Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Jak naložit s nápojem /třeba čaj/ v rámci stravování ve školní jídelně ohledně DPH? Máte již nějaké konkrétní poznatky ? Na školení jsem slyšela, že se musí základ daně rozdělit a za nápoj účtovat DPH 21%.
Lze to nějak smysluplně vyřešit?}
Bohužel v této oblasti není situace příliš dobrá. Popisuji to teď v aktualizovaném Manuálu k DPh č. 6 - z 15.11.2024 - strana 8.
Vnímám požadavky MF i GFŘ na rozdělení těchto plnění s tím, že u stravy by bylo 12% a u nápoje 21 %. Zároveň se ale stále domnívám, že v podmínkách školních jídelen je to jen o možnosti "napít se" (ne přímo dodání nápoje) a že jsou naplněny kritéria hlavního a vedlejšího plnění a že by mělo být akceptovatelné dát to celé ve 12 %. Zároveň ale upozorňuji v manuálu k DPH na problém, že pokud bych to neustál a soud by třeba vyhodnotil, že to jsou dvě samostatná plnění, pro které mám jedinou cenu, že by mohlo dojít k argumentaci, že celé to bude v základní sazbě DPH. Jak se rozhodnete je na Vás (někdo to nerespektuje, někdo dává do pravidel, že cizí strávnícu "nepijí", někdo to raději rozdělí a nápoji přiřadí cenu - potom ale zase dojdeme k tomu, že nemá zdaňovat zálohy - protože ty nejsou potom jednoznačně určeny, protože mohou být na plnění v různých sazbách daně).
Prosím podívejte se do toho manuálu - zkouším to tam popsat v souvislostech.
Dobrý den, zřizovatel nám schválil použití prostředků z fondu investic na posílení provozního rozpočtu. Popravdě vůbec nevím, jak si poradit se zaúčtováním, nikdy jsem se s tím ještě nesetkal. Přesné znění od zřizovatele je: "Zřizovatel souhlasí s čerpáním finančních prostředků z FI, které budou použity na posílení provozního rozpočtu školy. Takto použité finanční prostředky z fondu investic převedou do výnosů školy". Děkuji za radu.}
Přímé zapojení fondu investic do provozu je možné pouze v případě, že fond investic čerpáte na opravy majetku - tedy potom MD 416/Dal 648 (to by tedy šlo do výše provedených oprav).
Pokud by se ale mělo rozpustit do provozu více, než jsou opravy, tak je to porušení pravidel pro hospodaření s fondy podle zákona č. 250/2000 Sb. Tam by potom byla jedině cesta taková, že by zřizovatel rozhodl o odvodu z fondu investic do svého rozpočtu a následně rozhodl o navýšení provozního příspěvku (to je ale jiný příběh než co popisujete).
Dobrý den, mám takový dotaz: Chceme koupit na e-shopu, kde běžně nakupujeme, klávesy(cena 35tis.), ale je u nich uvedeno Rozbaleno, bude to asi i na faktuře. V popisu je uvedeno: Zboží bylo vybaleno z obalu, jinak je zcela nové, nepoužité. Byl by tento nákup pro nás jako pro příspěvkovou organizace (škola, zřizovatel město) problém? A co nákup použitého nástroje? Pokud ano proč, a kde to najdu. Já si myslím, že ne. Děkuji za odpověď.}
Není to sebemenší problém, Nic Vám nezakazuje toto nakupovat, žádné omezení nikde nenajdete.
Vážený pane Nejezchlebe,
prosím o radu - PO zřízená ÚSC, neplátce DPH - realizujeme projekt Erasmus+ a kolegové jezdí na jazykové kurzy v zahraničí - Španělsko, Francie a místní pořádající agentura posílá faktury za kurzy, my hradíme z EUR běžného účtu, pevný měnový kurz k 01.01. - má tato skutečnost pro nás následek v oblasti DPH?
Předem děkuji za Váš čas a přeji příjemný předvánoční čas}
Toto může být potenciálně problém. Totiž s DPH se "zapletete" v případě, že místo plnění služby bude v ČR. Potom by z takovéto služby měla být odvedena v ČR daň (pokud nejsou splněny podmínky pro osvobození od daně). No a v situaci, kdy fakturuje osoba, která není registrovaná k dani v ČR, se pro určení místa plnění u služeb uplatní pravidlo, že se obecně toto místo přechyluje k odběrateli (tedy k Vám) až na vyjmenované výimky (§10 a násl. ZDPH).
