPH, musí být splněny dvě podmínky zákona (neřeším teď byty, bytové domy) - jednak nájemce je plátcem DPH a dále najatý maetek užívá ke své ekonomické činnosti. Rychle jsem se podíval na web provozovatele a podle něj se neplatí jakékoliv vstupné - využití pro koncové uživatele je zdarma. Tedy předpokládám, že PO nemá toto ke své ekonomické činnosti a tudíž nelze zvolit nájem s DPH (a z toho vyplývá, že odpočet DPH z výstavby PUPM Parku byl pravděpodobně neoprávněný). Samozřejmě to, co zde popisuji se týká pronájmu nemovitého majetku, nájem movitostí je automaticky s DPH. Nicméně je potřeba ještě zvážit další věc (obecně - i ve vztahu k movitému majetku) - pronájmy do PO jsou obecně problém a navíc tady bude situace, že se pronajímá majetek, který PO ke své ekonomické činnosti nevyužívá (tedy je to jen dofinancováváno zřizovatelem). za mne to působí jako dost umělý konstrukt. Tedy v tomto případě se domnívám, že tato situace v pořádku není.
c) záležitost popsaná v bodě c) je diskusí trochu o jiné záležitosti - jedná se zde totiž o tom, zda se vůbec jedná z pohledu DPH o nájemní vztah. Jednou z charakteristik nájmu pro účely DPH je skutečnost, že je zde výhradní užívání ze strany nájemce (a nájemce daný pronajatý prostor ovládá). Pokud je to tak, že za účelem umístění reklamního poutače je pronajat třeba pozemek 2x4 metry s tím, že nájemce ho má ve svém výhradním užívání (já tomu říkám - "může si tam pást svoje ovce ...") - potom je to nájem z pohledu DPH (tedy neplátci musím nájem osvobodit). Pokud je to ale tak, že na Vašem pozemku má právo reklamní poutač umístit, ale jinak ten pozemek nadále využíváte Vy jako vlastník (případně někdo jiný), nejsou naplněny charakteristiky nájmu pro účely DPH a musíte to zdanit, protože je to obecná služba. No a u umístění nápojového automatu je to obdobná diskuse, která je navíc spojena s tím, do jaké míry nájemce ten prostor ovládá ... - tedy pokud bych měl nájemcem plátce, neváhám ani vteřinu a nájem sjednám s DPH 21 % (protože u nájmu plátci DPH mohu zdanit a u obecné služby musím zdanit - takže zdaněním v tomto případě nic nemohu zkazit).
Dobrý den,
jsme střední škola PO, je někde v zákoně nebo ve vyhlášce stanoveno, že PO musí v účetnictví používat účelový znak pro účtování dotací ve výnosech a v nákladech? Děkuji za odpověď.}
Odpověď je jednoduchá - není. Takže pokud si to nevymíní poskytovatel dotace ..., tak to povinností pro Vás není.
Dobrý den,
Jsme základní škola a můj dotaz se týká poskytování příspěvků na produkty na stáří z FKSP.
První platbu za leden-březen budeme vyplácet v dubnu, poté již budeme příspěvky posílat pravidelně měsíčně (kdo odpracuje duben, pošleme peníze v květnu).
Někteří zaměstnanci měli smlouvy založené již dříve, ale řada zaměstnanců si založila nové smlouvy v průběhu ledna až března.
Můj dotaz zní: Zaměstnanec je v pracovním poměru od začátku roku, ale smlouvu na penzijní spoření (nebo jiný produkt) si založil např. v březnu, s účinností od 1.4. Za které měsíce má nárok na příspěvek? Od ledna (tyto měsíce skutečně odpracoval) nebo od března (musí existovat smlouva), nebo od dubna (kdy nabyla smlouva účinnosti)?
