Dotazy

• podpora De minimis

  06. 05. 2024

  Dobrý den,
  jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. S obecně prospěšnou společností, která realizuje projekt na tréninková pracovní místa, jsme uzavřeli „Memorandum o vzájemné spolupráci v oblasti zaměstnávání osob zapojených v projektu Tréninková pracovní místa“. Na základě „Rozhodnutí MPSV o poskytnutí podpory de minimis dalšímu subjektu“ nám bude prostřednictvím o.p.s. (o.p.s. je příjemcem dotace) poskytována podpora de minimis určena na pracovní místa s čerpáním mzdových prostředků. V praxi to bude znamenat, že příjemce dotace nám jako zaměstnavateli bude vyplácet z prostředků projektu mzdový příspěvek na úhradu osobních nákladů na účastníka projektu vzniklých v souvislosti s jeho zaměstnáním (na základě řádného vyúčtování – dokladů: Tabulka „Vyúčtování přímé podpory – mzdové příspěvky“ (pevně stanovený formulář MPSV); docházka účastníka projektu; potvrzení zaměstnavatele o dnech vyloučených z nároku na mzdový příspěvek (pevně stanovený formulář MPSV); výplatní páska nebo mzdový list účastníka projektu. Dovolujeme si požádat o uvedení způsob účtování vzniklých mzdových nákladů a přijaté podpory de minimis. Děkujeme}

  Předpokládám, že se to bude chovat obdobně jako dotace z úřadu práce - tedy nebudete dostávat peníze dopředu, ale vždy po skončení příslušného měsíce provedete vyúčtování nároku a následně obdržíte peníze.

  Pokud je to takto, tak bych například účtoval příslušné mzdy např. za 05/2024 běžně jako náklad:

  521, 524 ....  -do května

  K tomu bych udělal předpokládaný nárok na dotaci (neboť podle Vašeho popisu se domnívám, že by se o tom mělo účtovat jako o transferu) - MD 388/Dal 672  snažil bych se třeba za květen zaúčtovat ještě do května. Následně vyúčtování - MD 344/Dal 388 a a inkaso MD 241/Dal 344. A takto bych účtoval každý měsíc. Samozřejmě je také možnost, že vynecháte ten krok s 388  - tam jen prosím nezapomeňte, abyste k 31. 12. měli na 388 (nebo na 344) ještě zachycen nárok na čerpání za prosinec.

• FKSP

  03. 05. 2024

  Dobrý den,
  
  vyplácíme stravenkový paušál ve výši 80 Kč. Z toho 20 Kč hradí náš zřizovatel. Můžeme zbývajících 60 Kč hradit z FKSP, prosím?
  
  Děkuji}

  Ano - od 1. 1. 2024 můžete. Zákon č. 250/2000 Sb. v §33b odst. 4 u peněžitého příspěvku na stravování stanoví, že může být částečně hrazen z FKSP. V jakém podílu ale neuvádí - tedy je to na Vaší volbě.

• příjem uznané pojistky

  30. 04. 2024

  Prosím o radu jak zaúčtovat příjem od pojišťovny ze soukromé pojistky dítěte.
  
  Dítě si převzala matka, toto se ještě vrátilo ze šatny do třídy pro hračku a při zpáteční cestě z tabule sebralo magnet a hodilo do interaktivní tabule.
  Dodavatel navrhl 2 varianty.
  - opravu ze 42.000,-
  - nebo výměnu obrazovky ze souboru za 39.000,-
  Obě tyto varianty byly zaslány na žádost pojišťovny matky dítěte. S tím, že budeme požadovat variantu nové obrazovky.
  Pojišťovnou byla zaslána částka 42.000,-.
  
  Jak postupovat účetně.
  Tabule byla v souboru, který měl být odepsán v prosinci a ponechán v používání. (domluveno se zřizovatelem). Bude ještě projednáno.
  Tabuli zaúčtuji do DDHM za 39.000,- ? a co se zbývající částkou ???
  
  Děkuji za pomoc}

  Těch variant je asi více. Být Vámi, tak vyřadím ze souboru původní obrazovku (tedy mimořádný odpis ZC připadající na obrazovku - MD 551/Dal 082, tvorba fondu a vyřazení z maetku v PC obrazovky).

  Novou obrazovku (pokud Vás k tomu nic nenutí) iž do souboru nevkládat - tedy zaúčtovat jao nový DDHM - MD 558/Dal 321 a MD 028/Dal 088 - 39 tis. kč.

  Pojistná náhrada - MD 377/Dal 649 ve výši 42 tis. Kč (provozní peníze - proto se snažím i tu obrazovku zaúčtovat jako DDHM - tedy proto ji nedávám do souboru). To, že máte "zisk" 3 tis. Kč je výsledkem toho, že to máte dobře pojištěné - je to prostě zisk, který si necháváte a nemusíte řešit, co s tím ziskem uděláte.

• Prodej propagačních předmětů

  29. 04. 2024

  Dobrý den, jsme příspěvková organizace, hlavní ekonomická činnost -provozování kulturních zařízení, zřizovatel - město. Naše hl.kulturní činnost je osvobozena od plnění dle §61 odst.e) zák.č. 235/2004 S.Zákona o DPH.
  Prosíme o radu.
  V rámci propagace, prezentace divadla jsme nechali nahrát CD s hudbou muzikálu hraného v našem divadle. CD chceme prodávat. Bude se tedy jednat o nákup a prodej zboží, zboží budeme vést na skladě. Máme fakturu za výrobu CD, dále za grafické práce na obalu, za potisk a nahrávání CD. Náklady jasně převyšují cenu, za kterou jsme schopni CD našim divákům prodávat. Tzn. že prodej bude ztrátový.
  Poradíte nám, jak o CD účtovat? Z našeho pohledu se jedná o reklamu divadla, o reklamu divadelního představení - účtujeme v hlavní či vedlejší činnosti? Máme na to takový pohled, že se jedná o zvukovou propagaci našeho představení, asi tak, jako máme běžně tištěnou propagaci ve formě divadelních programů. Proto usuzuji nechat prodej CD v naší hl. činnosti. Jsou to vlastně předměty s naší hlavní činností spojené.}

  Rozdělil bych to na dvě oblasti:

  a) otázka vykazování - zda v rámci hlavní nebo doplňkové činnosti - Vaše odůvodnění se mi jeví jako loické, nicméně já nemohu být tím, kdo o tomto rozhoduje. Karty v tomto ohledu "rozdává" zřizovatele vymezením ve zřizovací listině a je plně na něm, jak se rozhodne tyto aktivity klasifikovat. Samozřejmě k tomu platí, že pokud řekne, že se jedná z jeho pohledu o doplňkovou činnost a Vy víte, že náklady budou vyšší než výnosy, tak Vám tím rovnou říká, že to nemáte dělat. Takže já mohu jen zopakovat - já bych s hlavní činností principielně souhlasil, ale nemohu mluvit za Vašeho zřizovatele a je mi jasné, že zřizovatel může rozhodnout jinak (a má na to plné právo).

  b)  pohled DPH - tady je podle mne situace taková, že se jedná o dodání zboží - tedy rozhodně nelze hovořit o poskytnutí kulturní služby podle §61e a za mne ani ne o dodání přímo souvisejícího zboží (to CD může být dodáváno naprosto samostatně bez ohledu na to, zda ten, kdo si ho koupí jde či nejde na divadlo). Také to neodpovídá plnění v §61f). Tím, že je to hudební CD, nevejdeme se ani do osvobození podle §71i. Takže mi z toho vychází, že prodej by se zdaňoval v sazbě 21 %  a měli byste nárok na odpočet DPH u souvisejících nákladů (na výrobu ...).

• DPH a exkurze žáků

  27. 04. 2024

  Dobrý den,
  jsme základní škola zřízená obcí, plátce DPH.
  Pan učitel pořádá exkurzi do Maďarska a ubytování v Maďarsku se hradí přes účetnictví školy. Podle mého názoru musím tuto službu dodanit. Děkuji.}

  Pokud je to jen ubytování, tak si nemyslím, že byste to měli dodaňovat v ČR. U ubytovacích služeb je místo plnění v místě, kde se nemovitost nachází - tedy Maďarsko. Ubytovatel by tedy měl odvést DPH v Maďarsku a Vás by se tento případ již v ČR neměl týkat (tedy nedodaňovali byste toto ubytování v přiznání k DPH v ČR).

• Schválení účetní závěrky

  27. 04. 2024

  Dobrý den,
  prosím o informaci ohledně schválení účetní závěrky. Náš zřizovatel (obec) nám zaslal dokument: Dokladová část protokolu o schvalování účetní závěrky, kde v usnesení č. 4/2/2024 zastupitelstvo schvaluje účetní závěrku příspěvkové organizaci MŠ za rok 2023.
  Dále nám zaslal: Protokol o schválení účetní závěrky za rok 2023, kde ale chybí výrok o SCHVÁLENÍ. Veškeré tyto dokumenty jsou vyvěšeny na webových stránkách zřizovatele na úřední desce.
  Může naše MŠ na základě těchto podkladů zpracovat výkaz - Schválení účetní závěrky za rok 2023 a zaslat do MUZA? I přesto, že protokol neobsahuje výrok o schválení dle zákona o obcích? Jak bychom měli správně postupovat? Zatím jsme sdělili zřizovateli, že jsme tento výkaz dle předložených podkladů nezpracovali. Jejich záměrem je nové schválení účetní závěrky MŠ za rok 2023 na nejbližším VZ.
  Moc děkujeme za radu}

  Pokud správně chápu (otevřel jsem si to na webu Vaší obce) - účetní závěrka je schválena. Problémem pouze je, že vyhotovený protokol nemá všechny náležitosti, které by podle Vyhlášky měl mít - konkrétně se zde jedná o výslovný výrok o tom, že závěrka je schválena. Když sem se díval na úřední desku, tak tam nyní žádný protokol o schválení závěrky není zveřejněn (je tam pouze protokol o schválení inventarizace Vaší MŠ).

  A teď nerozumím jedné věci - podle mne je usnesení platné a závěrka je schválena (tedy v dubnu 2024). Tedy myslel bych si, že mohu poslat informaci do CSUIS, že závěrka je schválena. Ale Vy píšete, že se kvůli té chybě protokolu bude schvalovat znovu? No a tady nevím, jak to vyřešit - do té informace ke zveřejnění mám napsat datum schválení  - takže já bych si myslel, že to již proběhlo a byť nebyla dodržena správná forma protokolu, tak by jen mělo dojít k opravě tohoto dokumentu (nicméně mělo by se vycházet z toho, že závěrka byla již v dubnu schválená). Ale Vy naznačujete, že se bude schvalovat znovu? Tedy s novým datem? Podle mne bych spíše měl jen udělat následnou opravu (respektive doplnění) Protokolu.

• dotace

  26. 04. 2024

  Dobrý den, v loňském roce jsme podali žádost na SZIF na nákup nových stolů a židlí do šk.jídelny, stoly i židle se nakoupily a po domluvě se zřizovatelem byly uhrazeny z rezervního fondu, to vše bylo v loňském roce. Letos by nám to mělo být proplaceno, kam prosím zaúčtovat peníze které příjdou ze szif? Zpět do RF nebo do výnosu 6xx? Moc děkuji za objasnění}

  Děkuji moc za doplnění - tedy jak jste vysvětlila, tak v roce 2023 byla sice podána žádost o dotaci, nicméně neměli jste dostatečnou jistotu, že dotaci obdržíte (smlouva byla podepsána až v roce 2024). Proto jste tedy asi netvořili na konci roku 2023 dohadnou položku aktivní na dotaci 388/672 (což je podpisem smlouvy až v roce 2024 zdůvodnitelné).

  Přijatou dotaci musíte tedy nyní zaúčtovat MD 34x/Dal 672 a MD 241/Dal 34x - jiná cesta není. A tím, že jste v roce 2023 zároveň ke krytí vzniklých nákladů zaúčtovali čerpání rezervního fondu MD 413/Dal 648, tak to holt bude ve výnosech dvakrát - jednou v roce 2023, podruhé v roce 2024 (je to nelogické nastavení účtování týkající se použití fondu - já s tím bohužel nic udělat neumím, dokud se nezmění legislativa). Takže být Vámi bych počítal s tím, že byste v roce 2024 měli skončit v zisku (budete mít 672, aniž byste měli v roce 2024 náklady) a tento zisk byste si případně zase převedli do rezervního fondu.

• Překročení mzdových nákladů

  25. 04. 2024

  Dobrý den, při kontrole jsem zjistila, že 1) příspěvková organizace v roce 2023 překročila závazného ukazatele mzdových nákladů. K překročení došlo jednak z důvodu odvodů SP, ZP, zákonného pojištění, přídělu FKSP při použití fondu odměn, tak na základě úhrady stravného na účtu 528. V usnesení zastupitelstva je uvedeno ,,jakákoliv změna závazného ukazatele podléhá schválení zřizovatele''.
  2) Dále ředitelka příspěvkové organizace zakoupila z fondu FSKP vánoční balíčky pro zaměstnance. Co jsem se dočetla tady u Vás v dotazech, tak to není v souladu s vyhláškou č.114/2002 §14 možné.
  Jak mám prosím postupovat? Jedná se o porušení RK/vyhlášky č.114/2002? Děkuji Vám za odpověď.}

  Nejprve k tomu druhému bodu - jsou to dary zaměstnancům a skutečně se nevejdeme do v té doby platné vyhlášky FKSP - konkrétně §14 (asi všichni neslavili životní jubileum, není to určitě ocenění mimořádné aktivity podle odst. 1 písm. a) Takže v té době to bylo neoprávněné, pokud by se to stalo v roce 2024 tak by to již zakázané nebylo, protože nyní se pravidla silně rozvolnila (samozřejmě je to ale na dodanění jako nepeněžní příjem ze závislé činnosti). Takže pokud se ptáte na porušení rozpočtové kázně - za mne ano -  jsou naplněny podmínky §28 odst. 10 písm. c) zákona 250/2000 Sb..

  Překročení závazného ukazatele - pokud správně chápu, limitovánu nemáte 521, ale celé osobní náklady. Takže asi nemůžete říkat, že došlo k porušení §28 odst. 10 písm. e), protože u platů přímo k překročení nedošlo.  Pokud je tento limit zároveň výrazem toho, co zřizovatel je ochoten financovat ze svého příspěvku (já nevím, jestli ty náklady, které uvádíte, jsou financovány přímo z rozpočtu zřizovatele), potom ano - překročením limitu tak jak jej máte nastaven, může dojít k porušení §28 odst. 10 písm. a). Pokud by to nesouviselo s čerpáním příspěvku zřizovatele, tak je to spíše v kateorii - striktně ne porušení rozpočtové kázně, ale porušení nastavených pravidel (což samozřejmě může vést také k tomu, že to organizaci vytknete ...)

• Zpracování pokladny

  25. 04. 2024

  Dobrý den,
  nastoupila jsem nově do po. Dostala jsem ke kontrole pokladnu a chtěla jsem se zeptat, jak je to s jejím zpracováním. Jestli jsou v po nějaká specifická pravidla. V minulosti jsem pokladnu dělala způsobem, že každý jednotlivý doklad ať příjmový či výdajový, měl své číslo. Paní zde tiskne košilky, kde vidím jako dodavatele a vyplaceno komu prvního z účtenky (třeba zámečnictví Novák), ale pod ním jsou schovány i třeba další 3 účty (nákup občerstvení, květiny), což mě trochu mate. Každý doklad je i z jiného dne. Zaúčtováno je vše správně, ale když si vyjedu, co jsme u konkrétního dodavatele nakoupili, nevidím tam jen ten klíč ze zámečnictví, ale i to občerstvení. Jak je to prosím se souhrnnými doklady a zda je lepší možnost nepsat na souhrnný doklad žádného dodavatele, nebo jen jméno zaměstnance, který třeba donesl 4 účtenky k proplacení. Nevím však, jak v případě, že se staneme plátci dph, uvádět duzp ze 4 účtenek, když kolonka je jen jedna. Pokladnu budu nadále přebírat hotovou, tak se chceme s paní shodnout na správném postupu. Předem děkuji za odpověď.}

  Pravidla v této oblasti nejsou legislativou jednoznačně dána, možnost využití souhrnných dokladů, které budou pokrývat více konkrétních výdajů realizovaných určitým zaměstnancem existuje, nicméně přesně jak uvádíte, toto souhrnné účtování v některých případech omezuje to, s jakými informacemi budete dále pracovat (a co si z účetnictví budete moci "vytáhnout" za informace). Takže třeba jste narazila na to, že Vám software neumožní uvést, od koho se nakupovalo (někdo tam má v těchto případech třeba jen informaci o jménu zaměstnance, kterému se výdaje proplácely), jiné software si zase přenáší texty s popisem zboží třeba z prvního řáku dokladu a potom je problém z účetního programu zjistit, co se vlastně nakupovalo (a zase si to musí dohledávat v "papírových dokladech").

  No a pokud budete plátci DPH, budete potřebovat kvůli evidenční povinnosti dostat do Vašeho systému jednotlivá DIČ, od kterých jste nakupovali a kde si uplatňujete odpočet. Takže třeba to bude jasný legislativní limit, že nebude možné doklady spojovat tak, jak to děláte dosud. 

  Takže skutečně spíše proberte a rozhodněte se pro postup, který Vám bude více vyhovovat - přitom si myslím, že třeba plátcovství DPH by Vás mělo donutit k tomu, abyste doklady spíše neslučovaly a když zaměstnanec přinese např. 4 paragony od různých dodavatelů, že třeba také pořídíte 4 pokladní doklady ....

• zahraniční stravné

  24. 04. 2024

  Dobrý den,
  
  jsme PO - Gymnázium. Naši studenti se zúčastní zahraničního výjezdu do Španělska. Škola uzavřela smlouvu o zájezdu s cestovní kanceláří, ve které je uvedeno, že 3 osoby pedagogického dozoru čerpají služby ve stejném rozsahu jako žáci zdarma. Žáci hradí zájezd přímo cestovní kanceláři. V ceně zájezdu bude polopenze.
  Máme v tomto případě hradit cestovní náhrady v plné výši (škola nebude mít žádné výdaje za PD - doprava, ubytování, strava), nebo krátit dle odebrané stravy (polopenze)?
  V souvislosti se zahraničním zájezdem jsme uzavřeli DPP s tímto PD (zaměstnanci školy) na činnost odpovídající práci vychovatele v době, která je odlišná od pracovní doby učitele SŠ ( volnočasové aktivity, noční dozor) . Je tento postup možný? Nenapadá nás jiná varianta, jak pokrýt dobu mimo rámec pracovní doby učitele.
  Další dotaz je k účtu 513. Můžeme hradit z tohoto účtu kytky pro návštěvu školy (zahraniční návštěva v rámci výměnného pobytu) jako poděkování za uskutečněný koncert, kterého se v rámci návštěvy zúčastní?}

  Začnu od těch květin - ano, tradičně se tento účet používá třeba na nákup drobných pozorností či občerstvení pro návštěvy ... - takže použitím účtu 513 v tomto případě nic nepokazíte.

  Ta záležitost, jak ošetřit tu cestu do Španělska z pohledum pracovního práva - tady se omlouvám - toto je mimo naši specializaci. Pokud v tom máte nejistotu, musíte se obrátit na někoho, kdo řeší pracovní právo.

  Pokud se týká stravného - zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu bylo bezplatně poskytnuto jídlo (neřeším, co za to zaměstnavatel uhradil či neuhradil) - tedy má nárok pouze na krácené stravné (tedy pokrácení o ta jídla, která v průběhu pracovní cesty obdrží). 

• Školní jídelna - Platba za služby

  24. 04. 2024

  Dobrý den,
  
  chtěla bych Vás poprosit o posouzení povinnosti odvádět DPH.
  
  Školní jídelna (po zřízená obcí) dodává obědy do školky ve vedlejší vesnici. Nyní bude sama zajišťovat i rozvoz těchto obědů (dříve tuto službu zabezpečoval externí subjekt). Tuto službu bude fakturovat k úhradě školce.
  
  Vztahuje se na tuto službu osvobození od DPH podle § 57 zákona č. 235/2004 Sb., jako poskytnutí služby uskutečňované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti?
  
  Pokud ano a toto plnění by bylo osvobozeno, v případě, že by byly dováženy obědy také pro učitele, již by se DPH odvádět muselo, je to tak?}

  Pokud se bude týkat přímo školních obědů, tak dle mého názoru i dopravu je možné osvobodit - například s odkazem na §57 odst. 2.

  Doprava stravy pro učitele - to se již samozřejmě musí zdanit - loické by bylo započítat dopravu do ceny oběda (oběd včetně dopravy) s tím, že se aplikue sazba 12 % na celou dodávku.

• PROJEKT OP JAK

  23. 04. 2024

  Dobrý den, přebrala jsem účetnictví od 1.1.24, kde projekt OP JAK byl účtován 241/472 příjem; 472/672 čerpání v jednotlivých letech. Vůbec nebyl použit účet 388. Co s tím mám nyní provést? Na 472 mám nyní jen zůstatek místo toho aby tam byla celá dotace. Projekt nebyl ani na konci roku převáděn na 414. Hrozí za toto účtování nějaká sankce? Předem děkuji za odpověď}

  Ono u těch dotací z EU není jednoznačné, jak se má účtovat. Podívejte se prosím na dokument z 18.2.2022 - Transfery v podmínkách PO - str. 37 a následující. To, co uvádíte hodně připomíná tu Variantu č. 1, kterou zde uvádím (jen namísto 414 je použit účet 472). Já tu variantu v tom dokumentu nijak nedoporučuji (rozhodně není mým favoritem) - jen ji uvádím jako jedno z možných řešení situace (ve vazbě na chybnou legislativu, kterou máme v předpisech dle mého názoru iž řadu let). Takže za mne jedinná možná výtka, že došlo k porušení předpisů spočívá v tom, že nedošlo na konci roku k převodu 472/414 - hodně přísný kontrolor by z toho mohl udělat porušení rozpočtové kázně, že to nebylo nasměrováno do rezervního fondu (byť tedy to směrování nevyčerpané částky do rezervního fondu ekonomicky smysl nedává).

  Takže nyní být Vámi zvolím jednoho Vašeho favorita, jak o dotacích z EU účtovat a na něj bych jakoby k 1. 1. doúčtoval stavy - respektive tím, že je nyní po čtvrtletní závěrce tak to asi musíte udělat do 2. čtvrtletí (tedy někdo třeba zaúčtuje 388/472 a nevyčerpanou dotaci 472/414, jiný jen zaúčtue 472/414  ..... - je to podle varianty účtování, kterou zvolíte) a dále bych účtoval čerpání již podle této varianty - tak jak jste zvyklá.

• Příspěvek na stravné

  22. 04. 2024

  Dobrý den, jsme PO - Mateřská škola s jídelnou,
  pro letošní rok zastupitelstvo obce schválilo kromě příspěvku na provoz také příspěvek na stravné, a to : pokrytí 50% ročních nákladů. Příspěvek obec
  posílá čtvrtletně (provoz i stravné).
  Jak máme v tomto případě účtovat ? Děkuji za odpověď}

  Nerozumím úplně, o jaké stravné se v tomto případě jedná - stravné žáků? Stravné učitelů??

  Z hlediska účetního to předpokládám bude provozní příspěvek - tedy čerpaná výše se bude zachycovat na účet 672. Pokud by to bylo s vyúčtováním - tedy třeba nějaká částka na skutečně poskytnutý oběd (s tím, že dostávám zálohy, které se třeba po skončení roku vyúčtovávají), tak bych o tom správně měl účtovat následovně:

  MD 241/Dal 374                 přijetí zálohy

  MD 388/Dal 672                 nárok (dělal bych měsíčně/čtvrtltně) podle skutečného propočtu nároku (počtu jídel)

  MD 348/Dal 388 a MD 374/Dal 348       vyúčtování na konci roku podle skutečnosti

  MD 374/Dal 241                  případná vratka.

  Pokud by se nic nevypořádávalo a byla by to fixní částka, tak o tom můžete samozřejmě účtovat jako o běžném příspěvku od zřizovatele, jak jste zvyklí.

   Tak tolik asi obecný popis - moc jsem nerozumněl zadání, tak pokud bych se "netrefil" do problému, prosím o specifikaci na e-mail a zkusíme to dořešit.

• Operativní leasing

  22. 04. 2024

  Dobrý den,
  obracím se na Vás s následujícím dotazem. Příspěvková organizace zřízená ÚSC by měla zájem o uzavření smlouvy na operativní leasing automobilu bez následného odkupu. Musí mít k tomuto kroku předchozí souhlas zřizovatele ?
  Jednalo by se v tomto případě pouze o pronájem vozidla ? Musela by organizace takto pronajatý automobil po dobu používání zařadit do majetku ?
  Děkuji za odpověď.}

  Podle zákona č. 250/2000 Sb. je předchozí souhlas zřizovatele nezbytný v případě nájmu s právěm koupě věci (viz §35). V případě, který popisujete, by se ale jednalo jen o prostý pronájem. Zákon 250/2000 Sb. pro takový případ nepožřaduje předchozí souhlas. Samozřejmě máte jako zřzovatel ale právo vymínit si ve ZL, že i pro tento případ je nezbytný předchozí souhlas (tedy můžete jít dle mého názoru nad rámec toho, co zákon požadue - ale to je již jen z Vašeho rozhodnutí). 

  Operativní leasin bez následného odkupu = nájem a účtovalo by se o něm jako o nájmu.

  PO podle stávajících účetních pravidel nazařazujet takovýto automobil do majetku (ve svém maetku jej eviduje v tomto případě vlastník).

   

• mycí stroj ŠJ

  21. 04. 2024

  Pěkný den, vážený pane Nejezchlebe,
  prosím o zodpovězení dotazu :
  Škola zakoupila myčku do ŠJ za cenu Kč 187 tis včetně DPH včetně montáže. (cena bez dph je Kč 155 tis). Zaúčtovala jsem 042/321, úhrada 321/241, čerpání z FI 416/401, zařazení do majetku 022/042 v únoru 2024 (na částku Kč 187 704,90). První odpis proběhl v březnu 783,-- , účtování 551/082 a 401/416 . Po krátkodobém užívání kuchařky zjistily, že myčka do prostoru nevyhovuje. Paní ředitelka se domluvila s obchodním zástupcem, že si myčku firma zpět odkoupí a zároveň se domluvili na objednání nové myčky jiného typu za nižší cenu. Původní myčku za 187 Kč včetně DPH budu odepisovat 3 měsíce. (březen,duben,květen) než dojde nová myčka jiného typu (u ní je dodací doba 2 měsíce). Firma v cenové nabídce uvádí tyto položky : cenu za myčku jiného typu, montáž a doprava technologického celku + demontáž stávající myčky, vyčištění a prohlídka myčky po zpětném odkupu a zpětný odkup stávajícího mycího stroje.
  
  Přemýšlím nad tím, jak účetně tuto výměnu zpracovat. Navrhuji :
  1. faktura - na jiný typ myčky za nižší cenu + částečná doprava a montáž jen k této myčce, účtovala bych stejně jako výše uvedené účtování
  2. faktura - částečná doprava a montáž k původní myčce + vyčištění a prohlídka myčky po zpětném odkupu - to bych mohla účtovat pouze jako nákladový účet 518
  3. faktura - zpětný odkup stávajícího mycího stroje = 162 tis včetně DPH, je možné, aby firma vystavila dobropis ????? Jak prosím dobropis zaúčtuji, když už myčku odepisuji ? Předpokládám, že doodepíši zůstatkovou cenu, 547/082 čerpání z fondu investic také zruším na původní myčku 401/416 a vyřadím z používání ? Prosím jak budu toto vše účtovat ?
  
  Velmi děkuji za odpověď.}

  Děkuji moc za dovysvětlení. Důležitý aspekt pro mne je, že nejste plátci DPH - myslím si, že to by mělo ovlivnit pohled na danou transakci.

  Dle mého názoru máme dvě základní varianty, jak situaci řešit:

  a) varianta, že staré zařízení odprodáte a nové nakoupíte

  Problém této varianty dle mého názoru právě tkví v tom DPH, neboť Vy jako neplátci jste si při nákupu myčky nemohli uplatnit odpočet DPH. Nyní jim toto zařízení odprodáte samozřejmě bez jakéhokoliv uvedení daně - nicméně tím tu daň u staré myčky nijak neošetříme a ve svém důsledku tedy bude jen "odvedena" (myslím tím těch 32 tis. Kč). Obávám se, že díky tomuto aspektu Vám nabídnout v této variantě ještě méně peněz (že určitě nebudou chtít odkupovat tuto myčku za 162 tis. Kč od Vás, protože si myslí, že si z toho odečtou daň směrem dolů  tedy myslím si, že budou uvažovat tak, že odkup bude za 134 tis. Kč.

  Jinak zaúčtování v této variantě by bylo klasické v zásadě tak, jak ho popisujete - tedy:

  - faktura na novou myčku + související vedlejší náklady - klasické pořizování majetku

  - co se týká nákladů k původní myčce - souhlas to je náklad

  Vaše faktura za prode myčky - to by bylo:

  MD 311/Dal 646 (prodejní cena)

  Vyřazení myčky

  MD 553/Dal 082 - zůstatková cena

  MD 082/Dal 022

  Tvorba fondu z prodeje majetku:

  MD 401/Dal 416 ve výši ZC

  MD 416/Dal 548 ve výši rozdílu ZC a prodejní ceny (aby tvorba fondu byla ve výši odpovídající jen prodejní ceně. Zápis je to za mne dost nesmyslný, nicméně požadovaný ČÚS 704)

  No a potom tam bude zápočet pohledávky z prodeje proti závazkům z předchozích bodů - MD 321/Dal 311 ...

  b) varianta, že to dodavatel zdobropisuje - důvodem bude vrácení zboží

  Můj názor je, že tato varianta je lepší, neboť ošetří problém DPH (ve svém důsledku byste měli ušetřit). Vy byste na základě dohody s dodavatelem vrátili zboží a on by vystavil opravný doklad - dle mého názoru by to měl udělat na celou původní částku. Tím by si vyminusoval odvod DPH (a to DPH z původního prodeje myčky by tímto bylo ošetřeno).

  U Vás jen v této variantě nastane trochu tvůrčí práce, jak tento opravný doklad zaúčtovat. Já bych si klidně dovolil následující:

  MD 311/Dal 022 ve výši pořizovací ceny

  MD 551/Dal 082 (s minusem)  - storno odpisů, které se zaúčtovaly a k tomu storno tvorby fondu z odpisů MD 401/Dal 416 (zase s minusem). 

  Zároveň bych udělal minusové čerpání fondu na pořízení investice - tedy ve výši PC MD 416/Dal 401 (minus).

  Předpokládám, že dodavatel si bude chtít kompenzovat to, že opravný daňový doklad bude na původní cenu vyšší fakturací za provedené opravy a čištění - to bude klasická služba.

  No a potom nákup nové myčky - MD 042/Dal 321 

  Samozřejmě dále tam bude zápočet MD 321/Dal 311 a čerpání fondu investic na nákup nové myčky.

  Takže když to shrnu - určitě se mi jeví jako ekonomicky mnohem efektivnější jít přes opravný doklad podle §42 ZDPH v důsledku vrácení zboží - tedy VAR 2