Jednou z výjimek jsou školení "kongresového" typu - tedy školení svým charakterem otevřená, kde je více účastníků, může se přihlásit "kdokoliv" (berte to v uvozovkách - prostě není to firmění školení pro konkrétní subjekt, ale školení nabídnuté veřejně či pro nějaký specializovaný okruh účastníků). Pokud by jazykový kurz byl organizován tímto způsobem například ve Francii nějakým francouzským subjektem, tak místo plnění je ve Francii a daň si řeší Váš dodavatel ve Francii. Vás se zdanění týkat nebude, nikde se neregistrujete ....
Pokud by se ale jednalo o individuální/individualizované školení na míru přímo pro Vašeho učitele nebo třeba skupinu Vašich učitelů - potom toto neplatí, místo plnění se přechýlí do ČR. Dodavatel by měl fakturovat bez daně (např. Francie) a Vy byste se měli stát tzv. identifikovanou osobou (registrovat se k FU v ČR) a prodanit takový kurz v ČR - a odvézt daň do státního rozpočtu (pokud nebudeme schopni prokázat, že by se naplnilo nějaké ustanovení týkacíí se osvobození od daně).
Vážený pane inženýre,
chtěla bych požádat o Váš názor na změnu ohledně rozpočtu ze strany zřizovatele. Vím, že zřizovatel je náš „majitel“ a můj dotaz nemyslím kontroverzně. Jsme příspěvková organizace a na rok 2024 jsme měli řádně projednán a schválen rozpočet, ale v červnu nastal obrat v přístupu k rozpočtu. Finanční odbor si vyžádal podrobnou obratovou předvahu a začal sledovat každou položku, včetně doplňkové činnosti. Pokud byl některý z analytických účtů překročen, byl nám písemně vytýkán s tím, že musíme zažádat o úpravu rozpočtu. Podotýkám, že nebyl překročen žádný závazný ukazatel.
Rozpočet 2025 bude stanoven podle skutečnosti roku 2024 (nebude s námi projednán) na všechny aktivní účty v příspěvkové organizaci, a pokud nějaký účet překročíme v procentech k vykazovanému čtvrtletí (25 %, v červnu 50 %...) nebo nastane např. pojistná událost, musíme zažádat o úpravu rozpočtu, a to i v případě, pokud nejsou překročeny závazné ukazatele a máme dostatek finančních prostředků.
Celá situace mně připomíná návrat k rozpočtové organizaci nebo organizační složce města. Umím si představit, že v roce 2025 se budeme soustředit na každou položku v rozpočtu a na konci roku budeme utrácet případný zůstatek na nákladových účtech, tak jako si ještě pamatuji. Co si také pamatuji chyběla motivace být lepší (dosáhnout většího zisku). U doplňkové (podnikatelské) činnosti si to představit zatím nedokáži.
V minulých letech jsme vždy museli obhájit rozpočet, byl schválen příspěvek, a potom jsme mohli samostatně hospodařit. Čtvrtletně se kontrolovalo hospodaření na základě výkazů.
Absolvovala jsem sice seminář k rozpočtu, ale možná mně něco uniklo, proto prosím o odpověď.
Děkuji a přeji hezké dny.}
Já k tomu nemám v zásadě co říci. Právní úprava ohledně sestavování rozpočtu pro PO je v Zákoně č. 250/2000 Sb. velice vágní a fakticky plně umožňuje zřizovateli rozhodnout, v jaké struktuře, míře podrobnosti bude předkládán. A dále jaká je míra závaznosti, zda si třeba příspěvková organizace může úpravy rozpočtu provádět sama bez schválení/informování zřizovatele.
Proto vždy vyzývám, aby zřizovatel dopředu jasně definoval pravidla v těchto oblastech tak, aby nedocházelo k následným dohadnům a nedorozuměním.
V praxi se setkávám s nejrůzněším přístupy - od schvalování rozpočtu ve velice hrubé struktuře s tím, že si PO případné úpravy provádí sama (dokud nechce víc peněz od zřizovatele ...) až po detailní sestavování na úrovni analytik účtů či případně i středisek s tím, že jakýkoliv přesun musí být případně předmětem schvalování. Takže toto je skutečně na rozhodnutí zřizovatele.