A ještě jsem se chtěla zeptat na situaci, kdy zaměstnanec ukončí pracovní poměr. Můžeme mu příspěvek za poslední odpracovaný měsíc vyplatit až v následujícím měsíci, kdy už vlastně není zaměstnancem?}
Tady si myslím, že je to skutečně na Vás - pravidla si stanovujete Vy (zákon 250/2000 Sb. to nijak nestanoví a vždy se jen budou objevovat maximálně nejrůznější názory - často založené na diskusi o tom, co se ještě považuje za diskriminaci a co nikoliv).
Takže třeba v tom Vámi uvedeném příkladu na to, kdy nárok začne vznikat, se domnívám, že si můžete zvolit jakoukoliv variantu z Vámi uváděných - samozřejmě ji musíte dát do vnitřních pravidel (nebo kolektivní smlouvy).
To ukončování je "diskutabilní" - já jsem zastánce toho, že pokud definujete, že nárok mu vzniká ve vazbě na odpracované měsíce, že je možné ještě dovyplatit třeba v květnu za duben, i když v dubnu ukončil pracovní poměr (bude to založeno tím, že mu vznikl nárok na příspěvek podle Vámi stanovených pravidel).
Dobrý den, jsme příspěvková organizace zřízená krajem. Je možné pořídit z neúčelových finančních darů věcné prostředky pro zaměstnance mimo FKSP? Jednalo by se i o technicko-hospodářské pracovníky, kteří k výkonu své práce žádné pracovní oděvy nepotřebují. Uvažuje se o pořízení fleecových vest. Našli jsme pouze ustanovení § 37 rozpočtových pravidel, kde je možné peněžité nebo věcné dary hradit pouze z FKSP.
Děkuji za odpověď. Hezký den.}
Jestli to správně chápu - jednalo by se o "jednotné oblečení" určené k nošení na pracovišti. Za těchto okolností by nebylo problémem, pokud by se pořizovalo z provozu nebo třeba z těch neúčelovýh finančních darů. Toto není dar zaměstnancům ....
Dobrý den, prosím o radu:
Učitel jede s dětmi na exkurzi nebo výlet. Akce trvá 6 hodin. Na základě cestovního příkazu má nárok na stravné. Po návratu ale stihne ještě ve školní jídelně oběd. Má v tomto případě současně nárok na vyplacení stravného?
A může mu být vůbec poskytnutý oběd s příspěvkem z FKSP, pokud nebyl na svém pracovišti, které má v PS? Na oběd s příspěvkem z FKSP má nárok po odpracování 3 hodin, ale nevím, jestli se to vztahuje i na uvedné výlety mimo pracoviště.}
Já se obávám, že v tomto případě to bude spíše opačně než to asi nyní máte.
Ten zaměstnanec bude mít určitě nárok na stravné při pracovní cestě, nicméně pokud nebude kromě toho výletu ještě alespoň 3 hodiny na pracovišti, nmá nárok na zvýhodněný oběd a tí ani na čerpání FKSP. Viz vyhláčka 84/2005 - §3 odst. 4. Tedy tento zaměstnanec by měl případně obědvat za plnou cenu (pokud bude obědvat).
Dobrý den , mám dotaz ohledně zaúčtování faktury za obědy zaměstnanců.
Máme fakturu na obědy od plátce DPH. Cena oběda 80 Kč vč.DPH. Zaměstnavatel poskytuje příspěvek z FKSP 16,97 Kč, zaměstnanec hradí 26 Kč vč.DPH , náklady organizace 37,03 Kč. Jsme plátci DPH.
Jakým způsobem zaúčtovat.
Máme nárok na odpočet DPH z faktury? Musíme odvádět DPH z úhrad zaměstnance?}
Rovnou uvádím, že toto téma je z mého pohledu dosti sporné. Důležitá je pro mne skutečnost, že obědy nepřipravujete sami, ale nakupujete je od jiné osoby (raději to zdůrazňuji, protože pokud byste vařili sami, měl bych jiný přístup k této věci).
První variantou dle mého názoru je účtovat úplně "mimo režim DPH" - fakticky jako přeúčtování. Tedy neuplatnit si odpočet DPH a neodvést ani na výstupu. Argumentoval bych nejen aplikací režimu přeúčtování, ale také i použitím judikátu ESD č. 612/21 - tedy arumentovat, že to není vlastní činnost oranizace, že pouze "přeprodává obědy" bez jakékoliv vyhlídky na zisk (pokud vezmeme pouze porovnání ceny nakoupeného oběda a platby zaměstnance). Zaúčtování by v této situaci bylo jednoduché:
MD 335 co si zaplatí zaměstnanci
MD 412 příspěvek z FKSP
MD 527 zbytek
Dal 321.
A inkaso od zaměstnanců - MD 241/Dal 335.
Za mne bych asi tuto variantu nyní použil (zejména poté co vyšel výše zmíněný judikát).
Variantu uplatnit plný odpočet DPH z ceny 80 Kč a odvést DPH z té částky 26 Kč (platba od zaměstnance) - musím říci, že já bych nyní do toho právě pod dojmem judikátu C 612/21 nešel.
Potom je ještě jeden pohled - brát obědy jako nutný náklad k zajištění chodu organizace (tedy jako celkovou součást ekonomické činnosti). Tím, že jste organizace pohybující se v sociálních službách předpokládám, že máte nárok na odpočet DPH koeficientem - tedy na vstupu z došlé faktury za obědy by byl nárok na odpočet DPH koeficientem - s argumentem, že je to fakticky režijní náklad související s chodem organizace - tedy jak k osvobozeným tak i zdaňovaným plněním. No a jedním z těch souvisejících zdaňovaných plnění by byla i úhrada od zaměstnance. Tento pohled má také svou určitou logiku a za mne by představoval asi druhou možnost, ak k této problematice přistoupit.
Dobrý den, máme PO Technické služby, které byly Radou města pověřeny agendou těžby a prodeje dřeva z lesů, které jsou města, včetně přijímání plateb; přijaté platby za prodej dřeva budou příjmem Technických služeb. Prosíme o radu jak zaúčtovat přijatou fakturu za lesnickou činnost (tzn. těžba dřeva=služba) a přijaté platby za prodej dřeva. Aktuálně účtujeme pod VHČ, přijatou fakturu na 518 a příjem za dřevo 602, ale náklady jsou vyšší než příjem a tzn., že hospodářský výsledek za VHČ je v mínusu.
Děkuji.}
Tak prvotně bych chtěl zdůraznit, že je na rozhodnutí Města, zda lesní hospodářství bude směřováno do hlavní nebo doplňkové činonosti. Tedy varianta "les jako činnost hlavní" je také naposto normální.
Pokud Město řekne, že požaduje, aby byla daná činnost prováděna bez ohledu na dosažení zisku či ztráty, tak by asi dávalo logiku, aby klidně byla klasifikována jako činnost hlavní.
Teď k té ztrátovosti - nezdá se mi, že by to nyní mělo být tak, že tržby za dřevo jsou nižší než náklady na vlastní těžbu (těžební činnost).
Tak bych trochu odhadoval, že tam mohou být dva faktory ztrátovosti:
a) časový faktor - tedy, že existuje nějaký časový nesoulad mezi těžbou a prodejem dřeva. pro tyto případy byste měli mít sklad děřeva - případně to může být ve dvou fázích (jak mám zkušenosti) - jednak dřevo "vytěžené" a dále dřevo "vytěžené a přiblížené na odvozní místo;". Takže tady ten aspekt je jen o účtování na účet 123 proti změně stavu výrobků ...
b) o jaké náklady se jedná - tak trochu odhaduji, že významnějším faktorem může být to, že kromě nákladů na těžbu jsou tam i náklady na pěstební činnost (zalesňování, mechanická a chemická ochrana mladých porostů ...) a případně i náklady na opravy lesních cest a tyto náklady skutečně mohou být vysoké (zejména pokud v nedávné době byla vysoká těžba dřeva). Tyto náklady částečně mohou krýt zisky z prodeje dřeva, objevují se dotace na pěstební činnost, ale je klidně možné, že těžba je malá a nestačí to a výsledkem je ztrátovost provozování lesního hospodářství (a je někdy nutno počítat s tím, že to bude dofinancovávat zřizovatel).
Dobrý den, ještě bych se chtěla zeptat k dotazu ze dne 03.04.2024 - příspěvek na stravování - osvobození od daně.
Jsme také příspěvková organizace zřízená ÚSC. Máme vlastní jídelnu. Naši zaměstnanci platí oběd 30 Kč (jen potraviny), z FKSP si přispíváme 5 Kč. Jde mi o to, jakou cenu zapsat do mzdového listu jako nepeněžní příspěvek zaměstnavatele. Vaříme pro cizí strávníky - cena obědu 90 Kč (potraviny, věcné a mzdové náklady, zisk) a také vaříme pro zaměstnance jiných škol 80 Kč (máme v hlavní činnosti - účtováno bez zisku - jen věcné a mzdové náklady). Máme zapsat do mzdového listu cenu 60 Kč, nebo 50 Kč za oběd? Z jaké ceny to máme toto zvýhodnění počítat?}
Ono to vůbec není jednoznačná záležitost - cituji z metodické informace GFŘ k zaměstnaneckým benefitům od 1. 1. 2024 - část k oceňování majetku:
Výši nepeněžního příjmu zaměstnance lze určit také rozdílem mezi úhradou zaměstnance za poskytnuté plnění a částkou, kterou zaměstnavatel za poskytnuté plnění účtuje jiným osobám ve smyslu ustanovení § 6 odst. 3 ZDP (samozřejmě i v tomto případě lze vycházet z rozdílu mezi částkou hrazenou zaměstnancem a oceněním poskytnutého plnění podle zákona o oceňování majetku).
V praxi se budou vyskytovat situace, kdy shodné plnění poskytuje zaměstnavatel různým odběratelům za různé ceny. Pro účely určení výše nepeněžního příjmu zaměstnance lze zvolit takovou z cen účtovaných třetím osobám, která není ovlivněna specifickým vztahem zaměstnavatele a jeho odběratele a teoreticky by tedy byla pro zaměstnance dostupná.
Příklady:
- Zaměstnavatel účtuje třetím osobám ceny v závislosti na množství odebraného zboží či služeb – pokud platí, že skupina zaměstnanců nebo jiných osob, které by se spojily za účelem pořízení předmětného plnění v obdobném rozsahu, by rovněž získala nižší ceníkovou cenu, je akceptovatelné využít pro ocenění nepeněžního plnění zaměstnance tuto cenu účtovanou třetím osobám (nebude tedy striktně posuzována srovnatelnost individuální pozice každého jednotlivého zaměstnance a třetí osoby, které je účtována, ale hypotetická dosažitelnost takové ceny). Toto zjednodušení však nesmí vést ke zjevnému nepoměru ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance stanoveného tímto způsobem a obvyklé ceny, resp. cena využitá pro porovnání musí odpovídat běžným obchodním vztahům, nemůže být nižší než související náklady apod.
- Tento způsob ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance lze využít například v případě, kdy zaměstnavatel provozuje vlastní závodní stravování, ve kterém je umožněno stravování za úplatu třetím osobám nebo pokud je třetím osobám umožněno využití rekreačního zařízení zaměstnavatele za úplatu apod.
- V případě využívání jídelny či jiných zařízení zaměstnavatele ze strany bývalých zaměstnanců (např. důchodců) je možné jim účtovanou cenu využít pro ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance pouze za předpokladu, že je stanovena na úrovni obvyklé ceny nebo kalkulována s marží při zahrnutí všech relevantních nákladů a není
dotována ze strany zaměstnavatele.
- Pokud je cena účtovaná zaměstnavatelem jiné osobě ovlivněna specifickým vztahem zaměstnavatele a jeho odběratele nebo specifickým obchodním záměrem (například je účtována cena pod úrovní výrobních nákladů s cílem proniknout na určitý trh nebo zalistovat produkt u určitého prodejce, důvodem účtování nižší ceny je nějaká forma barterového ujednání nebo v případě bývalých zaměstnanců (důchodců) zohlednění této skutečnosti s ohledem na jistou formu ocenění předchozích přínosů zaměstnavateli apod.), nelze takovou cenu účtovanou jiným osobám využít pro stanovení nepeněžního příjmu zaměstnance.
Takže když si to pozorně přečtu, tak připouští, že pokud by zaměstnanci běžně dosáhli na cenu 80 Kč za oběd (protože jsou učitelé), má být ve vztahu k nim vzata jako obvyklá cena 80 Kč. Nicméně podmínkou je, že se nemí jít pod náklady. Inkriminovanou část jsem vyznačil tučně. Takže za předpokladu, že 80 Kč není pod úrovní skutečných nákladů, můžete považovat za nepeněžní příjem částku 50 Kč. Naštěstí je to jen teoretická diskuse, protože se vždy vejdete při těchto částkách do osvobození.
Dobrý den,
mám dotaz ohledně možnosti úhrady zaměstnancům pobyt na Škole v přírodě. Paní ředitelka si chce brát více zaměstnanců,než je od ubytovacího zařízení zadarmo a chtěla by jim ubytování a cestu hradit z provozu. Zřizovatel to schvaluje, jen se chci zeptat, zda je to takto vůbec správně a možné.}
Já v tom problém nevidím - pokud správně chápu, tak PO usoudila, že je vhodné posílit počet zaměstnanců na škole v přírodě - tedy pracovníci nejsou na "dovolené", ale klasicky vykonávají práci (problém by dle mého názoru byl, když by tam fakticky jeli na dovolenou se svým programem a o děti se nestarali...). Pokud to zřizovatel je ochoten profinancovat, problém dle mého názoru není.
Dobrý den,
Jsme PO zřízená ÚSC. Prosím o vysvětlení, za jakých podmínek můžeme používat účet 513? Tento účet nevyužíváme a nyní bychom rádi vzali na oběd obchodního partnera, ale nevíme, zda vůbec můžeme toto uhradit.A jak doložíme, že to byl oběd s partnerem? Do účetnictví vložím jen účet z restaurace? . Lze tedy z tohoto účtu hradit např. nákup kávy, minerálky apod., když přijde "návštěva"?}
Jako příspěvková organizace nejste omezeni tím, že byste nesměli vynakládat prostředky na reprezentaci. Nicméně je pravdou, že někteří zřizovatelé to například prostřednictvím schvalování rozpočtu omezují. Takže znám třeba PO, kde zřizovatel stanovil, že na tyto účely je maximální limit ........... Kč.
V zákoně 250/2000 Sb. máte jedinný limit - tedy, že nesmíte poskytovat dary. Nicméně například oběd z obchodním partnerem darem beze sporu není, stejně tak třeba minerálka či káva pro návštěvy (tady jen upozorňuji, že tyto náklady se tradičně směřují na účet 513 - nicméně obsahově by to úplně v pohodě mohla být klidně 501 u toho nákupu kávy či minerálek).
Z hlediska prokazování obědu s obchodním partnerem to většinou bývá na "čestném prohlášení" Vaší organizace - respektive na stvrzenku z restaurace se například dopíše, s kým byl oběd (s uvedením, kdo to je - třeba forma - "pracovní oběd s p. Novákem, jednatelem společnosti ....................."). Víc k tomu asi uvést nejde - samozřejmě někdo může teoreticky namítat, že jsem si to vymyslel, bohužel jiné řešení v zásadě neexistuje a třeba u firem je ento způsob prokazování obecně akceptován, pokud se neobjevují nějaké "výstřednosti".
Dobrý den, pane inženýre,
prosíme Vás tímto o radu.
Za rok 2023 máme zisk a chtěli bychom umořit kumulovanou ztrátu z předchozích let. Jak to prosím provést, aby to bylo správně?
Nejprve převod do RF-431/413 a pak krýt ztrátu-413/432, nebo rovnou 431/432?
Nemůžeme to nikde najít.
Moc děkujeme}
Máte plné právo krýt ztrátu přímo ze zisku - takže klidně MD 431/Dal 432
Dobrý den, jsme škola, máme pouze hlavní činnost. Máme budovu v nájmu od města, naším zřizovatelem je kraj. Město provedlo celkovou rekonstrukci budovy, ale my si sami budeme platit orientační značení v budově, protože chceme jiný typ značení, než by nám město bylo ochotno pořídit v rámci rekonstrukce. Jedná se o tabulky ke dveřím, které budou pevně přišroubovány nebo přilepeny, dále polepy na skleněné příčky, směrovky nalepené na podlahy a schodiště. Celková cena cca 200.000,- Kč. Dle mého názoru se jedná o technické zhodnocení a tedy investici. Dále má vedení školy v plánu pořídit do jedné učebny velké zrcadlo, které bude přilepené na zeď, v hodnotě asi 15.000,- Kč. Je správně toto účtovat jako technické zhodnocení do nákladů na účet 549 - z provozních prostředků ? Jak tato technická zhodnocení posuzovat z daňového hlediska?}
Souhlasím s tím, že tak jak to popisujete, by se orinatační systém měl vyhodnotit jako TZ budovy - tedy investice - účet 021.
I to velké zrcadlo je svým charakterem TZ - nicméně narážíte na to, že podle účetních předpisů máme hodnotit TZ za jednotlivý zásah (a tady asi souhlas, že je to zásah nezávislý na orientačním značení, nicméně upozorňuji na to, že MF nikdy neposkytlo něaké vodítko, kdy se již jedná o nezávislý zásah). Takže za mne varianta zaúčtování na účet 549 u zrcadla je asi účetně možná, dańově se ale beze sporu bude jednat o pořízení dlouhodobého majetku (pro účely DPPO se hodnotí zásah do majtku v úhrnu za rok). Na druhou stranu - ono je Vám to asi daňově jedno, pokud zdrojem financování je příspěvek zřizovatele (potom danou 549 stejně vyloučíte nedaňově tak jako tak a dané TZ byste asi daňově stejně neodepisovali).
Dobrý den, v rámci Erasmu pojedou naši učitelé a žáci do zahraničí, kde budou muset platit v cizích měnách - EUR, možná PLN. Valutovou pokladnu zatím zřízenou nemáme, bude to nutné? Některé aktivity budou moct platit platební kartou, některé v hotovosti na místě (za celou skupinu). Účet pro Erasmus máme korunový. Prozatím s tímto zkušenosti nemáme, tak nevím, jak nejjednodušeji a správně postupovat, jaké máme možnosti? Zřejmě budeme muset tedy zřídit valutovou pokladnu a vše řešit skrz ní? Můžeme zřízení valutové pokladny řešit i v průběhu roku?
Předem moc děkuji za odpověď.}
Možná nejprve k tomu poslednímu - řešení valutové pokladny i v průběhu roku je určitě možné - tedy berme to jako jednu z variant.
Teď otázka nutnosti zřízení valutové pokladny - myslím si, že máte následující možnosti:
a) první možnost - vybrat valuty, vložit je do valutové pokladny a poskytnout je jako zálohu na pracovní cestu, následně valuty zase vyúčtovat
b) druhá možnost - vybrat příslušnou částku valut s tím, že ani nebudu účtovat zálohu, ale hned je poskytnu zaměstnanci jako zálohu na 335 - je to tak trochu na hraně, nicméně myslím si, že pokud vyberu jeden den valuty a hned k tomu doložím, že ve stejný den byly poskytnuty jako záloha, tak si myslím, že není nezbytné považovat je nabírat na 261 a hned je zase vydávat - že zaúčtování na účet 335 je přípustné.
c) další možnost, která mne napadá je, že pokud by to nebyl nějaký velký objem výdajů, tak bych také mohl posktnout zálohu na pracovní cestu po dohodě se zaměstnancem v Kč s tím, že on by z ní hradil i EUR výdaje (nicméně vyúčtování by bylo v Kč) - nicméně tady to bude asi o větších objemech peněz, tak nevím, zda je toto vhodné a neudělá to spíše komplikace.
Další varianty jsou již asi již moc krkolomné. Takže za mne, pokud je potřebui dopředu vybavit penězi a nechcete zřídit valutovou pokladnu, tak bych asi uvažoval o té variantě b) - tedy vybral bych EUR a hned e poskytl jako zálohu (samozřejmě by vznikl kurzový rozdíl mezi výběrem a kurzem, ve kterém musím ocenit to poskytnutí zálohy - ČNB kurz).
No a nebo to s tou valutovou pokladnou pod a) - zase bych to neviděl jako nějaký nepřekonatelný rozdíl. Ona se může hodit, když se zase z pracovní cesty třeba po vyúčtování nějaká EUR vrátí (předpokládám, že při zapojení do ERASMU to nemusí být ojedinělá akce).
Dobrý den pane Nejezchlebe,
obracím se na Vás s dotazem ohledně prodeje vozidla a přecenění reálnou hodnotou.
pořizovací cena 238.500,-- Kč
zůstatková cena 11.983,-- Kč
prodej 3.000,--
zůstatková 226.517,-- Kč
Nedokážu se napasovat na dotazy, které jste již zodpověděl k přecenění reálnou hodnotou, protože se mě z programu Ginis modul Maj. vygeneroval zápis:
082/022 238.500,-- Kč
551/082 11.983,-- Kč
Postupuji takto: přeúčtuji z 551 na 553 11.983,-- Kč
Vytvořím fond 401/416 11.983,-- Kč
Fakturace 311/646 3.000,-- Kč
Vytvořím fond 548/416 3.000,-- Kč
A dále nevím, v jakých částkách a jak zaúčtovat 407 a 036.
Předem moc děkuji za odpověď}
Tak jak to zaúčtoval GINIS, tak je to fakticky klasické vyřazení majetku (s tím, že nedošlo k přecenění na reálnou hodnotu).
Tak já bych nejprve začal zaúčtováním bez přecenění na reálnou hodnotu:
553/082 ve výši 11 983 Kč a MD 082/Dal 022 ve výši 238 500 Kč jsou OK.
Tvorba fondu investic - schválně to rozepíši - MD 401/Dal 416 ve výši 3000 Kč - do výše prodejní ceny) a dále MD 401/Dal 548 ve výši 8 983 Kč (to je podle ČÚS 704 - prostě takto jsou nastavena pravidla).
No a fakturace 311/646 je OK.
Teď s úvahou o přecenění na reálnou hodnotu - pokud řekneme, že je ve výši 3 tis. Kč (já bych to tedy na RH nepřeceňoval - přide mi to naprosto zbytečné).
- zaúčtuji 036/022 ve výši 3 tis. Kč
k tomu dále musím z 022 a 082 dostat zbytek hodnot (tedy na MD 022 je 235 500 Kč a na 082 je 226 517) - to dosáhnu tak, že zaúčtuji: MD 082 226 517
MD 407 8 983
Dal 022 235 500
- potom účtuji prodej - MD 311/Dal 646 ve výši 3 000
- vyřazení majetku - MD 553/Dal 036 ve výši 3 000
- zúčtuji 407 - zápis MD 564/Dal 407 ve výši 8 983
A teď jdu na fondy - MD 401/Dal 416 ve výši 3000
MD 401/Dal 548 ve výši 8 983
Já si tedy myslím, že to zaúčtování je již hodně "postižené" tím nesmyslným účtováním na 548. A RH ty účetní zápisy jen zhorší (z hlediska vypovídací schopnosti ...). Ale je to samozřejmě na Vás.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková