Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 763 dotazů:

• Věcný dar DHM

  04. 04. 2025

  Dobrý den,
  na základě darovací smlouvy naše příspěvková organizace obdržela v 3/2025 věcný dar - nové koupací lůžko v hodnotě 145.081,- Kč. Zařazení jsme zaúčtovali následovně:
  MD 022 0010/ DAL 042 0220
  MD 042 0220/ DAL 403 0400
  Samozřejmě odepisovat začneme od následujícího měsíce.
  Máme správně nebo je potřeba ještě nějaké dálší účtování?
  Děkujeme za odpověď.}

  U těch věcných darů zatím máme nastavení, že je nepovažujeme za transfer - tedy přijtý dar máme zaúčtovat MD 042/Dal 401 (nebude se účtovat nic na účet 403) - viz bod 4. 1. 1. ČÚS 709.

• Oprava zaúčtování FKSP v roce 2024

  27. 03. 2025

  V roce září 2024 jsme u příležitosti odchodu do starobního důchodu vyplatili zaměstnanci peněžní dar (odměnu) ve výši 10 000 Kč.
  Zapomněla jsem tuto odměnu přeúčtovat z fondu FKSP.
  Mohu letos opravit účetním zápisem 412/331 a zároveň převést
  finanční prostředky z účtu FKSP na běžný účet školy?}

  Trochu jen nerozumím jedné věci - vy jste to tedy nevyplatili jako náklad (neudělali jste předpis), ale jen jste provedli platbu MD 331/Dal 241 (tedy nyní fakticky potřebujete dodělat předpis) - je to tak?

  Pokud tomu tak je, tak skutečně Vám nezbývá nic jiného, než doúčtovat předpis 412/331 a převést peníze. Není to samozřejmě super, kontrola může třeba napadat, že porušujete pravidla pro hospodaření s fondy a to, co mělo být čerpáno z FKSP doháníte až další rok. Ale je to lepší udělat alespoň takto dodatečně , než vůbec.

  A jen upozorňuji - tyto dary nejsou osvobozeny od daně - tedy zvyšují základ daně pro daň a odvody - tedy doufám, že toto bylo v 9/2024  správně započteno do základu daně ....

• Občerstvení v příspěvkové organizaci

  24. 03. 2025

  Dobrý den, pane inženýre,
  
  srdečně Vás zdravím.
  
  Prosím o radu ohledně občerstvení u příspěvkové organizace: vím, jak funguje občerstvení u soukromých subjektů - účet 513 a nedaňový náklad, ale u příspěvkových organizací jsem ho dosud neúčtovala.
  
  1) zajištění občerstvení pro zaměstnance v rámci povinných akcí týkajících se pracovní náplně:
  
  Jsme základní škola zřízená obcí. V současné době dochází často ke konání různých hromadných akcí (např. pedagogické rady, supervize), která je povinná pro určitou část zaměstnanců - např. supervize pro veškeré pedagogy. Je možné na takovéto akce pořídit drobné občerstvení : káva, čaj, mléko, cukr a například chlebíček či zákusek pro každého účastníka z FKSP či rozpočtu PO poskytnutého zřizovatelem? Je možné toto pořídit např. i na zápisy, kdy jsou přítomni zaměstnanci mimo klasickou pracovní náplň, ale je zde již jen určitá skupina osob nikoliv všichni? Prosím, jak by se účtovalo a bylo uvedeno v daňovém přiznání.
  
  2) zajištění občerstvení pro žáky školy při určitých akcích
  
  V minulém týdnu v naší škole proběhl den otevřených dveří, kdy žáci 9 tříd prováděli budoucí zájemce o vzdělání. Je možné jim z rozpočtu PO poskytnutého zřizovatelem zakoupit také drobné občerstvení - limonáda, brambůrky, chlebíček. Místo FKSP mě zde napadá možnost využití prostředků SRPŠ.
  Prosím, jak by se účtovalo a bylo uvedeno v daňovém přiznání.
  
  3) zajištění občerstvení pro významné návštěvy
  
  Je možné pořídit občerstvení pro návštěvy? Pokud očekáváme důležitou návštěvu na celý den např. ředitele jiné školy, je možné pořídit jí z rozpočtu PO poskytnutého zřizovatelem drobné občerstvení.
  Prosím, jak by se účtovalo a bylo uvedeno v daňovém přiznání.
  
  4) Jak je to s pořízením kávy a čaje pro zaměstnance - např. do každého oddělení(sborovna, provoz, ŠJ) 1kg kávy a balení čaje na školní pololetí?
  
  Poslední otázka zní, je někde nějaký metodický pokyn k občerstvení, kterým se lze řídit?
  
  Velice děkuji a přeji příjemný den}

  Musíme si to rozdělit do několika oblastí:

  a) prvotní dotaz je, zda takováto občerstvení může příspěvková organizace vůbec pořizovat a zda to lze hradit z provozního příspěvku zřizovatele - tady je odpověď taková, že žádný předpis nezakazuje, aby příspěvková organizace Vámi popisovaná plnění poskytovala (v tom co popisujete nelze dle mého názoru spatřovat něakou formu darování - v této oblasti PO limitováno je). Nemohu ale vyloučit to, že zřizovatel Vás v tomto ohledu omezí - v rámci schvalování rozpočtu PO - rozpočet nákladů a výnosů může být schválen například v takové struktuře a závaznosti, že hrazení takovýchto nákladů omezí či dokonce přímo vyloučí. Tedy upozorňuji, že v tomto ohledu může mít zřizovatel naprosto legálně velice důležité slovo. No a otázka - zda to lze hradit z provozního příspěvku - ta souvisí s tím, co jsem napsal v předchozí části - obecně ano, ale nemohu vyloučit, že zřizovatel si vymíní, že toto se z jeho příspěvku hradit nebude (že pokud chcete hradit třeba občerstvení pro žáky při určitých akcích, on to odmítá financovat a že si na to máte sehnat nějaké dary... - např. Vámi zmiňované SRPŠ). Takže pokud shrnu - z hlediska legislativy je to možné hradit z provozu, nicméně zřizovatel má dost silné páky na to, aby (pokud chce) to omezil či dokonce úplně zakázal.

  b) dalším bodem je, zda to v některých případech jde hradit z FKSP - přes současnou volnost vyvolanou zrušením vyhlášky FKSP bych se přimlouval za to, abychom se drželi toho, že plnění z FKSP jsou určeny pro zaměstnance.  Takže tady bych nastavil jako možnost, že Vámi uvedené případy 1) a 4) mohou být financovány z FKSP, pokud tak stanovíte ve Vámi vydaných pravidlech / směrnic k FKSP. Jestli třeba případ popsaný pod bodem 4) je hraditelný z provozního příspěvku - podle mne zakázáno to není, nicméně tím, že je to celkem zřejmý benefit pro zaměstnance, tak u řady zřizovatelů plat úvaha, že to má být případně financováno z FKSP. Takže být Vámi - pokud byste to chtěli provozního příspěvku, dotáži se na to zřizovatele (ale předpisy to podle mne nezakazují).

  Za sebe si myslím, že výše uvedené lze aplikovat na oba typy plnění popsané v bodě 1 - jak ty porady pro všechny, tak třeba i zápisy )kde jsou jen vybranní pracovníci). 

  V této souvislosti je asi ještě důležité zmínit vazbu na daň z příjmů ze závislé činnosti. Od 1. 1. 2024 se nám novelou zákona o dani z příjmů vyjasnila. Drobné občerstvení na poradách, stejně tak to, že zaměstnanec má k dispozici například kávu na pracovišti nesjou benefitem, který by měl být zaměstnanci dodaňován do mzdy. K tomu se na začátku roku 2024 objevila i informace GFŘ k benefitům - odkaz je zde:

  https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/f-novinky/Metodicka-informace-k-zamestnaneckym-benefitum-od-1-ledna-20.pdf

  doporučuji str. 4, 5... - je to velice lidsky popsáno.

  c) občerstvení na akcích pro žáky a pro návštěvy - skutečně jen z provozu - ale platí to, co jsem uvedl výše - zřizovatel to může fakticky velice omezit (jak to, zda se to vůbec bude dělat, tak i že zakáže na toto použít finance z příspěvku - případně to omezí).

  K zaúčtování - určitou zvyklostí je účtovat toto na 513 (byť věcně by to spíše měla být 501 jako pořízení materiálu). Pokud byste čerpal z FKSP, tak samozřejmě MD 412.

  Daňově - obecně toto budou nedaňové náklady. Nicméně toto by většinou byly nedaňové náklady tak jako tak, protože by neměly souvislost s příjmy, které jsou předmětem daně - takže nakonec dochází většinou k jejich vyloučení na ř. 40 .... 

  O vzoru nějaké směrnice nevím - možná v něčem by se dala využít ta informace GFŘ (ve vztahu k plněním Vámi uváděným v bodu 1 a 4)

• DPPO - odpisy

  17. 03. 2025

  Dobrý den,
  Jsme základní škola, zřizovatel obec. Můj dotaz se týká DPPO, konkrétně odpisů.
  Část odpisů pokrýváme z transferů – výnos 672 - to by mělo být osvobozeno.
  Další část - odpisy ze svěřeného majetku - máme proúčtovanou také na 672, schváleno zřizovatelem ve zřizovací listině – to si myslím, že by mělo být také osvobozeno (?)
  Zbylá část odpisů se týká majetku, který jsme pořídili v minulých letech z investičního fondu školy – odpisy 551 pokrýváme z provozu, tvoříme IF (žádné výnosy). Jedná se o majetek v HČ (pro výuku). Jak tyto odpisy zohlednit v daňovém přiznání, v jaké výši a na jakém řádku? Můžeme také osvobodit (když jsou pokryté z provozní dotace), nebo je musíme zdanit? Musím znát daňové odpisy, nebo lze zdanit ve výši účetních odpisů?
  
  A ještě jeden dotaz - v loňském roce jsme provedli rekonstrukci učebny pro výuku vaření: TZ budovy (investice)+ vybavení DHM a DDHM. Na tuto akci jsme obdrželi dar ve výši 400.000Kč, z toho 350.000Kč šlo na pořízení DHM a 50.000Kč na pořízení DDHM. Bude tento dar osvobozen z hlediska daně z příjmu?}

  Děkuji za dovysvětlení - zkusím na to nějak navázat:

  a) nejprve k tomu daru - pokud se týká o dar na pořízení dlouhodobého majetku, tak tam je režim, že ten snižuje daňovou pořizovací hodnotu dlouhodobého majetku (tedy to je ta "daňová cena" za to, že je to dar - tedy tím pádem tento příjem již nemůže být předmětem daně). U dotace na pořízení DDHM - tam je stav takový, že máte právo osvobodit tento příjem od daně (potom ale související náklad na 558 je nedaňový) - nebo neosvobodit a ta 558 zase bude daňová - takže toto vyjde nastejno. Mohu to tedy uzavřít tím, že tento dar nebude mít za následek nutnost nějakého dodatečného zdanění.

  b) teď k odpisům - vy účtujete účetní odpisy a pro účely daně z příjmů máme pracovat s daňovými odpisy. Daňové odpisy se liší nejen sazbou v daném roce, ale zejména otázkou základy, z které se odepisujete. Takže správně uvažujete tak, že pokud máte majetek plně hrazený z dotace, tak sice má účetní odpis (a k tomu zúčtováváte 403/672). Nicméně pro daň z příjmů není žádná daňová vstuní cena (u majetku plně financovaného z dotace) a tudíž není daňový odpis. Takže logicky na ř. 101 vyloučím z výnosů hodnotu 672 a hodnota 551 je nedaňová.

  Potom mohu mít majetek nepořízený z dotace a tady řeším prvotně k jaké je činnosti.

  - takže máte třeba ten datový projektor ... - ten vůbec nesouvisí se zdaňovanou činností (je to jen k výuce kryté dotačně a dotace vylučujete z daňových příjmů). Potom logicky nemůžete uplatnit jakýkoliv odpis daňově. Tedy jen máte účetní odpisy na 551, které jsou nedaňové.

  - potom máte ten krouhač zeleniny - uvádíte, že z  83 % slouží pro školní a závodní stravování, které správně vylučujete u Vás z daně z příjmů a ze 17 % je to v doplňkové činnosti.  odpis je např, těch 13 980 Kč - účetní. Protože tam nejsou dotace, tak daňová vstupní cena bude stejná jako účetní a přes daňové sazby vám vyjde třeba daňový odpis roční 20 tis. kč (berte to prosím jako příklad). Tedy 17 % se týká doplňkové činnosti - tedy 3 400 Kč. Zbylých 16 600 Kč se týká hlavní činnosti, která není předmětem daně a tento odpis tedy nelze uplatnit - tedy jen vyloučíme účetní odpis. Ten zbytek - v doplňkové činonosti máte účetní odpis 2 377 Kč, daňově by ale vycházelo 3400 Kč - těchto 3400 Kč mohu napsat do tabulky B jako uplatnění daňového odpisu (2. odpisová skupina) a měl by mi tady vyjít rozdíl (snížení daňového základu) díky rozdílu proti účetnímu odpisu o 1 023 Kč. Vyplňuje se to různě - klidně bych to dal na ř. 150...

  No a takto můžete pokračoivat i s dalšími věcmi zapojenými do činností, které zdaňujete.

• cestovní příkaz

  14. 03. 2025

  Dobrý den, musí mít zaměstnanec cestovní příkaz sebou na pracovní cestě?Říkám kolegům, že ano, z důvodu jejich bezpečnosti, ale i z důvodu, že jsou zvyklí a schopní si to nechat podepsat od ředitele a pak mi to jen hodit na stůl, případně donést jízdenky, vyplnit to také neumí. Děkuji za odpověď}

  Nezabýváme se pracovním právem, tak asi nejsme schopni posoudit veškeré souvislosti. Neumím vyhodnotit, do jaké míry je potřeba mít cestovní příkaz sebou při pracovní cestě - to by snad mohlo mít jen něaký důvod z hlediska nějaké případné pojistné události - že by bylo něčím dokumentovatelné, že je pracovník zrovna na pracovní cestě. Ale toto nevím - zdá se mi to spíše teorie a v praxi se to určitě spíše neděje, že bych při pracovní cestě měl průběžně cestovní příkaz sebou.

  Já bych spíše považoval za potřebné zdůraznit, že pokud vezmeme klasický "cesťák", tak ten proces má fakticky dvě fáze:

  a) část před pracovní cestou - tedy vyslání na pracovní cestu, určení, jakým způsobem se zaměstnanec bude dopravovat, zda se přiznává nějaká záloha apod. .... (pokud by se to dělalo tak, že tato fáze se úplně vynechá a potom jen třeba donese jízdenky, tak se prostě musí počítat s tím, že mohou potenciálně vzniknout spory o to, jak byla cesta uskutečněna, čím se jelo - co bylo povoleno ...). Takže tato fáze by měla sloužit k tomu, aby se vyjasnily okolnosti pracovní cesty. V zásadě by nemělo být v rozporu s předpisy, pokud by toto bylo stanoveno ústně - ncméně potom mohou chybět důkazy v případě sporu. Takže pracovat s nějakým standardizovaným formulářem i pro tuto fázi může mít smysl (zejména u větších organizací).

  b) následné vyúčtování výdajů - no a to je o tom, že chcete, aby pracovník zdokumentoval své výdaje a přidal svá faktická prohlášení (třeba ohledně toho, kdy započal cestu), která mohou být důležitá pro stanovení nějakých částí náhrady (stravné) tak, abyste mohli proplatit náhrady v souladu se Zákoníkem práce. A tady jako zaměstnavatel máte právo požadovat určitou formu vyúčtování, která bude v organizaci respektována.

  A jen raděi upozorňuji - on neexistuje žádný závazný formulář - je plně na organizaci, co se bude používat. Nicméně pokud si to organizace stanoví, mělo by to být následně závazné pro pracovníky. 

• wifi - router

  11. 03. 2025

  Dobrý den,
  pořídili jsme zařízení ARUBA AP-505 RW unified AP v celkové hodnotě 12.000 Kč k rozšíření pokrytí wifi v naší škole. Evidovat toto zařízení na 028?}

  Toto jsou skutečně hraniční věci - fakticky se bavíme o tom, že v okamžiku, kdy se určitým standardem (tedy nikoliv "modním výstřelkem") stane to, že škola má být pokryta WIFI. Prvotně se totiž bavíme o právním vymezení věci podle §505 Občanského zákoníku - tedy, součástí věci je to, co :

  a) podle povahy k ní náleží = běžně se vnímá jako součást určité věci - v našem případě stavby (společnost to tak vnímá)

  b) oddělením této části dojde ke znehodnocení dané budovy = ted oddělením wifi routru bude budova sloužit svému účelu hůře ...

  No a tady se obávám, že v současné době se postupně již dostáváme do stavu, kdy dojde k tomu, že takovýto wifi router již naplní výše uvedenou charakteristiku právní součástí věci. No a k tomu je ještě potom pohled zákona o dani z příjmů - který pracuje s tím, že určité právní součásti staveb máme vést jako movité věci - nicméně vždy jen takové, které nejsou nezbytné k plnění funkce budovy - ve Vašem případě školy.

  No a pokrytí školy wifi seignálem pro zajištění výuky asi začíná být nezbytností.

  Takže dost teorie - myslím si, že řada subjektů zařízení tohoto typu dá ještě v současnosti na 028 (vyhodnotí jako samostatnou movitou věc) - podle mne e to i nyní celkem akceptovatelné řešení. Obávám se ale, že pokud by došlo na hodnocení soudem, dost možná se posuneme k tomu, že to spíše bude vyhodnoceno jako součást budovy (tedy zde případně její TZ). Nepříjemné je, že ty definice jak v občanském zákoníku, ale i zákoně o dani z příjmů mají v sobě přímo zakomponován aspekt vývoje v čase. Tedy to, co se před 15 lety bez problémů mohlo obhájit ako samostatná movitá věc se nyní neobhájí s ohledem na vývoj ve společnosti (a představách, jaké funkce by budovy měly plnit).  

• Akce 1+1, licence

  26. 02. 2025

  1) Jsme ZŠ zřízena obcí. Zakoupili jsme plošinový vozík se sklopným madlem, který byl tzv. v akci, tzn. že za cenu jednoho vozíku jsme obdrželi vozíky dva.
  Na faktuře je uvedeno: Plošinový vozík se sklopným madle 1+1, cena 3 159,31 Kč. Jak správně tyto vozíky zaúčtovat a evidovat? Máme evidovat jeden vozík za 3 159,31 Kč v drobném dl. maj., ale co ten druhý, který je zdarma?
  2) Obdrželi jsme od Vodafone Modem za 1 586,78 Kč, kde jsme dostali slevu 1 585,95 Kč takže jsme za něho zaplatili 1 Kč a to stejné Yealink bezdrátový telefon za 1 303,31 Kč se slevou 1 302,48 a zaplatili jsme opět 1 Kč. Vedení školy chce tento majetek evidovat na podrozvaze, kde evidujeme matek od 1 200 Kč. Předpokládám, že se musím řídit cenami po slevě. Mám to uvést do směrnice, že tam bude evidovaný majetek před slevou za nižší cenu než je hranice?
  3) Zakoupili jsme Edugym pro školku do 100 dětí. Jedná se o interaktivní vzdělávací program za 39 000 na 3 roky. Jak mám zaúčtovat?
  
  Jak celkově řešit zaúčtování licencí, software, když jsou omezené dobou a některé se prodlužují např. po 2 letech a některé nám nevyhovují tak se již neprodlouží? Od 7 000 Kč do 60 000 Kč evidujeme jako drobný d.nehm.maj. Mám si je dát na majetkový účet 018 a když neprodloužíme tak vyřadit? Když se prodlouží tak technické zhodnocení? V těchto licencích mám nejasnosti, ale samozřejmě je to stále více oblíbené tak bych si to ráda ujasnila.}

  První případ - za mne jednoznačně evidovat dva vozíky - každý za 1 579,65 Kč (a haléř bude jako zaokrouhlení) - toto zachycení bude dokumentovat skutečnost, že se pořídily dva vozíky za cenu .....

  Druhý případ - souhlasím s tím, že byste měli evidovat v ceně po slevě. tedy do směrnice bych si dal výjimku, že podle rozhodnutí ............. (ekonoma, ředitele ...) může být do evidovaného majetku zahrnuta i věc pod limit 1 200 Kč.

  Třetí případ  - je to software, cena je do 60 tis. kč, doba využitelnosti delší než rok - tedy splňuji všechny charakteristiky pro účet 018 - tedy v plné hodnotě 39 tis. Kč MD 558/Dal 321 a MD 018/Dal 078

  Ty licence obecně - co neprodloužíte - souhlas, že se musí vyřadit - MD 078/Dal 018.

  Pokud prodloužíte - je to velice diskutabilní (třeba návrh nového zákona o účetnictví počítal s tím, že bude plně ve Vaší kompetenci rozhodnout, zda i TZ na nehmotném majetku povedete jako TZ nebo jako nové inventární číslo). Na Vašem místě spíše vyřazuji starý a pořizuji nový (protože původní majetek jsem uplynutím doby licence "plně spotřeboval"). To je ale můj přístup. Současné předpisy to neřeší a podle mne jsou obhajitelné oba přístupy (tedy pokud někdy bude nový zákon o účetnictví a v této oblasti se jeho textace ještě nezmění, tak to bude jen potvrzení toho, jak se mohu zachovat již v současnosti - tedy, že si mohu vybrat).

• Dodatečné přiznání k DPH a jeho zaúčtování

  26. 02. 2025

  Dobrý den,
  v roce 2022 jsme v našem domově mládeže ubytovali ukrajinské uprchlíky. Náklady s tím spojené pokryl zřizovatel navýšením příspěvku na provoz. Zároveň nechal zpracovat posudek na daňové a účetní souvislosti paušálních náhrad, ve kterém bylo uvedeno, že příspěvek na provoz poskytovaný v souladu s platnou právní úpravou v závislosti na počtu ubytovaných jako vhodném výkonovém kritériu nemůže být považován za dotaci k ceně, a tedy není předmětem daně z přidané hodnoty. Poskytnuté ubytování jsme proto do přiznání nezahrnuli a příspěvek jsme zaúčtovali na DAL 672. Toto se ale nyní dostalo do hledáčku finančního úřadu, který u nás provedl dotazníkové šetření. Závěr šetření je takový, že uprchlíci měli k dispozici kromě pokojů také společné kuchyňky a sociálky, nejednalo se tak o pronájem prostor ale o ubytování a my nyní musíme podat dodatečné daňové přiznání a přijatou částku dodanit. Od zřizovatele jsme přijali částku 472600,- a celou zaúčtovali do výnosů. Teď zpětně musím částku rozdělit na základ daně a daň? Můžete mi, prosím, poradit, jak o celé věci účtovat?Moc děkuji.}

  Vím o tom, že tato kontrolní akce probíhá - zatím se toto řeší v rámci Pardubického kraje (určitě vím o okresech SY, ÚO, a CR).

  Můj názor byl (a prezentoval jsem jej již hned v roce 2022), že situace, kdy je sjednána konkrétní úhrada v podobě dotace  (například částka za ubytování za noc) za podmínky, že uprchlíkovi bude poskytnuto ubytování zdarma, naplňuje charakteristiky dotace k ceně. Tedy podle své povahy již jen potom řeším, zda se jedná o ubytování (v té době sazba DPH 10 %) nebo pronájem (ten by byl od daně osvobozený). Zároveň jsem také upozorňoval, že i pokud bych i ustál, že se nejedná o úplatu za plnění, tak je stejně problémem to, že potom bych musel řešit ještě krácení odpočtu podle §75 ZDPH (protože část realizovaných plnění - zde ubytování, by nebylo k ekonomické činnosti - a možná by to mělo ještě negativnější následky než to zdanit - tedy u některých subjektů).  

  Z Vašeho dotazu jsem pochopil, že jste vyhodnotili, že budete akceptovat přístup FU - že je to plnění a v tomto případě se jedná o ubytování a nebudete se proti tomu bránit  (za sebe bych to také tímto způsobem vyhodnotil - jak jsem uvedl výše).

  To tedy znamená, že by se toto mělo projevit dodatečným přznáním k DPH a následnými kontrolními hlášeními.

  a) účtuji tedy 

                    Dal 672           minus celá částka 472 600 Kč

                    Dal 672           plus 429 636, 36

                    Dal 343            plus   42 963,64 (v té době byla platná sazba daň 10 %).

     Teď jsem to zjednodušil - demonstruji to na tom, jako by byla jedna jedinná oprava - nicméně toto bych měl udělat po měsících tak jak vznikal nárok na danou dotaci. Tedy není to jedna oprava - je to fakticky série oprav a série dodatečných přiznání k DPH a následných KH

  b) nicméně má to potenciálně i pozitivní stránku věci - zahrnutím daných plnění do zdanitelných plnění by mohlo dojít ke zlepšení koeficientu podle §76 a mohlo by dojít zase v rámci dodatečného přiznání za 12/2022 k navýšení odpočtu DPH (protože by se měla objevt jiná hodnota na ř. 53). Toto by ve svém důsledku bylo účtováno MD 343/Dal 549 (tedy fakticky korekce koeficientu). Tedy tím by se trochu mohlo kompenzovat  těch 42 964 Kč na odvodu DPH.

• Přístupový systém do budovy

  25. 02. 2025

  V budově školy byl vyměněn přístupový systém do budovy.
  Nainstalovány byly 3 snímače - přístup do budovy, jídelny a tělocvičen.
  Dále je u správce budovy umístěn snímač pro navádění čísel.
  Součástí je přístupový systém Basic - nainstalován je na serveru.
  Předpokládané zaúčtování: Každý ze snímačů bych zavedla na účet 558 - DDHM - k majetku by se ještě přičetla cena za montážní materiál, montáž a připojení. (snímače jsou na sobě nezávislé, každý funguje samostatně).
  Systém evidence Basic - účtování 558 - DDNM (cena 20.000,-- Kč) k ceně bych připočetla služby - instalace prg. vybavení a konfiguraci.
  Součástí je ještě školení na přístupový systém, který bych zavedla samostatně.}

  Děkuji moc za upřesnění jednotlivých položek. Pokud vezmu současnou judikturu, tak se beze sporu bude u vlastních snímačů umožňujících otevírání dveří jednat o právní součást stavby. To, zda mohou být jednoduše zase demontovány nemá na toto hodnocení žádný vliv (stejně tak jako můžete demontovat například lustr.... - přesto ten s ohledem na svou funkci je součástí budovy). No a jsme i velmi skeptický k tomu, že by i v případě, kdy budete argumentovat pokynem GFŘ D-59 (což jak vysvětluji v dokumentu k problematice staveb a jeich součástí je právně sice problematické, nicméně je to běžné) bylo možno vyhodnotit, že tato právní součást budovy je samostatnou movitou věcí - a to vzhledem na to, že zajištění nějakého zabezpečení přístupu do škol se stává naprosto běžným standardem vlastností budovy. Za mne pokud by tento spor třeba rozhodoval soud, jsem přesvědčen, že na 98 % by řekl, že ty snímače na vstupních dveřích jsou účetně i z hlediska daně z příjmů součást stavby.

  To, že jste určité zařízení z roku 2003 měli jako samostatný DDHM chápu - v té době bych asi jednal stejně, nicméně judikatura se nám v této oblasti vyvinula určitým směrem a jsme skutečně jinde (i třeba v chápání pokynu GFŘ D... - nyní D-59).

  Co bych dal samostatně - snímač u správce budovy - ten neslouží přímo k zajištění funkčnosti vstupu, ale k tomu, že se na něm nahrávají informace do čipů ... - takže má samostatnou funkci nezávislou na budově.

  Dále souhlas s tím, že software by se dal samostatně - respektive včetně Instalace a konfigurace - ten slouží jednak k oživení otevírání dveří, ale také i vyhodnocování dat týkajících se vstupu a výstupu (tedy předpokládám, že k tomuto slouží) - tedy toto ustojím.

  Školení to je náklad - to je v pořádku.

  Takže tolik můj pohled - tedy za mne jako TZ ty 3 snímače, montážní materiál a montáž ... (respektive z těchto položek asi jsme schopen vyargumentovat že 3/4, protože jedna čtvrtina by se asi dála vztáhnout k tomu snímači u správce budovy). Nicméně tím se dostanete nad 40 tis. Kč - za mne to je potom TZ vypůjčené nemovitosti. Pokud by si to k sobě nepřevedl zřizovatel, tak byste podle mne měli správně toto dát na 021 a odepisovat jako TZ budovy - samozřejmě můžete navrhnout odpovídající dobu odepisování v rámci odpisového plánu, protože toto určitě nevydží tolik, jako budova).

   

     

• FKSP - rekreace, dárková karta

  18. 02. 2025

  Dobrý den, jsme SŠ zřízená Krajským úřadem, ze změny zákona č. 250/2000 Sb., kterou dne 6. 2. 2025 podepsal prezident ČR, vyplývá z z Přechodného ustanovení, že se od 1. 1. 2025 již neváží finanční prostředky FKSP na produkty na stáří. Tím se uvolňují možnosti čerpání FKSP. Snažíme se maximálně sníži administrativní zátěž na nepedagogické zaměstnance. Uvažujeme o dvou ostatních čerpáních 1) Jak postupovat u příspěvku na rekreaci? Známe postup dle zaniklé vyhlášky. Rádi bychom v 2025 určili výši 2500 Kč / rok / zaměstnance. Postačuje když nám CK pošle fakturu na IČO školy ve výši 2500 Kč, zaměstnanec fakturu souhlasně podepíše, následně uhradíme a to je vše?
  2) Je možné zakoupit každému zaměstnanci "dárkovou kartu" př. LIDL či KAUFLAND ve výši 2 500 Kč / rok / zaměstnanec bez nutnosti sledování spotřeby? Dovoluje to zákon 250/2000 Sb. a bude osvobozeno i dle zákona o dani z příjmů. Děkuji.}

  Případ číslo 1 - příspěvek na reakreaci - standaradní režim je, že CK zašle fakturu na plnou částku s tím, že ji uhradíte celou a po zaměstnanci chcete platbu sníženou o Váš příspěvek. Nicméně za mne se domnívám, že je i možná ta varianta, kdy CK pošle fakturu jen na těch 2,5 tis. Kč, kterou proplatíte. Pravidlům FKSP to nevadí a nepeněžní forma je zajištěna (jen je potřeba zajistit, pokud by se zaměstnanec nakonec rekreace neúčastnil, a mělo by dojít k vrácení peněz, aby směrem ke škole došlo k dobropisování a vrácení peněz - ne aby celou vratku vyinkasoval zaměstnanec). Za těchto okolností u zaměstnance osvobozeno od daně (jsme do limitu - samozřejmě sčítá se to i s dalšími plněními například na sport, kulturu ..., ale roční limit určitě nepřekročíte).

  Případ č. 2 - udělat to můžete, Zákon č. 250/2000 Sb. tomu podle mne nebrání. Nicméně tím, že nedojde k naplnění účelu vymezeného v §6 odst. 9 Zákona o dani z příjmů, tak bohužell by toto bylo na zvýšení základu daně u zaměstnance - tedy něco, co asi nechcete.

   

• rozdělení VH

  17. 02. 2025

  Jsme zřizovatelé PO, která byla zapojena do projektu IROP. Celkové způsobilé výdaje projektu jsou 15 720 455,19 Kč, z toho investiční výdaje jsou 13 989 934,27 Kč (podíl investičních výdajů a celkových výdajů je 88,99). Dotace IROP je celkem 14 636 294,37 Kč - (podíl dotace na celkových výdajích je 93,10) z toho investiční část je 13 025 118,78 Kč a neinvestiční část 1 611 175,59 Kč. Dohad investiční dotace prostřednictvím účtu 388 je ve výši 12 590 940,84 Kč. Rozdíl investiční dotace proti dohadu je 434 177,94 Kč Účtováno bylo takto:
  1) předpis nároku na dotaci: MD 346:14 636 294,37 / D 401 investice: 13 025118,78 a D 672 neinvestice 1 611 175,59 Kč
  2) zaúčtování dohadu na investiční transfer: MD401/D388: 12 590 940,84
  3)rozdíl proti dohadu na investiční transfer : MD401/D672: 434 177,94
  4)příjem transferu z IROP na BÚ: MD241/D346: 14 636 294,37
  5)tvorba fondu investic z prostředků IROP: MD401/D416: 13 025 118,78.
  Je tento postup správný ? Vzhledem k tomu, že částka 434 177,94 Kč je zaúčtována do výnosů a současně ve tvorbě fondu investic (tvoří konečný zůstatek) , zajímá nás, zda celý HV organizace za rok 2024 ve výši 880 tis. Kč má být rozdělen do fondů, nebo máme navrhnout rozdělit jen část bez 434 177,94 Kč a tento zbytek ponechat na účtu 432 ?}

  Děkuji za zaslané zaúčtování - již v zásadě chápu. Proti standardním postupům je tam vloženo proúčtování přes 401 - ř. 40, 44 a 46 v rámci toho EXCELLU, co jste mi poslala - ale to teď není důležité.

  Prvotně chci říci, že na místě této PO bych při takto velkém rozdílu doúčtoval ten rozdíl mezi 403 vytvořenou dohadnou položkou a skutečnou výší dotace na účet 403, změnil bych transferový podíl a bylo by vyřešeno. Je to sice proti předpisům, nicméně věcně je to technika, která správně zobrazí výsledky hospodaření (odpovídá to  tomu, jak by k tomu bylo přistoupeno například u podnikatelských subjektů) a nezpůsobí problémy, které Vám vznikly.

  Daná PO se ale zachovala v souladu s ČÚS 709  - tedy OK, vlastně bych je měl pochválit - tedy rozdíl skutečné investiční dotace a dohadné položky na investiční dotaci se dal na 672 (rozdíl vznikl až po zařazení majetku do užívání). Nicméně k tomu pozor na jednu věc - aby to dávalo logiku, tak bych ještě měl doúčtovat dle mého názoru MD 416/Dal 401 (jako korekci tvorby fondu z odpisů) ve výši rozdílu dohadné položky a skutečné dotace.

  Detailněji to vysvětluji například v následujícím videu na "pouctuje.cz"

  https://www.pouctuje.cz/videa/123

  Zjednodušeně jde o to, že až se následně bude tvořit fond investic z rozdílu mezi 551 a zúčtovanou 403 do výnosů, tak sem budeme započítávat fakticky tu "nesprávně nižší" 403 vytvořenou dohadnou položkou. No a k tomu se právě zaúčtovala jednorázově ta korekce na 672 v roce upřesnění dohadné položky. Tedy logicky musím minusovat v této výši tvorbu fondu investic z odpisů (také fakticky korekce budoucí ne úplně správné tvorby). Nikde to není popsáno, nicméně aby to dávalo logiku, tak jinou možnost nevidím.

  Takže tím se Vám snažím vysvětlit, že těch 434 177,94 Kč Vám z té 416 zase seberu pryč. Potom skutečně nic nebrání rozdělit celý HV do fondů (ae samozřejmě nic nebrání i tomu, abyste měli tu 432).

  Jinak jen skutečně na závěr povzdech - pokud byste se odchýlili od ČÚS 709 a podle vyúčtování dotace provedl přepočet transferového podílu, tak tyto problémy vůbec nemusíte řešit. Takže v zájmu věcně správného zaúčtování Vám doporučuji ilegální činnost :).

  Celkově to ještě vysvětluji v dokumentu "ˇučet 403 pro PO - aktualizace 8_2022"

   

• Dohadná položka

  17. 02. 2025

  Dobrý den, vytvořila jsem dohadnou položku na teplo v částce 560 400,- Kč (ve výši měsíčních záloh). V minulých letech dohadná položka celkem odpovídala roční spotřebě za teplo. Letos mi přišlo vyúčtování, kde roční spotřeba byla jen 314 207,- Kč. Rozdíl tedy 246 193 Kč. Mám toto zaúčtovat tak jako vždycky? Nebo mám tak velký rozdíl zaúčtovat jinak?
  
  502/321 + 314207 Kč
  321/314 + 560400 Kč
  502/389 - 560400 Kč
  
  Děkuji}

  Máte to zaúčtovat tak, jak uvádíte. Berete to jako upřesnění dohadné položky, ke kterému došlo až po účetní závěrce. Přitom jste při stanovování dohadné položce vyšla z hodnoty záloh - což je jednou ze standardních metod používaných v rámci ČR.

  Samozřejmě že je otázkou, zda by nebylo vhodné změnit techniku zaúčtování dohadných položek - vyjít z hodnoty dodaných GJ a nějaké předběžné informace o ceně tepla. Nicméně sám vím, jak je to konkrétně u tepla složité, protože tam Vám většinou před závěrkou konečnou cenu tepla nikdo neřekne a sám vím, že se to meziročně může lišit o desítky procent. Takže hezky se to říká, ale dost těžko realizuje.

  Takže si myslím, že jste schopni obhájit, že je to upřesněním dohadné položky.

• dary -ZŠ, jídelna / hospodářská činnost

  27. 01. 2025

  Dobrý den
  prosím o radu. Mám fakturu za výměnu kotlu a čerpadel v rámci povodní. Vyfakturováno mi je za ZŠ a za jídelnu. A budu čerpat z darů. Prosím o podrobnější zaúčtování v rámci darů. Jsme pltáci DPH. Koef. byl na rok 2024 44% za ZŠ mi je to jasné.
  Částka za jídelnu je 206 250Kč
  tu mám rozdělenou podle % na šj 162 937,50 Kč a jč 43 312,500 Kč DPH 43 312,50 Kč
  648 0650 kryji ve stejné výši jako náklady
  Děkuji}

  Jestli správně chápu, tak Vám jde o to, v jaké výši čerpat rezervní fond (účet 414). Z mého pohledu to bude ve výši nákladů.  A ty budou u jídelny, kde si uplatňujete odpočet DPH koeficientem ve výši, která se rovná 

  základ daně (162 937,50 Kč) + neuolatněné DPH z koeficientu - přitom správně bych to měl vzít podle vypořádacíh koeficientu, který máte na ř. 53 Přiznání k DPH.

  Pokud je vypořádací koeficient 44 % tak do náladů ještě zúčtujete 0,56 x 43 312,50 Kč - tedy 24 255 Kč.

  Takže MD 414/Dal 648 by potom bylo v hodnotě 162 937,50 + 24 255 = 187 192,50 Kč

   

• účet 414

  17. 01. 2025

  Pěkný den, prosím o zodpovězení dotazu.
  Provádím si dokladovou inventuru účtu 414 , rezervní fond z ostatních titulů.
  Nastoupila jsem po paní účetní, která neměla inventuru účtu podloženou a nepodařilo se mi dohledat, co na účtu zbývá proúčtovat.
  Dary a bezplatnou stravu včetně projektu OP JAK mám za sebe podložené včetně čerpání. Dary o kterých jsem od paní ředitelky věděla, za předchozí paní účetní, mám také doúčtované a zúčtované.
  I přesto mi tam visí částka Kč 20 215,--(nevyčerpaná). Je možné nějakým zápisem prosím tuto částku odúčtovat tak, abych i další roky nemusela na tuto částku myslet ?
  Napadá mě zápis 414/648 nebo bude vhodnější jiný zápis ?
  Děkuji.}

  Jiný zápis pro rozpuštění tohoto fondu než MD 414/Dal 648 nevymyslíme.

  Nicméně otázkou pro mne je, do jaké míry je to nutné nyní rozpouštět. Totiž tam se mohou skrývat nějaké historické dary, které stále nejsou rozpuštěny do provozu. mohly být neúčelové a nikdo Vás podle současných předpisů nenutí to rozpouštět. Navíc připomínám, že to rozdělení rezervního fondu na 413 a 414 vzniklo v rámci účetní reformy a každá organizace se s tím nějak vyrovnávala a zůstatek mezi ty účty rozdělila (protože původně byl rezervní fond na jediném účtu). Takže to, že Vám na účtu 414 zbývá něco z minulosti nemusí, být problémem. Připomínám, že toto je účet, který je zdrojový, fakticky u něj jsem schopen udělat jen zjednodušenou inventarizaci - tedy kontrolu účetních pohybů v období. Ale nemusím být vůbec schopen rozepsat, z čeho se skládá zůstatek a je to normální.

  Takže na otázku - "je možné" mám odpověď - ANO - je to možné a účtování by bylo 414/648

  Pokud se ale zeptáte - je to nezbytné zúčtovat v případě, který popisujete? Potom moje odpověď bude, že nikoliv - není to nezbytné (samozřejmě pokud nezjistím, že tady jsou ještě nerozpuštěné dary na akce, které byly prokazatelně realizovány apod.).

   

• Nepeněžní dar službou

  07. 01. 2025

  Dobrý den, chci se prosím zeptat na účtování přijetí (a čerpání) nepeněžního účelového daru službou, který je oceněn částkou 62 860 Kč - konkrétně se jedná o revizi elektrospotřebičů a opravy el. instalace. Dostali jsme klasickou darovací smlouvu. Moc děkuji.}

  Dle mého názoru byste v tomto případě měli zaúčtovat MD 518/Dal 649.