Nicméně k tomu, co popisujete:
- rozpočet schvaluje u Vás Rada - tedy tato pravidla (včetně pravidla pro změny rozpočtu) by měla dát také Rada. Nepovažuji za správné, aby Rada k tomu žádná pravidla nedala a nyní se z iniciativy finančního odboru to začalo řešit způsobem, který popisujete. To není kompetenčně správné. Vždy v těchto případech uvádím, že není problém, že zřizovatel něco chce - má to být ale jasně dáno dopředu.
- s čím zásadně nesouhlasím je to, že rozpočet Vám bude stanoven na základě skutečnosti roku 2024. Návrh rozpočtu zpracovává a předkládá PO. Varianta, že PO bude jen seznámena s tím, jaký je rozpočet, není v souladu se Zákonem č. 250/2000 Sb. Navíc si nedokáži představit, že se to udělá přesně podle skutečnosti 2024 - vždyť určité náklady, ale i výnosy mají vývoj (viz třeba nyní úpravy v oblasti odměňování) a pokud je nebudeme při sestavování rozpočtu reflektovat, je rozpočet sestaven a schválen chybně
- co je pro mne dále podivné je ta povinnost, že pokud dojde k překročení rozpočtované částky o 25% za čtvrtletí, že by bylo potřeba automaticky žádat o úpravu rozpočtu. Jste kulturní zařízení - to jednoznačně vykazuje sezónnost. Pokud Vám bude fakturována například spotřeba elektriky měsíčně, tak faktury za zimní období jsou prostě vyšší. Může jednoduše nastat situace, že pokud třeba v zimě pořádáte nějaký festival apod,. tak plnění v březnu na úrovni 40% celoročního plánu třeba u "nakoupených představení" nemusí být problém. Takže považoval bych za logické, aby třeba toto nebylo utaženo tímto způsobem - protože v řadě případů to překročení bude znamenat jen to, že řeknete, že rozpočet nebude potřeba upravovat. Dále budou situace, kdy budete mít třeba vyšší doplňkovou činnost než plánujete (například prodej zboží) - tedy nejen vyšší náklady, ale i vyšší výnosy - tam by mi dávala logiku větší volnost ...
Ale hrozně těžko se mi to hodnotí - zejména pokud neznám aktuální situaci a motivaci k této změně ze strany zřizovatele. Třeba tam u nějaké jím zřízené PO nastal nějaký velký finanční průšvih, který zřizovatel musel sanovat a proto nyní výrazně zpřísňuje podmínky. Pro mne je toto těžké takto na dálku hodnotit.
Jediné co k tomu ještě mohu říci - legislativa se nezměnila.
Dobrý den, prosíme o Váš názor v otázce účtování kurzů na základní umělecké škole. Škola má ve zřizovací listině určenou doplňkovou činnost, kde je jedním z bodů:
A. Pořádání odborných kurzů a vzdělávacích akcí pro děti a dospělé, včetně lektorské činnosti.
Nyní škola účtuje tyto aktivity v rámci hlavní činnosti do ostatních zdrojů a tak je nastaveno i čerpání mzdových prostředků. Dle našeho názoru, můžou být tyto náklady v rámci doplňkové činnosti.
Předem děkujeme}
Pokud zřizovatel řekl, že se má jednat o doplňkovou činnost (nehodnotím, zda je to rozumné či nikoliv), tak je to prostě doplňková činnost a související výnosy a náklady (včetně mezd) se mají objevit v doplňkové činnosti, nikoliv ve hlavní. Víc k tomu asi napsat nelze.
Dobrý den pane inženýre,
obracíme se na Vás s dotazem ohledně DPH. Naše škola (zřizovatel KÚ) začne dovážet obědy do jiné školy (zřizovatel Magistrát města). Chtějí fakturovat zvlášť za zaměstnance potravinový limit + režijní+ mzdové náklady, zde tedy bude sazba 12%. Ale teď si nejsme jistí, zda u žáků potraviny +režie jsou osvobozená činnost ř.25, nebo jako cizí strávníci se sazbou 12 %. Předem moc děkujeme za odpověď.}
Strava zaměstnanců OK - zdaněno.
Stravování žáků - pokud se stále vejdete do kategorie školní stravování, což byste se dle mého názoru měli vejít, tak jsme v režimu §57 - osvobozeno od DPH (zákon o DPH nerozlišuje, zda jsou to vlastní žáci nebo cizí žáci - důležité je, aby to mělo statut školské služby). Jen pozor z hlediska přiznání - je to ř. 50 přiznání (ř. 25 je úplně k něčemu jinému).
Dobrý den,
ještě jednou se na Vás obracím s dotazem na vysoký hospodářský výsledek. Co se stane, když vyjde kladný HV například 300 000 v hlavní činnosti a 200 000 v doplňkové činnosti? Jak je to se zdaněním? Máme možnost urychleně zažádat o nižší prosincový příspěvek zřizovatele, ale zase nechci, abychom se pak dostali do mínusu. Ještě nás čeká spoustu akcí v prosinci a nelze přesně vypočítat, jak na tom budeme. Když příspěvek zřizovatele není předmětem daně, ale my ho celý nevyčerpáme, tím nám vznikne HV v hlavní činnosti kladný, co se následně stane? Zdaníme ho? Letos jsme dostali dotaci od Europa Sinema na provozní výdaje (v podstatě odměna za splnění toho, že jsme dobře hráli kino), se kterou jsme nepočítali a to má rovněž vliv na HV. V paragrafu 28 zák. 250/2000 o rozpočtových pravidlech, odst. 5 se píše, že PO hospodaří rovněž s dotací na úhradu provoz.výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu EU a dle odstavce 6, pokud se nevyužijí v letošním roce, převedenou se do rezervního fondu a použijí v letech následujících. Je to tento případ? Napadlo mě, že kdyby jsme měli mít kladný výsledek v hlavní činnosti a tato dotace by tedy nepokryla žádné výdaje, převedla bych ji do RF. Nebo jestli je případně možnost, že nám zřizovatel nařídí odvod přebytku z důvodu par.28 odst. 9 písm. a)? Ale to se zjistí až v lednu. Moc děkuji za odpověď.}
Dotace Europa Cinema - myšlenka převést nevyčerpanou dotaci do rezervního fondu, to podle mne nepůjde, protože to by musela být situace, že tento dotační projekt pokračuje ještě třeba v roce 2025 a máte ještě něco plnit a vynakládat výdaje, které budete čerpat z dotace. Nicméně toto asi nenastalo - podle Vašeho popisu Vám nárok vznikl a Vy již ve 2025 nemusíte nic dále "dokazovat", respektive "vynakládat další výdaje". Za těchto okolností to má být celé výnosem roku 2024.
Teď k té otázce zdanění - tím, že jste kulturní zařízení (které bude mít asi dost velký rozsah vlastních přímů i v rámci své hlavní činnosti), tak je dost pravděpodobné, že výsledkem může být skutečně vysoký základ daně, který nevyřešíte ani odpočty či slevami na dani. Doplňkovou činnost - ta půjde do daňového základu určitě (a jen to z účetního výsledku budete očišťovat na daňový výsledek hospodaření), u hlavní činnosti - tam hrozně záleží na tom, jak máte strukturovány činnnosti. Já na to odpovědět neumím konkrétně, protože neznám přesně Vaši situaci. Poprosím - podívejte se na dokument v záložce "ostatní daně" - "Daň z příjmů u příspěvkových organizací - aktualizace 2020" - je z 8. 1. 2021.
Zkouším to tam vysvětlit - od strany 16 ukazuji i nějaké aplikační příklady (snad je z toho něco pochopitelné).
Teď řeknu, jak to na mne působí a co bych dělal na Vašem místě - pokud vidíte, že HV bude vysoký a hrozí zdanění, protože máte větší objem příjmů, tak bych to určitě řešil a být Vámi aplikoval bych po dohodě se zřizovatelem některé z následujících opatření (respektive musím dát podnět k řešení - rozhodnutí bude na něm):
a) dohodl se se zřizovatelem na snížení provozního příspěvku na rok 2024 - jen tady pozor - toto by asi bylo potřeba projednat zastupitelstvem
b) zkusil dohodnout, že část příspěvku zaslaného v roce 2024 je účelově určena na krytí nákladů roku 2025 (tedy, že vlastně poslali peníze jakoby dopředu). Napsal bych konkrétní částku a na základě sdělení zřizovatele (třeba v podobě úpravy závazných ukazatelů) bych tuto částku časově rozlišil - u Vás MD 672/Dal 384, u zřizovatele MD 381/Dal 572. No a příští rok si to do výnosů rozpustil a vidělo by se, jak se to bude vyvíjet dále. Tady podle toho, jak máte o provozním příspěvku rozhodnuto, by to třeba mohlo být jen o změně závazných ukazatelů - tedy mimo nutnost schvalování zastupitelstvem (uvádám "možná" protože záleží na tom, jak detailně to máte popsáno v rozpočtu schváleném zřizovatelem)
c) potom je ještě jedna cesta, která by mohla být schůdná - domluvit se se zřizovatelem, že část provozního příspěvku se změní na investiční - tedy nebudete to účtovat na 672, ale 416. No a potom pokud by se ukázalo, že jste to trochu přehnali a dali do fondu investc moc, tak můžete použít 416 ke krytí oprav a rozpustit si ho tak do výnosů. Ale i toto opatření hodně pravděpodobně bude potřebovat souhlas zastupitelstva (úpravu rozpočtu na straně zřizovatele).
Přeji hezký den,
jsme PO zřizovatelem je SK úhrady za poskytování sociálních služeb účtujeme předpisem ubytování 315.0150 // 602.0381, předpis strava na 315.151 // 602.0370 další předpisy máme rozlišeny podobně analytikou za jednotlivé služby. Úhrady plateb na HÚ 241.0100 / 315.0150. Úhrady mobility od chodí ze OSSZ i jiné platby (zejména mzdy pokud je klient zaměstnán) přímo na depozitní účet PO účtujeme 245.0100 // 459.022 společné konto klientů, v Cygnusu jsou klienti rozlišeny jmenovitě. Krajská kontrola ani auditor účtování nezpochybnily. Je správné ? Prosím o vyjádření se.}
Tak jak to popisujete, tak na tom nevidím nic špatného (diskutabilní může být jen použití účtu 311 nebo 315 pro tyto případy - za mne je to ale naprosto jedno).
Oddělujete peníze, které jsou Vaše (za Vaše výkony) od peněz cizích - ty směrujete na 245 a proti nim máte závazek - přitom depozita klientů jsou doložitelná seznamem.
Já tam problém nevidím - toto základní nastavení , jak ho popisujete, je za mne logické.
Dobrý den,
rádi bychom se poradili s určením místa plnění u srovnávacího vzdělávacího kursu placeného z Erasmus. Jsme ZŠ, osoba identifikovaná k DPH (ne plátce DPH), fakturuje nám finský plátce DPH, na faktuře uvádí Reverse charge, VAT Directive art 44. Sedmidenní kurs "Best practices Benchmarking" probíhá ve Finsku a Estonsku, zahrnuje návštěvu několika škol a doprovodný program. Ubytování a doprava je hrazena samostatně.
Fakturu mohu poslat následně samostatně. Registrovala kolegyně, takže uvedla školu, ale není zde naše správné DIČ, místo něj je naše ID číslo v rámci Erasmus. Takže otázka, co vyplní do souhrnného hlášení.}
Můj odhad je, že Finský plátce postupoval správně. Totiž místo plnění u vzdělávacích akcí je místo konání dané akce (což by bylo Finsko, případně Estonsko) pouze v případě, že se jedná o školení "kongresového typu" - tedy otevřená školení pro větší počet účastníků, kam se mohou běžně hlásit .....
To co popisujete ale vypadá jako "individuání program" - tedy potom by platilo obecné pravidlo, které přechyluje místo plnění do ČR. Za mne tedy je správně situace, kdy dodavatel fakturuje bez finské daně Vy prodaňujete v ČR jako službu s místem plnění tady (tedy 21 % a samozřejmě není nárok na odpočet DPH - i tím, že jste identifikovaná osoba).
DIČ na faktuře by správně mělo být Vaše - správně byste jim mělo poskytnout správné a podle mne byste je měli požádat o opravu faktury. Nicméně to není pro posouzení daňových dopadů důležité.
Dobrý den, v rámci realizace projektu IROP na Modernizaci učeben jsme od zřizovatele dostali do doby, než obdržíme finanční prostředky z IROP, návratnou finanční výpomoc, kterou máme zaúčtovánu na účet 452 (předpokládáme přijetí finančních prostředků z IROP až v roce 2025). Momentálně tedy nemáme pokrytí investičního fondu, ale realizace a úhrada přijatých faktur již proběhla. Zřizovatel má poskytnutou finanční výpomoc zaúčtovánu jako „investiční dlouhodobé návratné finanční výpomoci“. Můžeme proúčtovat tuto finanční výpomoc nejen na 241/452, ale současně jako tvorbu investičního fondu 401/416, aby čerpáním nebyl konečný zůstatek 416 v mínusu? Po obdržení dotace z IROP bychom potom vrátili finanční výpomoc 452/241 a -401/-416 a zaúčtovali 241/472 a 401/416.}
Ono je to trochu jinak - přijetí půčky není podle Zákona č. 250/2000 zdrojem tvorby fondu investic. Tedy neměl bych při přijetí půjčky, úvěru, NFV účtovat 401/416. Stejně tak ale platí, že čerpání fondu v případě, že investici hradím z půjčky, úvěru, NFV provádím nikoliv při úhradě došlých faktur na investici, ale až při splácení dané půjčky ....
Takže správným řešením je to, že zatím neúčtujete o čerpání fondu investic a tím nedostanete 416 do minusu.
Podívejte se prosím na dokument "Transfery v podmínkách PO" - str. 46 a následující. Je to tam popsáno. Případně ještě dokument "Finanční vztahy USC a a PO" - strana 33 a následující. Oba dokumenty jsou v "sekci" Transfery (když si to v dokumentech "zakliknete", tak je jednoduše najdete.
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o pomoc, v říjnu u nás skončila realizace projektu IROP – Modernizace učeben, v rámci kterého byly nově učebny nejen vybaveny, ale také zrekonstruovány. Stojíme zde před otázkou, jak přistoupit k technickému zhodnocení stavby. Máme majetek obce – budovu školy – ve výpůjčce, můžeme odepisovat toto TZ a vést ho samostatně na kartě i v případě vypůjčeného majetku se souhlasem zřizovatele nebo je potřeba zažádat obec o svěření celé budovy do majetku, abychom mohli o tomto TZ účtovat a odepisovat jej i s celou budovou? Dotace IROP je poskytnuta přímo nám - PO a musíme o ni účtovat, bohužel majetek, kterého se týká je ve výpůjčce.}
Zákon o účetnictví ve svém § 28 odst. 5 uvádí:
(5) Účetní jednotka, která majetek uvedený v odstavci 1 úplatně nebo bezúplatně užívá a provede na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet, účtuje o tomto technickém zhodnocení a odpisuje jej v souladu s účetními metodami.
Tedy základní řešení je, že o technickém zhodnocení na vypůjčeném majetku účtuje ten, kdo dané technické zhodnocení zaplatil. Není tedy sebemenší problém, že ve svém účetnictví a na své kartě majetku budete mít jen hodnotu TZ a původní hodnotu budovy (bez TZ) si u sebe dále povede obec.
Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou o radu.
Jsme ZŠ a dostali jsme teď od zřizovatele majetek:
1) Vnitřní konektivita - v hodnotě 1 406 441,-
2) Kancelářský nábytek - v hodnotě 126 235,67
Hrazeno z Unie - investice ve výši 1 425 000,-; neinvestice 99 750,-
Na základě protokolu od zřizovatele jsem majetek zařadila do úč.evidence v účetních hodnotách:
Konektivita: MD 029 1 406 441,-
DAL 403 1 307 990,13
DAL 401 98 450,87........(oprávky dosud 0,-, transf.podíl 93%)
Nábytek: MD 022 126 235,67
DAL 403 117 399,17
DAL 401 8 836,5 ...............(oprávky dosud 0,-,trans.podíl 93%)
Délka odepisování je 50 let a 5 roků....začínáme již teď od října tohoto roku.
Konektivita : odpis pro rok 2024 - 3 586,42 (za tři měsíce)
Nábytek : odpis pro rok 2024 - 3 471,48 (za tři měsíce).
Odpisy bych chtěla účtovat takto:
K: MD 551 3 586,42 DAL 089 3 586,42
MD 403 3 335,42 DAL 672 3 335,42
MD 401 251,- DAL 416 251
N:MD 551 3 471,48 DAL 082 3 471,48
MD 403 3 228,47 DAL 672 3 228,47
MD 401 243,01 DAL 416 243,01
Pro další roky se výše odpisů změní dle vyhlášky o odpisech. To vím, ale vůbec si nejsem jistá , zda je účtování v pořádku - hlavně účet 403 a ten transferový podíl. Bude se nám to promítat do fondu investic, který si tím budeme posilovat ( snížení hospodářského výsledku na konci roku?).
Předem moc děkuji za odpověď}
Já bych Vás chtěl prvotně pochválit za to, že to současné zaúčtování je v pořádku (respektive budu mít jen pár drobných poznámek k té konektivitě).
Nejsem si vědom, že by se něco mělo od roku 2025 v oblasti odepisování. Samozřejmě v návaznosti na nový Zákon o účetnictví a s tím související změnu Zákona 250/2000 Sb. (změny v oblastech fondů) by se měl systém účtování změnit - zejména u fondů, nicméně jak a zejména kdy, je ve hvězdách. Podle mne je čím dál méně pravděpodobný rok změny 1. 1. 2026. Tedy spíše později a s tím je spojena otázka, zda vůbec (případně v jaké podobě, protože samozřejmě jak ty návrhy změn "stojí" tak zároveň zastarávají). Takže v tomto systému, který uvádíte, určitě budete pokračovat v roce 2025 a jak dále, to uvidíme.
A teď pár poznámek k té konektivitě. Nevím, co přesně to zahrnuje - vyhodnotili jste to jako ostatní dlouhodobý hmotný majetek (účet 029). Podle svého charakteru bych buď volil 022 pro movitý majetek, nebo dost možná spíše TZ budovy (účet 021). Ale skutečně netuším, o co se konkrétně jedná, tak se mi to těžko vyhodnocuje. Varianta účtu 029 se mi moc nezdá.
Co je ale pro mne důležitější. Pokud jste z toho udělali samostatnou kartu majetku (a bavme se jak o variantě movité věci, nebo třeba komponenty u TZ nemovitostí), tak předpokládat životnost 50 let je podle mne hodně nesmyslné. Vžijte se do toho, jak vypadala tato oblast v roce 1974. Od dané doby se několikrát změnily technologie na přenos informací. Předpokládám, že stejná situace bude v následujících 50-ti letech (pokud se toho dožijeme a jako lidstvo se sami nezničíme). Nevím, zda třeba ten odpis nenastavujete takto dlouhý na pokyn zřizovatele, či je to Vaše rozhodnutí. Určitě bych ale doporučil uvažovat s výrazně kratší dobou odepisování, protože toto podle mého názoru skončí tak, že v horizontu 10-20 let budete muset dělat vyřazení a mimořádný odpis. Odhaduji, že při takto pomalých odpisech nastane nadhodnocení majetku, což je v rozporu s obecným účetním principem opatrnosti.
Dobrý den, máme účetní zařazenou v platové třídě 10 - kromě mezd zpracovává veškerou účetní agendu. Nyní se k nám dostala informace, že by mohla být zařazena do 11. platové třídy? Z nařízení vlády nám nepřijde určitý znatelný rozdíl mezi 10. a 11. platovou třídou, abychom měli jistotu, že můžeme naši účetní do 11. třídy zařadit? Nemáte prosím v tomto směru přehled, jaké jsou tedy rozdíly mezi těmito skupinami, nějak srozumitelněji vysvětleny, abychom účetní správně zařadili? Moc děkujeme za odpověď.}
Omlouvám se, ale toto je oblast, kterou neumíme řešit - nespecialzujeme se na oblast personalistiky a pracovního práva - viz naše obchodní podmínky:
https://www.pouctuje.cz/obchodni-podminky
Odpovědi na konkrétní a dílčí dotazy týkající se oblastí:
Takže tento dotaz Vám musíme vrátit (a nepočítat do konta dotazů)- nemáme odbornost pro jeho zodpovězení.
Dobrý den, pane inženýre, prosím o radu, jak zaúčtovat výměnu vestavných skříní - staré vestavné skříně se odstranily a místo nich vsadily nové - 6 ks, cena za ks 14.900 Kč. Je možné toto účtovat jako opravu?
Děkuji a přeji hezký den.}
Prvotně je potřeba pobavit se o tom, co to jsou ty vestavené skříně.
Pokud je to tak, že to jsou skříně, které jsou skutečně právně součástí stavby (nemají třeba boky, kolejnice na dveře kotveny do stropu a podlahy ...), potom souhlas, že jsou součástí nemovitosti - tedy řešíme výměnu její části. Pokud se vyměňují za obdobné - potom oprava účet 511) v pořádku. Pokud by to bylo za lepší variantu (lepší vybavennost ...) - potom jsme v TZ stavby.
Pokud by to byly jen "skříně na míru" - kompletní, nezávislé na stavbě (tedy mající všechny stěny. mohu je "vytáhnout" z toho prostoru a postavit jinam) - potom by to mělo být spíše jako pořízení DDHM.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková