Dotazy

Hledanému výrazu FKSP odpovídá celkem 499 dotazů:

• transparentní účet

  10. 10. 2024

  Dobrý den,
  
  základní škola, příspěvková organizace zřízená obcí, zřídila transparentní účet, na nějž zejména rodiče žáků posílají účelově neurčené dary škole. Banka z tohoto účtu účtuje poplatky a současně připisuje úroky. Můj dotaz je na Váš názor na účtování. Přijaté dary bychom dávali jako zdroj rezervního fondu (414), jejich čerpání jako čerpání rezervního fondu. Přemýšlím ale, zda poplatky na tomto účtu mají být čerpány také z těchto darů (co ale potom úroky, byly by zdroj RF?), nebo jestli je hradit z provozních prostředků a například měsíčně přeposílat z účtu školy na transparentní účet (obdobně jako u FKSP)? Já bych se přikláněl k variantě přeposílání.. A druhý dotaz, bude transparentní účet vykazován normálně na účtu 241?
  
  Děkuji za odpověď}

  Nejprve k tomu druhému - pokud je to účet určený pro financování činnosti organizace - potom určitě ano - použijte účet 241 (účet 245 není pro tyto případy určitě správný - toto nejsou "cizí prostředky").

  Pokud se týká zaúčtování - jestliže zdroj jsou dary - tak MD 241/Dal 414 je určitě správně a použití potom MD 414/Dal 648. To je naprosto v pořádku.

  Úroky - podle mne si nemůžete definovat, že by byly zdrojem fondu (úroky nejsou darem ... - nevejdu se do zákona č. 250/2000 Sb., který vymezuje, z čeho se tvoří rezervní fond). Tedy u nich to určitě bude výnos na 662 a nemůže se jednat o zdroj RF. U bankovních poplatků je to diskutabilnější - podle mne bych i mohl stanovit, že z darů kryi náklady na poplatky - tedy poplatek by se stejně musel zaúčtovat MD 518/Dal 241 a čerpání 414/648.

  Nicméně myslím si, že se Vám bude lépe pracovat s tím, že budete dokumentovat využití daru například na nákup vybavení - než na bankovní poplatky. Takže pokud již úroky budou ve výnosech a na bankovním účtu budou také poplatky, tak já bych poplatky hradil z provozu a rozdíl poplatků a úroků převáděl mezi účty. To znamená docházím k tomu samému, co navrhujete.

• Čerpání Fondu odměn

  08. 10. 2024

  Dobrý den,
  
  chtěla bych se zeptat, zda je možné čerpán z Fondu odměn poukázky na knížky, vitamíny, věcné dary apod., tím, že je teď nižší příjem do FKSP díky 1%, chtěla by to MŠ řešit touto cestou.}

  To nepůjde. Zatímco FKSP je nyní z hlediska určení čerpání silně "rozvolněn", tak u fondu odměn je to hodně striktní - viz §32 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb.

  (3) Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení stanoveného objemu prostředků na platy.

  To ustanovení je striktní, nedává možnost další rozšiřujících alternativ. Pokud byste použili fond odměn na to, co uvádíte, tak se vystavujete riziku napadnutí za porušení rozpočtové kázně.

• FKSP - nové smlouvy - Produkty na stáří

  03. 10. 2024

  Dobrý den pane Inženýre,
  ve směrnici o používání fondu FKSP máme stanoveno: V článku – Produkty na stáří, že přispíváme od 1. 1. 2024 na tyto produkty zaměstnanci na základě jeho žádosti a předložení uzavřené smlouvy roční částku 2.400,- Kč ( měs. 200,- Kč) na osobu a rok převodem na účet dle předložené smlouvy.
  Mám dotaz:
  1. Pokud je tato smlouva uzavřena před 1.1. 2024 mohu zaměstnanci doplatit i částku před jeho podáním žádosti na mzdové oddělení? Např. přijde v červenci doplatím 7 měsíců?
  2. Jak je to v případě uzavření smlouvy v průběhu roku u stávajících zaměstnanců. Naleží jim celá částka, nebo jen poměrná část od uzavření smlouvy?
  Předem moc děkuji za odpověď}

  Tohle jsou věci úplně na Vašem rozhodnutí a Vaší specifikaci v interním předpisu. Zákon 250/2000 Sb. k tomu žádná speciální pravidla nedává.  Tak jak to máte vymezeno, tak chápu, že to není jednoznačné a je skutečně jen na Vás, abyste si to výslovně stanovili.

  Mohu jen říci, co bych dělal na Vašem místě - snažil bych se asi stanovit, že jim náleží jen poměrná částka - třeba, že se poskytuje 200 Kč měsíčně - od měsíce uzavření smlouvy a že nárok vzniká až od okamžiku, kdy zaměstnanec požádá na mzdovém oddělení. Totiž toto by pro mne bylo prevencí, abych mohl lépe plánovat, kolik vyplatím (a ne, že se na mne v prosinci sesype spousta žádostí o proplacení příspěvku za celý rok, se kterými jsem nepočítal).

  Ale to je můj postoj - neznám konkrétní situaci u Vás, jaký máte zůstatek na FKSP ..... Nezbývá nic jiného, než abyste si to nějak jasněji vymezili a dohodněte se, jak byste to chtěli.  

• DIP

  25. 09. 2024

  Dobrý den, prosím o radu ohledně poskytování příspěvku od zaměstnavatele z FKSP na dlouhodobý investiční produkt.
  Ve směrnici na rok 2024 tento produkt spoření na stáří nemáme uvedený máme tam pouze PP, DPS a ŽP. Jde mi o to, jestli na tento produkt musíme přispívat a za jakých podmínek. Pokud ano, jestli stačí udělat dodatek ke směrnici (např. k 1.9.2024) a tam tento produkt uvést. Moc děkuji odpověď.}

  Zákon 250/2000 Sb. nyní v §33 odst. 1 uvádí:

  Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

  DIP mezi tyto produkty patří (pokud splňuje podmínky - což předpokládám, že vesměs bude). Pokud se týká podmínek pro osvobození od daně - odkáži například na následující veřejný odkaz na webu:

  https://neotax.eu/cs/blog/dip-dlouhodoby-investicni-produkt-podminky-a-fungovani-v-roce-2024

  Nicméně je to samozřejmě možnost (jeden z možných produktů).  V odst. 5 a 6 je uvedeno:

  (5) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

  (6) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.

  Dle  mého názoru tedy máte právo vymezit, že "DIP" nebude mezi produkty, kam se u Vás bude přispívat z FKSP (stejně tak, jako jste dříve třeba vnitřním předpisem vymezili, že se nebude přispívat na rekreaci či obědy ...). Takže pokud se ptáte, jestli jste povinni DIP zařadit do směrnice, tak dle mého názoru ne. Nicméně na druhou stranu to může vyvolávat zbytečné kontraverze (názory na diskriminační jednání) a navíc tak, jak jsem se s podmínkami seznámil, tak si myslím, že dokazování, že jsou naplněny podmínky pro osvobození od daně (a tím i oprávněnosti čerpání z FKSP) jsou u DIP jednodušší než třeba u životního pojištění. 

  Tedy můj názor je, že to není Vaše povinnost, nicméně jeví se mi jako rozumné změnou směrnice  DIP uvést mezi produkty, na které budete přispívat (klidně třeba od 1. 9. 2024).

   

• FKSP - zálohová faktura ze zahraniční

  18. 09. 2024

  Vážený pane inženýre,
  
  chtěla bych Vás požádat o konzultaci ohledně čerpání příspěvku na rekreaci zaměstnance z FKSP. Dnes mi zaměstnanec předložil zálohovou fakturu vystavenou v polštině na rekreaci. Platba je požadována v polských zlatých. Chtěla bych se informovat, zda můžu tuto fakturu přijmout a proplatit.}

  Přijmout a proplatit ji můžete - plně záleží na pravidlech, jak si je sami interně nastavíte.

  Žádný předpis nezakazuje, aby se tato faktura zaúčtovala proplatila (a jen můžeme diskutovat, zda související kurzový rozdíl půjde také z FKSP ... - podle mne i toto nyní bude záviset na Vašich pravidlech a zákon č. 250/2000 Sb. tuto otázku nyní vůbec neřeší).

• Rezervní fond

  11. 09. 2024

  Hezký den, náš zřizovatel po nás požaduje analytické členění účtu 241 pro rezervní fond. Našla jsem v jednom dotazu od pana Ing. Morávka, že se to tak dělá, viz. citace níže. Nikdy jsem se s tím nesetkala a členění nedělám, nemám samostatný běžný účet pro RF, myslíte, že je to opravdu nutné?
  Zde citace /není doslovná-nevejde se celá/ :
  Ing. Zdeněk Morávek
  Vydáno: 18. 8. 2021
  Ke konci roku 2020 nebyl na bankovním účtu příspěvkové organizace zřízené obcí dostatek peněžních prostředků k pokrytí rezervního fondu. Dle všeho, co mám k dispozici a nalezla jsem na internetu, se o fondu účtuje – tedy patrně o časovém nesouladu mezi výnosy a náklady – ve chvíli, kdy je příspěvková organizace ve ztrátě (což nebyla), nebo i v případě, že není dostatek peněz na účtu k pokrytí rezervního fondu. V roce 2021 na účet dorazily všechny neuhrazené platby, tak se rozdíl dorovnal. O čerpání fondu však v roce 2020 účtováno nebylo – pokud tedy mělo, můžete mi prosím poradit, jak vše opravit, když v roce 2021 je vše již srovnané?
  Je otázkou, kam přesně dotaz míří. Rezervní fond příspěvkové organizace zřízené obcí upravuje § 30 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Jedná se o peněžní fond, to znamená, že tvorba rezervního fondu musí být doprovázena také příslušným převodem peněžních prostředků, pokud jsou vedeny na samostatném bankovním účtu, nebo zaúčtováním na příslušný analytický účet účtu 241, pokud je krytí rezervního fondu sledováno pouze účetně. V takovém případě by se nemělo stát, že rezervní fond není krytý, jak už jsem zmiňoval, minimálně z toho důvodu, že se jedná o fond peněžní. Podle mého názoru tak nebyl důvod k čerpání rezervního fondu jenom z toho důvodu, že na bankovním účtu nebyl dostatek peněžních prostředků, ale správný postup měl být takový, že rezervní fond měl být vykázán jako krytý a na analytice běžného bankovního účtu měl být vykázán záporný stav. Souhlasím tedy s postupem, že v roce 2020 nebylo o čerpání rezervního fondu účtováno}

  Jak vysvětluji v jednotlivých dokumentech k fondům, máme velký problém v tom, že o nich účtujeme jako o zdrojích, většinou je ale považujeme za peněžní prostředky.

  Samozřejmě mezi tyto dvě kategorie nelze klást rovnítko - v praxi je výdej (případně příjem) peněz v jiném okamžiku, než zdrojové čerpání fondu - takže zaúčtuji např. došlou fakturu čerpanou z FKSP MD 412/Dal 321 a třeba za 14 dní při její platbě účtuji MD 321/Dal 243.

  Proč to tak popisuji - ano setkávám se s tím, že některé příspěvkové organizace skutečně oddělují na účtu 241 (případně i na pokladně) fondy. Tedy v praxi to znamená, že třeba k jednomu bankovnímu účtu existuje více analytik na účtu 241 (součet těchto analytik v účetnictví = zůstatek na bankovním účtu) a skutečně se účtuje čerpání buď z jedné nebo z druhé analytiky, případně také převody mezi analytikami... Nicméně jsou zde samozřejmě časové posuny - viz výše - ono to systémově nejde úplně udělat na 100 %. 

  Když se podívám do návrhu novely zákona 250/2000 Sb. (zatím v připomínkovém řízení), tak se počítá s tím, že by se fondy měly do budoucna odehrávat pouze v aktivech, nikoliv ve zdrojích - což by znamenalo, že to jsou skutečné peníze). Potom by to analytické oddělení na účtu 241 fungovalo a bylo by logické.

  Takže pokud zrekapituluji:

  - první otázka - zda je nutné mít analyticky odděleny prostředky na účtu 241 - odpověď je - podle současné legislativy to nutné není

  - druhá otázka - dělá se to? - odpověď je - část organizací to dělá - tedy má analytiky na 241 pro RF, fond investic ... a mezi těmito analytikami si převádí peníze - se snahou si to rozdělit zůstatek na bankovním účtu - většinou to nelze zajistit úplně na 100 %

  - třetí otázka - jak to bude do budoucna? - odhaduji, že pokud bude přijata novela zákona 250/2000 Sb. a budete fondy tvořit (jsou koncipovány jako dobrovolné), tak analytické rozlišování bude nutností. Ale samozřejmě je ještě dlouhá legislativní cesta k tomu, zda to skutečně bude platit

• FKSP

  02. 09. 2024

  Dobrý den pane inženýre,
  obracíme se na Vás s dotazem ohledně FKSP, vše co bylo bylo k 1.1.2024 na stránkách zveřejněno jsem se snažili nastudovat, ale přesto pořád tápeme.
  Zůstalo nám naspořeno ve FKSP k 31.12.23 z toho jsme v roce 2024 hradili:
  1) jednotné oblečení nad rámec povinného vybavení – evidujeme ve mzdovém listě dle par.6 písm.9 odst. d) ?
  2) vylepšení pracovní prostředí – nákup konvic, lednic jsme provedli z FKSP, ale nevíme u nákupu sedací soupravy do sekretariátu, křesla do účtárny -můžu toto upřednostnit z provozu (dostali jsme dotaci do provozu na inventář)?
  3) Smuteční věnec pro zaměstnance-stále také z FKSP? a když utratíme naspořené, lze hradit z provozu ( účet 513)?
  4) Povinný příděl 50 % na produkty na stáří, můžu rozpočtovat až z částky přídělu na mzdy, kterou se dozvíme koncem března 24?
  
  A ještě prosím k projektu Erasmus
  Vyplatili jsme zálohy na cestovné ( jedná se ale už o částky konečné dle rozpočtu Erasmu), ale někteří zaměstnanci nedoložili doklady na celou vyplacenou částku. Tedy rozdíl jim musíme dodanit, a za zaměstnavatele odvést S a Z pojištění, zákonné pojištění a přidělit do FKSP? Ale nevíme, z čeho toto hradit když projekt skončil, zda z provozu nebo ONIV? To ale musíme asi dohodnou se zřizovatelem?
  Předem moc děkujeme za odpověď.}

  Jednotné oblečení (předpokládám, že je to u Vás nějaké oblečení určené k nošení na pracovišti, které má například logo školy ...) - to je jiné ustanovení - je to §6 odst. 7 písm. b) - tedy v režimu, že není předmětem daně. Tedy neevidujete to v limitu pro osvbození podle §6 odst. 9 písm. d). Samozřejmě z FKSP je to možné hradit - závisí, jak si nastavíte pravidla.

  Vylepšení pracovního prostředí - věci, které popisujete si myslím, že uhradit je z provozu je naprosto adekvátní (zejména s ohledem na nižší rozpočty FKSP bych toto z FKSP rozhodně nehradil).

  Smuteční věnec - plně na Vás - z FKSP je možné, pokud si to dáte do pravidel FKSP. Varianta, že je to z provozu na 513 je za mne také možná (samozřejmě zřizovatel Vás může omezit například v rámci schvalování rozpočtu - ale pokud nebude nic namítat, nevidím ani problém s tím účtem 513).

  Otázka stanovení těch 50% ze základního přídělu - §33 odst. 1 poslední věta zní následovně:

  Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

  Takže podle mne to má správně vycházet z rozpočtu mzdových prostředků, který je platný 1. 1. Takže za sebe bych na březen nečekal - holt bych do toho šel s nějakým odhadem, který jste použili při sestavování rozpočtu.  

  K tomu Erasmu - děkuji za dovysvětlení - takže problém je v tom, že jim byly vyplaceny náhrady paušálem a tento paušál převyšuje limity podle "cestovních náhrad". Tam bohužel platí §6 odst. 7 písm. a):

  (7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou

  a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem5) pro zaměstnance odměňovaného platem, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1,

  Takže vyšší cestovní náhrady jnež umožňue právní předpis sou zdanitelným příjmem a mělo by dojít k přidanění. Podle mne již z toho ale netvořím FKSP. Z čeho to uhradit - to bohužel neumím poradit (opětovně poukazuji na to, že na našem webu neumím řešit, co lze z které dotace/peněz hradit) - prosím domluvte se se zřizovatelem.

   

• FKSP-produkty na stáří-konec prac. poměru, doba trvání smluv

  24. 06. 2024

  Dobrý den, v rámci platné legislativy k FKSP budeme našim zaměstnancům přispívat na produkty na stáří jednorázovou platbou v prosinci, to vše dle naší směrnice účinné od 02/2024. Mají nárok na příspěvek i ti zaměstnanci, kteří v naší organizaci končí v průběhu roku? (nemáme ve směrnici ukotveno) Druhý dotaz: Všem zaměstnancům musíme dávat stejnou výši příspěvku ročně či můžeme poměrem stanovit dle jejich konkrétní smlouvy s ohledem na dobu trvání smlouvy. Vysvětlím - smlouva uzavřená v červnu versus smlouva uzavřená v lednu. Děkuji.}

  Ptáte se na věci, které podle mého názoru úplně jasné nejsou - problém je, že nám chybí definice pojmu "zaměstnanec" v zákoně č. 250/2000 Sb. (když došlo ke zrušení Vyhlášky FKSP).

  V dani z příjmů není problém - tam je označení "zaměstnanec" jasně použito na poplatníky s příjmy podle §6 odst. 1 - tedy jak ze současného tak i z dřívějšího pracovněprávního vztahu - tedy byť vyplatíte v prosinci příspěvek zaměstnanci, který ukončil smlouvu třeba v červnu, tak je tam stále osvobození při dodržení limitu 50 tis. kč za rok.

  No a zákon 250/2000 Sb. uvádí, že  cituji:

  Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

  Takže mluví o "zaměstnancích" s podmínkou, aby to bylo osvobozeno od daně z příjmů. Navíc ještě odst. 3 určuje obecně okruh osob, kterým může být plnění z FKSP poskytnuto - mluví i o dalších "fyzických osobách" - tedy i do tohoto obecného okruhu se vejdu. Myslím si, že by pro Vás bylo vhodné toto ještě doupravit do směrnice.

  Můj názor je, že pokud řeknete, že za každý odpracovaný měsíc je příspěvek třeba 200 Kč s tím, že se to hradí v prosinci, tak by měl vznikat i nárok zaměstnanci, který třeba na konci května ukončil pracovněprávní vztah (dostane 1 000 Kč) -  za mne je to v pořádku. Sice již není k datu platby příspěvku zaměstnancem, ale stále jsme v režimu osvobození od daně z příjmů a jeho nárok vznikl prokazatelně v souvislosti s jeho zaměstnáním.  Ale samozřejmě můžeme narážet na nejasnost zákona č. 250/2000 Sb. (ale podle mne nejdu proti smyslu daného ustanovení).

  V souvislosti s tím, co jsem uvedl výše se domnívám, že skutečně nejlepší je stanovit výši vázanou na odpracovaný měsíc (musíte stanovit, zda včetně případů, kldy by byl ukončen vztah v průběhu měsíce ...) - tedy až by se to vyplácelo v prosinci, odvíjelo by se to od počtu měsíců, které odpracoval. můj názor je, že toto není diskriminační ustanovení - naopak považuji takové pravidlo za věcně správné.

  Ale upozorňuji - toto by chtělo určitě napsat do směrnice/kolektivní smlouvy. 

• Stravování + FKSP

  17. 06. 2024

  Dobrý den,
  rádi bychom Vás poprosili o konzultaci ohledně účtování nepeněžního plnění. Příspěvková organizace provozuje vlastní jídelnu a zajišťuje v ní stravování pro své zaměstnance. Cena obědů pro zaměstnance je ve výši 38 Kč, příspěvek z FKSP je 19 Kč a zbývajících 19 Kč hradí organizace zaměstnancům jako benefit - nepeněžní plnění. Zaměstnanec tedy na obědy nic nepřispívá. Je tento postup možný
  a pokud ano, tak jak o této operaci účtovat.
  
  Dovolujeme si ještě požádat o radu ohledně tvorby FKSP. V loňském roce organizace provedla účetní operaci, kdy z účtu 521 14 (mzdové náklady hlavní činnost) přeúčtovala částku ve výši 100.000,00 Kč na účet 521 81 (mzdové náklady vedlejší činnost) … na účtu 521 14 zbyla částka ve výši 200.000,00 Kč … Z jaké částky by se měla počítat tvorba 2% FKSP? Z celkové částky 300.000,00 Kč (tedy jak z hlavní, tak i z vedlejší hospodářské činnosti) nebo z částky 200.000,00 Kč (tedy pouze z hlavní činnosti)?}

  Ten první případ jde nad rámec toho, co umožňuje vyhláška č. 84/2005 Sb. - ta pro případ vlastního stravování stanoví, že si náklady na potraviny (což předpokládám bude těch 38 Kč) hradí zaměstnanec s tím, že je možné přispět z FKSP. Takže pokud chcete být v souladu s touto vyhláškou, tak Vámi uváděná varianta není legální.

  Příspěvek FKSP se počítá z nákladů hlavní i doplňkové činnosti - tedy ve Vašem případě z těch 300 tis. Kč.

   

• Příspěvek na stravování - osvobození od daně

  04. 06. 2024

  Dobrý den,
  v níže uvedeném dotazu z 3.4.2024, který řeší hranici pro osvobození, je zmínka o zápisu "tohoto zvýhodnění" do mzdového listu.
  Znamená to, že u každého zaměstnance musíme toto měsíční zvýhodnění uvádět do mzdových podkladů?
  
  ----------------------------------------------------------------------------------------------
  příspěvek na stravování - osvobození od daně
  03. 04. 2024
  Dobrý den,
  jsme základní škola - PO zřízená ÚSC. Máme vlastní školní jídelnu, kde vaříme pro žáky , zaměstnance a cizí strávníky. Cena oběda pro zaměstnance je stanovena v hodnotě potravin - tj. 38,- Kč (zaměstnanec platí 32,- Kč, příspěvek z FKSP je 6,- Kč). Celková hodnota oběda se rovná ceně pro cizí strávníky - 95,- Kč.
  Do stanovené hranice pro osvobození (zápis do mzdového listu) máme zapisovat hodnotu oběda ve výši 63,- Kč (95 - 32) nebo jen příspěvek FKSP 6,- Kč?
  
  Děkuji za odpověď}
  
  Je to rozdíl mezi běžnou cenou oběda (95 Kč) a toho, co uhradí zaměstnanec (32 Kč) - to je hodnota jeho zvýhodnění. Tedy těch 63 Kč.}

  Já nejsem specialista na oblast mzdové agendy. Je to interpretace požadavku §38j Zákona o dani příjmů řešící mzdové listy, kde se řeší i sledování plnění odsvobozených na mzdovém listě. Tuto oblast ohledně evidence neumím - zkoušel sem v rychlosi hledat, zda na internetu nenadu nějaký solidnější vysvětlující popis - narazil jsem například na následující:

  https://www.demonia.cz/DIS/mzdy_modry/casopis/2018/1118/4.htm

   

• FKSP příspěvek na vlastní tábor

  29. 05. 2024

  Dobrý den pane inženýre,
  Jsme příspěvková organizace. Pořádáme vlastní příměstské tábory. Zároveň dle Směrnice o používání FKSP proplácíme zaměstnancům příspěvek na dětské tábory. Pořádající organizace vždy vystaví fakturu za tábor na naši organizaci, my zaplatíme celou částku a zaměstnanec doplatí rozdíl, který není pokryt z FKSP, na náš účet. Letos poprvé chce zaměstnankyně čerpat příspěvek z FKSP na náš vlastní tábor, žádost má schválenou. Nejsem si ale jistá, jak procesně proplacení provést, neboť vystavit fakturu sami na sebe nemůžeme… Můžeme vše účetně provést jen přes interní doklad? Nebo vystavit fakturu přímo na zaměstnankyni jen na doplatek rozdílu ceny tábora a platby z FKSP, a příspěvek z FKSP zaúčtovat přes interní doklad? Správné použití fondu FKSP kontrola dost hlídá a toto je co se týče dokladů nestandartní. Děkuji vám za vaši odpověď.}

  Za mne by postup měl být obdobný jako u stravování ve vlatním stravovacím zařízení (systémově je to obdobný případ).

  Takže vystavit fakturu na zaměstnankyni na "doplatek" - MD 311/Dal 602 (respektive tak jak to účtujete každému inému)

  Příspěvek z FKSP - klidně MD 412/Dal 602 (respektive na stejný účet, kam účtujete výnosy za tábor) - je to analogie s bodem 5.1.3. ČÚS 704 (aletrnativou je MD 412/Dal 648). No a samozřejmě k tomu převod peněz z účtu FKSP na provozní účet.

• FKSP

  20. 05. 2024

  Dobrý den, co se stane se zůstatkem na účtu FKSP z 31.12.2023, když se nepřevede k čerpání v roce 2024 na vitamíny, vzdělávání, kulturu atd.? V roce 2025 se k němu připočítá zůstatek z roku 2024?
  Penzijko - máme ho 60 tis., lze čtvrtletně rozpočítat 60 tis./4, to je 15 tis. a to rozdělit na skutečný počet 6 smluv. 15 tis./6 = 2500 Kč. V dalším čtvrtletí opět dělit dle skutečného počtu smluv? Podle §6 odst.9, písm. m, zaměstnanec do 50 tis. ročně nedaní. Účtuji 412/378, 378/243.
  Vitamíny - máme 70 tis./ 37 zaměstnanci je 1892 Kč/rok, spadá do ročního limitu 21 983 Kč. Nepřekročím limit zaměstnanec nezdaňuje, neplatí pojistné, já účtuji 412/321, platba 321/243.
  Vzdělání, sport, kultura, 18tis./37 zaměstnanců, nepřekročím roční limit 21 983 Kč, pak zaměstnanec nezdaňuje, neplatí pojistné, zaměstnavatel účtuje 412/321, platba 321/243.
  Sociální výpomoc a výpůjčky návratné účtuji 335/243, splátka 243/335, nenávratné 412/243. Nenávratné zaměstnanec zdaní a odvede pojištění a nepočítají se do ročního limitu 21 983 Kč?
  Jestliže za nadstandardně odvedenou práci poskytneme Unišek+ jako nefinanční plnění, zaměstnanec daní a platí pojistné dle §6 odst. 9, písm. a, nebo nedaní dle §6 odst. 9, písm. d? Účtuji 412/263? Započítává se tento nepeněžní benefit do ročního limitu 21 983 Kč ?
  Jestliže Unišeky nebo stravenky budeme platit z provozního příspěvku musíme mít souhlas zřizovatele (rady)? Stravenky 90 Kč platí zaměstnavatel (518250/263) a 30 Kč zaměstnanec (335/263). Zaměstnanec neplatí daň (příspěvek je nižší než 116,20 Kč), zaměstnavatel má daňový náklad.
  Unišek + (528/263), zaměstnanec má zdanit a pro zaměstnavatele je Unišek nedaňovým nákladem ?}

  K jednotlivým oblastem, které řešíte:

   - co se se zůstatku 2023 nepoužije v čerpání 2024 bude logicky k dispozici pro roky následující - v tom není problém

  - penzijko - tak jak to popisujete to beru jako možnost. MF ve svých odpovědích zdůrazňovalo, že se domnívá, že by bylo správné nechat nerozdělené prostředky připadaící i na lisdi, kteří spoření na stáří (zatím) nevyužívají. Já to beru jako názor - za sebe si myslím, že to klidně můžete udělat jak píšete v dotazu (možná já bych si nechal malou rezervu, pokud by se objevovaly nově uzavírané smlouvy). Ale jak říkám - třeba za mne je to OK, Zaúčtování - za mne klidně OK - pokud je režim takový, že pokud je zaměstnanec například zaměstnán v květnu, tak má nárok na příspěvek za květen - proto ten předpis závazku MD 412/Dal 378 ještě k květnu, který je hrazen v průběhu června)

   - vitaminy - OK

  - sport, kultura - OK

  Samozřejmě jen poznámka - povinnost je nepeněžní forma, aby se to mohlo od daně z příjmů u zaměstnance osvobodit.

  Nenávratné výpomoci (respektive dary) - do limitu se nezapočítávají, zdaní se.

  Unišek + - pokud splní charakteristiku, že je na sport, kulturu... (tedy vyjmenované záležitosti v §6 odst. 9 písm. d)) - napočte se do ročního limitu a do tohoto limitu se nezdaňuje. U organizace - režim nedaňového nákladu (pokud to má v nákladech).

  Stravenky  - pokud to jsou skutečně stravenky, tak podle vyhlášky 84/2005 z nákladů má jít max. 55 % hodnoty - pozor máte více a jste v rozporu s Vyhláškou. Pokud je stravenka 120 Kč, tak z nákladů má jít max. 55 % z hodnoty 120 Kč. Takže tady si nejde říci narozdíl od peněžitého příspěvku na stravování, že můžete "cokoliv" z nákladů - pokud to uděláte, porušíte vyhlášku 84/2005.

  Varianta, že u UNIŠEK+ hradíte ne z FKSP, ale z nákladů - podle mne to zapovězeno není, nicméně je to netradiční a na Vašem místě bych vždy nechal odsouhlasit zřizovatele (měla by stačit RADA). Potom zaúčtování 528 nedaňový - OK.

• Benefity pro zaměstnance

  17. 05. 2024

  Dobrý den,
  jsme příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je město.
  Chtěla bych se zeptat, zda je z Vašeho pohledu v kompetenci ředitele organizace (statutární orgán) přiznání benefitů pro zaměstnance z provozních nákladů ve formě příspěvku na stáří (nad rámec FKSP), případně dalších benefitů (karty benefit plus apod.).
  Vyplácením těchto benefitů nedojte k navýšení již schválené neinvestiční dotace zřizovatele.
  O přiznání těchto benefitů jsme informovali věcně příslušný odbor zřizovatele, který nám vše odsouhlasil.
  Děkuji za Vaši odpověď.}

  Je to diskutabilní téma - hrazení benefitů z provozních prostředků mimo FKSP předpisy nezakazují (dokonce to výslovně v některých případech předpokládaí - například v oblati stravování). Tedy za mne je to legální, ale může to být vnímáno ze strany zřizovatelů jako nestandardní. Za mne to v kompetenci ředitele organizace je, ale tím, že je to tak citlivé téma, tak vždy doporučuji toto odsouhlasit si se zřizovatelem. Pokud nic nenamítá a neodporuje to rozpočtu ... - potom nevidím překážku, aby to bylo řešeno z rozhodnutí ředitele PO.

• FKSP

  03. 05. 2024

  Dobrý den,
  
  vyplácíme stravenkový paušál ve výši 80 Kč. Z toho 20 Kč hradí náš zřizovatel. Můžeme zbývajících 60 Kč hradit z FKSP, prosím?
  
  Děkuji}

  Ano - od 1. 1. 2024 můžete. Zákon č. 250/2000 Sb. v §33b odst. 4 u peněžitého příspěvku na stravování stanoví, že může být částečně hrazen z FKSP. V jakém podílu ale neuvádí - tedy je to na Vaší volbě.

• Překročení mzdových nákladů

  25. 04. 2024

  Dobrý den, při kontrole jsem zjistila, že 1) příspěvková organizace v roce 2023 překročila závazného ukazatele mzdových nákladů. K překročení došlo jednak z důvodu odvodů SP, ZP, zákonného pojištění, přídělu FKSP při použití fondu odměn, tak na základě úhrady stravného na účtu 528. V usnesení zastupitelstva je uvedeno ,,jakákoliv změna závazného ukazatele podléhá schválení zřizovatele''.
  2) Dále ředitelka příspěvkové organizace zakoupila z fondu FSKP vánoční balíčky pro zaměstnance. Co jsem se dočetla tady u Vás v dotazech, tak to není v souladu s vyhláškou č.114/2002 §14 možné.
  Jak mám prosím postupovat? Jedná se o porušení RK/vyhlášky č.114/2002? Děkuji Vám za odpověď.}

  Nejprve k tomu druhému bodu - jsou to dary zaměstnancům a skutečně se nevejdeme do v té doby platné vyhlášky FKSP - konkrétně §14 (asi všichni neslavili životní jubileum, není to určitě ocenění mimořádné aktivity podle odst. 1 písm. a) Takže v té době to bylo neoprávněné, pokud by se to stalo v roce 2024 tak by to již zakázané nebylo, protože nyní se pravidla silně rozvolnila (samozřejmě je to ale na dodanění jako nepeněžní příjem ze závislé činnosti). Takže pokud se ptáte na porušení rozpočtové kázně - za mne ano -  jsou naplněny podmínky §28 odst. 10 písm. c) zákona 250/2000 Sb..

  Překročení závazného ukazatele - pokud správně chápu, limitovánu nemáte 521, ale celé osobní náklady. Takže asi nemůžete říkat, že došlo k porušení §28 odst. 10 písm. e), protože u platů přímo k překročení nedošlo.  Pokud je tento limit zároveň výrazem toho, co zřizovatel je ochoten financovat ze svého příspěvku (já nevím, jestli ty náklady, které uvádíte, jsou financovány přímo z rozpočtu zřizovatele), potom ano - překročením limitu tak jak jej máte nastaven, může dojít k porušení §28 odst. 10 písm. a). Pokud by to nesouviselo s čerpáním příspěvku zřizovatele, tak je to spíše v kateorii - striktně ne porušení rozpočtové kázně, ale porušení nastavených pravidel (což samozřejmě může vést také k tomu, že to organizaci vytknete ...)